PARTYINFO
ABSOLUT VALENTINE
| Datum konání: |
| 15.02.2002 - pátek |
| Místo konání: |
| Praha - Mecca |
| DJs: |
| Luger, Suza, Ivan M. (sax) & Diome & Miss Elin (vocals), Neo, IM Cyber & Charlie One & Marta Minarik, Mobley |
| Live: |
| Patrick Bergman |
| Info: |
| http://www.mecca.cz... |
Absolut Valentine in Mecca
V pátek 15.02. na valentýnském mejdanu Absolut Valentine v klubu Mecca představí saxofonista Ivan Myslikovjan v průběhu večera více než desítku svých hostů. Jedním z nich bude DJ Diome, teprve dvaadvacetiletý, talentovaný mladík, s nímž si Ivan M asi před rokem náhodou zahrál. Oba dva byli společným vystoupením natolik nadšení, že se rozhodli společně spolupracovat i nadále a vytvořili tak nový projekt pod názvem Sax'O'Phono. Spojení ostříleného muzikanta s mladším nadaným klučinou, který mimo jiné absolvoval v roce 2000 Red Bull Music Academy v Dublinu, vyniká nevšední senzitivitou, schopností reagovat jeden na druhého a neuvěřitelným nadšením pro společnou radost ze hraní.
Ivan Myslikovjan patří k naší saxofonistické špičce už delší čas, vyzkoušel si spolupráci téměř se všemi českými popstars, působí zároveň v několika jazzových projektech, píše knihy a s oblibou fúzuje také s taneční hudbou. Že to už dávno není jen o klubu, gramofonech a dýdžeji, je přesvědčeno čím dál víc lidí, jak ale taková spolupráce instrumentalisty s DJem vlastně funguje? V souvislosti s tímto nevšedním projektem jsme Ivanovi položili několik otázek...
Jaké máš zkušenosti s postojem DJů vůči interpretům, kteří je doprovázejí?
Především záleží na tom, o koho se jedná. Nedávno jsem si například výborně zajamoval s DJ Loutkou. Rád spolupracuji se jmény jako Petr Moskito, Lumiere či plzeňskou DJkou N-Dee, se kterou jsem navázal úžasný vztah přes plzeňský klub Mazaný králíček, kde pravidelně hrává. Vynikající je Dj Diome, zvlášť pokud uvážím jeho mladý věk, s nímž jsem si zahrál v dalším plzeňském klubu Divadlo pod Lampou. Diome je sice trochu nervní, ale má v sobě jakýsi zvláštní druh energie, šťávu, kterou dostal šanci předvést minulý rok na té Djské akademii v Irsku, kam byl spolu s N-Dee vybrán. Poprvé jsme se spolu potkali po koncertě Different Disco (více informací o tomto projektu na www.futurebeat.cz), kdy jsem se ho jednoduše zeptal : "Nevadilo by Ti, kdybych si s Tebou zajamoval?", načež on nadšeně souhlasil. Následoval asi dvouhodinový set, do nějž jsem se ponořil jak v tranzu...
V prostorách Meccy jsi si už nejednou zahrál, jak se ti jamovalo zde?
Vynikající. Oceňuji především výborný zvuk a super sestavu, která mě motivovala k perfektnímu výkonu už sama o sobě. Stíhal jsem bez problémů spolupráci s Djem, měl jsem dost času na přípravu.
Zajímalo by mě, jak se u tebe vnitřně udál přechod od "rokecu" (Laura a její tygři) ke koketování s Djem? Co tě k tomu přivedlo?
Ovlivnilo mě pár věcí..., ovlivnili mě Prodigy, k nimž jsem se dostal přes kamaráda až v devadesátém pátém, tedy v době, kdy už byli dávno známí. V té době na mě silně zapůsobil anglický saxofonista Country Pine, který experimentuje s Dji. V sestavě spolu s ním většinou figuruje jeden DJ, který normálně hraje a druhý, co scratchuje. Tyhle lidi pokládám za opravdové kouzelníky, protože dokáží vytvořit iluzi, jakoby tam byl ještě další muzikant. Z jejich exhibicí a strhujících jazzových laufů jsem se sám leccos přiučil.
