PARTYINFO
FUNK`IN
Datum konání: |
02.05.2002 - čtvrtek |
Místo konání: |
Praha - Mecca |
DJs: |
very special guest: "Little Louie" Vega (Masters At Work / Nuyorican Soul / Kenlou) Lumiére, Neo |
Info: |
http://www.housenation.cz... |
Popis: |
mega hvězda v Praze rezidentní noc agentury Housenation.cz |
Masters at Work
"Little Louie" Vega
"Little Louie" Vega v Praze!
Jejich jméno mluví za vše - Masters At Work (Mistři své práce). "Little Louie" Vega a Kenny "Dope" Gonzalez po více než jedno desetiletí vedli taneční hudbu jako své ovečky po nových cestách ve svém vynalézavém tvůrčím stylu a se svým nápaditým citem pro různé hudební formy. Dva rodáci z New Yorku nashromáždili během té doby ohromující množství hudební tvorby, která obsahuje stovky originálních produkcí, remixů a postranních projektů a redefinuje náš způsob uvažování o hudbě v klubech. Vega a Gonzalez drze mixují, cokoliv naleznou (house, funk, disco, latinskoamerickou hudbu, africkou hudbu a jazz) do univerzálního hudebního směru. A díky tomu se MAW stali svou vlastní kulturní směsí, symbolizující mnohonárodnostní společnost, ve které žijeme.
Třetí oficální album této skupiny (druhé album nahrané pod přezdívkou MAW a první album vydané u Tommy Boy Records) nese název Our Time is Coming. Zahrnuje nové nádherné kompozice i hrstku jejich nejpopulárnějších singlů z minulých let a je příznačné pro svůj ambiciózní eklektický zvuk MAW: vibrující taneční směr posbíraný ze sítě latinskoamerických rytmů, jazzu a soulové hudby. Vega a Gonzalez skládali, produkovali a upravovali všech deset skladeb na albu za použití zručnosti celého studia, živého orchestru a pomoci od některých z jejich pravidelných spolupracovníků (India, Roy Ayers) a několika zvláštních hostů (Patti Austin, James Ingram, Stephanie Mills).
Začátky
V roce 1990 začali "Little Louie" Vega and Kenny "Dope" Gonzalez oficiálně vystupovat jako Masters At Work. Zázračný newyorský DJ Vega potkal Gonzaleze, který byl producentem, přes housového DJ Todda Terryho. Gonzalezova skladba "Salsa House" byla Vegovou oblíbenou díky své latinskoamerické příchuti a pocitu, že všechno je možné. V touze zremixovat tuto skladbu požádal Vega Terryho, aby je představil, a pak ty dva téměř okamžitě spojil jejich nenasytný apetit pro všechny druhy hudby.
Vega se narodil v Bronxu v roce 1965 a vyrůstal v prostředí bohatém na latinskoamerickou hudbu. Jeho otec byl uznávaným hráčem na saxofon a jeho strýc nebyl nikdo jiný než renomovaný zpěvák salsy Hector Lavoe (label Fania All Stars). Vega se zajímal o své portorické hudební dědictví, a byly to právě jeho klubově založené sestry, pravidelně hostující na známých Loft party Davida Mancusoe na konci sedmdesátých let a také v Paradise Garage, které mu ukázaly vitalitu taneční hudby. Vega poprvé navštívil Paradise Garage v roce 1980, v době, kdy už byl stržen hip-hopem a roller-diskem. Tam byl svědkem magie DJ Larryho Levana, jehož schopnost smíchat hudbu ze zdánlivě každého žánru a každé éry do bezešvého proudu předem nastínila ducha Masters At Work. V polovině osmdesátých let si Vega začal budovat své jméno nadějného DJ hrajícího house a freestyle v takových žhavých klubech Bronxu a Manhattanu, jako je Devil's Nest, Roseland a Studio 54. Pracoval také na remixech a svých původních skladbách, mezi něž patří jeden z jeho dřívějších trháků - remix skladby "Running" od Information Society, který dělal pro Tommyho Boye.
