ENJOY CLUB 2002

DJ Braun patří mezi DJe, kteří vystoupí na Main stage silvestrovské akce Enjoy Club v kostele Sv. Michala. Hanz si s ním povídal o minulosti, přítomnosti i budoucnosti, jak ji vídí, jak jí vnímá, jak se připravuje.

Patříš mezi naší "old school", jak se změnil party svět (jak se změnili lidé) od roku 91, kdy jsi začínal?

Naprosto radikálně. Přijde mi, že ubývá lidí, co stále choděj na párty čistě za tou muzikou. Ty mejdany byly holt kvalitnější, zase teď chodí víc lidí, ale už to zdaleka není ten underground, co to byl. Muzika se rozlezla do tolika sfér, že jsem si třeba koupil Juniora Sanchéze a druhej den slyším tu samou skladbu v hitech rádia Bonton. Je to celkově komerčnější, na druhou stranu ten typ undergroundu, co právě frčí, mě osobně nijak zvlášť neoslovuje. Mám na mysli systémy atd.

Na jaké hudbě jsi vyrostl?

Poslouchám a vždycky jsem poslouchal úplně všechno. V těch dvanácti, kdy jsem si začal nějak nahrávat a shromažďovat hudbu, co mě baví, frčeli třeba Duran Duran, The Cure, Depeche Mode, takže jsem dostal poměrně kvalitní elektronickej základ, do něhož se prolínal hip-hop, kterej jsem měl rád odjakživa. Můžu klidně říct, že poslouchám všechno. Elektronikou až trancem počínaje a živými nástroji, zpěvem konče.

Co tě přivedlo ke hraní? Udál se v tomto ohledu v tvém životě nějaký zásadní zlom?

Ke hraní jsem se dostal souhrou několika různejch náhod. Už delší dobu jsem se tenkrát znal s Bidlem a s Aiffelem, se kterejma jsme hráli zpočátku na studentskejch kolejích, v tý době se taky otevíral Bunkr, hráli jsme prostě, kde to šlo. Dokonce i po pražkejch diskotékách, hlavně když tam byly gramce, což tenkrát nebylo skoro nikde. Ten zlom přišel v listopadu 91, kdy se otevřela Radost FX. Bidlovi nabídli hraní a mě tam dostal právě ve chvíli, kdy se ještě pořádně nevědělo jaká se tam bude hrát muzika, protože původně se koketovalo i s rockem. Takže od toho ledna tam hraju celou dobu... Tady nastal asi ten osudovej zlom, potom jsem se seznámil se Spejblem, Vilémem, Loutkou.

Tvoje rezidentní noc se jmenovala Disco 2001...

No jasně, jenže ta se zrušila a v současnosti tam máme společně s Lumírem Atmospheric jednou měsíčně. Bohužel ten klub přes týden příliš nefunguje, ale zase na druhou stranu se mi tam v poslední době podařilo zažít řadu skutečně povedenejch akciček, začínaj se vracet lidi a minulej týden přišlo na Loutku kolem devíti set lidí.

Co pro tebe hraní znamená, kdybys to měl vměstnat do jedné věty?

To je můj život. Nedovedu si představit, že bych dělal něco jinýho.

Co pro tebe znamená house, kterému, pokud správně předpokládám, ses vždycky věnoval nejvíc?

Přemýšlel jsem, jak bych asi teď nejlíp odpověděl, když se mě někdo zeptá, co poslouchám a přestože je to všechno house, tak skutečně nedělám rozdílu ve chvíli, kdy se mi to opravdu líbí. Ani nemám nějak vyhraněnej styl a už vůbec se mi nelíbí škatulkování...

Jaké poselství tvá hudba přináší lidem?

Chci, aby se lidi bavili.

Jak by měla vypadat párty tvých snů?

Párty mých snů? To fakt nevim, spíš řeknu, co se mi líbilo za párty, což byli určitě Speedfreax, pak se mi líbí Shakes, Brownies samozřejmě a zároveň se mi líbily Proboštský jezera... takovýdle jsou párty mých snů.

Přemýšlel jsi někdy o párty v kontextu s náboženstvím? V případě, že ano, mohl bys to nějak specifikovat?

Vůbec ne. Nejsem ateista, v něco věřím, ale ne v Boha.

Považuješ hraní za výrazový prostředek? Pokud ano, jaké má výhody oproti jiným způsobům sebevyjádření, oproti ostatním nástrojům, v čem pro sebe spatřuješ jeho jedinečnost?

