Rozhovor s Dys-Martinem k Black Drak Tour.
Pocházíš z Ostravice, což je celkem malá vesnička a zároveň populární chatařská oblast na severní Moravě. Co tě přivedlo do Prahy?
Už na Ostravici jsem hrával jako DJ. Občas jsem vystupoval v Olomouci, občas i v Praze. Jednou už jsem to potřeboval změnit, tak jsem se odstěhoval do Berouna. Tam jsme jeden čas měli s kamarádem Jamesem svůj label, ale postupně jsme zjistili, že to nebude tak růžový. Po dvou letech v Berouně jsem se přestěhoval do Prahy a už jsem tady relativně dlouho.
Jaké bylo přestěhování? Ostravice (potažmo Beroun) a Praha, to je dost velký rozdíl...
Přestěhování bylo fajn. Dlouho jsem se rozmýšlel a možná rok mi trvalo než jsem se k němu rozhoupal a dal výpověď z práce, ale stálo to za to. Těšil jsem se na nový město, na nový lidi... Mezi Ostravicí a Prahou jsou samozřejmě velký rozdíly.
Jaký je ten největší rozdíl?
Největší rozdíl mezi Ostravicí a Prahou? Když přijdeš v Ostravici do trafiky a řekneš, že chceš jedny Lidovky, dostaneš Ledovky. Ta paní mému pražskému přízvuku fakt nerozuměla a prodala mi nějaký hašlerky. ;)
:) Ta práce, o které jsi mluvil, byla pro váš label?
Ne, to byla práce pro jednu akciovou společnost. Čtyři roky jsem vstával každý den v šest ráno. Ale taky to nebylo špatný.
Až na to vstávání?
Až na to vstávání. To byla vražda. Na druhou stranu právě to vstávání jsem si za poslední tři roky vybral až dost, protože opravdu vstávám nejdřív po poledni. Po tak dlouhé době mi to začíná lézt na mozek a asi by to chtělo změnu.
Kdy jsi zjistil, že chceš být DJem?
To jsem měl v podvědomí moc dlouho. Mám pocit, že v nějakém rozhovoru už něco podobného řekl Tvyks. Když nám ve čtvrtý třídě na základce paní učitelka Seidlová pouštěla na maškarním z kotoučáku tehdejší hitovky a všechny děti tancovaly, já jsem věděl, že chci být tou paní učitelkou. No a postupně jsme s kamarádama začaly dělat takový diskošky z kazeťáku, pak jsem si za svoji životní pojistku v osmnácti koupil CD přehrávače a tam u nás jsme jednou za dva, tři měsíce drtili těžce prodělečný akce. Později jsem potkal Jamese. Ten měl gramce a desky a když jsem si na to šáhl já, okamžitě jsem prodal všechny cédéčka a začal hrát z vinylů.
Co tě tehdy přivedlo k housu? Techno tě nezajímalo?
Ale zajímalo. Technem jsem začínal. První věci byly hodně drsný. Možná to ani nebylo techno jako spíš hard house a hlavně tenkrát se v té oblasti moc housík nehrál. Všechno bylo takový tvrdší.
Pak jsi ale na tvrdosti ubral...
Začal jsem hrát spíš melodický věci. Jednu dobu jsem hrál jenom housík, pak jsem se z části vrátil i k tomu hard housu a v poslední době to mám ještě trošku jinde. Ze všeho nejvíce mě momentálně baví breakbeat. Dá se míchat s nějakou tou housovkou a když se to zkombinuje dohromady, je to super... Posledního půl roku jsem tak trochu postrádal takovou tu živelnost. Ale teď, když to pustím, mám zase pocit, že se tam takhle rozskočím na milión kousíčků a baví mě to na celých sto procent.
A o tom to taky je, že? :)
Přesně tak. Jinak nemá smysl hrát.
Asi tak před půl rokem jsi mi řekl, že tě baví i jungle.
Jungle mě baví hodně a junglové party jsou jediné party, na které chodím opravdu kalit. In Da Bush a Shadowboxy...
Hrát zlomené beaty by sis ale asi netroufnul..?
Hrát zlomené beaty bych si možná troufnul a dokonce jsem jednou jungle hrál, ale jsou tady lidi, kteří to zvládají líp. Užívám si jungle jako posluchač a to mi stačí.
Napadá mě... A co 2step? Vždyť to je něco mezi housíkem a junglem...
2step mě moc nebaví, protože je na mě moc vyměklej, moc sladkej. Vokály jsou takový "úúúúú, baby" a to už je na mě moc. Svého času mě bavila garage, speed garage, z čeho vlastně 2step vznikl. Ale to se mi hodně rychle oposlouchalo.
Kromě samotného djingu se věnuješ i skládání hudby. Právě ti vyšel track na francouzsko-české kompilaci Prague Loves Paris. Jak dlouho už skládáš?
Já se spíše pokouším skládat. Poslední rok se snažím přijít tomu na kloub a myslím, že to jde dobře. Ten track na Prague Loves Paris je právě rok starý, takže patří spíše do období úplných začátků.
Myslíš, že by ti producentská činnost mohla otevřít nebo aspoň pootevřít dveře do zahraničí?
Když jsem byl mladší, vyloženě jsem v to doufal. Teď už na to nespoléhám, ale samozřejmě by to bylo fajn.
Chystá se do budoucna něco dalšího? Ať už na CD nebo vinylu?
To nevím. Nemám to nijak nalajnovaný, takže záleží jenom na tom, jestli se mi něco povede udělat tak, abych s tím byl sám spokojený. Možnosti tu jsou.
