PARTYINFO
KAMIKAZE PRESENTS OLDIES BUT HOUSIES
Datum konání: |
22.12.2001 - sobota |
Místo konání: |
Praha - Mecca |
DJs: |
Marek aka T.T.M. (Niz.), Geert (Belgie), Spejbl, Dan Walter (Mr. Cucumber) |
Popis: |
retro house music vibes from Slováč, Miš-Maš, Ládví etc. C-lounge by the Thendos DJs |
Rozhovor s Mr. Cucumbrem
Proč Mr. Cucumber?
To byl vlastně label, kde jsme vydali Ohm Square desku, nějakou kompilaci Tchendos pro časopis Živel, a taky kompilaci na vinylu, kde byli Wubble-U. A proč jsme to začali dělat? Jednoduše proto, že už nás nebavilo jen pařit, ale taky něco dělat. Ty prvopočátky byly překrásný – hodně drog, každej víkend, hodně tance...
Ale to existuje teď taky, v čem to bylo samojediný právě tenkrát?
Bylo to nový, v mým případě sehrály drogy dost podstatnou roli – tripy, extáze.
Dá se říct, co bylo lepší tenkrát a co je lepší teď?
Já už teď moc na house party nechodím. Spíš zajdu na koncert nebo když hrajeme dneska sami. Rád si sednu v menších klubech jako je Punto, radší mám breakbeat, jungle, ale i house. Ten už pro mě dneska musí být nějak překvapující a nevšední, protože mi příjde, že většina těch houseovejch věcí mě prostě nepřekvapí. Starý věci, který slyším teď mě sice uspokojí, ale u řady Djů mi přijde, že trochu zakrněli, ale nechci soudit, protože až zas tak moc už to nesleduju. Přijde mi, že se z toho stala tak trochu diskotéka, ale to možná bylo i předtím, jenomže my jsme si to neuvědomovali.
První párty?
Úplně první byla U Melouna, ale to označení "párty" bych ani moc nepoužíval, tam se spíš sedělo a nikdo moc nechápal, co tam pouštěj za hudbu. Úplně první párty s vynikajícíma extázema byla v Roxy – první jarní den roku 92, tehdy nebyla Roxy ještě v provozu. Holý zdi, jeden stroboskop a Belgičani, ti jsou hodně důležitý. Myjsme pak zase přivezli Holanďany – Marka a Reného, což bylo docela příjemný, a pak už se toho ujali promotéři.
Říkáš to jakoby to bylo špatně?
K tomu to přirozeně směřovalo, takže určitě dobře. Bylo jasný, že dříve nebo později k tomu dojít musí. Celý to zkomercionalizovalo a pokud můžu mluvit za sebe, tak pro mě to zas znamená návrat zpátky. Mám radší takový špinavější prostředí, takže třeba do Meccy už teď nechodím.
Existuje něco, co tě dokáže přimět k tomu, abys šel?
Zlomilo mě, že jsem do Meccy vyrazil, když jsem zaslechl, že tu bude hrát Dimitry, jenže on nakonec nepřijel. Na tuhle akci se moc těším, těším se na Marka..., protože mě zajímá, co hraje, ale předpokládám nějakou klasiku.
Kdy jsi přešel z role "pozorovatele" do pozice, z níž jsi začal dění na scéně aktivně ovlivňovat?
Byl jsem u toho, když Loutka s Bidlem trénovali dole v Bunkru u Gramců, jenže tenkrát jsem byl natolik hloupej, že jsem se tomu nevěnoval. Pět let jsem ustavičně chodil na párty, kalili jsme furt až pak to už stálo i za hovno, ale já jsem si to ani moc neuvědomoval.
Finální DOST sis řekl postupně nebo v nějakém zlomovém okamžiku?
Velmi postupně. I když mi už lidi kolem říkali, že bych se mohl trochu sklidnit, napadali house, ačkoli já jsem byl jeho ortodoxní zastánce. Postupně s tím, jak jsme začali něco vytvářet, jsem si začal uvědomovat, že mě to už ani tolik nebaví, ale ještě pořád si rád trsnu, protože to, co jsem prožil při tancích v těch prvních letech, to jen tak někdo neprožil... Když to vidím zpětně, tak to byli pařiči, pro který muselo bejt velký dobrodružství tohle dělat, protože tu nic takovýho nebylo a všichni jsme koukali jako vrány. V tý době mi to přišlo jako underground, ale ted se mi zdá, že to žádnej underground nebyl, ale bylo to skvělý.
Co kluby té doby?
Ze začátku byla v Praze každých 14 dní velká párty, zpravidla ve Slováči. Tam to bylo dobrý, pak mě začalo srát, když se to přemístilo do Ládví, tak jsem si připadal jako na diskotéce na sídlišti, ale jinak Ubiquity a Slováči, to bylo parádní. No a pak bych zapomněl na Miš Maš, tam byly nejlepší nedělní akce. Takže v pondělí ráno se vyrojila na Veletržní partička mimozemšťanů. Ta parta s Loutkou, Bláhou a ještě jedním člověkem si říkali Tomami. Oni dělali ty první tři párty v Miš Maši, který byly zároveň ty nejlepší a to byl pro mě ten abslutní vrchol. Měl jsem pocit, že jsme všichni bratři a sestry, ale zase pravda to nebyla.
