PARTYINFO
FUNK`IN
Datum konání: |
02.05.2002 - čtvrtek |
Místo konání: |
Praha - Mecca |
DJs: |
very special guest: "Little Louie" Vega (Masters At Work / Nuyorican Soul / Kenlou) Lumiére, Neo |
Info: |
http://www.housenation.cz... |
Popis: |
mega hvězda v Praze rezidentní noc agentury Housenation.cz |
Nuyorican Soul
Masters at Work
Vítejte na hudební hostině NUYORICAN SOUL, na které obsluhuje pozoruhodné producentské/DJské duo "LITTLE" LOUIE VEGA a KENNY "DOPE" GONZALEZ, také známé jako MASTERS AT WORK (MAW).
"Little" Louie Vega se narodil v rodině hudebníků (Hector Lavoe, osobnost pozdní Salsy, byl jeho strýc) a začal svou kariéru jako místní DJ na konci sedmdesátých a počátku osmdesátých let. Toto krátké období v americké hudbě zaznamenalo velkou rozmanitost stylů, které byly čím dál dostupnější stále se rozšiřujícímu spektru lidí. Vega se ponořil do rytmů klasické diskotékové hudby, salsy, nové vlny Rocku, Dance-Funku a davu nepojmenovatelných hybridů. Jeho přizpůsobivost a porozumění pro tolik zdánlivě nepříbuzenských forem hudby krmily jeho notorický talent, který dokázal míchat rytmy a různé hudební příchutě a dát tak vznik novým průlomovým housovým mixům. [Můžete ho spatřit hrát každou středu v Sound Factory Baru (NYC) a každou sobotu ve Vinylu (NYC).]
Mezitím mladší Gonzalez objevoval krásy hip-hopu. Nově se objevující zvuky hip-hopu z počátku osmdesátých let se těšily stále většímu publiku. Vytvořila se nová kultura vedená těmito zapálenými nadšenci, kteří si během té doby vybudovali pověst mladých Turků. Gonzalez začal prodávat nahrávky svých mixů ještě před dokončením střední školy a získal pověst žijící encyklopedie rapových a reggae rytmů; ze zelenáče se stal mistrem beatů.
Potkali se v roce 1991 (přes svého společného přítele Todda Terryho). Poznali, že oba mají stejnou touhu dělat tvůrčí a novátorskou taneční hudbu za svých podmínek. Stali se týmem a nazvali se Masters At Work (MAW). Jejich odlišné schopnosti se navzájem doplňovaly a spolupráce byla vyvážena sílou těchto rozdílů. "Housoví nadšenci sledovali trochu nedůvěřivě tento tvůrčí tým, který pracoval s tolika kontrastními žánry. Ale MAW je strategicky přesvědčili tím, že zahodili scénář a se společným cílem vychovat tyto hudební davy mícháním zvuků ze všech hudební žánrů, aby pokaždé vznikla jiná atmosféra, se jim to podařilo." - PAPER, únor 1997
MAW se brzy stali synonymem pro průkopnickou tvorbu a umění remixovat. Vedle svých vlastních projektů, mezi které mimo jiné patří "I Can't Get No Sleep", "Love and Happiness" (v obou se objevuje India), "The Bounce", "Get Up", "I Get Lifted", úžasný singl "The Bomb" (ten nahráli pod jménem The Bucketheads), spolupracovali Masters At Work i se smetánkou taneční hudby: Madonnou, Michaelem Jacksonem, Donnou Summer a the Braxtons.
Vítej, Tito Punte
Dvojici bylo nabídnuto podílet se svými schopnostmi na soundtracku Mambo Kings. Vega a Gonzalez se po té, co spojili svoje síly s legendou latinskoamerického jazzu Titem Puntem, ocitli na pokraji velkého objevu. Představa spolupráce s živými hudebníky a zároveň mít možnost hlouběji prozkoumat latinskoamerickou hudbu, která byla součástí jejich dětství, jim dodala další energii. A nakonec právě toto období strávené po boku Puenteho vedlo ke zrození Nuyorican Soul.
Zpočátku měli Vega a Gonzalez v plánu kontaktovat několik hostující umělců. Prvními hudebníky na seznamu byli Vince Montana - hudební aranžér skupiny Philly Sound, jazz-funková legenda Roy Ayers a Tito, každý z nich byl vůdcem kapely, skladatelem a profesionálním DJ. Vega a Gonzalez se soustředili právě na tyto první tři umělce, z nichž každý zastupoval nějaký větší hudební směr, a tím už postupně mapovali oblasti, na které se v budoucnu bude klást důraz.
Puente symbolizuje explozi salsy sedmdesátých let, v jejímž čele stály labely Tico, Alegre a Fania.
Roy Ayers symbolizoval bohatý proud zpolitizovaného jazz-funku, omezeného na jedné straně zprávami o počasí, a Zemí, větrem a ohněm na straně druhé.
Montanovy příspěvky labelu Salsoul a jeho spojení s funkovou hudební úpravou skladeb za použití velkého orchestru, které Gamble a Huff (a mnozí další) celosvětově prodávali jako "The Philly Sound", z něho udělalo symbol všeho, co bylo průkopnické, elegantní a podstatné na americké diskotékové hudbě.
Hudba a klasická díla sedmdesátých let, jako například album Stevieho Wondera "Songs in the Key of Life" nebo album Quincyho Jonese "Sounds and Stuff Like That", se staly pro Vegu a Gonzaleze zároveň inspirací i měřítkem. Během tohoto období vytvořili latinskoameričtí a černošští hudebníci dílo nebývale složité a dokonalé a často spolupracovali na skladbách, jež kombinovaly Jazz, Rock, Funk a afro-latinské elementy. Vega a Gonzalez sáhli zpět do tohoto období, ale ne z nostalgie. Smyslem je sdílet jejich současné vnímání s tradicemi minulosti.