Prostě to přišlo...

Zkoušel sis někdy zahrát dohromady s nějakým jiným nástrojem, popřípadě přibrat vokály...?

Myslím, že docela hodněkrát. Dost mě ovlivnila spolupráce Joe Harperem, kterej hraje na takový ty brumle, což je zejména v kombinaci housem neuvěřitelně zajímavá a zároveň vkusná záležitost. Párkrát jsem taky hrál s Báječnými svobodovými hochy, což obsahovalo syntetizátor a basovku. Jamování je třeba skvělá věc, ale člověk, co do toho jde, musí mít vkus a ne si tam ulítávat sólíčka, což mi občas vadí na Ivanovi, co hraje s Martinem Lugerem. Někdy natolik vybočí, že naprosto překryje ten původní význam, musej mít zkrátka stejnej feeling, musí tam panovat jakási harmonie, což při jejich setech příliš nepociťuju.

Řadíš se sám mezi nekompromisní individualisty nebo spíš mezi ty, pro něž je výsledný efekt odvozen hlavně od kontaktu s lidmi, místem či atmosférou?

Vždycky se snažím hrát tak, abych maximálně vyhověl lidem. Když začínám a nikdo netancuje, tak nebudu hrát to, co by se mi třeba líbilo, ale málokdo by to ocenil. Nechci do toho zbytečně mlátit, snažím se vždycky nějak přizpůsobit tomu prostředí, aby to bylo to nejlepší.

Liší se tvoje vnímání hudby, pokud jsi na párty jako posluchač od toho, když tam hraješ?

Řekl bych, že poslouchám víceméně vždycky stejně.

Snažíš se vnímat kvalitu hudby spíš z objektivního hlediska nebo ryze subjektivně pro svou vlastní potřebu?

Spíš jak se to líbí mně, ale někdy jsem na párty a vidím, že se baví lidi, tak nechodím od jednoho k druhému a nikomu necpu, že se mi to osobně nelíbí. Nemám žádnou enormní potřebu bezustání kritizovat.

Hraješ někdy plánovitě, s předem přesně promyšlenou strukturou a jasně propracovaným záměrem (pominu-li samozřejmě případy, jako je nahrávání ve studiu a podobně)?

Vůbec se nesnažím o jakoukoli plánovitost, naopak si beru s sebou co možná nejvíc desek, abych se mohl cítit připraven absolutně na cokoli.

Věnuješ se s podobným nasazením, které vkládáš do DJingu, nějakému naprosto odlišnému hudebnímu odvětví nebo přímo jinému umění?

Hraní mě prostě baví ze všeho nejvíc. Nejsem vášnivým golfistou, ale začínám se věnovat vlastní produkci.

Myslíš si, že nás postupně, po vzoru západní produkce, taky čeká, že se budou nejdřív vydávat desky, a pak teprve mixovat?

Hodně lidí, co dělají čistě muziku, potom začne hrát, ale já myslím, že k tomu to dospěje i tady. Momentálně je tolik DJů, a navíc dobrejch, jako tady jsem poslouchal nějakýho kluka, co hrál house (DJ Cam - v povečer v klubu Fresh pozn.red.), kterej by mohl hrát z fleku v Mecce, ale je jich zkrátka moc. Jediná šance jak se dostat nahoru je dělat vlastní hudbu a to platí i o současnejch hvězdách, všichni musej začít produkovat.

Další informace k party Enjoy Club - Come to the Future - food, drinks, celebrations. Silvestrovská akce Enjoy Club v kostele Sv.Michala je odlišná od ostatních novoročních parties vyšším vstupným, které v sobě zahrnuje konzumaci nápojů a občerstvení zdarma. Někdo ze známých nabídku agentury Intergalactica vtipně okomentoval "U vstupu kapitalismus, za branami reálný socialismus :)". Kromě různorodé nabídky drinků a občerstvení, kterou si můžete přečíst v následujícím textu, nabízí Intergalactica kvalitní line-up složený z českých DJs jako Loutka, Lumiere, Moskito, Braun, Formi, kteří budou doprovázeni živou hrou na saxofon Ivana M a také výborný prostor s několika vychytávkami. Pokud budete unaveni tancem, můžete si odpočinout v Dream lounge s ambientním soundem, 120 místy k sezení a s panaromatickým výhledem na Prahu. K poslechu zde budou hrát např. Dušan the Only 1, Victorius a Geert. Food Gallery ve druhém patře je rozcestníkem mezi Main stage a Dream Lounge. Nabízí klidnější prostředí, občerstvení bez ztráty kontaktu s hlavním děním na Main stage, se kterou je propojený velkým, proskleným oknem a propojeným sound systémem. Více informací získáte na www.enjoyclub.cz.