"Kořeny" české klubové scény
Dan Walter (Mr. Cucumber) vypráví zajímavě o vzniku pražské klubové scény.
To byl vlastně label, kde jsme vydali Ohm Square desku, nějakou kompilaci Tchendos pro časopis Živel, a taky kompilaci na vinylu, kde byli Wubble-U. A proč jsme to začali dělat? Jednoduše proto, že už nás nebavilo jen pařit, ale taky něco dělat. Ty prvopočátky byly překrásný – hodně drog, každej víkend, hodně tance...
Ale to existuje teď taky, v čem to bylo samojediný právě tenkrát?
Bylo to nový, v mým případě sehrály drogy dost podstatnou roli – tripy, extáze.
Dá se říct, co bylo lepší tenkrát a co je lepší teď?
Já už teď moc na house party nechodím. Spíš zajdu na koncert nebo když hrajeme dneska sami. Rád si sednu v menších klubech jako je Punto, radší mám breakbeat, jungle, ale i house. Ten už pro mě dneska musí být nějak překvapující a nevšední, protože mi příjde, že většina těch houseovejch věcí mě prostě nepřekvapí. Starý věci, který slyším teď mě sice uspokojí, ale u řady Djů mi přijde, že trochu zakrněli, ale nechci soudit, protože až zas tak moc už to nesleduju. Přijde mi, že se z toho stala tak trochu diskotéka, ale to možná bylo i předtím, jenomže my jsme si to neuvědomovali.
První párty?
Úplně první byla U Melouna, ale to označení "párty" bych ani moc nepoužíval, tam se spíš sedělo a nikdo moc nechápal, co tam pouštěj za hudbu. Úplně první párty s vynikajícíma extázema byla v Roxy – první jarní den roku 92, tehdy nebyla Roxy ještě v provozu. Holý zdi, jeden stroboskop a Belgičani, ti jsou hodně důležitý. Myjsme pak zase přivezli Holanďany – Marka a Reného, což bylo docela příjemný, a pak už se toho ujali promotéři.
Říkáš to jakoby to bylo špatně?
K tomu to přirozeně směřovalo, takže určitě dobře. Bylo jasný, že dříve nebo později k tomu dojít musí. Celý to zkomercionalizovalo a pokud můžu mluvit za sebe, tak pro mě to zas znamená návrat zpátky. Mám radší takový špinavější prostředí, takže třeba do Meccy už teď nechodím.
Existuje něco, co tě dokáže přimět k tomu, abys šel?
Zlomilo mě, že jsem do Meccy vyrazil, když jsem zaslechl, že tu bude hrát Dimitry, jenže on nakonec nepřijel. Na tuhle akci se moc těším, těším se na Marka..., protože mě zajímá, co hraje, ale předpokládám nějakou klasiku.
Kdy jsi přešel z role "pozorovatele" do pozice, z níž jsi začal dění na scéně aktivně ovlivňovat?
Byl jsem u toho, když Loutka s Bidlem trénovali dole v Bunkru u Gramců, jenže tenkrát jsem byl natolik hloupej, že jsem se tomu nevěnoval. Pět let jsem ustavičně chodil na párty, kalili jsme furt až pak to už stálo i za hovno, ale já jsem si to ani moc neuvědomoval.
Finální DOST sis řekl postupně nebo v nějakém zlomovém okamžiku?
Velmi postupně. I když mi už lidi kolem říkali, že bych se mohl trochu sklidnit, napadali house, ačkoli já jsem byl jeho ortodoxní zastánce. Postupně s tím, jak jsme začali něco vytvářet, jsem si začal uvědomovat, že mě to už ani tolik nebaví, ale ještě pořád si rád trsnu, protože to, co jsem prožil při tancích v těch prvních letech, to jen tak někdo neprožil... Když to vidím zpětně, tak to byli pařiči, pro který muselo bejt velký dobrodružství tohle dělat, protože tu nic takovýho nebylo a všichni jsme koukali jako vrány. V tý době mi to přišlo jako underground, ale ted se mi zdá, že to žádnej underground nebyl, ale bylo to skvělý.
Co kluby té doby?
Ze začátku byla v Praze každých 14 dní velká párty, zpravidla ve Slováči. Tam to bylo dobrý, pak mě začalo srát, když se to přemístilo do Ládví, tak jsem si připadal jako na diskotéce na sídlišti, ale jinak Ubiquity a Slováči, to bylo parádní. No a pak bych zapomněl na Miš Maš, tam byly nejlepší nedělní akce. Takže v pondělí ráno se vyrojila na Veletržní partička mimozemšťanů. Ta parta s Loutkou, Bláhou a ještě jedním člověkem si říkali Tomami. Oni dělali ty první tři párty v Miš Maši, který byly zároveň ty nejlepší a to byl pro mě ten abslutní vrchol. Měl jsem pocit, že jsme všichni bratři a sestry, ale zase pravda to nebyla.