"Little" Louie Vega se narodil v rodině hudebníků (Hector Lavoe, osobnost pozdní Salsy, byl jeho strýc) a začal svou kariéru jako místní DJ na konci sedmdesátých a počátku osmdesátých let. Toto krátké období v americké hudbě zaznamenalo velkou rozmanitost stylů, které byly čím dál dostupnější stále se rozšiřujícímu spektru lidí. Vega se ponořil do rytmů klasické diskotékové hudby, salsy, nové vlny Rocku, Dance-Funku a davu nepojmenovatelných hybridů. Jeho přizpůsobivost a porozumění pro tolik zdánlivě nepříbuzenských forem hudby krmily jeho notorický talent, který dokázal míchat rytmy a různé hudební příchutě a dát tak vznik novým průlomovým housovým mixům. [Můžete ho spatřit hrát každou středu v Sound Factory Baru (NYC) a každou sobotu ve Vinylu (NYC).]
Mezitím mladší Gonzalez objevoval krásy hip-hopu. Nově se objevující zvuky hip-hopu z počátku osmdesátých let se těšily stále většímu publiku. Vytvořila se nová kultura vedená těmito zapálenými nadšenci, kteří si během té doby vybudovali pověst mladých Turků. Gonzalez začal prodávat nahrávky svých mixů ještě před dokončením střední školy a získal pověst žijící encyklopedie rapových a reggae rytmů; ze zelenáče se stal mistrem beatů.
Potkali se v roce 1991 (přes svého společného přítele Todda Terryho). Poznali, že oba mají stejnou touhu dělat tvůrčí a novátorskou taneční hudbu za svých podmínek. Stali se týmem a nazvali se Masters At Work (MAW). Jejich odlišné schopnosti se navzájem doplňovaly a spolupráce byla vyvážena sílou těchto rozdílů. "Housoví nadšenci sledovali trochu nedůvěřivě tento tvůrčí tým, který pracoval s tolika kontrastními žánry. Ale MAW je strategicky přesvědčili tím, že zahodili scénář a se společným cílem vychovat tyto hudební davy mícháním zvuků ze všech hudební žánrů, aby pokaždé vznikla jiná atmosféra, se jim to podařilo." - PAPER, únor 1997
MAW se brzy stali synonymem pro průkopnickou tvorbu a umění remixovat. Vedle svých vlastních projektů, mezi které mimo jiné patří "I Can't Get No Sleep", "Love and Happiness" (v obou se objevuje India), "The Bounce", "Get Up", "I Get Lifted", úžasný singl "The Bomb" (ten nahráli pod jménem The Bucketheads), spolupracovali Masters At Work i se smetánkou taneční hudby: Madonnou, Michaelem Jacksonem, Donnou Summer a the Braxtons.
Vítej, Tito Punte
Dvojici bylo nabídnuto podílet se svými schopnostmi na soundtracku Mambo Kings. Vega a Gonzalez se po té, co spojili svoje síly s legendou latinskoamerického jazzu Titem Puntem, ocitli na pokraji velkého objevu. Představa spolupráce s živými hudebníky a zároveň mít možnost hlouběji prozkoumat latinskoamerickou hudbu, která byla součástí jejich dětství, jim dodala další energii. A nakonec právě toto období strávené po boku Puenteho vedlo ke zrození Nuyorican Soul.
Zpočátku měli Vega a Gonzalez v plánu kontaktovat několik hostující umělců. Prvními hudebníky na seznamu byli Vince Montana - hudební aranžér skupiny Philly Sound, jazz-funková legenda Roy Ayers a Tito, každý z nich byl vůdcem kapely, skladatelem a profesionálním DJ. Vega a Gonzalez se soustředili právě na tyto první tři umělce, z nichž každý zastupoval nějaký větší hudební směr, a tím už postupně mapovali oblasti, na které se v budoucnu bude klást důraz.
Puente symbolizuje explozi salsy sedmdesátých let, v jejímž čele stály labely Tico, Alegre a Fania.
Roy Ayers symbolizoval bohatý proud zpolitizovaného jazz-funku, omezeného na jedné straně zprávami o počasí, a Zemí, větrem a ohněm na straně druhé.
Montanovy příspěvky labelu Salsoul a jeho spojení s funkovou hudební úpravou skladeb za použití velkého orchestru, které Gamble a Huff (a mnozí další) celosvětově prodávali jako "The Philly Sound", z něho udělalo symbol všeho, co bylo průkopnické, elegantní a podstatné na americké diskotékové hudbě.
Hudba a klasická díla sedmdesátých let, jako například album Stevieho Wondera "Songs in the Key of Life" nebo album Quincyho Jonese "Sounds and Stuff Like That", se staly pro Vegu a Gonzaleze zároveň inspirací i měřítkem. Během tohoto období vytvořili latinskoameričtí a černošští hudebníci dílo nebývale složité a dokonalé a často spolupracovali na skladbách, jež kombinovaly Jazz, Rock, Funk a afro-latinské elementy. Vega a Gonzalez sáhli zpět do tohoto období, ale ne z nostalgie. Smyslem je sdílet jejich současné vnímání s tradicemi minulosti.
Masters at Work
"Little Louie" Vega
Jejich jméno mluví za vše - Masters At Work (Mistři své práce). "Little Louie" Vega a Kenny "Dope" Gonzalez po více než jedno desetiletí vedli taneční hudbu jako své ovečky po nových cestách ve svém vynalézavém tvůrčím stylu a se svým nápaditým citem pro různé hudební formy. Dva rodáci z New Yorku nashromáždili během té doby ohromující množství hudební tvorby, která obsahuje stovky originálních produkcí, remixů a postranních projektů a redefinuje náš způsob uvažování o hudbě v klubech. Vega a Gonzalez drze mixují, cokoliv naleznou (house, funk, disco, latinskoamerickou hudbu, africkou hudbu a jazz) do univerzálního hudebního směru. A díky tomu se MAW stali svou vlastní kulturní směsí, symbolizující mnohonárodnostní společnost, ve které žijeme.
