PARTYINFO
LOG IN
| Datum konání: |
| 15.11.2002 - pátek |
| Místo konání: |
| Pardubice - L-klub |
| DJs: |
| Chris Liebing (CL rec.), Ladida, Miquel, Madman, Zygy second stage: U Merkura sound system |
| Info: |
| http://liebing.zde.cz... |
| licker@wo.cz |
| Popis: |
| 3 decks & final scratch & efx EAW soundsystem, gogos vstup 280/320 CZK, start 20:00, end 07:00 |
Rozhovor - Chris Liebing
Chris je typ, který se DJingu věnuje opravdu intenzivně. A protože ho také z celého srdce miluje, snaží se ho neustále inovovat nejen za pomoci nových desek, ale i technologií. Na začátku letošního roku si koupil Final Scratch (prý je s ním maximálně spokojen) a každý víkend vyráží do světa...
Kde jsi o víkendu hrál?
Dnes jsem se vrátil z Helsinek, kde jsem hrál na obrovské party Technetium. Ve Finsku už jsem byl potřetí a opět to stálo za to.
Řekl bych, že v současnosti jsi v technu jedním z nejvytíženějších lidí, tedy alespoň v Německu.
Ano, snažím se maximálně využít svůj čas pro to, co dělám. Většinu dne strávím ve studiu, abych zbytečně nelenošil. Nejsem totiž typ, co je schopen většinu dne proležet v obýváku na pohovce.
Takže lze s jistotou říct, že celý tvůj život se točí jen kolem hudby, ano?
Ano, tak nějak. Baví mě to, a tak se tomu věnuji na sto procent. A nevadí mi, že třeba o víkendu nejsem doma, spíš je pro mě nezvyk, když jednou za čas doma zůstanu. To pak sedím na gauči a nejsem ve své kůži.
Ve Frankfurtu se nachází jeden z nejlepších elektronických klubů vůbec. Jmenuje se U60311 a ve své podstatě se jedná o následovníka kultovního klubu Omen. Už tři roky má Chris v tomto klubu pravidelnou noc. Je vždy první pátek v měsíci, jmenuje se "Es Ist Freitag Aaabend...!" a mezi hosty se objevili kupříkladu: Adam Beyer, Umek, Gaetano Parisio, Joel Mull, Steve Rachmad a spousta dalších.
Shodou okolností tento rozhovor děláme v době, kdy tvá klubová noc "Es Ist Freitag Aaabend...!" slaví třetí výročí. Mohl bys nám přiblížit její historii a také trochu poodhalit budoucnost?
Krátce potom, co byl ve Frankfurtu otevřen klub U60311 mi bylo nabídnuto, abych si vzal na starosti pravidelnou měsíční klubovou noc. S potěšením jsem tuto nabídku přijal, protože jsem dostal příležitost pořádat party podle svého. Začal jsem vozit DJe, jací se mi líbí nebo je znám a snažil jsem se jim nabídnout maximální komfort a zároveň jsem to samé chtěl poskytnout publiku. U všech DJs většinou požaduji, aby přijeli do Frankfurtu o den dříve. Chci si s nimi v klidu popovídat nebo je poznat, pokud přijíždí poprvé, a večer někam vyrazit. Druhý den jsou v klubu už od začátku, tak mají čas lépe poznat lidi, popřípadě s nimi mluvit nebo se nechat pozvat na drink a tak dále. Chci, aby tato klubovka byla stále založená na přátelství a bouraní hranic mezi umělci a normálními lidmi. Nechci to zakřiknout, ale zatím se mi to docela daří.
Využíváš setkání s DJi a producenty k tomu, abyste si promluvili obchodně, například o vydání desky nebo o udělání remixu?
Mohlo by se to tak zdát, ale není tomu tak. Se všemi se známe velmi dobře, ale zbytečně si nevnucujeme svoje tracky, protože víme, že každý z nás má odlišné představy o hudbě. Ale samozřejmě, pokud vycítíme, že by se to tomu druhému hodilo třeba vydat, tak si to navzájem pustíme a promluvíme si o tom. Něco takového se ale stává jen málokdy.
