4TH ANNIVERSARY OF MECCA

Nejmladší z pražského triumvirátu - roxy*radost*mecca, má za svou čtyřletou historii už leccos za sebou. Mecca představuje jak v celosvětovém, tak i lokálním srovnání, klub spíše malých rozměrů, s maximálním počtem návštěvníků někde mezi 800-1000 osobami. Přímo úměrně se zvyšující se kapacitou klubu se přirozeně rozšiřuje i akční rádius produkčního týmu takového klubu. Řečeno obráceně - čím menší kapacita, tím menší šance pro vytvoření takového programového menu, které by se mohlo pochlubit množstvím zahraničních hvězd a jež lze kvalitativně poměřovat se světem. Za poslední dva roky se přesto podařilo do klubu Mecca přivést jedny z nejpřednějších umělců světové taneční scény i přes to, že kapacita i umístění mimo centrum házejí od počátku vedení klubu doslova klacky pod nohy. Největší boom Mecca zaznamenala především v uplynulých dvou letech. Co se v holešovické "továrně na sny" ( jak bývá také mnohými označována ) během stěžejního období její dosavadní existence vlastně odehrálo?

Prvním skutečně silným podnětem, který definitivně upozornil na to, že se v Holešovicích děje něco, co by nemělo nechat žádného vyznavače taneční subkultury chladným bylo vystoupení dvou věhlasných britských DJů - Peta Hellera a Asada Rizviho v červnu roku 2000. Tehdy byla i maximální kapacita klubu překročena natolik, že musel být otevřen boční venkovní trakt, aby se dvanáct set šílících těl vůbec vešlo dovnitř.

Druhý silný podnět přišel na sklonku roku 2000, kdy klub Mecca navštívil "kulturní multikříženec" z Amsterdamu, čítající dvaatřicet Djů, módních návrhářů, modelek, designerů, básníků a jiných výjimečných osobností, jejichž duchovním otcem je bývalý kreativní ředitel před mnoha lety zaniknuvšího klubu Roxy Amsterdam - Joost van Bellen. Neskutečnou kreativní energií, kterou doslova obrátili Meccu a všechny přítomné vzhůru nohama, se této skupině nadšenců podařilo vrátit termínu "mejdan" jeho pradávný význam, který si dnes už lidé pamatují leda tak z kultovních snímků jakým byl film Studio 54.

V druhém pololetí roku 2000 se kreativně rozvíjely především koncepty jednotlivých klubových večerů, aby hned počátkem roku nového mohly hostit legendární projekty / Deep Dish / či DJe / Josh Wink, Dimitry /. Tak si kupříkladu Angličan Chris Sadler, který už žije několik let v Praze, zahrál se synem Ozzyho Ossbourna DJ Louisem Ossbourne na svém rezidentním večeru Camouflage. Co do kvality "péče o zákazníka" nebo přesněji míře jeho hýčkání, představoval jeden z nesporných vrcholů projekt první C-Lounge party na začátku léta 2001, jehož idea byla obohacena o speciálně designovaný nábytek zasazený mezi decentní dekorace a ambientní osvětlení. V takovémto prostoru probíhala degustace osvěžujících koktejlů, různých druhů exotických čajů, nechyběla relaxační zóna s možností uvolnit se psychowalkmanem či si něco málo uzobnout z nabízeného pohoštění. Pro tento projekt přijala pozvání jako první legendární skupina umělců ze sanfranciského vydavatelství Naked Music / Miguel Migs, Rasoul a vokalistka Lisa Shaw /, charakteristického mixem různých hudebních stylů vhodných k poslechu, tanci či jako příjemná kulisa při konverzaci. Nedlouho poté se mohli návštěvníci klubu seznámit s hudebně obdobným a neméně proslulým projektem, tentokrát z Velké Británie, který pod hlavičkou Lazy Dog, tvoří Jay Hannan a Ben Watt, polovina projektu Everything But The Girl.