Třetí oficální album této skupiny (druhé album nahrané pod přezdívkou MAW a první album vydané u Tommy Boy Records) nese název Our Time is Coming. Zahrnuje nové nádherné kompozice i hrstku jejich nejpopulárnějších singlů z minulých let a je příznačné pro svůj ambiciózní eklektický zvuk MAW: vibrující taneční směr posbíraný ze sítě latinskoamerických rytmů, jazzu a soulové hudby. Vega a Gonzalez skládali, produkovali a upravovali všech deset skladeb na albu za použití zručnosti celého studia, živého orchestru a pomoci od některých z jejich pravidelných spolupracovníků (India, Roy Ayers) a několika zvláštních hostů (Patti Austin, James Ingram, Stephanie Mills).
Začátky
V roce 1990 začali "Little Louie" Vega and Kenny "Dope" Gonzalez oficiálně vystupovat jako Masters At Work. Zázračný newyorský DJ Vega potkal Gonzaleze, který byl producentem, přes housového DJ Todda Terryho. Gonzalezova skladba "Salsa House" byla Vegovou oblíbenou díky své latinskoamerické příchuti a pocitu, že všechno je možné. V touze zremixovat tuto skladbu požádal Vega Terryho, aby je představil, a pak ty dva téměř okamžitě spojil jejich nenasytný apetit pro všechny druhy hudby.
Vega se narodil v Bronxu v roce 1965 a vyrůstal v prostředí bohatém na latinskoamerickou hudbu. Jeho otec byl uznávaným hráčem na saxofon a jeho strýc nebyl nikdo jiný než renomovaný zpěvák salsy Hector Lavoe (label Fania All Stars). Vega se zajímal o své portorické hudební dědictví, a byly to právě jeho klubově založené sestry, pravidelně hostující na známých Loft party Davida Mancusoe na konci sedmdesátých let a také v Paradise Garage, které mu ukázaly vitalitu taneční hudby. Vega poprvé navštívil Paradise Garage v roce 1980, v době, kdy už byl stržen hip-hopem a roller-diskem. Tam byl svědkem magie DJ Larryho Levana, jehož schopnost smíchat hudbu ze zdánlivě každého žánru a každé éry do bezešvého proudu předem nastínila ducha Masters At Work. V polovině osmdesátých let si Vega začal budovat své jméno nadějného DJ hrajícího house a freestyle v takových žhavých klubech Bronxu a Manhattanu, jako je Devil's Nest, Roseland a Studio 54. Pracoval také na remixech a svých původních skladbách, mezi něž patří jeden z jeho dřívějších trháků - remix skladby "Running" od Information Society, který dělal pro Tommyho Boye.
Gonzalez se narodil v Brooklynu v roce 1970. Jako dítě byl zamilovaný do vzdorovitých beatů hip-hopu na party a zpočátku se vyhýbal latinskoamerické hudbě. Pracoval jako nákupčí v místním obchodě s hudebními nahrávkami a jako teenager si během toho zdokonaloval své DJské schopnosti hraním ve volném čase. Koncem osmdesátých let začal Gonzalez se svým přítelem organizovat populární místní party pod maskou Masters At Work. Gonzalez právě na těchto party potkal Todda Terryho a půjčil Terrymu svou čerstvou přezdívku Masters At Work pro jeho následně slavné klubové hity "Alright, Alright" a "Dum Dum Cry". Terry půjčil Gonzalezovi na oplátku svou bicí aparaturu a nahrávací vybavení, na němž tento začínající producent nahrál několik skladeb včetně "Salsa House" pro vlivnou společnost Nu Groove Records.
Spojení Masters At Work
K první spolupráci mezi Vegou a Gonzalezem došlo v roce 1990, když Vega produkoval debutové album zpěváka Marca Anthonyho, který byl v té době fenoménem undergroundové klubové scény. Vega skládal s Indií a dalšími spolupracovníky a sám aranžoval album a také přivedl mistry latinskoamerické hudby Tita Puenteho a Eddieho Palmieriho, aby společně nahráli album, a obrátil se na Gonzaleze, aby mu "přihodil" pár beatů. Dílo dostalo název "Masters At Work featuring Tito Puente and Eddie Palmieri" a nahrávání alba určilo koncepční rámec pro další produkci MAW: kombinace živých nástrojů se samplovanými rytmy, stejně jako spojení veteránských mistrů s nováčky, co měli hlavu plnou čerstvých nápadů. Brzy se mnozí začali shánět po hudbě MAW a Vega s Gonzalezem začali remixovat známé umělce (od Debbie Gibson až k Saint Etienne). Začali také tvořit své vlastní skladby, např. hip-hop/reggae mix "Blood Vibes", čímž zahájili vlastní produkci, a pak tu byl příspěvek v podobě skladby od Milese Davise "Our Mute Horn", který rozšířil jejich jazzový vliv.
Čím hlouběji pronikala hudba MAW do klubové scény, tím větší sháňka po ní byla - a nakonec MAW remixovali Björk, Deee-Lite, Neneh Cherry, Soul II Soul, Donnu Summer, Janet Jackson, Daft Punk, Incognito, Brand New Heavies, Stephanii Mills a mnoho dalších slavných umělců. Někdy je remix od MAW takřka pouhým přidáním basové linie a minimálního množství tónů ("Around the World" od Daft Punk). Jindy jsou jejich remixy úplným přetvořením originální skladby, což je například případ písně "Only Love Can Break Your Heart" od Saint Etienne.
MAW začali také produkovat pro svůj vlastní okruh umělců, mezi něž patřily Barbara Tucker a zpěvačka salsy India, stejně jako pro Luthera Vandrosse, BeBe Winans a George Bensona. Byli to všechno umělci, kteří neměli v tanečním světě žádné postavení, ale díky spolupráci s MAW se jim dostalo okamžitého respektu. Vedle svých vlastních sólových projektů, např. Gonzalezova hip-hopem ovlivněného projektu The Bucketheads a Vegovy DJské rezidentury v Sound Factory Bar, nasbírala tato dvojice pár svých originálních nahrávek a v roce 1993 vydala album nazvané "The Album". Bylo to jejich první album vydané pod jménem Masters At Work a jeho skladby přecházely různě od tvrdého houpavého hip-hopu až k více inspirujícímu housu.