U60311 není až tak velký klub, ale slyšel jsem, že má svou specifickou atmosféru. Je to pravda?
Ano, to je pravda. Je to klub pro pět set až šest set lidí a náladu, jaká tam panuje bych přirovnal k undergroundu, i když vybavení i technické zázemí je na vysoké úrovni. Navíc tento klub nemá přesně stanovený čas, kdy se zavírá. To v celkovém kontextu znamená, že DJs mohou mnohem více experimentovat, než kdy jindy.
Zmínil jsi slovo "underground". Co to pro tebe znamená?
V případě U60311 to pro mě znamená to, že na atraktivním místě v centru Frankfurtu mohu v podzemí, kde se klub nachází, hrát pro několik set lidí všechno, co chci a jak chci. Myslím, že kdyby tento klub hudebně zkomerčněl, majitelé by vydělali mnohem víc peněz než na technu, ale naštěstí nic takového nechystají.
A co pro tebe znamená underground celkově?
Moje definice je jednoduchá. Je to všechno, co přichází na svět poprvé a vychází to přímo ze srdce člověka a ne pro peníze. Peníze jsou důležitým faktorem, a člověk je potřebuje, ale na druhou stranu se nepotřebuje zbytečně prodávat.
S Chrisem Liebingem - producentem se setkala většina techno DJs. Na některé jeho muzika zapůsobila, na jiné ne. Začal jako většina dalších - experimentoval a hledal své já. V polovině devadesátých let vydával pod různými jmény na labelech Harthouse, Soap Records (ten vlastnil spolu s Toni Riosem a Tommy Bingelem) nebo Global Ambition. Později založil spolu s UCMG Fine Audio Recordings a nedlouho poté CLR, CL Retry, CLAU a Stigmata.
Začal jsi produkovat, ale skrýval ses pod spoustou pseudonymů jako například E.H.R., Traveller nebo Noosa Heads. Proč trvalo takovou dobu než jsi začal vydávat desky jako Chris Liebing?
Většina z nich byly jednorázové projekty. Třeba E.H.R. z let 1995 až 1996 byl záležitostí tří lidí - mě, mého studiového partnera a Toni Riose. Po asi pěti deskách se naše hudební představy odlišovaly, tak jsme skončili. Všechna ty jména byla o tom, že jsem nechtěl být s ničím spojován a navíc jsem v té době nebyl ani stylově vyhranění. Pak jsme se ale já za pomoci mého stálého studiového partner a začali více soustředit na hledání sama sebe a svého zvuku a tak se zanedlouho nastal čas vydávat jako Chris Liebing.
Pokud se lidé baví o tvých deskách nebo stylu, velmi často používají slovo "schranz". Poslední dobou tento výraz registruji také v německých mediích. Schranz byl prý původně tvůj nápad. Co to tedy je a kde jsi k tomu přišel?
Tohle je pro mě vždy nejtěžší otázka. Nech mě to tedy vysvětlit. Někdy v roce 94 nebo 95 jsem chodil nakupovat do jednoho record shopu ve Frankfurtu. Pracoval tam jeden člověk, který sledoval, jaké desky si kupuji a chtěl popsat jejich zvuk. Vždy se to vyvinulo v dlouhou diskuzi na téma elektronická hudba a tak. Já si kupoval drsné techno a jednou jsem mu prostě řekl, že ty temné desky se zkreslenými zvuky, tedy přesně jak se ty zvuky chovají, je jako schranz (původně míněno jako citoslovce pozn. aut). O dva týdny později jsem přišel
do toho obchodu znovu a vedle techna, housu a breakbeatu tam byl nový regál s názvem "schranz". Protože jsem měl tenkrát z toho legraci, tak jsem ve svém pořadu na Evosonic Radio několikrát řekl, že si budeme hrát schranz desky a dnes je to zaběhlý pojem, jež je používán v techno magazínech a na techno serverech v Německu, ale má pozměněný smysl. Takže každá druhá techno deska je schranz, vycházejí schranz kompilace a tak dále. Asi jsem si to slovo měl zaregistrovat jako ochrannou známku (ha ha ha). Pro mě má totiž stále původní význam, ale nejhorší je, že se občas dostávám do rozporu s lidmi, kteří se mi snaží vnutit jejich vlastní definici (ha ha ha).