Enjoy Drinks :

Cinzano Bianco, Cinzano Extra Dry, Campari, whiskey The Famous Grouse, bourbon Jim Beam, Kilbegan irish whiskeym, vodka Absolut - všechny příchutě, Silver Top Dry gin, Tequila gold and silver, Bacardi Rum light and black, Metaxa, Jagermaister, Pilsner Urquell, Gambrinus, bílé a červené víno, cola-cola, tonic, sprite, fanta, juice - orange, ananas, grepfruit, jablko, Red Bull, sekt, Passoa, Enjoy Bols cocktails : Kamikaze, Sex on the beach, Melon ball, Green orange, Nlue moon, Mandrinoschka, Fuzzy navel, High society

Jediný drink ke koupi : CHAMPAGNE PIPER HEIDSIECK 0,7 - 1.500,- CZK

Enjoy Raut:

šunka od kosti, kuřecí stehna s nádivkou, pečená masa mixm muškátové bramboráčky, hovězí ragů, čerstvě zauzený marinovaný domácí losos, cesar salát, výběr zeleninových salátů, řecký salát s olivami a feta sýrem, zelný salát s karotkou a křenem, těstovinový salát s kuřecím masem, výber hlávkových salátu, ovocné mísy, kanapky, minideserty, novoroční koláčky, sýrová variace, pečivo, chléb a zmrzlina

Ivan Myslikovjan patří k naší saxofonistické špičce už delší čas, vyzkoušel si spolupráci téměř se všemi českými popstars, působí zároveň v několika jazzových projektech, píše knihy a s oblibou fúzuje také s taneční hudbou. Pokud stále ještě váháte s výběrem párty, na které přivítáte Nový rok vězte, že Ivan Myslikovjan doprovodí svou hrou na saxofon sety DJs na party v kostele Sv. Michala s názvem Enjoy Club.

Jaké máš zkušenosti s postojem Djů vůči interpretům, kteří je doprovázejí?

Především záleží na tom, o koho se jedná. Nedávno jsem si například výborně zajamoval s Loutkou v Paradogsu... Rád spolupracuji se jmény jako Petr Moskito, Lumiere či plzeňskou Djkou N-Dee, se kterou jsem navázal úžasný vzat právě přes klub Mazaný králíček, kde pravidelně hrává. Vynikající je Dj Diome, zvlášť pokud uvážím jeho mladý věk, s nímž jsem si zahrál v dalším plzeňském klubu Divadlo pod Lampou. Diome je sice trochu nervní, ale má v sobě jakýsi zvláštní druh energie, šťávu, kterou dostal šanci předvést minulý rok na té Djské akademii v Irsku, kam byl spolu s N-Dee vybrán. Poprvé jsme se spolu potkali po koncertě Different Disco (více informací o tomto projektu na www.futurebeat.cz), kdy jsem se ho jednoduše zeptal: "Nevadilo by Ti, kdybych si s Tebou zajamoval?", načež on nadšeně souhlasil. Následoval asi dvouhodinový set, do nějž jsem se ponořil jak v tranzu...

Přesto předpokládám, že nejlíp se Ti asi hraje s Martinem, ne?

No jasně, že s Lugerem, protože tady se hned od začátku naší spolupráce vytvořil silný srdeční kontakt.

Myslíš, že je to spíš tím, že jste spolu dlouho nebo že si tak dobře niterně rozumíte?

Obojí. A tohle graduje prostě koncert od koncertu, protože my dva máme zvláštní schopnost ty věci rychle odhodit pryč, a jak to dobrý, tak všechno špatný v případě, pokud něco zkazíme. Díky tomuto přístupu můžeme hned při následující příležitosti zase psát na kompletně čistý papír, takže s Lugerem se vždycky cítím, jako bychom spolu hráli prvně. Pokaždý se příběh odvíjí jinak, s ohledem na atmosféru, v kolik hodin hraješ, jaký jsou lidi, jaké má prostor ozvučení... Taky pochopitelně rozlišuju finančně dobrý kšefty od dobrého hraní v pravém slova smyslu.

Nejednou sis už zahrál v prostorách Meccy, jak se ti jamovalo zde?