Jaká hudba je tedy pro tebe podstatná?
Vyvážená. I ve svojí kapele, stejně jako ve všech předchozích, kde jsem kdy hostoval, se snažím vycítit, co je podstatné pro ten moment a co pro danou muziku. Pokud mě strhne proud hudby, tak jsem uvnitř a když se do toho nemůžu dostat, jdu si radši zatančit a čekám na impuls. I zdánlivě monotónní rytmus obsahuje celou škálu podnětů, širších logických souvislostí, muzikantských odkazů..., vždyť ta dnešní taneční hudba má tak obrovský záběr!
S oblibou používáš termín "SAX", co pro tebe všechno znamená?
Především je to symbol. Má jej v názvu i celá řada mých desek. Třeba "Sax and Love", plná popových hitovek převedených do instrumentální formy, "Sax Art", dvě další desky, co vyšly v Německu, "Sax Horoscope", což je ta nejnovější, která vyšla u Warner Music a v zásobě mám ještě dva nebo tři další projekty.
Snažíš se mladým, začínajícím muzikantům nějak pomáhat?
Asi před čtyřmi lety jsem vydal knížku "Moderní škola pro saxofon", kde prozrazuju svoje fóry jak se zdokonalit, jak "bejt dobrej". Došly mi dvě věci - lidi tyhle informace nedostanou, ale hlavně jsem si uvědomil, že vyzrazení těchto těžce vydřených triků mě nemůže v konečném důsledku stejně nijak ohrozit. Navíc, pokud se těchto rad někdo chytne a začne cvičit, tak má před sebou nejprve pět let tvrdé práce, během nichž by si měl vytvořit kvalitní základ, ze kterého může teprve potom začít prosakovat do povědomí lidí.
Už teď můžeš říct, že jsi u sága strávil podstatnou část života, jak dlouho to ještě vidíš?
Aktivně chci hrát alespoň do šedesáti.
Dalším hostem bude Patrick Bergman, nadaný mladý ambientní experimentátor, o kterého projevil před nedávnem zájem sám Laurent Garnier pro svůj label F-Communications. Tady se představí ještě s několika dalšími instrumentalisty. Svoje skladby nazývá vždy jedním písmenem a číslicí. Písmeno znamená označení daného roku, aktuální právě pro tenhle rok je E. Číslice označuje pořadí, kolikátou skladbu ten rok nahrál. "Nedokážu si představit, že bych měl ještě vymýšlet jména každé skladby," říká. Takže třeba D37th - Dé třicátá sedmá. "My zrovna téhle říkáme Captain Pickard a je to vlastně pilotní singl jeho prvního alba Because, které vychází právě teď a je vlastně takový Greatest Hits of Patrick Bergman:" dodává. Podivín? Ale vůbec ne...
Jakou máš radost ze svého nového CD Because?
Velkou. Dokonce někdy kroutím hlavou nad tím, jak jsem to mohl všechno tak vytvořit. Jak k lepšímu tak k horšímu. Snažím se posunout dál, ale je to dost těžké opouštět svá vlastní klišé. Možná že se mi to nedaří, možná, že ano, to nejsem schopen posoudit. "Because" je má práce za rok 2000, "Therefore" je 2001.... Co dodat víc.
Co nás na albu Because čeká?
...jestli už někdo z vás bude rozhodnut si to koupit, raději si to nejprve poslechněte, aby jste nebyli zklamaní...
Co se ti honilo hlavou, když jsi kdysi začínal dělat muziku?
Nic zvláštního. Pro mě se to stalo prostou potřebou. Netvořím umění, ani se o to nepokouším. Dokonce nemám potřebu někomu něco sdělovat, nějaké své pocity, duševní pochody. Pro mě je odměna, když si poslechnu to, co za celý rok vytvořím a mám z toho dobrý pocit, nebo dokonce husí kůži. To je asi to nej... Z toho taky vyplívá, proč ty divné názvy skladeb a proč ta kvantita.
A co se ti honí v hlavě dnes, jsi přece jen zkušenější, máš jistě lépe zařízené studio...
