PARTYINFO
APOKALYPSA 10 - DESIRABLE
| Datum konání: |
| 28.06.2002 - pátek |
| Místo konání: |
| Brno - Boby Centrum |
| DJs: |
| Inigo Kennedy (Asimetrik, Missile, UK), Roberto Q. Ingram (Ultraschall, USA), Steven (Bulgary), Kaisersoze (Lunar), Jerry (Lunar) vs. Orbith (Bassline), Lucca (Mersey), Pietro (Caramel.cz) second floor: Hooby (RTS), Re-set (Cyber Promo), Rusty Fox (JZD Promotion), Hal9000 (Urban Development) Perpetuum floor: Sunrise (Sunhouse) |
| Popis: |
| dekorace Depo9, lasershow, new sound by Boby, testy XTC, kyslíkový stan Neuron, go-go dancers, fire show devil stick + překvapení k desátému výročí vstup 280/330 CZK, start 20:00 after party (Perpetuum): Kaisersoze, Funk Halen, Radan Mach, Hal900, CIM, Robert Kepert předprodej vstupenek: Ticketstream |
Na výroční desáté Apokalypse, která se uskuteční 28.6.2002 v Brněnském Boby, se představí Roberto Q. Ingram, dlouholetý přítel "rodiny" Black Nation Records. Je známý především jako všestranný DJ, který vyniká v hraní techna i house music. Narodil se v Cincinnati ve státě Ohio, vyrostl v Los Angeles, v současné době žije v Mnichově v Německu. Začátkem osmdesátých let objevil breakdance, vypracoval se až na profesionálního tanečníka a choreografa. V roce 1987 navštívil party, kde vystupoval Herbie Hancock spolu s DJ DST, učarovalo mu kouzlo DJingu a brzy začal hrát v klubech v celém L.A. a okolí. Na počátku devadesátých let změnil Roberto styl, z původního hip hopu se přeorientoval na house a techno. Je residentem několika německých klubů, produkuje pro Black Nation, Parasound a Low Spirit. Roberto cestuje za hraním po celé Evropě. Nedávno namixoval jeden z dílů populární edice Gazometer pro rakouský label XXX Records. Vystoupením Roberta Ingrama je premiérou v České republice, a jeho styl by se dal přirovnat k novodobému pojetí techna, stejně jako u Iniga Kennedy.
Profil - Inigo Kennedy
Narodil jsem se v severním Londýně v roce 1972. Od svých dvou let jsem si hrál s Fischerovou cenou a většinu svého času jsem trávil rozebíráním různých elektronických přístrojů nebo počítačů. Proměňoval jsem prostředí kolem sebe v laboratoř.
V době raného dospívání ve mně sílila vášeň pro elektronickou hudbu - poslouchal jsem různé věci od Jean Michela Jarreho a Depeche Mode až k Howardu Jonesovi. Vždycky mě více než skladby samotné zajímaly přístroje a nástroje použité při nahrávání. Usiloval jsem o to, abych si jednou mohl pořídit Yamahu DX7.
Koncem osmdesátých let jsem se zajímal o první vlnu hip hop, když se rozvíjela do více experimentálního a elektronického formátu. Mantronix 'Bassline' zůstává mým trvalým favoritem. Byl jsem inspirován '19' Paula Hardcastla, kterou jsem poprvé slyšel v hip hop show na Radio One. Tím začalo období experimentů s 'tape-dubbing' a levnými kytarovými efekty.
Poté následovala energie z "acid house" a "break-beat hardcore", což bylo přirozeným následkem a zasadilo tak pevné kořeny toho, co se později stalo velkou vášní pro techno.
Během této doby jsem byl fanatický do všech druhů obskurních alternativ, industriální a elektronické hudby a zároveň jsem trávil mnoho času prohledáváním nahrávek a hledáním neobvyklých materiálů. Poslech show Johna Peela na Radio One se pro mě stalo pravidelným zdrojem inspirace a od nedávné doby John Peel pravidelně uvádí mé nahrávky ve svých show.
V Manchesteru jsem strávil následující čtyři roky. Léta 1992 až 1996 jsem prožil na UMIST studiem elektronického inženýrství. Specializoval jsem se na zpracování digitálního signálu a rozvíjel jsem své zájmy o teorii čísel. Pořízení digitálního vybavení bylo hlavním cílem pro studio, které jsem budoval.