Další převratný moment nastává v listopadu 2001, kdy si Meccu vybírá známá komerční stanice MTV mezi desítku klubů z celého světa pro natáčení svého pořadu MTV Dance Floor Chart, na něž sezvala skutečné celebrity světové taneční scény jako DJ Juniora Sancheze, skotské producentské duo Silicon Soul a DJ Billa Shakese. Nedlouho poté navštívila klub americká DJka Tracy Young. Ta proslula jako jediná osoba něžného pohlaví, která byla vybrána samotnou pop star Madonnou ke zremixování části jejích skladeb. Její hudební show doprovodili francouzští VJ Artrack neobyčejně působivou vizuální exhibicí, pro níž byly do klubu nainstalovány speciální obrazovky a několik projekčních pláten. Pod označením VJ Artrack se skrývá dvojka muž-žena, kteří prosluli především jako výhradní vizuální koordinátoři téměř na všech vystoupeních velikána francouzské taneční scény a majitele respektovaného vydavatelství F-comunications v jedné osobě, Laurenta Garniera. K nezapomenutelným patřilo bezesporu vystoupení autora celosvětově známé série kompilací Café del Mar, zakladatele stejnojmenného klubu na baleárském ostrově Ibiza a praotce hudebního stylu, pro který se vžilo označení chill-out. K umocnění prožitku z vystoupení José Padilly byly přímo v hlavním sále rozmístěny pohodlné pohovky, decentní dekorace a desítky vzrostlých palem, které měly v posluchačích evokovat uvolněnou atmosféru vůněmi prosyceného Středomoří při západu slunce. Závěr roku 2001 přinesl ještě dva nevšední počiny. První z nich, pod názvem Christmas Soireé, přijeli zpestřit další dvě esa - Bob Sinclair a Charles Webster, kdežto na ten druhý pod názvem Oldies But Housies ( rozuměj-starší, ale stále naši- pozn.red. ) se pro změnu sjeli všichni ti, kteří stáli u kořenů české taneční scény, a to jak domácí, tak i zahraniční interpreti.

V letošním roce klub nadále rozvíjí koncepty těch večerů, které jsou úspěšné a nadále na ně zve jako zpestření zajímavé zahraniční hosty, mezi které patřil estonský DJ Meri, pařížský deep housový mág DJ Deep, , jihoafričtí 5MPH či němečtí Future Sound of Jazz z respektovaného vydavatelství Compost Recordings. Letos na jaře ovšem nepadlo enormní produkční úsilí klubu Mecca u dvou náročných a dlouhou dobu připravovaných projektů na úrodnou půdu, jelikož české publikum nedokázalo ocenit hodnotu nabízeného "zboží". V obou případech se jednalo o naprosto kultovní, a tedy velice nákladné umělce, z nichž ani jeden nikdy v minulosti v Česku nevystupoval. Oba měli společné to, že stáli u zrodu nějakého hudebního stylu, který následně ovlivnil miliony posluchačů po celém světě a oba také dále utvářeli budoucí podobu těchto stylů. V případě DJ Spoonyho ze sdružení Dreem Teem se jednalo o 2step. Legendu skutečně obřích rozměrů - Little Louie Vegu, spoluzakladatele Masters at Work a Nuyorican Soul, u nějž na stole leží žádosti od většiny současných popových hvězd o zremixování jejich skladeb, lze bez nadsázky považovat za otce toho, co dnes označujeme slovem "house". Jana Kománková v týdeníku Reflex o tom doslova píše : "Do Prahy přijede hrát slavný dýdžej. V Evropě / Americe je známý a zaneprázdněný, takže do Čech přifrčí mimo víkend. Jenže u nás zas taková hvězda není. A on nehraje o víkendu, kdy se chodí do klubu. Takže přijde málo lidí. Takže spousta lidí nikdy nepozná, kdo že je to Spoony, a dokonce ani kdo je Lil'Louie Vega ("... americká houseová legenda? Hmm, to je hezký, ale ráno vstávám do práce.") Grrr."

Velice příjemným překvapením bylo vystoupení britské taneční formace Schmoov!, doplněné o řadu nástrojů a zpěv, kteří již delší dobu koncertují jako předkapela známé Groove Armady. S neuvěřitelně vřelým přijetím návštěvníků se setkal na prahu léta projekt londýnského superklubu Ministry of Sound, který si za svou jedinou zastávku v České republice vybral právě holešovickou Meccu. Během velkolepě koncipovaného večera, pro který si lidé z Ministry přivezli vlastními dekorace a působivé videoprojekce, exhiboval rezident Ministry of Sound DJ Alan Thompson se směsicí zpěvného, jazzového, funky housu, který nedal takřka nikomu šanci si vydechnout ani na okamžik.

V pátek 27. září, poslední pátek v měsíci, uplynou čtyři roky od chvíle, kdy se poprvé otevřela vrata "továrny" Mecca. Na velkolepou oslavu jsou vřele vítáni ti, kdož zavítají do Holešovic u příležitosti čtvrtých narozenin vůbec poprvé, ale zkrátka nepřijde ani nikdo ze "starých"-dobrých kamarádů, ( kteří se rozhodně do smetí neházejí ), ať už přijdou zatlačit slzu v koutku oka nebo jen nostalgicky zavzpomínat prožitých chvil. Více info o 4th Anniversary of Mecca a rezervace lístků naleznete na webových stránkách klubu Mecca - www.mecca.cz.