Z toho všeho, co se děje okolo vydání CD, jsem dost zmaten. Nemohu ani říci, že by mi to hřálo mé EGO. Spíš naopak. Dělat rozhovory, prezentovat se veřejně, dělat fotky. Ano fotky, ty mi dělají největší šrámy na mém egu.
Říkáš, že nemáš potřebu být viděn a ani se netoužíš prezentovat svou muzikou. Přesto Tvoje hudba sklízí značné ovace a to první CD vlastně teprve vychází...
Nemohu říct, že nemám potřebu být viděn a slyšen, já ..., já jen, já jsem s tím opravdu nepočítal. Co se týká ovací, o tom nic moc nevím. Je pravda, kritika už nějaká byla, a to převážně kladná. Lhal bych, kdybych řekl, že mě to vadí. Nevadí, je to příjemné, ale ten pocit trvá tak krátce, jak rychle přichází. Opravdu, to je dost slabý důvod na to, abych dělal muziku. Je to jen zábava a potřeba. Nic víc.
Necheš nám svoji 'kapelu' trochu představit?
Kapelu? Se Zdeňkem Ceralem (kytara - Ready Kirken) - spolupracujeme již čtvrtým rokem. Chodíme spolu na kafe, bydlíme ve stejném městě, posloucháme jiné hudební žánry. Jo a taky začínám pracovat na jeho nápadech. Bude to dost zajímavé. Ondřej Herold (basa- Ready Kirken) - toho mi Zdeněk přivedl, když jsem dokončoval "Because". Jiří Fousek (mix, dj, technika - skutečný přítel).
Vím, že Vaši známí jsou i Lety Mimo, kterým jsi už na desce pomáhal...
Jo to jsem pomáhal, ale to už je nějaký ten pátek. Já ani nevěděl, že to použili. Jinak jsou to mi spolužáci ze střední školy. V počátcích zrodu této kapely jsem s nima i hrál. Dokonce je to někde na kazetě nahrané. Když už jsem u té střední, byli jsme stejně divný ročník. Mí spolužáci se prosazují v muzice víc než v oborech, který se učili. Např. Ladislav Weigert, hraje v Support Lesbiens.
Říká se, že hudba pochází z vyšších sfér. Souhlasíš?
Asi pochází, ale já sám nejsem na takové úrovni, abych mohl o tom hovořit. Jestli má hudba něco vyjadřuje, je to fajn, ale já o tom nic nevím. Pro mě je to jen shluk líbivých zvuků a harmonií, které mi evokují nějakou náladu. Ale jestli je v tom něco víc, o tom ať hovoří někdo jiný.
DJ Neo dalším z mladé generace tvůrců české taneční hudby, který skládá jíž od roku 1992, kdy dostal od rodičů počítač Amiga 500. Už tehdy se pokoušel samplovat nové zvuky, když pobíhal s diktafonem po stavbách, ulicích a nahrával třeba zvonění tramvají. "Experimentování se zvuky bývá mnohem snazší, než napsat dobrou houseovou písničku," vysvětluje NEO. Tehdy se také seznámil s Michalem Viktoříkem, jemuž dal poslechnout několik svých skladeb a ten Neovi následně pomohl s vydáním prvních dvou remixů v roce 1994. Přestože měl za sebou první djská vystoupení v menších klubech, cítil, že jeho prioritou zůstává skládání hudby. Zremixoval například skladby We've Got No Money a Depka od J.A.R., písničky Pražského výběru, Lisu Standsfield a Earth, Wind And Fire. Následovaly další skladby a kompilace (Inform, FSOP 2 a 3), včetně garážového remixu písně Winner Takes All od Ivana Krále, který vyšel na jeho remixovém albu. Dobře známé jsou i Neovy deep houseové remixy pro kapelu J.A.R Zatím posledním Neovým singlem je I'm Still In Luv With U, který obsahuje vokál britského zpěváka Pata Fulgoniho, jehož hlasovou nahrávku Neo upravil dle svého obrazu. V současné době již dokončil práci na albu Jiřího Korna pro Sony Music, podílí se na rádiovém pořadu a stále více hraje v klubech. Na jaře tohoto roku vychází Neovi jeho vlastní houseové album.