Gonzalez se narodil v Brooklynu v roce 1970. Jako dítě byl zamilovaný do vzdorovitých beatů hip-hopu na party a zpočátku se vyhýbal latinskoamerické hudbě. Pracoval jako nákupčí v místním obchodě s hudebními nahrávkami a jako teenager si během toho zdokonaloval své DJské schopnosti hraním ve volném čase. Koncem osmdesátých let začal Gonzalez se svým přítelem organizovat populární místní party pod maskou Masters At Work. Gonzalez právě na těchto party potkal Todda Terryho a půjčil Terrymu svou čerstvou přezdívku Masters At Work pro jeho následně slavné klubové hity "Alright, Alright" a "Dum Dum Cry". Terry půjčil Gonzalezovi na oplátku svou bicí aparaturu a nahrávací vybavení, na němž tento začínající producent nahrál několik skladeb včetně "Salsa House" pro vlivnou společnost Nu Groove Records.
Spojení Masters At Work
K první spolupráci mezi Vegou a Gonzalezem došlo v roce 1990, když Vega produkoval debutové album zpěváka Marca Anthonyho, který byl v té době fenoménem undergroundové klubové scény. Vega skládal s Indií a dalšími spolupracovníky a sám aranžoval album a také přivedl mistry latinskoamerické hudby Tita Puenteho a Eddieho Palmieriho, aby společně nahráli album, a obrátil se na Gonzaleze, aby mu "přihodil" pár beatů. Dílo dostalo název "Masters At Work featuring Tito Puente and Eddie Palmieri" a nahrávání alba určilo koncepční rámec pro další produkci MAW: kombinace živých nástrojů se samplovanými rytmy, stejně jako spojení veteránských mistrů s nováčky, co měli hlavu plnou čerstvých nápadů. Brzy se mnozí začali shánět po hudbě MAW a Vega s Gonzalezem začali remixovat známé umělce (od Debbie Gibson až k Saint Etienne). Začali také tvořit své vlastní skladby, např. hip-hop/reggae mix "Blood Vibes", čímž zahájili vlastní produkci, a pak tu byl příspěvek v podobě skladby od Milese Davise "Our Mute Horn", který rozšířil jejich jazzový vliv.
Čím hlouběji pronikala hudba MAW do klubové scény, tím větší sháňka po ní byla - a nakonec MAW remixovali Björk, Deee-Lite, Neneh Cherry, Soul II Soul, Donnu Summer, Janet Jackson, Daft Punk, Incognito, Brand New Heavies, Stephanii Mills a mnoho dalších slavných umělců. Někdy je remix od MAW takřka pouhým přidáním basové linie a minimálního množství tónů ("Around the World" od Daft Punk). Jindy jsou jejich remixy úplným přetvořením originální skladby, což je například případ písně "Only Love Can Break Your Heart" od Saint Etienne.
MAW začali také produkovat pro svůj vlastní okruh umělců, mezi něž patřily Barbara Tucker a zpěvačka salsy India, stejně jako pro Luthera Vandrosse, BeBe Winans a George Bensona. Byli to všechno umělci, kteří neměli v tanečním světě žádné postavení, ale díky spolupráci s MAW se jim dostalo okamžitého respektu. Vedle svých vlastních sólových projektů, např. Gonzalezova hip-hopem ovlivněného projektu The Bucketheads a Vegovy DJské rezidentury v Sound Factory Bar, nasbírala tato dvojice pár svých originálních nahrávek a v roce 1993 vydala album nazvané "The Album". Bylo to jejich první album vydané pod jménem Masters At Work a jeho skladby přecházely různě od tvrdého houpavého hip-hopu až k více inspirujícímu housu.
Nuyorican Soul
Nuyorican Soul, pozměněné "já" MAW, se zrodilo v roce 1993. Vzniklo z jejich "dědictví" (to bylo portorické), jejich místa působení (New York City) a stylu hudby (soul). Pod tímto jménem debutovali skladbou "The Nervous Track" (Nervous Records), a tím se nám naskytl malý náhled na koncept tohoto projektu, který nebyl složený pouze z dunivých rytmů, ale jednalo se o mnohem sofistikovanější a zároveň i velmi působivou hudbu. Následující skladba "You Can Do It (Baby)!" nahraná s Georgem Bensonem, která byla žhavým klubovým hitem, jim pomohla získat davy fanoušků a poté, co se na jejich hudbě podepsal i vlivný hudební maestro Gilles Peterson, nahráli Vega s Gonzalezem své první album jako Nuyorican Soul.
Toto stejnojmenné album vydané v roce 1997 bylo mixem příkladných salsových, jazzových a soulových muzikantů (Roy Ayers, Eddie Palmieri, Jocelyn Brown). Na písních "Runaway" (cover původní verze od Salsoul Orchestra), dále pak na klasickém soulovém klenotu z Rotary Connection "I Am The Black Gold Of The Sun" a na houpavě hip-hopové, často samplované, klasické kompozici "Nautilus (Mawtilus)" od Boba Jamese byl znatelný vliv latinskoamerického jazzu. A přestože byly cover písně na albu vázané ke svým původním vlivům, nikdo nepředpokládal takovou nadčasovost hudby Nuyorican Soul.