Jako producent máš svůj specifický a originální zvuk. Řekl bys, že je něčím zvláštním ovlivněn?
Myslím, že především mým DJingem a rezidencí v legendárním klubu Omen. Hrál jsem tam dva roky a podařilo se mi tam docílit toho, že jsem s pomocí svých desek objevil svůj dnešní studiový zvuk. To, co jsem tam hrál bylo temné, schradding (přídavné jméno ke slovu schranz pozn. aut), se zkreslenými zvuky, ale i když tam bylo obsaženo tolik elementů, znělo to čistě. Dnes se to samé snažím imitovat ve studiu, ale už nikdy nedosáhnu toho samého zvuku, co tenkrát. Asi to v tom domácím studiu slyším trochu jinak, než na pořádném aparátu, nebo mám třeba rozbité přístroje (ha ha ha).
Když tedy nikdy nedocílíš toho samého zvuku, máš alespoň představu, jakým směrem se bude vyvíjet ten, díky kterému jsi tak známý?
Nevím. Moc o tom nepřemýšlím, protože raději nechávám věcem volný průběh. Myslím, že se to bude odvíjet podle toho, co se mi začne nebo přestane líbit, což vlastně nemohu nikdy naplánovat dopředu.
A máš už třeba naplánováno, kdy konečně vydáš své album?
No to bych taky rád věděl (ha ha ha). Dělám spoustu tracků a když se mi jich pár dobrých sešlo, tak jsem je hned vydal jako EP. Nikdy jsem o albu moc nepřemýšlel, až před rokem a půl jsem udělal takový pomalý a temný track, který kdybych vydal na dvanácti palci, tak by si lidé mysleli, že jsem se zbláznil. Tak jsem si pomalu začal připravovat podobný materiál a rozhodl se, že ho vydám jako album. Nebude asi takové, že by mělo nějaký speciální koncept, ale určitě to nebude jen sbírka nějakých tracků. Všechny skladby budou mít jinou atmosféru, na druhou stranu však stejnou myšlenku.
Kdy a na jakém labelu album vyjde?
Venku bude asi v dubnu, ale ještě přesně nevím, kde vyjde. Určitě to nebude ani na jednom z mých labelů, protože na ně nemám tolik času. Pokud vydáváš jen EP, nemusíš se starat o tolik věcí, jako když chceš přijít s albem, které vyžaduje především pořádnou reklamní kampaň.
Jak už jsem v úvodu řekl, Chris Liebing je nejen DJ, producent, ale i moderátor. Vystřídal už několik pořadů a přes vzestupy a pády rádií, na kterých vysílal se mu stále líbí pouštět svoje desky trochu jinak než v klubech a navíc o nich lidi informovat.
Dělal jsi několik radiových show, a tak by mě zajímalo, jakou roli si myslíš, že hrají radiové stanice a média v celkovém vývoji a expanzi elektronické hudby?
Myslím a doufám, že rádio má na lidi opravdu velký vliv. Mám rád roli moderátora a rádiového DJe a až teď, kdy dělám už několikátý pořad jsem zjistil, že převážná většina mých posluchačů jsou lidé okolo patnácti let, kteří ještě nemohou chodit do klubů. Ve čtvrtek v deset hodin si tedy místo televize zapnou rádio a poslouchají techno. Pro tyto lidi je to nejlepší cesta, jak poslouchat to, co mají rádi. Nemůžeš ještě od nich chtít, aby kvůli jejich oblíbené hudbě chodili do klubů nebo si kupovali desky. Co se týče třeba časopisů, tak ty moc rád nemám, protože nejsem vždy spokojený s tím, co napíšou. Ale myslím, že je úplně normální, tak jako se mi někdy nelíbí, co se hraje v rádiích.
Někdy se stává, že se DJové a producenti nemají mezi sebou rádi, zvlášť když jeden druhému, jak se říká, leze do zelí. Sven Väth a Chris Liebing jsou ze stejného města, hrají ve stejném klubu, v žebříčcích oblíbenosti si vesele konkurují, ale i tak jsou přátelé. Ještě před půl rokem se pod Chrisovo jméno psal název Svenova bookingu Cocoon, ale dnes už tomu tak není.