Nuyorican Soul
Nuyorican Soul, pozměněné "já" MAW, se zrodilo v roce 1993. Vzniklo z jejich "dědictví" (to bylo portorické), jejich místa působení (New York City) a stylu hudby (soul). Pod tímto jménem debutovali skladbou "The Nervous Track" (Nervous Records), a tím se nám naskytl malý náhled na koncept tohoto projektu, který nebyl složený pouze z dunivých rytmů, ale jednalo se o mnohem sofistikovanější a zároveň i velmi působivou hudbu. Následující skladba "You Can Do It (Baby)!" nahraná s Georgem Bensonem, která byla žhavým klubovým hitem, jim pomohla získat davy fanoušků a poté, co se na jejich hudbě podepsal i vlivný hudební maestro Gilles Peterson, nahráli Vega s Gonzalezem své první album jako Nuyorican Soul.
Toto stejnojmenné album vydané v roce 1997 bylo mixem příkladných salsových, jazzových a soulových muzikantů (Roy Ayers, Eddie Palmieri, Jocelyn Brown). Na písních "Runaway" (cover původní verze od Salsoul Orchestra), dále pak na klasickém soulovém klenotu z Rotary Connection "I Am The Black Gold Of The Sun" a na houpavě hip-hopové, často samplované, klasické kompozici "Nautilus (Mawtilus)" od Boba Jamese byl znatelný vliv latinskoamerického jazzu. A přestože byly cover písně na albu vázané ke svým původním vlivům, nikdo nepředpokládal takovou nadčasovost hudby Nuyorican Soul.
Our Time Is Coming (Nastává náš čas)
Our Time Is Coming kombinuje šest nových kompozic se čtyřmi populárními singly MAW z nedávných let. Všechny byly napsané, produkované, aranžované a zmixované Vegou a Gonzalezem, kteří naverbovali spoustu přátel a dalších vlivných osobností, aby něco do nahrávání přidali.
První skladba se pyšní nenapodobitelným vlivem Roye Ayerse, který se odrazil zejména v jejím rytmu a doprovodných vokálech. Píseň "Like A Butterfly (You Send Me)" z úvodní části alba obsahuje vokály překrásné Patti Austin, jejichž text napsala společně s Blazem, a doprovodné hlasy aranžované Austinem. Legendární James Ingram se objevuje v "Lean On Me". V jiných částech alba "Our Time Is Coming" vystrkuje rozdílnost mezi Vegou a Gonzalezem růžky, zejména pak ve skladbě "Pienso En Ti", jež obsahuje prvky latinskoamerického jazzu a v níž se objevuje kytarista a zpěvák Luis Salinas, a dále pak v deep-house/funkové písni "Every Now And Then" od Billieho. A je téměř nemožné pustit Socou ovlivněnou skladbu "Work" (se spoluúčastí Puppah Nas-T a vokály od Denise) a jen čas od času pokývat hlavou - tohle je zážitek pro celé tělo.
Nahrávat s králem afrických beatů Felou Kutim bylo Vegovým i Gonzalezovým snem. Bohužel toto přání zůstalo navždy pouze snem, protože v srpnu 1997 Fela zemřel. A tak místo toho vydali skladbu s názvem "MAW Expensive (A Tribute To Fela)", která přepracovává Felovu nahrávku "Expensive Shit" a ponechává jí její výraznou domorodou příchuť.
Our Time Is Coming zachycuje Masters At Work v jejich zatím nejlepším světle. Úžasný plod jejich tvorby, zejména pokud si uvědomíme velikost objemu jejich diskografie. Je to vzácný jev být svědkem toho, jak umělci dokáží využít své tvůrčí impulzy tak konzistentně a zároveň s takovým přijetím od publika. A možná ještě vzácnějším jevem je setrvat na scéně tak dlouho. Ale Vega i Gonzalez se svými proměnlivými schopnostmi v tom stále hodlají pokračovat, jak už ostatně i toto album ukazuje. Každopádně název alba je možná až příliš přesný, protože kromě toho všeho, co se těmto umělcům povedlo dokázat za posledních jedenáct let, leží ještě spousta dalšího před nimi.
Třetí oficální album této skupiny (druhé album nahrané pod přezdívkou MAW a první album vydané u Tommy Boy Records) nese název Our Time is Coming. Zahrnuje nové nádherné kompozice i hrstku jejich nejpopulárnějších singlů z minulých let a je příznačné pro svůj ambiciózní eklektický zvuk MAW: vibrující taneční směr posbíraný ze sítě latinskoamerických rytmů, jazzu a soulové hudby. Vega a Gonzalez skládali, produkovali a upravovali všech deset skladeb na albu za použití zručnosti celého studia, živého orchestru a pomoci od některých z jejich pravidelných spolupracovníků (India, Roy Ayers) a několika zvláštních hostů (Patti Austin, James Ingram, Stephanie Mills).
Začátky
V roce 1990 začali "Little Louie" Vega and Kenny "Dope" Gonzalez oficiálně vystupovat jako Masters At Work. Zázračný newyorský DJ Vega potkal Gonzaleze, který byl producentem, přes housového DJ Todda Terryho. Gonzalezova skladba "Salsa House" byla Vegovou oblíbenou díky své latinskoamerické příchuti a pocitu, že všechno je možné. V touze zremixovat tuto skladbu požádal Vega Terryho, aby je představil, a pak ty dva téměř okamžitě spojil jejich nenasytný apetit pro všechny druhy hudby.