Akvizice Roland D-50 and Casio FZ-1 v roce 1994 a sestavení mixu a filtrovací jednotky v domácích podmínkách vedlo ke skutečnému začátku produkce techno. Toto období vrcholilo získáním Fosters Ice Breaker za techno v roce 1996 během Techno show Johny Berryho na Kiss 102 v Manchesteru. Získání ceny uspíšilo mé první vydání 'The Bond EP' v červnu 1996.
S vědomím tohoto úspěchu a s otevřenými dveřmi před sebou jsem začal svými materiály zásobovat Karla O'Connora (Regis) v Downwards a patrně toto vyústilo v mé první skutečné vystoupení, když se ZET (nyní sesterská značka Downwards) stalo domovem mému druhému vydání 'Automation Makers Art'. Vydání, které se stalo jakousi kultovní nahrávkou takového rozměru, že je ve Slovinsku známa jako 'pračka'. Další EP a dvojbalení bylo vydáno ZET před spuštěním dalších projektů. ZET skončilo v roce 1998.
Přibližně ve stejné době se rozvinulo mé přátelství s Umekem ze Slovinska. Pracovali jsme spolu v ZET a s jeho vlivem a několika vydáními pod jeho značkou Expire jsem začal budovat velmi silný vztah k Východní Evropě a pokračuji v něm dodnes.
Podpora a spolupráce s Karlem (O'Connorem), Petem (Suttonem) a nyní i s Tonym (Soaresem-Vierrou) a s Integrale Muzique pokračovala a rozvíjela se spolu s mnoha mými vydanými tituly.
Počátkem roku 1997 se objevilo několik pseudonymů, aby podpořily řadu různých projektů - od průmyslových zvuků Tomito Satoriho na výstavě a Helki Torsnuma na Sheer k mým experimentálním produktům jako Reducer on Instillation. Těchto několik zástupných identit získalo řadu úspěchů a nadále se rozvíjejí.
Během doby došlo k důležitému setkání s Marco Lenzim v prodejně Eukatech Record v Londýně a to vedlo k sérii vydání pod značkou Molecular Recordings včetně několika EP, ke spolupráci a vzájemné výměně textů.
Série PA dobře přijímaných v klubech po celé Británii během let 1996 a 1997 jako např. The Orbit in Leeds vedla ke kontaktům s dalšími lidmi včetně Mika Humphriese a Johny Nuccla (Cold Dust atd.). To vše vyústilo ve vydání EP 'The VZ Era' pod značkou Red Seal.
Před návratem do Londýna jsem dokončil svá studia v Manchesteru. Získal jsem podporu od Colina Favera, který měl několik vystoupení na Londnské stanici Kiss 100, a od Brendy Russelové, která mě okamžitě seznámila s Timem Taylorem a s Missile Records.
Missile Records nadále hrají většinu skladeb mé produkce a já úzce spolupracuji s Timem na řadě projektů pro Missile and Fear Of Music - obě vydání plus pohled do zákulisí výroby a střihu. Dnes jsou moje vydaní "Špagetyfikace" a "dvojitá 10" považována za jedny z nejpodivnějších nahrávek vydaných pod z míněnou značkou.
Během následujících let se produkce zvyšovala v souvislosi s mnoha projekty pod různými značkami - např.: Missile, Molecular, Red Seal, Potential, Exhibit, Instillation, Sheer, Expire, Urban Substance, Morpheus and Electracom včetně remixů pro Space DJz a Roberta Armaniho.
V současnosti jsem plně oddán své vlastní značce Asymmetric. Jde o značku speciálně vytvořenou v roce 1999 pro mé produkty. Je to domov mé nejosobnější hudby a vydání přijatých současně s kritickými i tanečními poznámkami.
Společně s výše uvedeným rychle narůstá světový program DJ - zahrnuje Brazílii, Detroit, Německo, Španělsko, Itálii, Británii, Francii, Belgii, Chorvatsko, Nizozemí, Švédsko, Island, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Česká republika, Bulharsko, Jižní Afrika, Singapur, Austrálie, Izrael, atd...