Donedávna jsi spadal pod Cocoon booking, ale odešel jsi. Proč, když se do této prestižní agentury snaží jiní dostat?
Cocoon je velmi dobrá společnost a mnoha lidem dala pevný základ. Problém byl v tom, že se tam o booking staralo asi pět lidí, kteří mají na starost hodně DJů, takže se často stávalo, že jsem s nimi několik hodin řešil věci okolo hraní a na ostatek mi nezbýval čas. Naštěstí se do toho vložila moje přítelkyně Tina a v současnosti se o mě plně stará.
Odchod ze impéria Cocoon se obešel bez šrámů na přátelství mezi Svenem a Chrisem. Přece jen Frankfurt není až tak velkým městem, takže všichni tu spíš drží při sobě...
Bydlíš ve Frankfurtu, stejně jako Sven Väth. Myslíš si, že toto město zaujímá na poli elektronické hudby speciální pozici?
Ano, máme tu velké letiště, a tak přes naše město létá široká škála umělců. Může to znít legračně, ale je to pravda a někdy toho využívám ve prospěch svého čtvrtečního radiového pořadu. Pokud přes Frankfurt cestuje někdo zajímavý, tak se s ním domluvím, aby přiletěl ve čtvrtek a pozvu ho do rádia. Jinak techno samo o sobě má u nás dlouhou historii, především díky Svenovi a klubu Omen. Spoustu lidí tyto dvě věci ovlivnily. Mě samozřejmě také. Pokud třeba srovnáš Frankfurt s Berlínem, tak ten, protože je větší, je domovem spoustě hudebních stylů a rychleji se tam obměňují nebo vyvíjejí. Já se ale lépe cítím ve Frankfurtu, kde je scéna menší, ale docela zajímavá a stálá.
Line-up:
main stage
20:00-22:00 Madman
22:00-00:00 Ladida
00:00-03:00 Chris Liebing
03:00-05:00 Miquel
05:00-07:00 Zygy
second stage
21:00-??:?? U Merkura Sound System
Chris Liebing (CL Rec., Cocoon, DE)
Log In v pardubickém L-klubu
Rozhovor s Chrisem Liebingem najdete i v říjnovém čísle časopisu Bassline.
Chris je typ, který se DJingu věnuje opravdu intenzivně. A protože ho také z celého srdce miluje, snaží se ho neustále inovovat nejen za pomoci nových desek, ale i technologií. Na začátku letošního roku si koupil Final Scratch (prý je s ním maximálně spokojen) a každý víkend vyráží do světa...Kde jsi o víkendu hrál?
Dnes jsem se vrátil z Helsinek, kde jsem hrál na obrovské party Technetium. Ve Finsku už jsem byl potřetí a opět to stálo za to.
Řekl bych, že v současnosti jsi v technu jedním z nejvytíženějších lidí, tedy alespoň v Německu.
Ano, snažím se maximálně využít svůj čas pro to, co dělám. Většinu dne strávím ve studiu, abych zbytečně nelenošil. Nejsem totiž typ, co je schopen většinu dne proležet v obýváku na pohovce.
Takže lze s jistotou říct, že celý tvůj život se točí jen kolem hudby, ano?
Ano, tak nějak. Baví mě to, a tak se tomu věnuji na sto procent. A nevadí mi, že třeba o víkendu nejsem doma, spíš je pro mě nezvyk, když jednou za čas doma zůstanu. To pak sedím na gauči a nejsem ve své kůži.
Ve Frankfurtu se nachází jeden z nejlepších elektronických klubů vůbec. Jmenuje se U60311 a ve své podstatě se jedná o následovníka kultovního klubu Omen. Už tři roky má Chris v tomto klubu pravidelnou noc. Je vždy první pátek v měsíci, jmenuje se "Es Ist Freitag Aaabend...!" a mezi hosty se objevili kupříkladu: Adam Beyer, Umek, Gaetano Parisio, Joel Mull, Steve Rachmad a spousta dalších.