Our Time Is Coming (Nastává náš čas)
Our Time Is Coming kombinuje šest nových kompozic se čtyřmi populárními singly MAW z nedávných let. Všechny byly napsané, produkované, aranžované a zmixované Vegou a Gonzalezem, kteří naverbovali spoustu přátel a dalších vlivných osobností, aby něco do nahrávání přidali.
První skladba se pyšní nenapodobitelným vlivem Roye Ayerse, který se odrazil zejména v jejím rytmu a doprovodných vokálech. Píseň "Like A Butterfly (You Send Me)" z úvodní části alba obsahuje vokály překrásné Patti Austin, jejichž text napsala společně s Blazem, a doprovodné hlasy aranžované Austinem. Legendární James Ingram se objevuje v "Lean On Me". V jiných částech alba "Our Time Is Coming" vystrkuje rozdílnost mezi Vegou a Gonzalezem růžky, zejména pak ve skladbě "Pienso En Ti", jež obsahuje prvky latinskoamerického jazzu a v níž se objevuje kytarista a zpěvák Luis Salinas, a dále pak v deep-house/funkové písni "Every Now And Then" od Billieho. A je téměř nemožné pustit Socou ovlivněnou skladbu "Work" (se spoluúčastí Puppah Nas-T a vokály od Denise) a jen čas od času pokývat hlavou - tohle je zážitek pro celé tělo.
Nahrávat s králem afrických beatů Felou Kutim bylo Vegovým i Gonzalezovým snem. Bohužel toto přání zůstalo navždy pouze snem, protože v srpnu 1997 Fela zemřel. A tak místo toho vydali skladbu s názvem "MAW Expensive (A Tribute To Fela)", která přepracovává Felovu nahrávku "Expensive Shit" a ponechává jí její výraznou domorodou příchuť.
Our Time Is Coming zachycuje Masters At Work v jejich zatím nejlepším světle. Úžasný plod jejich tvorby, zejména pokud si uvědomíme velikost objemu jejich diskografie. Je to vzácný jev být svědkem toho, jak umělci dokáží využít své tvůrčí impulzy tak konzistentně a zároveň s takovým přijetím od publika. A možná ještě vzácnějším jevem je setrvat na scéně tak dlouho. Ale Vega i Gonzalez se svými proměnlivými schopnostmi v tom stále hodlají pokračovat, jak už ostatně i toto album ukazuje. Každopádně název alba je možná až příliš přesný, protože kromě toho všeho, co se těmto umělcům povedlo dokázat za posledních jedenáct let, leží ještě spousta dalšího před nimi.
Třetí oficální album této skupiny (druhé album nahrané pod přezdívkou MAW a první album vydané u Tommy Boy Records) nese název Our Time is Coming. Zahrnuje nové nádherné kompozice i hrstku jejich nejpopulárnějších singlů z minulých let a je příznačné pro svůj ambiciózní eklektický zvuk MAW: vibrující taneční směr posbíraný ze sítě latinskoamerických rytmů, jazzu a soulové hudby. Vega a Gonzalez skládali, produkovali a upravovali všech deset skladeb na albu za použití zručnosti celého studia, živého orchestru a pomoci od některých z jejich pravidelných spolupracovníků (India, Roy Ayers) a několika zvláštních hostů (Patti Austin, James Ingram, Stephanie Mills).
Začátky
V roce 1990 začali "Little Louie" Vega and Kenny "Dope" Gonzalez oficiálně vystupovat jako Masters At Work. Zázračný newyorský DJ Vega potkal Gonzaleze, který byl producentem, přes housového DJ Todda Terryho. Gonzalezova skladba "Salsa House" byla Vegovou oblíbenou díky své latinskoamerické příchuti a pocitu, že všechno je možné. V touze zremixovat tuto skladbu požádal Vega Terryho, aby je představil, a pak ty dva téměř okamžitě spojil jejich nenasytný apetit pro všechny druhy hudby.