Vynikající. Oceňuji především výborný zvuk a super sestavu, která mě motivovala k perfektnímu výkonu už sama o sobě. Stíhal jsem bez problémů spolupráci s Djem, měl jsem dost času na přípravu. Většinou jsem začínal už kolem desáté s Lugerem nahoře, a pak jsem se přesunul dolů, do chill-outu.

Vezmeme-li instrumentalistu a vedle něj postavíme vokalistku, kdo bývá dle tvých zkušeností protěžovanější?

Rozhodně zpěv, vokály jsou vždy a všude preferovanější, to je železný zákon.

Proč tomu tak je?

Víš co, přece jenom tím hlasem líp komunikuješ, protože říkáš slova, která mají nějaký význam.

Osobně se domnívám, že nástrojem můžeš kolikrát říct daleko víc než slovem.

Já taky, ale lidi ne. Jde o to, že ačkoli nejsem malej kluk, tak i navzdory věku mě hraní pořád nesmírně baví. Neocenitelným přínosem bylo pro mě období, kdy jsme hráli s "Laurou"...

Tady by mě zajímalo, jak se u tebe vnitřně udál přechod od "pravověrnýho rokecu" ke koketování s Djem? Co Tě k tomu přivedlo?

Ovlivnilo mě pár věcí..., ovlivnili mě Prodigy, k nimž jsem se dostal přes kamaráda až v devadesátém pátém, tedy v době, kdy už byli dávno známí. V té době na mě silně zapůsobil anglický saxofonista Country Pine, který experimentuje s Dji. V sestavě spolu s ním většinou figuruje jeden DJ, který normálně hraje a druhý, co scratchuje. Tyhle lidi pokládám za opravdové kouzelníky, protože dokáží vytvořit iluzi, jakoby tam byl ještě další muzikant. Z jejich exhibicí a strhujících jazzových laufů jsem se sám leccos přiučil.

Jaká hudba je tedy pro tebe podstatná?

Vyvážená. I ve svojí kapele, stejně jako ve všech předchozích, kde jsem kdy hostoval, se snažím vycítit, co je podstatné pro ten moment a co pro danou muziku. Pokud mě strhne proud hudby, tak jsem uvnitř a když se do toho nemůžu dostat, jdu si radši zatančit a čekám na impuls. I zdánlivě monotónní rytmus obsahuje celou škálu podnětů, širších logických souvislostí, muzikantských odkazů..., vždyť ta dnešní taneční hudba má tak obrovský záběr!

Ty, jako saxofonista, improvizátor, připravoval sis někdy to, co budeš hrát, předem? Jde to vůbec?

Ne, u týhle muziky nikdy. Připravoval jsem se trochu jen když jsme tenkrát točili s Lugerem ten náš demáč. Martin ve studiu zmixoval pět desek a já si pak doma jenom ověřil jaké jsou tam tóniny, ladění, a pak při natáčení, protože jsem chtěl mít výsledek co nejefektnější, ještě udělal pár střihů.

S oblibou používáš termín "SAX", co pro tebe všechno znamená?

Především je to symbol. Má jej v názvu i celá řada mých desek. Třeba "Sax and Love", plná popových hitovek převedených do instrumentální formy, "Sax Art", dvě další desky, co vyšly v Německu, "Sax Horoscope", což je ta nejnovější, která vyšla u Warner Music a v zásobě mám ještě dva nebo tři další projekty.

Hraješ na deskách odlišně než tady na párty?

Jak se to vezme. V případě "Sax Art", mojí autorské, vyloženě jazzové desky, kde účinkuje Jan Buchar na piano se saxíkem, se pohybuju v diametrálně odlišné dimenzi. Na své první nahrávce z pětadevadesátého jsem naproti tomu pracoval na jazzpopových skladbách s Borisem Urbánkem, takže žádná improvizace, většina věcí je předem připravená a zase je to o něčem jiném.

Jak moc je v dnešní době obtížné vydělat si samotným hraním na živobytí?

Chvála Bohu, že dneska to docela jde. Třeba ještě před dvěma lety to snadné nebylo. Dílem i proto, že jsem se rozváděl, zažil si svůj nejhlubší vnitřní propad...

To se zákonitě nějak muselo promítnout do tvé hudby, ne?