Shodou okolností tento rozhovor děláme v době, kdy tvá klubová noc "Es Ist Freitag Aaabend...!" slaví třetí výročí. Mohl bys nám přiblížit její historii a také trochu poodhalit budoucnost?
Krátce potom, co byl ve Frankfurtu otevřen klub U60311 mi bylo nabídnuto, abych si vzal na starosti pravidelnou měsíční klubovou noc. S potěšením jsem tuto nabídku přijal, protože jsem dostal příležitost pořádat party podle svého. Začal jsem vozit DJe, jací se mi líbí nebo je znám a snažil jsem se jim nabídnout maximální komfort a zároveň jsem to samé chtěl poskytnout publiku. U všech DJs většinou požaduji, aby přijeli do Frankfurtu o den dříve. Chci si s nimi v klidu popovídat nebo je poznat, pokud přijíždí poprvé, a večer někam vyrazit. Druhý den jsou v klubu už od začátku, tak mají čas lépe poznat lidi, popřípadě s nimi mluvit nebo se nechat pozvat na drink a tak dále. Chci, aby tato klubovka byla stále založená na přátelství a bouraní hranic mezi umělci a normálními lidmi. Nechci to zakřiknout, ale zatím se mi to docela daří.
Využíváš setkání s DJi a producenty k tomu, abyste si promluvili obchodně, například o vydání desky nebo o udělání remixu?
Mohlo by se to tak zdát, ale není tomu tak. Se všemi se známe velmi dobře, ale zbytečně si nevnucujeme svoje tracky, protože víme, že každý z nás má odlišné představy o hudbě. Ale samozřejmě, pokud vycítíme, že by se to tomu druhému hodilo třeba vydat, tak si to navzájem pustíme a promluvíme si o tom. Něco takového se ale stává jen málokdy.
U60311 není až tak velký klub, ale slyšel jsem, že má svou specifickou atmosféru. Je to pravda?
Ano, to je pravda. Je to klub pro pět set až šest set lidí a náladu, jaká tam panuje bych přirovnal k undergroundu, i když vybavení i technické zázemí je na vysoké úrovni. Navíc tento klub nemá přesně stanovený čas, kdy se zavírá. To v celkovém kontextu znamená, že DJs mohou mnohem více experimentovat, než kdy jindy.
Zmínil jsi slovo "underground". Co to pro tebe znamená?
V případě U60311 to pro mě znamená to, že na atraktivním místě v centru Frankfurtu mohu v podzemí, kde se klub nachází, hrát pro několik set lidí všechno, co chci a jak chci. Myslím, že kdyby tento klub hudebně zkomerčněl, majitelé by vydělali mnohem víc peněz než na technu, ale naštěstí nic takového nechystají.
A co pro tebe znamená underground celkově?
Moje definice je jednoduchá. Je to všechno, co přichází na svět poprvé a vychází to přímo ze srdce člověka a ne pro peníze. Peníze jsou důležitým faktorem, a člověk je potřebuje, ale na druhou stranu se nepotřebuje zbytečně prodávat.
S Chrisem Liebingem - producentem se setkala většina techno DJs. Na některé jeho muzika zapůsobila, na jiné ne. Začal jako většina dalších - experimentoval a hledal své já. V polovině devadesátých let vydával pod různými jmény na labelech Harthouse, Soap Records (ten vlastnil spolu s Toni Riosem a Tommy Bingelem) nebo Global Ambition. Později založil spolu s UCMG Fine Audio Recordings a nedlouho poté CLR, CL Retry, CLAU a Stigmata.
Začal jsi produkovat, ale skrýval ses pod spoustou pseudonymů jako například E.H.R., Traveller nebo Noosa Heads. Proč trvalo takovou dobu než jsi začal vydávat desky jako Chris Liebing?
Většina z nich byly jednorázové projekty. Třeba E.H.R. z let 1995 až 1996 byl záležitostí tří lidí - mě, mého studiového partnera a Toni Riose. Po asi pěti deskách se naše hudební představy odlišovaly, tak jsme skončili. Všechna ty jména byla o tom, že jsem nechtěl být s ničím spojován a navíc jsem v té době nebyl ani stylově vyhranění. Pak jsme se ale já za pomoci mého stálého studiového partner a začali více soustředit na hledání sama sebe a svého zvuku a tak se zanedlouho nastal čas vydávat jako Chris Liebing.