O netradiční překvapení se postará DJka IM Cyber ve speciálním deep drum'n'bass setu za doprovodu slovenského baskytaristy Marty Minárika (ex Lucie, Pusa, J.A.R.), který dnes vystupuje především se skupinou Neuropa, a zpěvačky skupiny Ohm Square Charlie One.
Dále vystoupí DJ Luger, DJ Mobley, DJka Suza in Nude Dimensions s půvabnou vokalistkou Elin a performance zajistí Petr Záveský aka "the Same But Different" z Dance Perfect.
Absolut Valentine in Mecca.
Ivan Myslikovjan patří k naší saxofonistické špičce už delší čas, vyzkoušel si spolupráci téměř se všemi českými popstars, působí zároveň v několika jazzových projektech, píše knihy a s oblibou fúzuje také s taneční hudbou. Že to už dávno není jen o klubu, gramofonech a dýdžeji, je přesvědčeno čím dál víc lidí, jak ale taková spolupráce instrumentalisty s DJem vlastně funguje? V souvislosti s tímto nevšedním projektem jsme Ivanovi položili několik otázek...
Jaké máš zkušenosti s postojem DJů vůči interpretům, kteří je doprovázejí?
Především záleží na tom, o koho se jedná. Nedávno jsem si například výborně zajamoval s DJ Loutkou. Rád spolupracuji se jmény jako Petr Moskito, Lumiere či plzeňskou DJkou N-Dee, se kterou jsem navázal úžasný vztah přes plzeňský klub Mazaný králíček, kde pravidelně hrává. Vynikající je Dj Diome, zvlášť pokud uvážím jeho mladý věk, s nímž jsem si zahrál v dalším plzeňském klubu Divadlo pod Lampou. Diome je sice trochu nervní, ale má v sobě jakýsi zvláštní druh energie, šťávu, kterou dostal šanci předvést minulý rok na té Djské akademii v Irsku, kam byl spolu s N-Dee vybrán. Poprvé jsme se spolu potkali po koncertě Different Disco (více informací o tomto projektu na www.futurebeat.cz), kdy jsem se ho jednoduše zeptal : "Nevadilo by Ti, kdybych si s Tebou zajamoval?", načež on nadšeně souhlasil. Následoval asi dvouhodinový set, do nějž jsem se ponořil jak v tranzu...
V prostorách Meccy jsi si už nejednou zahrál, jak se ti jamovalo zde?
Vynikající. Oceňuji především výborný zvuk a super sestavu, která mě motivovala k perfektnímu výkonu už sama o sobě. Stíhal jsem bez problémů spolupráci s Djem, měl jsem dost času na přípravu.
Zajímalo by mě, jak se u tebe vnitřně udál přechod od "rokecu" (Laura a její tygři) ke koketování s Djem? Co tě k tomu přivedlo?
Ovlivnilo mě pár věcí..., ovlivnili mě Prodigy, k nimž jsem se dostal přes kamaráda až v devadesátém pátém, tedy v době, kdy už byli dávno známí. V té době na mě silně zapůsobil anglický saxofonista Country Pine, který experimentuje s Dji. V sestavě spolu s ním většinou figuruje jeden DJ, který normálně hraje a druhý, co scratchuje. Tyhle lidi pokládám za opravdové kouzelníky, protože dokáží vytvořit iluzi, jakoby tam byl ještě další muzikant. Z jejich exhibicí a strhujících jazzových laufů jsem se sám leccos přiučil.
Jaká hudba je tedy pro tebe podstatná?
Vyvážená. I ve svojí kapele, stejně jako ve všech předchozích, kde jsem kdy hostoval, se snažím vycítit, co je podstatné pro ten moment a co pro danou muziku. Pokud mě strhne proud hudby, tak jsem uvnitř a když se do toho nemůžu dostat, jdu si radši zatančit a čekám na impuls. I zdánlivě monotónní rytmus obsahuje celou škálu podnětů, širších logických souvislostí, muzikantských odkazů..., vždyť ta dnešní taneční hudba má tak obrovský záběr!