Samozřejmě, protože tenkrát jsem byl totálně v prdeli a každý, kdo se kdy rozváděl ví, o čem mluvím. Stane se, že si dva lidé nerozumějí, jenže mezi námi dvěma stálo ještě dítě a já v tom lítal s ním. Plavil jsem se ve strašně silném proudu, ale když se na to dívám teď zpětně, mám radost, že se mi to podařilo překonat. Celým tím proudem jsem se přesunul úplně někam jinam a jsem šťastný, že mohu být dneska tady. Někdy prostě řekne život ne a ty se rázem potácíš, klopýtáš v bahně... Štěstí, že nemůžu pít, jinak bych se tenkrát asi upil k smrti, ale s odstupem, jak se na to dívám teď, kdyby k tomu tehdy bývalo nedošlo, tak nejsem tam, kde jsem. Tím jsem si naprosto jistý.

Co je tedy po tom všem pro tebe život?

Muzika, ta pro mě znamená život, protože kvůli ní jsem všechno obětoval.

Jak a kdy jsi vlastně nalezl svůj vztah k ní?

První podnět přišel ze školy. Měl jsem výbornou paní učitelku, platil jsem taky za dobrého zpěváka, v deseti jsem začal hrát na klarinet, pak přišla konzervatoř, chvilku jsem i učil, a pak jsem už chtěl jen hrát. Ostravu, odkud pocházím, vystřídala Praha a první profesionální angažmá mi poskytl Vláďa Mišík. Potom už to šlo ráz na ráz - Karel Gott, Milan Svoboda, Kontraband, Jirka Korn, Ilona Csáková..., dohromady jsem už natočil přes padesát desek. Šel jsem skoro do všeho, co se mi naskytlo a to hlavně proto, že miluju změnu, rád potkávám nové lidi.

Jak se ti dnes hrálo?

Naprosto skvěle, tak jako čerstvě, skutečný zážitek, konečně podobně tomu bylo i minulý rok, kdy jsme s Lugerem hráli na druhé straně jezera. Dneska mě oslovili nějací dva kluci tady v areálu: "Nehráls tu náhodou loni s Lugerem", a to mě nesmírně potěšilo.

Spojení sax - DJ se u nás zas až tak nenosí. Jaký je u nás "saxofonistický potenciál" v tomto směru?

Zaslechl jsem několik jmen, pár kluků jsem dokonce i viděl, ale ty jména si nepamatuju.

Snažíš se mladým, začínajícím muzikantům nějak pomáhat?

Asi před čtyřmi lety jsem vydal knížku "Moderní škola pro saxofon", kde prozrazuju svoje fóry jak se zdokonalit, jak "bejt dobrej". Došly mi dvě věci - lidi tyhle informace nedostanou, ale hlavně jsem si uvědomil, že vyzrazení těchto těžce vydřených triků mě nemůže v konečném důsledku stejně nijak ohrozit. Navíc, pokud se těchto rad někdo chytne a začne cvičit, tak má před sebou nejprve pět let tvrdé práce, během nichž by si měl vytvořit kvalitní základ, ze kterého může teprve potom začít prosakovat do povědomí lidí.

Já se domnívám, že ikdyž naprosto odkryješ vlastní technickou metodiku, nemůžeš de facto nic riskovat proto, že tím nedáváš v šanc ani v nejmenším sebe sama, nikdo nemůže kopírovat či nacvičovat tvoje pocity.

Přesně tak, proto taky rozhazuju fóry, které by nikdy žádný hudebník neprozradil, všichni si je tutlají.

Nepřipadá ti takové chování poměrně omezené? Nepopírá takový muzikant samou podstatu svého poslání?

Nechtěl bych to definovat, prostě je to tak, jak to je, ale já se toho nebojím. Věřím, že v budoucnu se objeví nová krev, jejíž přítomnost mě právě bude tlačit k tomu, abych více cvičil a neusínal na vavřínech.

Už teď můžeš říct, že si u saxíku strávil podstatnou část života, jak dlou to ještě vidíš?

Aktivně chci hrát alespoň do šedesáti.

Stránky silvestrovské party Enjoy Club 2002, která se koná 31.12.2001 v Praze v kostele Sv. Michala jsou již v provozu. Na adrese http://www.enjoyclub.cz/ naleznete kompletní informace o této party, line-up, předprodeje, popis a mapku kostela sv.Michala. Nechybí ani nabídka drinků a nabídka silvestrovského menu, které si můžete svobodně celou noc užívat, neboť veškeré občerstvení je v ceně vstupenky.