Pokud se lidé baví o tvých deskách nebo stylu, velmi často používají slovo "schranz". Poslední dobou tento výraz registruji také v německých mediích. Schranz byl prý původně tvůj nápad. Co to tedy je a kde jsi k tomu přišel?
Tohle je pro mě vždy nejtěžší otázka. Nech mě to tedy vysvětlit. Někdy v roce 94 nebo 95 jsem chodil nakupovat do jednoho record shopu ve Frankfurtu. Pracoval tam jeden člověk, který sledoval, jaké desky si kupuji a chtěl popsat jejich zvuk. Vždy se to vyvinulo v dlouhou diskuzi na téma elektronická hudba a tak. Já si kupoval drsné techno a jednou jsem mu prostě řekl, že ty temné desky se zkreslenými zvuky, tedy přesně jak se ty zvuky chovají, je jako schranz (původně míněno jako citoslovce pozn. aut). O dva týdny později jsem přišel
do toho obchodu znovu a vedle techna, housu a breakbeatu tam byl nový regál s názvem "schranz". Protože jsem měl tenkrát z toho legraci, tak jsem ve svém pořadu na Evosonic Radio několikrát řekl, že si budeme hrát schranz desky a dnes je to zaběhlý pojem, jež je používán v techno magazínech a na techno serverech v Německu, ale má pozměněný smysl. Takže každá druhá techno deska je schranz, vycházejí schranz kompilace a tak dále. Asi jsem si to slovo měl zaregistrovat jako ochrannou známku (ha ha ha). Pro mě má totiž stále původní význam, ale nejhorší je, že se občas dostávám do rozporu s lidmi, kteří se mi snaží vnutit jejich vlastní definici (ha ha ha).
Jako producent máš svůj specifický a originální zvuk. Řekl bys, že je něčím zvláštním ovlivněn?
Myslím, že především mým DJingem a rezidencí v legendárním klubu Omen. Hrál jsem tam dva roky a podařilo se mi tam docílit toho, že jsem s pomocí svých desek objevil svůj dnešní studiový zvuk. To, co jsem tam hrál bylo temné, schradding (přídavné jméno ke slovu schranz pozn. aut), se zkreslenými zvuky, ale i když tam bylo obsaženo tolik elementů, znělo to čistě. Dnes se to samé snažím imitovat ve studiu, ale už nikdy nedosáhnu toho samého zvuku, co tenkrát. Asi to v tom domácím studiu slyším trochu jinak, než na pořádném aparátu, nebo mám třeba rozbité přístroje (ha ha ha).
Když tedy nikdy nedocílíš toho samého zvuku, máš alespoň představu, jakým směrem se bude vyvíjet ten, díky kterému jsi tak známý?
Nevím. Moc o tom nepřemýšlím, protože raději nechávám věcem volný průběh. Myslím, že se to bude odvíjet podle toho, co se mi začne nebo přestane líbit, což vlastně nemohu nikdy naplánovat dopředu.
A máš už třeba naplánováno, kdy konečně vydáš své album?
No to bych taky rád věděl (ha ha ha). Dělám spoustu tracků a když se mi jich pár dobrých sešlo, tak jsem je hned vydal jako EP. Nikdy jsem o albu moc nepřemýšlel, až před rokem a půl jsem udělal takový pomalý a temný track, který kdybych vydal na dvanácti palci, tak by si lidé mysleli, že jsem se zbláznil. Tak jsem si pomalu začal připravovat podobný materiál a rozhodl se, že ho vydám jako album. Nebude asi takové, že by mělo nějaký speciální koncept, ale určitě to nebude jen sbírka nějakých tracků. Všechny skladby budou mít jinou atmosféru, na druhou stranu však stejnou myšlenku.
Kdy a na jakém labelu album vyjde?
Venku bude asi v dubnu, ale ještě přesně nevím, kde vyjde. Určitě to nebude ani na jednom z mých labelů, protože na ně nemám tolik času. Pokud vydáváš jen EP, nemusíš se starat o tolik věcí, jako když chceš přijít s albem, které vyžaduje především pořádnou reklamní kampaň.