Vega se narodil v Bronxu v roce 1965 a vyrůstal v prostředí bohatém na latinskoamerickou hudbu. Jeho otec byl uznávaným hráčem na saxofon a jeho strýc nebyl nikdo jiný než renomovaný zpěvák salsy Hector Lavoe (label Fania All Stars). Vega se zajímal o své portorické hudební dědictví, a byly to právě jeho klubově založené sestry, pravidelně hostující na známých Loft party Davida Mancusoe na konci sedmdesátých let a také v Paradise Garage, které mu ukázaly vitalitu taneční hudby. Vega poprvé navštívil Paradise Garage v roce 1980, v době, kdy už byl stržen hip-hopem a roller-diskem. Tam byl svědkem magie DJ Larryho Levana, jehož schopnost smíchat hudbu ze zdánlivě každého žánru a každé éry do bezešvého proudu předem nastínila ducha Masters At Work. V polovině osmdesátých let si Vega začal budovat své jméno nadějného DJ hrajícího house a freestyle v takových žhavých klubech Bronxu a Manhattanu, jako je Devil's Nest, Roseland a Studio 54. Pracoval také na remixech a svých původních skladbách, mezi něž patří jeden z jeho dřívějších trháků - remix skladby "Running" od Information Society, který dělal pro Tommyho Boye.
Gonzalez se narodil v Brooklynu v roce 1970. Jako dítě byl zamilovaný do vzdorovitých beatů hip-hopu na party a zpočátku se vyhýbal latinskoamerické hudbě. Pracoval jako nákupčí v místním obchodě s hudebními nahrávkami a jako teenager si během toho zdokonaloval své DJské schopnosti hraním ve volném čase. Koncem osmdesátých let začal Gonzalez se svým přítelem organizovat populární místní party pod maskou Masters At Work. Gonzalez právě na těchto party potkal Todda Terryho a půjčil Terrymu svou čerstvou přezdívku Masters At Work pro jeho následně slavné klubové hity "Alright, Alright" a "Dum Dum Cry". Terry půjčil Gonzalezovi na oplátku svou bicí aparaturu a nahrávací vybavení, na němž tento začínající producent nahrál několik skladeb včetně "Salsa House" pro vlivnou společnost Nu Groove Records.
Spojení Masters At Work
K první spolupráci mezi Vegou a Gonzalezem došlo v roce 1990, když Vega produkoval debutové album zpěváka Marca Anthonyho, který byl v té době fenoménem undergroundové klubové scény. Vega skládal s Indií a dalšími spolupracovníky a sám aranžoval album a také přivedl mistry latinskoamerické hudby Tita Puenteho a Eddieho Palmieriho, aby společně nahráli album, a obrátil se na Gonzaleze, aby mu "přihodil" pár beatů. Dílo dostalo název "Masters At Work featuring Tito Puente and Eddie Palmieri" a nahrávání alba určilo koncepční rámec pro další produkci MAW: kombinace živých nástrojů se samplovanými rytmy, stejně jako spojení veteránských mistrů s nováčky, co měli hlavu plnou čerstvých nápadů. Brzy se mnozí začali shánět po hudbě MAW a Vega s Gonzalezem začali remixovat známé umělce (od Debbie Gibson až k Saint Etienne). Začali také tvořit své vlastní skladby, např. hip-hop/reggae mix "Blood Vibes", čímž zahájili vlastní produkci, a pak tu byl příspěvek v podobě skladby od Milese Davise "Our Mute Horn", který rozšířil jejich jazzový vliv.
Čím hlouběji pronikala hudba MAW do klubové scény, tím větší sháňka po ní byla - a nakonec MAW remixovali Björk, Deee-Lite, Neneh Cherry, Soul II Soul, Donnu Summer, Janet Jackson, Daft Punk, Incognito, Brand New Heavies, Stephanii Mills a mnoho dalších slavných umělců. Někdy je remix od MAW takřka pouhým přidáním basové linie a minimálního množství tónů ("Around the World" od Daft Punk). Jindy jsou jejich remixy úplným přetvořením originální skladby, což je například případ písně "Only Love Can Break Your Heart" od Saint Etienne.
MAW začali také produkovat pro svůj vlastní okruh umělců, mezi něž patřily Barbara Tucker a zpěvačka salsy India, stejně jako pro Luthera Vandrosse, BeBe Winans a George Bensona. Byli to všechno umělci, kteří neměli v tanečním světě žádné postavení, ale díky spolupráci s MAW se jim dostalo okamžitého respektu. Vedle svých vlastních sólových projektů, např. Gonzalezova hip-hopem ovlivněného projektu The Bucketheads a Vegovy DJské rezidentury v Sound Factory Bar, nasbírala tato dvojice pár svých originálních nahrávek a v roce 1993 vydala album nazvané "The Album". Bylo to jejich první album vydané pod jménem Masters At Work a jeho skladby přecházely různě od tvrdého houpavého hip-hopu až k více inspirujícímu housu.
Nuyorican Soul
Nuyorican Soul, pozměněné "já" MAW, se zrodilo v roce 1993. Vzniklo z jejich "dědictví" (to bylo portorické), jejich místa působení (New York City) a stylu hudby (soul). Pod tímto jménem debutovali skladbou "The Nervous Track" (Nervous Records), a tím se nám naskytl malý náhled na koncept tohoto projektu, který nebyl složený pouze z dunivých rytmů, ale jednalo se o mnohem sofistikovanější a zároveň i velmi působivou hudbu. Následující skladba "You Can Do It (Baby)!" nahraná s Georgem Bensonem, která byla žhavým klubovým hitem, jim pomohla získat davy fanoušků a poté, co se na jejich hudbě podepsal i vlivný hudební maestro Gilles Peterson, nahráli Vega s Gonzalezem své první album jako Nuyorican Soul.
Toto stejnojmenné album vydané v roce 1997 bylo mixem příkladných salsových, jazzových a soulových muzikantů (Roy Ayers, Eddie Palmieri, Jocelyn Brown). Na písních "Runaway" (cover původní verze od Salsoul Orchestra), dále pak na klasickém soulovém klenotu z Rotary Connection "I Am The Black Gold Of The Sun" a na houpavě hip-hopové, často samplované, klasické kompozici "Nautilus (Mawtilus)" od Boba Jamese byl znatelný vliv latinskoamerického jazzu. A přestože byly cover písně na albu vázané ke svým původním vlivům, nikdo nepředpokládal takovou nadčasovost hudby Nuyorican Soul.
