PARTYINFO
FREE MONDAYS
| Datum konání: |
| 11.03.2002 - pondělí |
| Místo konání: |
| Praha - Roxy |
| DJs: |
| Jan Drahota, Yakub |
| Live: |
| Zuluville |
Profil kapely Zuluville
Vznik skupiny, jejíž název v překladu znamená "nebeská vesnice", se datuje už v roce 1999. Tehdy se ke spolupráci sešli Pavel Kotzian a Wendy "Zulu" Kořínek, a založili projekt kombinující taneční hudbu s world music, obsahující převážně rytmické prvky z afrického kontinentu a Asie. Toto prvotní snažení sklidilo brzy ovoce ve formě debutového alba s názvem "Ovela Entabeni", které se setkalo s velice příznivými ohlasy obzvláště poté, co bylo kombinováno s promotion v rámci koncertů na území celé republiky a také televizních vystoupení v průběhu celého roku 2000. Raritou je, že klip z alba se dokonce prezentoval v hitparádě Eso, kde rozhodně naznačil, že v sobě skrývá jistý potenciál. Skupina se v první fázi své existence stačila prezentovat i v zahraničí, a to v rámci tradičního festivalu world music v Rudolstadtu. Po tomto vystoupení o skupinu projevily předběžný zájem zahraniční labely Nation Records a také Real World Petera Gabriela. Ke spolupráci nakonec nedošlo díky personálním změnám, které způsobily, že se skupina na čas odmlčela.
Skupina, tak jak funguje nyní, se dala dohromady v průběhu roku 2001 a začala pracovat na novém repertoáru, který nyní prezentuje široké veřejnosti pod názvem "This Is My Voice". Samotný mozek projektu, Pavel Kotzian, nynější tvorbu charakterizuje výrazem trance beat. On sám má také bohaté zkušenosti z oblasti filmové tvorby, kdy složil hudbu k dokumentu Stevea Lichtaga o žralocích a také k televizní inscenaci Filipa Renče pro ČT s názvem "Pokoj bez oken". Pro příznivce hudebních škatulek také leccos napoví výraz, kterým jejich tvorbu označili pořadatelé festivalu v Rudolstadtu - africko-asijský etno groove.
Zuluville, to jsou nyní multiinstrumentalista a zpěvák Pavel Kotzian, hráč na didgeridoo a djembe David Kormoš, bubeník Borek Ondráček a exotické zpěvačky a tanečnice Miriam a Habi Diagabate. Síla skupiny kromě hudby spočívá i v pódiovém provedení, které je naprosto strhující a jasně ukazuje, že o Zuluville bude do budoucna ještě hodně slyšet.
Vznik skupiny, jejíž název v překladu znamená "nebeská vesnice", se datuje už v roce 1999. Tehdy se ke spolupráci sešli Pavel Kotzian a Wendy "Zulu" Kořínek, a založili projekt kombinující taneční hudbu s world music, obsahující převážně rytmické prvky z afrického kontinentu a Asie. Toto prvotní snažení sklidilo brzy ovoce ve formě debutového alba s názvem "Ovela Entabeni", které se setkalo s velice příznivými ohlasy obzvláště poté, co bylo kombinováno s promotion v rámci koncertů na území celé republiky a také televizních vystoupení v průběhu celého roku 2000. Raritou je, že klip z alba se dokonce prezentoval v hitparádě Eso, kde rozhodně naznačil, že v sobě skrývá jistý potenciál. Skupina se v první fázi své existence stačila prezentovat i v zahraničí, a to v rámci tradičního festivalu world music v Rudolstadtu. Po tomto vystoupení o skupinu projevily předběžný zájem zahraniční labely Nation Records a také Real World Petera Gabriela. Ke spolupráci nakonec nedošlo díky personálním změnám, které způsobily, že se skupina na čas odmlčela.
Skupina, tak jak funguje nyní, se dala dohromady v průběhu roku 2001 a začala pracovat na novém repertoáru, který nyní prezentuje široké veřejnosti pod názvem "This Is My Voice". Samotný mozek projektu, Pavel Kotzian, nynější tvorbu charakterizuje výrazem trance beat. On sám má také bohaté zkušenosti z oblasti filmové tvorby, kdy složil hudbu k dokumentu Stevea Lichtaga o žralocích a také k televizní inscenaci Filipa Renče pro ČT s názvem "Pokoj bez oken". Pro příznivce hudebních škatulek také leccos napoví výraz, kterým jejich tvorbu označili pořadatelé festivalu v Rudolstadtu - africko-asijský etno groove.
Zuluville, to jsou nyní multiinstrumentalista a zpěvák Pavel Kotzian, hráč na didgeridoo a djembe David Kormoš, bubeník Borek Ondráček a exotické zpěvačky a tanečnice Miriam a Habi Diagabate. Síla skupiny kromě hudby spočívá i v pódiovém provedení, které je naprosto strhující a jasně ukazuje, že o Zuluville bude do budoucna ještě hodně slyšet.