Na cestě ke stému vydání a s řadou velkých projektů před sebou v nedaleké budoucnosti vypadají věci naprosto skvěle…
DALŠÍ INFORMACE JSOU K DISPOZICI NA www.inigokennedy.com
DJ Steven - miniprofil a rozhovor
Rozhovor - DJ Jerry
DJ Hal9000 - rozhovor
Spuštění předprodejů
Apokalypsa 10 – Desirable
V pátek hraje v Brně na Apokalypse Inigo Kennedy, přinášíme vám jeho profil. Informace od pořadatelů hovoří o tom, že afterparty bude v klubu Perpetuum a prvních 500 lidí obdrží u vchodu jako bonus časopis Rave.
Narodil jsem se v severním Londýně v roce 1972. Od svých dvou let jsem si hrál s Fischerovou cenou a většinu svého času jsem trávil rozebíráním různých elektronických přístrojů nebo počítačů. Proměňoval jsem prostředí kolem sebe v laboratoř.V době raného dospívání ve mně sílila vášeň pro elektronickou hudbu - poslouchal jsem různé věci od Jean Michela Jarreho a Depeche Mode až k Howardu Jonesovi. Vždycky mě více než skladby samotné zajímaly přístroje a nástroje použité při nahrávání. Usiloval jsem o to, abych si jednou mohl pořídit Yamahu DX7.
Koncem osmdesátých let jsem se zajímal o první vlnu hip hop, když se rozvíjela do více experimentálního a elektronického formátu. Mantronix 'Bassline' zůstává mým trvalým favoritem. Byl jsem inspirován '19' Paula Hardcastla, kterou jsem poprvé slyšel v hip hop show na Radio One. Tím začalo období experimentů s 'tape-dubbing' a levnými kytarovými efekty.
Poté následovala energie z "acid house" a "break-beat hardcore", což bylo přirozeným následkem a zasadilo tak pevné kořeny toho, co se později stalo velkou vášní pro techno.
Během této doby jsem byl fanatický do všech druhů obskurních alternativ, industriální a elektronické hudby a zároveň jsem trávil mnoho času prohledáváním nahrávek a hledáním neobvyklých materiálů. Poslech show Johna Peela na Radio One se pro mě stalo pravidelným zdrojem inspirace a od nedávné doby John Peel pravidelně uvádí mé nahrávky ve svých show.
V Manchesteru jsem strávil následující čtyři roky. Léta 1992 až 1996 jsem prožil na UMIST studiem elektronického inženýrství. Specializoval jsem se na zpracování digitálního signálu a rozvíjel jsem své zájmy o teorii čísel. Pořízení digitálního vybavení bylo hlavním cílem pro studio, které jsem budoval.
Akvizice Roland D-50 and Casio FZ-1 v roce 1994 a sestavení mixu a filtrovací jednotky v domácích podmínkách vedlo ke skutečnému začátku produkce techno. Toto období vrcholilo získáním Fosters Ice Breaker za techno v roce 1996 během Techno show Johny Berryho na Kiss 102 v Manchesteru. Získání ceny uspíšilo mé první vydání 'The Bond EP' v červnu 1996.
S vědomím tohoto úspěchu a s otevřenými dveřmi před sebou jsem začal svými materiály zásobovat Karla O'Connora (Regis) v Downwards a patrně toto vyústilo v mé první skutečné vystoupení, když se ZET (nyní sesterská značka Downwards) stalo domovem mému druhému vydání 'Automation Makers Art'. Vydání, které se stalo jakousi kultovní nahrávkou takového rozměru, že je ve Slovinsku známa jako 'pračka'. Další EP a dvojbalení bylo vydáno ZET před spuštěním dalších projektů. ZET skončilo v roce 1998.
Přibližně ve stejné době se rozvinulo mé přátelství s Umekem ze Slovinska. Pracovali jsme spolu v ZET a s jeho vlivem a několika vydáními pod jeho značkou Expire jsem začal budovat velmi silný vztah k Východní Evropě a pokračuji v něm dodnes.
Podpora a spolupráce s Karlem (O'Connorem), Petem (Suttonem) a nyní i s Tonym (Soaresem-Vierrou) a s Integrale Muzique pokračovala a rozvíjela se spolu s mnoha mými vydanými tituly.