Vega se narodil v Bronxu v roce 1965 a vyrůstal v prostředí bohatém na latinskoamerickou hudbu. Jeho otec byl uznávaným hráčem na saxofon a jeho strýc nebyl nikdo jiný než renomovaný zpěvák salsy Hector Lavoe (label Fania All Stars). Vega se zajímal o své portorické hudební dědictví, a byly to právě jeho klubově založené sestry, pravidelně hostující na známých Loft party Davida Mancusoe na konci sedmdesátých let a také v Paradise Garage, které mu ukázaly vitalitu taneční hudby. Vega poprvé navštívil Paradise Garage v roce 1980, v době, kdy už byl stržen hip-hopem a roller-diskem. Tam byl svědkem magie DJ Larryho Levana, jehož schopnost smíchat hudbu ze zdánlivě každého žánru a každé éry do bezešvého proudu předem nastínila ducha Masters At Work. V polovině osmdesátých let si Vega začal budovat své jméno nadějného DJ hrajícího house a freestyle v takových žhavých klubech Bronxu a Manhattanu, jako je Devil's Nest, Roseland a Studio 54. Pracoval také na remixech a svých původních skladbách, mezi něž patří jeden z jeho dřívějších trháků - remix skladby "Running" od Information Society, který dělal pro Tommyho Boye.
Gonzalez se narodil v Brooklynu v roce 1970. Jako dítě byl zamilovaný do vzdorovitých beatů hip-hopu na party a zpočátku se vyhýbal latinskoamerické hudbě. Pracoval jako nákupčí v místním obchodě s hudebními nahrávkami a jako teenager si během toho zdokonaloval své DJské schopnosti hraním ve volném čase. Koncem osmdesátých let začal Gonzalez se svým přítelem organizovat populární místní party pod maskou Masters At Work. Gonzalez právě na těchto party potkal Todda Terryho a půjčil Terrymu svou čerstvou přezdívku Masters At Work pro jeho následně slavné klubové hity "Alright, Alright" a "Dum Dum Cry". Terry půjčil Gonzalezovi na oplátku svou bicí aparaturu a nahrávací vybavení, na němž tento začínající producent nahrál několik skladeb včetně "Salsa House" pro vlivnou společnost Nu Groove Records.
Spojení Masters At Work
K první spolupráci mezi Vegou a Gonzalezem došlo v roce 1990, když Vega produkoval debutové album zpěváka Marca Anthonyho, který byl v té době fenoménem undergroundové klubové scény. Vega skládal s Indií a dalšími spolupracovníky a sám aranžoval album a také přivedl mistry latinskoamerické hudby Tita Puenteho a Eddieho Palmieriho, aby společně nahráli album, a obrátil se na Gonzaleze, aby mu "přihodil" pár beatů. Dílo dostalo název "Masters At Work featuring Tito Puente and Eddie Palmieri" a nahrávání alba určilo koncepční rámec pro další produkci MAW: kombinace živých nástrojů se samplovanými rytmy, stejně jako spojení veteránských mistrů s nováčky, co měli hlavu plnou čerstvých nápadů. Brzy se mnozí začali shánět po hudbě MAW a Vega s Gonzalezem začali remixovat známé umělce (od Debbie Gibson až k Saint Etienne). Začali také tvořit své vlastní skladby, např. hip-hop/reggae mix "Blood Vibes", čímž zahájili vlastní produkci, a pak tu byl příspěvek v podobě skladby od Milese Davise "Our Mute Horn", který rozšířil jejich jazzový vliv.
Čím hlouběji pronikala hudba MAW do klubové scény, tím větší sháňka po ní byla - a nakonec MAW remixovali Björk, Deee-Lite, Neneh Cherry, Soul II Soul, Donnu Summer, Janet Jackson, Daft Punk, Incognito, Brand New Heavies, Stephanii Mills a mnoho dalších slavných umělců. Někdy je remix od MAW takřka pouhým přidáním basové linie a minimálního množství tónů ("Around the World" od Daft Punk). Jindy jsou jejich remixy úplným přetvořením originální skladby, což je například případ písně "Only Love Can Break Your Heart" od Saint Etienne.
MAW začali také produkovat pro svůj vlastní okruh umělců, mezi něž patřily Barbara Tucker a zpěvačka salsy India, stejně jako pro Luthera Vandrosse, BeBe Winans a George Bensona. Byli to všechno umělci, kteří neměli v tanečním světě žádné postavení, ale díky spolupráci s MAW se jim dostalo okamžitého respektu. Vedle svých vlastních sólových projektů, např. Gonzalezova hip-hopem ovlivněného projektu The Bucketheads a Vegovy DJské rezidentury v Sound Factory Bar, nasbírala tato dvojice pár svých originálních nahrávek a v roce 1993 vydala album nazvané "The Album". Bylo to jejich první album vydané pod jménem Masters At Work a jeho skladby přecházely různě od tvrdého houpavého hip-hopu až k více inspirujícímu housu.