S oblibou používáš termín "SAX", co pro tebe všechno znamená?
Především je to symbol. Má jej v názvu i celá řada mých desek. Třeba "Sax and Love", plná popových hitovek převedených do instrumentální formy, "Sax Art", dvě další desky, co vyšly v Německu, "Sax Horoscope", což je ta nejnovější, která vyšla u Warner Music a v zásobě mám ještě dva nebo tři další projekty.
Snažíš se mladým, začínajícím muzikantům nějak pomáhat?
Asi před čtyřmi lety jsem vydal knížku "Moderní škola pro saxofon", kde prozrazuju svoje fóry jak se zdokonalit, jak "bejt dobrej". Došly mi dvě věci - lidi tyhle informace nedostanou, ale hlavně jsem si uvědomil, že vyzrazení těchto těžce vydřených triků mě nemůže v konečném důsledku stejně nijak ohrozit. Navíc, pokud se těchto rad někdo chytne a začne cvičit, tak má před sebou nejprve pět let tvrdé práce, během nichž by si měl vytvořit kvalitní základ, ze kterého může teprve potom začít prosakovat do povědomí lidí.
Už teď můžeš říct, že jsi u sága strávil podstatnou část života, jak dlouho to ještě vidíš?
Aktivně chci hrát alespoň do šedesáti.
Dalším hostem bude Patrick Bergman, nadaný mladý ambientní experimentátor, o kterého projevil před nedávnem zájem sám Laurent Garnier pro svůj label F-Communications. Tady se představí ještě s několika dalšími instrumentalisty. Svoje skladby nazývá vždy jedním písmenem a číslicí. Písmeno znamená označení daného roku, aktuální právě pro tenhle rok je E. Číslice označuje pořadí, kolikátou skladbu ten rok nahrál. "Nedokážu si představit, že bych měl ještě vymýšlet jména každé skladby," říká. Takže třeba D37th - Dé třicátá sedmá. "My zrovna téhle říkáme Captain Pickard a je to vlastně pilotní singl jeho prvního alba Because, které vychází právě teď a je vlastně takový Greatest Hits of Patrick Bergman:" dodává. Podivín? Ale vůbec ne...
Jakou máš radost ze svého nového CD Because?
Velkou. Dokonce někdy kroutím hlavou nad tím, jak jsem to mohl všechno tak vytvořit. Jak k lepšímu tak k horšímu. Snažím se posunout dál, ale je to dost těžké opouštět svá vlastní klišé. Možná že se mi to nedaří, možná, že ano, to nejsem schopen posoudit. "Because" je má práce za rok 2000, "Therefore" je 2001.... Co dodat víc.
Co nás na albu Because čeká?
...jestli už někdo z vás bude rozhodnut si to koupit, raději si to nejprve poslechněte, aby jste nebyli zklamaní...
Co se ti honilo hlavou, když jsi kdysi začínal dělat muziku?
Nic zvláštního. Pro mě se to stalo prostou potřebou. Netvořím umění, ani se o to nepokouším. Dokonce nemám potřebu někomu něco sdělovat, nějaké své pocity, duševní pochody. Pro mě je odměna, když si poslechnu to, co za celý rok vytvořím a mám z toho dobrý pocit, nebo dokonce husí kůži. To je asi to nej... Z toho taky vyplívá, proč ty divné názvy skladeb a proč ta kvantita.
A co se ti honí v hlavě dnes, jsi přece jen zkušenější, máš jistě lépe zařízené studio...
Z toho všeho, co se děje okolo vydání CD, jsem dost zmaten. Nemohu ani říci, že by mi to hřálo mé EGO. Spíš naopak. Dělat rozhovory, prezentovat se veřejně, dělat fotky. Ano fotky, ty mi dělají největší šrámy na mém egu.
Říkáš, že nemáš potřebu být viděn a ani se netoužíš prezentovat svou muzikou. Přesto Tvoje hudba sklízí značné ovace a to první CD vlastně teprve vychází...