Jak už jsem v úvodu řekl, Chris Liebing je nejen DJ, producent, ale i moderátor. Vystřídal už několik pořadů a přes vzestupy a pády rádií, na kterých vysílal se mu stále líbí pouštět svoje desky trochu jinak než v klubech a navíc o nich lidi informovat.
Dělal jsi několik radiových show, a tak by mě zajímalo, jakou roli si myslíš, že hrají radiové stanice a média v celkovém vývoji a expanzi elektronické hudby?
Myslím a doufám, že rádio má na lidi opravdu velký vliv. Mám rád roli moderátora a rádiového DJe a až teď, kdy dělám už několikátý pořad jsem zjistil, že převážná většina mých posluchačů jsou lidé okolo patnácti let, kteří ještě nemohou chodit do klubů. Ve čtvrtek v deset hodin si tedy místo televize zapnou rádio a poslouchají techno. Pro tyto lidi je to nejlepší cesta, jak poslouchat to, co mají rádi. Nemůžeš ještě od nich chtít, aby kvůli jejich oblíbené hudbě chodili do klubů nebo si kupovali desky. Co se týče třeba časopisů, tak ty moc rád nemám, protože nejsem vždy spokojený s tím, co napíšou. Ale myslím, že je úplně normální, tak jako se mi někdy nelíbí, co se hraje v rádiích.
Někdy se stává, že se DJové a producenti nemají mezi sebou rádi, zvlášť když jeden druhému, jak se říká, leze do zelí. Sven Väth a Chris Liebing jsou ze stejného města, hrají ve stejném klubu, v žebříčcích oblíbenosti si vesele konkurují, ale i tak jsou přátelé. Ještě před půl rokem se pod Chrisovo jméno psal název Svenova bookingu Cocoon, ale dnes už tomu tak není.
Donedávna jsi spadal pod Cocoon booking, ale odešel jsi. Proč, když se do této prestižní agentury snaží jiní dostat?
Cocoon je velmi dobrá společnost a mnoha lidem dala pevný základ. Problém byl v tom, že se tam o booking staralo asi pět lidí, kteří mají na starost hodně DJů, takže se často stávalo, že jsem s nimi několik hodin řešil věci okolo hraní a na ostatek mi nezbýval čas. Naštěstí se do toho vložila moje přítelkyně Tina a v současnosti se o mě plně stará.
Odchod ze impéria Cocoon se obešel bez šrámů na přátelství mezi Svenem a Chrisem. Přece jen Frankfurt není až tak velkým městem, takže všichni tu spíš drží při sobě...
Bydlíš ve Frankfurtu, stejně jako Sven Väth. Myslíš si, že toto město zaujímá na poli elektronické hudby speciální pozici?
Ano, máme tu velké letiště, a tak přes naše město létá široká škála umělců. Může to znít legračně, ale je to pravda a někdy toho využívám ve prospěch svého čtvrtečního radiového pořadu. Pokud přes Frankfurt cestuje někdo zajímavý, tak se s ním domluvím, aby přiletěl ve čtvrtek a pozvu ho do rádia. Jinak techno samo o sobě má u nás dlouhou historii, především díky Svenovi a klubu Omen. Spoustu lidí tyto dvě věci ovlivnily. Mě samozřejmě také. Pokud třeba srovnáš Frankfurt s Berlínem, tak ten, protože je větší, je domovem spoustě hudebních stylů a rychleji se tam obměňují nebo vyvíjejí. Já se ale lépe cítím ve Frankfurtu, kde je scéna menší, ale docela zajímavá a stálá.
Line-up:
main stage
20:00-22:00 Madman
22:00-00:00 Ladida
00:00-03:00 Chris Liebing
03:00-05:00 Miquel
05:00-07:00 Zygy
second stage
21:00-??:?? U Merkura Sound System
Dne 15.11. proběhne v pardubickém L-Klubu další techno night, tentokráte pod hlavičkou agentury Licker ve spolupráci s časopisem Bassline, pod názvem LOG IN.