Our Time Is Coming (Nastává náš čas)
Our Time Is Coming kombinuje šest nových kompozic se čtyřmi populárními singly MAW z nedávných let. Všechny byly napsané, produkované, aranžované a zmixované Vegou a Gonzalezem, kteří naverbovali spoustu přátel a dalších vlivných osobností, aby něco do nahrávání přidali.
První skladba se pyšní nenapodobitelným vlivem Roye Ayerse, který se odrazil zejména v jejím rytmu a doprovodných vokálech. Píseň "Like A Butterfly (You Send Me)" z úvodní části alba obsahuje vokály překrásné Patti Austin, jejichž text napsala společně s Blazem, a doprovodné hlasy aranžované Austinem. Legendární James Ingram se objevuje v "Lean On Me". V jiných částech alba "Our Time Is Coming" vystrkuje rozdílnost mezi Vegou a Gonzalezem růžky, zejména pak ve skladbě "Pienso En Ti", jež obsahuje prvky latinskoamerického jazzu a v níž se objevuje kytarista a zpěvák Luis Salinas, a dále pak v deep-house/funkové písni "Every Now And Then" od Billieho. A je téměř nemožné pustit Socou ovlivněnou skladbu "Work" (se spoluúčastí Puppah Nas-T a vokály od Denise) a jen čas od času pokývat hlavou - tohle je zážitek pro celé tělo.
Nahrávat s králem afrických beatů Felou Kutim bylo Vegovým i Gonzalezovým snem. Bohužel toto přání zůstalo navždy pouze snem, protože v srpnu 1997 Fela zemřel. A tak místo toho vydali skladbu s názvem "MAW Expensive (A Tribute To Fela)", která přepracovává Felovu nahrávku "Expensive Shit" a ponechává jí její výraznou domorodou příchuť.
Our Time Is Coming zachycuje Masters At Work v jejich zatím nejlepším světle. Úžasný plod jejich tvorby, zejména pokud si uvědomíme velikost objemu jejich diskografie. Je to vzácný jev být svědkem toho, jak umělci dokáží využít své tvůrčí impulzy tak konzistentně a zároveň s takovým přijetím od publika. A možná ještě vzácnějším jevem je setrvat na scéně tak dlouho. Ale Vega i Gonzalez se svými proměnlivými schopnostmi v tom stále hodlají pokračovat, jak už ostatně i toto album ukazuje. Každopádně název alba je možná až příliš přesný, protože kromě toho všeho, co se těmto umělcům povedlo dokázat za posledních jedenáct let, leží ještě spousta dalšího před nimi.
"Little Louie" Vega
"Little Louie" Vega v Praze!
"Masters At Work stále produkují nejlepší taneční hudbu dnešní doby. Jejich hudba je o krok napřed... Jejich tvorba zahrnuje latinskoamerickou hudbu, house, taneční hudbu, disco, hip-hop, funk, unikátní groove, jazz. Vše to mají úplně pokryté. A díky tomu se MAW stali pravými mistry." - Gilles Peterson
"Masters At Work oslavili své 10. výročí elegantní demonstrací housové hudby. Předvedli bohatou rekombinaci rytmů a hudební koupel v možnostech skýtaných různými etniky." - John Pareles, The New York Times
"Zatímco mnoho tvůrců housových remixů je spokojeno, když k písni přidají dunící beaty, Vega a Gonzalez tyto rytmy totálně přetvářejí." Ethan Brown, New York Magazine
"Little Louie" Vega je takovým Milesem Davisem taneční hudby. Stejně jako je nemožné najít hudební kategorii pro Davise, tak i Vega sám sebe neustále znovu objevuje, a s tím jeho hudba zažívá opakovaný převrat. Vega během své téměř dvě desítky let dlouhé kariéry vydal singly, z nichž mnohé způsobily průlom v historii taneční hudby ("The Nervous Track", "It's Alright", "I Feel It" and "You Can Do It"), pomohl rozjet žánry, jako je například soulful house ("Beautiful People," "I Get Lifted"), a revitalizoval kariéry takových legend, jako jsou Roy Ayers, George Benson a Tito Puente.
Vega se narodil v Bronxu v roce 1965, kde vyrůstal obklopený latinskoamerickou hudbou. Jeho otec, Louie Vega Sr., je uznávaným saxofonistou hrajícím jazzovou a latinskoamerickou hudbu a jeho strýc, Hector LaVoe, byl renomovaným zpěvákem salsy, který nahrával pod labelem Fania. Ale Vegův silný hudební vliv nezůstal jen u latinskoamerické hudby: v osmdesátých letech působil jako rezident takových legendárních nočních klubů, jako je The Paradise Garage, a účastnil se Afrika Bambaataa's parties v rámci the Bronx River Projects.
V roce 1985 začal Vega svou první rezidenturu v nočním klubu Devil's Nest, v Bronxu, v Roselandu, ve Studio 54 a v The Palladium. Ve Vegově stylu se odrážela jeho eklektická výchova. Jeho sety obsahovaly vše od latinskoamerické hudby přes hip-hop až k britské Nové vlně. Ale ke konci desetiletí přinesla rostoucí hudební segregace na klubové scéně Vegovi rozčarování. "Myšlení lidí začalo uvažovat ve smyslu kategorií," vzpomíná Vega.
Naštěstí ve stejné době zahlédl Vega v klubové čtvrti pár pohasínajících tvůrčích světel. Jeho příští produkční partner Kenny "Dope" Gonzalez rozjížděl divoce eklektické párty ve svém Brooklynském sousedství a pod přezdívkou "Masters At Work" dával dohromady svou tvorbu. Do roku 1987 získal název Masters At Work takovou pozornost, že si Todd Terry propůjčil jejich jméno a jejich styl pro newyorkskou housovou klasiku "Alright, Alright."