Nuyorican Soul
Nuyorican Soul, pozměněné "já" MAW, se zrodilo v roce 1993. Vzniklo z jejich "dědictví" (to bylo portorické), jejich místa působení (New York City) a stylu hudby (soul). Pod tímto jménem debutovali skladbou "The Nervous Track" (Nervous Records), a tím se nám naskytl malý náhled na koncept tohoto projektu, který nebyl složený pouze z dunivých rytmů, ale jednalo se o mnohem sofistikovanější a zároveň i velmi působivou hudbu. Následující skladba "You Can Do It (Baby)!" nahraná s Georgem Bensonem, která byla žhavým klubovým hitem, jim pomohla získat davy fanoušků a poté, co se na jejich hudbě podepsal i vlivný hudební maestro Gilles Peterson, nahráli Vega s Gonzalezem své první album jako Nuyorican Soul.
Toto stejnojmenné album vydané v roce 1997 bylo mixem příkladných salsových, jazzových a soulových muzikantů (Roy Ayers, Eddie Palmieri, Jocelyn Brown). Na písních "Runaway" (cover původní verze od Salsoul Orchestra), dále pak na klasickém soulovém klenotu z Rotary Connection "I Am The Black Gold Of The Sun" a na houpavě hip-hopové, často samplované, klasické kompozici "Nautilus (Mawtilus)" od Boba Jamese byl znatelný vliv latinskoamerického jazzu. A přestože byly cover písně na albu vázané ke svým původním vlivům, nikdo nepředpokládal takovou nadčasovost hudby Nuyorican Soul.
Our Time Is Coming (Nastává náš čas)
Our Time Is Coming kombinuje šest nových kompozic se čtyřmi populárními singly MAW z nedávných let. Všechny byly napsané, produkované, aranžované a zmixované Vegou a Gonzalezem, kteří naverbovali spoustu přátel a dalších vlivných osobností, aby něco do nahrávání přidali.
První skladba se pyšní nenapodobitelným vlivem Roye Ayerse, který se odrazil zejména v jejím rytmu a doprovodných vokálech. Píseň "Like A Butterfly (You Send Me)" z úvodní části alba obsahuje vokály překrásné Patti Austin, jejichž text napsala společně s Blazem, a doprovodné hlasy aranžované Austinem. Legendární James Ingram se objevuje v "Lean On Me". V jiných částech alba "Our Time Is Coming" vystrkuje rozdílnost mezi Vegou a Gonzalezem růžky, zejména pak ve skladbě "Pienso En Ti", jež obsahuje prvky latinskoamerického jazzu a v níž se objevuje kytarista a zpěvák Luis Salinas, a dále pak v deep-house/funkové písni "Every Now And Then" od Billieho. A je téměř nemožné pustit Socou ovlivněnou skladbu "Work" (se spoluúčastí Puppah Nas-T a vokály od Denise) a jen čas od času pokývat hlavou - tohle je zážitek pro celé tělo.
Nahrávat s králem afrických beatů Felou Kutim bylo Vegovým i Gonzalezovým snem. Bohužel toto přání zůstalo navždy pouze snem, protože v srpnu 1997 Fela zemřel. A tak místo toho vydali skladbu s názvem "MAW Expensive (A Tribute To Fela)", která přepracovává Felovu nahrávku "Expensive Shit" a ponechává jí její výraznou domorodou příchuť.
Our Time Is Coming zachycuje Masters At Work v jejich zatím nejlepším světle. Úžasný plod jejich tvorby, zejména pokud si uvědomíme velikost objemu jejich diskografie. Je to vzácný jev být svědkem toho, jak umělci dokáží využít své tvůrčí impulzy tak konzistentně a zároveň s takovým přijetím od publika. A možná ještě vzácnějším jevem je setrvat na scéně tak dlouho. Ale Vega i Gonzalez se svými proměnlivými schopnostmi v tom stále hodlají pokračovat, jak už ostatně i toto album ukazuje. Každopádně název alba je možná až příliš přesný, protože kromě toho všeho, co se těmto umělcům povedlo dokázat za posledních jedenáct let, leží ještě spousta dalšího před nimi.