Nemohu říct, že nemám potřebu být viděn a slyšen, já ..., já jen, já jsem s tím opravdu nepočítal. Co se týká ovací, o tom nic moc nevím. Je pravda, kritika už nějaká byla, a to převážně kladná. Lhal bych, kdybych řekl, že mě to vadí. Nevadí, je to příjemné, ale ten pocit trvá tak krátce, jak rychle přichází. Opravdu, to je dost slabý důvod na to, abych dělal muziku. Je to jen zábava a potřeba. Nic víc.
Necheš nám svoji 'kapelu' trochu představit?
Kapelu? Se Zdeňkem Ceralem (kytara - Ready Kirken) - spolupracujeme již čtvrtým rokem. Chodíme spolu na kafe, bydlíme ve stejném městě, posloucháme jiné hudební žánry. Jo a taky začínám pracovat na jeho nápadech. Bude to dost zajímavé. Ondřej Herold (basa- Ready Kirken) - toho mi Zdeněk přivedl, když jsem dokončoval "Because". Jiří Fousek (mix, dj, technika - skutečný přítel).
Vím, že Vaši známí jsou i Lety Mimo, kterým jsi už na desce pomáhal...
Jo to jsem pomáhal, ale to už je nějaký ten pátek. Já ani nevěděl, že to použili. Jinak jsou to mi spolužáci ze střední školy. V počátcích zrodu této kapely jsem s nima i hrál. Dokonce je to někde na kazetě nahrané. Když už jsem u té střední, byli jsme stejně divný ročník. Mí spolužáci se prosazují v muzice víc než v oborech, který se učili. Např. Ladislav Weigert, hraje v Support Lesbiens.
Říká se, že hudba pochází z vyšších sfér. Souhlasíš?
Asi pochází, ale já sám nejsem na takové úrovni, abych mohl o tom hovořit. Jestli má hudba něco vyjadřuje, je to fajn, ale já o tom nic nevím. Pro mě je to jen shluk líbivých zvuků a harmonií, které mi evokují nějakou náladu. Ale jestli je v tom něco víc, o tom ať hovoří někdo jiný.
DJ Neo dalším z mladé generace tvůrců české taneční hudby, který skládá jíž od roku 1992, kdy dostal od rodičů počítač Amiga 500. Už tehdy se pokoušel samplovat nové zvuky, když pobíhal s diktafonem po stavbách, ulicích a nahrával třeba zvonění tramvají. "Experimentování se zvuky bývá mnohem snazší, než napsat dobrou houseovou písničku," vysvětluje NEO. Tehdy se také seznámil s Michalem Viktoříkem, jemuž dal poslechnout několik svých skladeb a ten Neovi následně pomohl s vydáním prvních dvou remixů v roce 1994. Přestože měl za sebou první djská vystoupení v menších klubech, cítil, že jeho prioritou zůstává skládání hudby. Zremixoval například skladby We've Got No Money a Depka od J.A.R., písničky Pražského výběru, Lisu Standsfield a Earth, Wind And Fire. Následovaly další skladby a kompilace (Inform, FSOP 2 a 3), včetně garážového remixu písně Winner Takes All od Ivana Krále, který vyšel na jeho remixovém albu. Dobře známé jsou i Neovy deep houseové remixy pro kapelu J.A.R Zatím posledním Neovým singlem je I'm Still In Luv With U, který obsahuje vokál britského zpěváka Pata Fulgoniho, jehož hlasovou nahrávku Neo upravil dle svého obrazu. V současné době již dokončil práci na albu Jiřího Korna pro Sony Music, podílí se na rádiovém pořadu a stále více hraje v klubech. Na jaře tohoto roku vychází Neovi jeho vlastní houseové album.
O netradiční překvapení se postará DJka IM Cyber ve speciálním deep drum'n'bass setu za doprovodu slovenského baskytaristy Marty Minárika (ex Lucie, Pusa, J.A.R.), který dnes vystupuje především se skupinou Neuropa, a zpěvačky skupiny Ohm Square Charlie One.
Dále vystoupí DJ Luger, DJ Mobley, DJka Suza in Nude Dimensions s půvabnou vokalistkou Elin a performance zajistí Petr Záveský aka "the Same But Different" z Dance Perfect.