Terry pak představil Gonzaleze Vegovi a ti v sobě okamžitě nalezli jistou spřízněnost. Jejich první singl vydaný pod přezdívkou Masters At Work a nazvaný "Blood Vibes" perfektně kombinoval Vegovy reggae sety spolu s Gonzalezovými dunivými latinskoamerickými a hip-hopem ovlivněnými beaty. Vegův tvůrčí návrat rychle rozkvetl a zpracoval salsovou klasiku nové generace Llego La India Via Eddie Palmieri (od India a Eddieho Palmieriho) a ještě snad slibnější debut Marca Anthonyho - Ride on the Rhythm Vol. 1.
Tvorba Masters At Work začala mít také velmi brzy úspěch. Průkopnické housové remixy takových, jako jsou Tito Puente, Saint Etienne a také i Debbie Gibson, brzy umístila toto duo na vrchol žebříčku undergroundové taneční hudby. A Vegova významná party "Underground Network" v Sound Factory Bar v New Yorku vytvořila vzor pro mnoho dalších oduševnělých párty, jako byly například "Body & Soul" a vystřídal takové housové hymny, jako například Beautiful People" od Barbary Tuckerové a "Love & Happiness" od River Ocean featuring India.
Ale to pořád Vegovi a Gonzalezovi nestačilo, a tak vytvořili nový projekt s názvem Nuyorican Soul. První singl tohoto projektu, nazvaný "Nervous Track", posunul svými výstředními píšťalami, okolní hudební malebností a divoce arytmickými bubínky hranice taneční hudby ještě dál. Album formace Nuyorican Soul, vydané v roce 1997, bylo ještě průlomovější a přivedlo pod jednu střechu takové divy gospelu, jakými byly například Jocelyn Brown či latinskoamerická soulová zpěvačka India, dále pak hip-hopového DJ Jazzyho Jeffa a soulové legendy typu Roy Ayers. Toto album, stejně jako Homework od Daft Punk's, Ten Years After od Blaze nebo New Forms od Roni Size, natrvalo změnilo směr taneční hudby.
Ovšem ani Vega ani Gonzalez neusnuli na svých poměrně velkých vavřínech. Dvojice pokračuje stále se stejným bouřlivým tempem v remixování a spolupracuje s hvězdami jako Gloria Estefan, Blaze a Kenny Lattimore. Nahrávají jako Masters at Work a Nuyorican Soul 2, dále pak pracují na sólových albech, objevili se v reklamě na Apple Computers, jejich výroční party na Winter Music Conference v Miami jim získala ocenění a pozornost publikací hlavního proudu (např. The New York Times a New York Magazine), Vegova party "Dance Ritual" v Centro-Fly, pořádaná uprostřed týdne, se stala pro milovníky taneční hudby nutností, a snad nejsenzačnější událostí byla celodenní, k prasknutí naplněná party na renomované SummerStage v Central Parku s hvězdným obsazením, např. Jody Watley, Jocelyn Brown, Roy Ayers a DJ Jazzy Jeff.
Tito Mistři právě započali svou práci.
"Masters At Work oslavili své 10. výročí elegantní demonstrací housové hudby. Předvedli bohatou rekombinaci rytmů a hudební koupel v možnostech skýtaných různými etniky." - John Pareles, The New York Times
"Zatímco mnoho tvůrců housových remixů je spokojeno, když k písni přidají dunící beaty, Vega a Gonzalez tyto rytmy totálně přetvářejí." Ethan Brown, New York Magazine
"Little Louie" Vega je takovým Milesem Davisem taneční hudby. Stejně jako je nemožné najít hudební kategorii pro Davise, tak i Vega sám sebe neustále znovu objevuje, a s tím jeho hudba zažívá opakovaný převrat. Vega během své téměř dvě desítky let dlouhé kariéry vydal singly, z nichž mnohé způsobily průlom v historii taneční hudby ("The Nervous Track", "It's Alright", "I Feel It" and "You Can Do It"), pomohl rozjet žánry, jako je například soulful house ("Beautiful People," "I Get Lifted"), a revitalizoval kariéry takových legend, jako jsou Roy Ayers, George Benson a Tito Puente.
Vega se narodil v Bronxu v roce 1965, kde vyrůstal obklopený latinskoamerickou hudbou. Jeho otec, Louie Vega Sr., je uznávaným saxofonistou hrajícím jazzovou a latinskoamerickou hudbu a jeho strýc, Hector LaVoe, byl renomovaným zpěvákem salsy, který nahrával pod labelem Fania. Ale Vegův silný hudební vliv nezůstal jen u latinskoamerické hudby: v osmdesátých letech působil jako rezident takových legendárních nočních klubů, jako je The Paradise Garage, a účastnil se Afrika Bambaataa's parties v rámci the Bronx River Projects.
V roce 1985 začal Vega svou první rezidenturu v nočním klubu Devil's Nest, v Bronxu, v Roselandu, ve Studio 54 a v The Palladium. Ve Vegově stylu se odrážela jeho eklektická výchova. Jeho sety obsahovaly vše od latinskoamerické hudby přes hip-hop až k britské Nové vlně. Ale ke konci desetiletí přinesla rostoucí hudební segregace na klubové scéně Vegovi rozčarování. "Myšlení lidí začalo uvažovat ve smyslu kategorií," vzpomíná Vega.
Naštěstí ve stejné době zahlédl Vega v klubové čtvrti pár pohasínajících tvůrčích světel. Jeho příští produkční partner Kenny "Dope" Gonzalez rozjížděl divoce eklektické párty ve svém Brooklynském sousedství a pod přezdívkou "Masters At Work" dával dohromady svou tvorbu. Do roku 1987 získal název Masters At Work takovou pozornost, že si Todd Terry propůjčil jejich jméno a jejich styl pro newyorkskou housovou klasiku "Alright, Alright."
Terry pak představil Gonzaleze Vegovi a ti v sobě okamžitě nalezli jistou spřízněnost. Jejich první singl vydaný pod přezdívkou Masters At Work a nazvaný "Blood Vibes" perfektně kombinoval Vegovy reggae sety spolu s Gonzalezovými dunivými latinskoamerickými a hip-hopem ovlivněnými beaty. Vegův tvůrčí návrat rychle rozkvetl a zpracoval salsovou klasiku nové generace Llego La India Via Eddie Palmieri (od India a Eddieho Palmieriho) a ještě snad slibnější debut Marca Anthonyho - Ride on the Rhythm Vol. 1.