Počátkem roku 1997 se objevilo několik pseudonymů, aby podpořily řadu různých projektů - od průmyslových zvuků Tomito Satoriho na výstavě a Helki Torsnuma na Sheer k mým experimentálním produktům jako Reducer on Instillation. Těchto několik zástupných identit získalo řadu úspěchů a nadále se rozvíjejí.
Během doby došlo k důležitému setkání s Marco Lenzim v prodejně Eukatech Record v Londýně a to vedlo k sérii vydání pod značkou Molecular Recordings včetně několika EP, ke spolupráci a vzájemné výměně textů.
Série PA dobře přijímaných v klubech po celé Británii během let 1996 a 1997 jako např. The Orbit in Leeds vedla ke kontaktům s dalšími lidmi včetně Mika Humphriese a Johny Nuccla (Cold Dust atd.). To vše vyústilo ve vydání EP 'The VZ Era' pod značkou Red Seal.
Před návratem do Londýna jsem dokončil svá studia v Manchesteru. Získal jsem podporu od Colina Favera, který měl několik vystoupení na Londnské stanici Kiss 100, a od Brendy Russelové, která mě okamžitě seznámila s Timem Taylorem a s Missile Records.
Missile Records nadále hrají většinu skladeb mé produkce a já úzce spolupracuji s Timem na řadě projektů pro Missile and Fear Of Music - obě vydání plus pohled do zákulisí výroby a střihu. Dnes jsou moje vydaní "Špagetyfikace" a "dvojitá 10" považována za jedny z nejpodivnějších nahrávek vydaných pod z míněnou značkou.
Během následujících let se produkce zvyšovala v souvislosi s mnoha projekty pod různými značkami - např.: Missile, Molecular, Red Seal, Potential, Exhibit, Instillation, Sheer, Expire, Urban Substance, Morpheus and Electracom včetně remixů pro Space DJz a Roberta Armaniho.
V současnosti jsem plně oddán své vlastní značce Asymmetric. Jde o značku speciálně vytvořenou v roce 1999 pro mé produkty. Je to domov mé nejosobnější hudby a vydání přijatých současně s kritickými i tanečními poznámkami.
Společně s výše uvedeným rychle narůstá světový program DJ - zahrnuje Brazílii, Detroit, Německo, Španělsko, Itálii, Británii, Francii, Belgii, Chorvatsko, Nizozemí, Švédsko, Island, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Česká republika, Bulharsko, Jižní Afrika, Singapur, Austrálie, Izrael, atd...
Na cestě ke stému vydání a s řadou velkých projektů před sebou v nedaleké budoucnosti vypadají věci naprosto skvěle…
DALŠÍ INFORMACE JSOU K DISPOZICI NA www.inigokennedy.com
Bulharská jednička DJ Steven hraje od roku 1988, tzn. 14 let. Zúčastnil se národního mistrovství v mixování i mezinárodního DMC. Dostal se do finále World Mixing v Ministry of Sound. V roce 1994 byl zvolen nejlepším bulharským DJejem. Byl rezidentem klubu Orbilux v Sofii. Hrál na většině z největších a nejlepších parties v Bulharsku včetně pravidelné účasti na megaakci Metropolis. Spolupracuje na tanečním rozhlasovém pořadu "180 Minutes". 28.6.2002 vystoupií na akci Apokalypsa - Desirable.
Přesně na den vysvědčení a začátek letních prázdnin rozezvučí brněnské Boby technosmršt Apokalypsa s podnázvem Desirable, za kterou stojí Radek Geringer aka DJ Jerry, úspěšný promotér jedné z největších akcí, na které vystoupily namátkou hvězdy typu Marco Carola, Oscar Mulero, Ian Void a nezapomenutelný Johannes Heil. Jaké plány má s Apokalypsou, jakým směrem se bude party ubírat a jaké změny nás čekají, zodpoví DJ Jerry.
Ne, ne. Právě že jsem zpočátku chtěl hrát techno, které zde v Brně zažívalo velký boom. Učarovala mně hlavně německá tvorba typická svou tvrdostí a rázností. Poté jsem se seznámil a začal experimentovat s groovem a elektrem, a tak jsem proplouval dále různými styly, až mi k srdci přirostl trance, nebo přesněji acidtrance.