V prodeji je stále exklusivní edice vstupenek za 1600,- Kč, vstupenky si můžete zakoupit v těchto předprodejích St. Michael Centrum - Michalská 27/29, P1 | Chateau - Malá Štupartská 2 - P1 | Diesel - Vodičkova 23 - P1 | Cesare Paciotti - pasáž Koruna, Vaclavské nám. - P1 | QS board Riders Club - CareFour - Nový Smíchov | K5 Relax Club Korunní 5 - u Náměstí Míru - P 2.

Kostel sv. Michala, v němž se tento rok uskuteční originální silvestrovská oslava, je opravdu zvláštní místo. Pomineme-li jeho polohu (cca 50m od Staromáku), první, co mě zaujalo bylo, že tento kostel už tu stojí nějakých 800 let a kázal zde sám Jan Hus. Při představě, že z oněch míst ke mně budou současní DJové pouštět svá poselství se mi vybavili Faithless a jejich "God Is A DJ".

Nepřekvapí, že církevní puritáni již protestovali proti pořádání dvou tanečních akcí, které tu v minulosti pořádala agentura Intergalactica. Na jejich obhajobu je ovšem třeba uvést fakt, že klášter, který tu také existoval, byl roku 1786 rozpuštěn a kostel odsvěcen a prodán za 2150 zlatých obchodníkovi a ten jej dále využíval jako skladiště. Začátkem let devadesátých byl kostel před zhroucením a nebýt rekonstrukce, tak tu dnes možná nestál.

Agentura Intergalactica, a Zep Tepi (produkce klubu Mecca), se tady rozhodla uspořádat Silvestra, který otevře dveře sérii dvanácti dalších akcí, pořádaných pod názvem Enjoy Club v těchto místech po celý následující rok. Lidé stojící za tímto novým projektem jsou v podstatě těmi, co stáli u samého zrodu české klubové scény.

V letech 1992-3 provozovali agenturu, která pořádala první klubové taneční projekty u nás v klubech jako byl Ubiquity (Slovansky dům), club Fetish, Miš Maš, Belmondo či Ládví. Třeba v Miš Maši se pořádali house párty v době, kdy Radost FX tento styl ještě razantně odmítala. Cílem projektu Enjoy Club je čistý přístup ke klubové kultuře ve spojení s produkcí na nejvyšší možné úrovni.

Celá budova sv. Michala je kompletně klimatizovaná a nabízí na obrovské užitné ploše několik vychytaných částí. Minete-li bary umístěné hned za vchodem, ocitáte se v hlavní lodi s monumentální dispozicí a výškou 14 metrů. DJ je umístěn jako by v rámu na čelní zdi ve výšce 3m, což ještě více umocňuje velkolepost prostoru. V druhém patře se nalézá galerie s 80 místy k sezení, kde je velké okno ústící do hlavního sálu, umožňující propojení atmosféry s hlavním děním. Třešničkou na dortu je ovšem lounge ve střeše budovy s kapacitou 120 míst k sezení, z níž je překrásný výhled na celou Prahu ze třech světových stran. Být obsloužen příjemným personálem a přitom z výšky pozorovat všechny ohňostroje bude jistě nezapomenutelným zážitkem tohoto Silvestra.

Silvestrovský line-up slibuje to nejlepší z naší taneční scény a nebudou na něm chybět DJs: Loutka, Moskito, Braun, Lumiere, Vilem, Victorius, Formi, Dušan Only One, ani živé vokály, perkuse, basa, trubka (White Akarabu) či ságo (Ivan Myslikovjan).

Náladičku bude udržovat mnozstvi patřičně high tanečnic, fun erotic performance, 100 kg konfet, Lucky Lucaso Family Circle, Mirror Man and Mirror Girl, světla T.N.T. a FISA a celý produkční tým...

Celá tahle legrace pochopitelně nebude zadarmo, vstupné bude stát v předprodeji 1600,- a na místě 2002,-, ovšem zadarmo bude naprosto veškerý sortiment nápojů, totožný se sortimentem v klubu Mecca a rovněž i jídlo servírované po celou noc (koktejlový a fresh fruit bar s ledovou tříští, sladkosti a mnoho nejvybranějších pochoutek). Můžete klidně pozvat dvacet kamarádů na panáka a nemusíte počítat, zda na to máte.

Historická atmosféra, rekonstruovaný prostor, dokonale fungující klimatizace, koberce v celém objektu, výtah, čisté záchody, to jsou jen základní přednosti tohoto prostoru. Přestože bude na party cca 1200 lidí, nehrozí díky již zmiňované členitosti pocit davové akce, protože hosté se budou pohybovat po celé budově.