Tvorba Masters At Work začala mít také velmi brzy úspěch. Průkopnické housové remixy takových, jako jsou Tito Puente, Saint Etienne a také i Debbie Gibson, brzy umístila toto duo na vrchol žebříčku undergroundové taneční hudby. A Vegova významná party "Underground Network" v Sound Factory Bar v New Yorku vytvořila vzor pro mnoho dalších oduševnělých párty, jako byly například "Body & Soul" a vystřídal takové housové hymny, jako například Beautiful People" od Barbary Tuckerové a "Love & Happiness" od River Ocean featuring India.
Ale to pořád Vegovi a Gonzalezovi nestačilo, a tak vytvořili nový projekt s názvem Nuyorican Soul. První singl tohoto projektu, nazvaný "Nervous Track", posunul svými výstředními píšťalami, okolní hudební malebností a divoce arytmickými bubínky hranice taneční hudby ještě dál. Album formace Nuyorican Soul, vydané v roce 1997, bylo ještě průlomovější a přivedlo pod jednu střechu takové divy gospelu, jakými byly například Jocelyn Brown či latinskoamerická soulová zpěvačka India, dále pak hip-hopového DJ Jazzyho Jeffa a soulové legendy typu Roy Ayers. Toto album, stejně jako Homework od Daft Punk's, Ten Years After od Blaze nebo New Forms od Roni Size, natrvalo změnilo směr taneční hudby.
Ovšem ani Vega ani Gonzalez neusnuli na svých poměrně velkých vavřínech. Dvojice pokračuje stále se stejným bouřlivým tempem v remixování a spolupracuje s hvězdami jako Gloria Estefan, Blaze a Kenny Lattimore. Nahrávají jako Masters at Work a Nuyorican Soul 2, dále pak pracují na sólových albech, objevili se v reklamě na Apple Computers, jejich výroční party na Winter Music Conference v Miami jim získala ocenění a pozornost publikací hlavního proudu (např. The New York Times a New York Magazine), Vegova party "Dance Ritual" v Centro-Fly, pořádaná uprostřed týdne, se stala pro milovníky taneční hudby nutností, a snad nejsenzačnější událostí byla celodenní, k prasknutí naplněná party na renomované SummerStage v Central Parku s hvězdným obsazením, např. Jody Watley, Jocelyn Brown, Roy Ayers a DJ Jazzy Jeff.
Tito Mistři právě započali svou práci.
"Little Louie" Vega v Praze!
Ve čtvrtek 2. května se v klubu Mecca bude konat další FUNK`IN, rezidentní noc pořádaná agenturou Housenation.cz.
Poprvé se českému publiku představí hvězda první kategorie, pan "LITTLE LOUIE" VEGA, člen hvězdného producentského dua MASTERS AT WORK, NUYORICAN SOUL či KENLOU.
Louie se narodil v Brooklinu NY, kde se též díky Toddu Terrymu seznámil s Kenny "Dope" Gonzales, aby posléze založili MAW. Během více než jednoho desetiletí vyprodukovali a zremixovali spousty skladeb, díky kterým se stali legendami světové taneční scény. Madona, Michael Jackson, Janet Jackson, Bjork, Incognito, Soul II Soul, Donna Summer, Daft Punk, Brand New Heavies, to je jen malý výčet jmen, ke kterým "Little Louie" Vega a Kenny "Dope" Gonzales vytvořili své taneční verze.
Louie Vega v současné době hraje pouze v těch nejprestižnějších světových klubech (Ministry Of Sound, Vinyl) a tak je takovým malým zázrakem, že DJ takového světového formátu, vystoupí v Praze.
Ve čtvrtek 2. května se Mecca promění v FUNK`IN, noc plnou funky-soul-jazz housu v podání té největší hvězdy, jaká kdy v Česku v klubu vystoupila.
Společně s Louie Vegou zahrají též DJ Lumiér a DJ Neo.
V C&Louge bude tentokrát live video přenos z hlavního stage no a jako vždy je tu pro každého pozornost ve formě sklenky sektu zdarma.
Mediálním partnerem tohoto večera je Techno.cz a Rádio Bonton 99,7 FM.
Více informací naleznete na www.housenation.cz.
Poprvé se českému publiku představí hvězda první kategorie, pan "LITTLE LOUIE" VEGA, člen hvězdného producentského dua MASTERS AT WORK, NUYORICAN SOUL či KENLOU.
Louie se narodil v Brooklinu NY, kde se též díky Toddu Terrymu seznámil s Kenny "Dope" Gonzales, aby posléze založili MAW. Během více než jednoho desetiletí vyprodukovali a zremixovali spousty skladeb, díky kterým se stali legendami světové taneční scény. Madona, Michael Jackson, Janet Jackson, Bjork, Incognito, Soul II Soul, Donna Summer, Daft Punk, Brand New Heavies, to je jen malý výčet jmen, ke kterým "Little Louie" Vega a Kenny "Dope" Gonzales vytvořili své taneční verze.
Louie Vega v současné době hraje pouze v těch nejprestižnějších světových klubech (Ministry Of Sound, Vinyl) a tak je takovým malým zázrakem, že DJ takového světového formátu, vystoupí v Praze.
Ve čtvrtek 2. května se Mecca promění v FUNK`IN, noc plnou funky-soul-jazz housu v podání té největší hvězdy, jaká kdy v Česku v klubu vystoupila.
Společně s Louie Vegou zahrají též DJ Lumiér a DJ Neo.
V C&Louge bude tentokrát live video přenos z hlavního stage no a jako vždy je tu pro každého pozornost ve formě sklenky sektu zdarma.
Mediálním partnerem tohoto večera je Techno.cz a Rádio Bonton 99,7 FM.
Více informací naleznete na www.housenation.cz.