OPEN AIR FIELD

Po výborných zkušenostech z let minulých se značka DUREX i tento rok objeví na všech velkých tanečních festivalech, a místo nazvané DUREX LOVE ZONE se pro všechny návštěvníky jistě stane příjemnou oázou klidu a pohody.

Pod taktovkou agentury NEXT LEVEL vznikl originální koncept šapitó stanu, který bude v horkých letních dnech nabízet příjemné sexy mražení a lehké pokušení. Jak? Prostřednictvím speciálně namíchaných koktejlů se vzrušujícími názvy, lehce dráždivou projekcí určenou jen pro Vaše oči a zaslouženým odpočinkem, který si budete moci dopřát v double sedačkách, připravených speciálně jen a jen pro Vás. A to rozhodně není všechno...

DUREX LOVE ZONE se objeví na festivalech Open Air Field, Mácháč, Summer of Love a Nescafé Cosmic Trip. A právě na posledně jmenovaném - tedy na festivalu Nescafé Cosmic Trip je připraven asi nejzajímavější DJský line up! V exkluzivním elektro chill setu se zde totiž představí DJ Orbith ( DJ roku 2002), belgický DJ Mikail a česká chilloutová špička - DJs Ash, Hoffee, Blue, Tall a řada dalších.

Design celé DUREX LOVE ZONE pro Vás připravili Radka a Stanislav Müllerovi. Radka Müllerová je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze a Intermediálního ateliéru profesora Milana Knížáka. Stanislav Müller absolvoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, Sklářský ateliér profesora Vladimíra Kopeckého.
Oba stojí také za oblíbeným projektem Mirror Man, a podobou mnoha party performance (např. Mirror Man For Nescafé, Ministry Of Sound Global Tour, nebo také Acuvue Performance).

Jaká je DUREX LOVE ZONE?

Vstupu do "LOVE ZONE" dominuje stejnojmenný plastický nápis nad vchodem. Uvnitř se nachází panoramatická stěna složená z podsvícených obrazů dvojic, přičemž dominantu stanu tvoří dvě plastiky stylizovaných milenců. Dále jsou zde rozmístěny transparentní boxy s vnitřním světlem a na zemi leží množství kulatých sedátek - polštářů - v barvách totožných s podsvícenými obrazy.
Zdroj: www.japonci.cz/lovezone/

Kde hledat DUREX LOVE ZONE 2003?

27. června Open Air Field - Brandýs nad Labem
18. - 19. července Nescafé Cosmic Trip, Teplice
23. srpna Summer of Love, Pardubice
30. srpna Mácháč 2003 - Open Air

Info na internetových stránkách www.durex.cz.

Dnes se konečně otevřou brány jednoho z nejlepších hudebních festivalů u nás a XMAG si u této příležitosti připravil speciální festivalové číslo. Najdete v něm kompletní line-upy všech pódií, biografie vystupujících interpretů, plánek areálu a další informace. To vše za bezkonkurenční cenu 0,- Kč. K dostání u všech dobrých rozdavačů a XMAG stanu, kam bychom Vás také rádi pozvali. XMAG stan bude u hlavního vchodu vedle "meeting pointu". Opět budou pro Vás připraveny všechny naše časopisy a CDs za speciální festivalové miniceny, free Gameboy, hity Michala Davida v podání našich DJs a samozřejmě usměvavé tváře slečny Lenky, Jitky a Terky …přijď i ty mezi nás…

XMAG TENT

16 - 19 Significant Brother
19 - 21 Encoder /Aleš Bleha - exclusive set
21 - 23 Bela N
23 - 01 C.B. Wilcox
01 - 03 HAL (Over 3)
03 - 05 Micronaut
05 - ? Alfonso - special morning set

Chcete vaše oblíbené DJe a kapely nejen vidět, ale i slyšet? Máte možnost. Na OAF 2003.

Tak a je to tady. V pátek vypuknou prázdniny a nekvalitnější akce tohoto léta. Akce která si díky své precizní přípravě zatím vždy vysloužila titul akce roku. OAF není největší ani nejdražší domácí festival, velkohubá prohlášení přenecháváme jiným. My se zaměřujeme na to co je na akci podstatné. Hudba. Na OAF 2003 se vám dostane všech podob současné hudby od jejích samotných vynálezců jako Laurent Garnier, Kevin Saunderson, Goldie, Mixmaster Morris, … kteří budou doplněni o žhavé objevy jako Free*Land live, Jaga Jazzist, nebo zástupce labelu Sumsonic.

To vše bude zabaleno do perfektní organizace jak se na dobré jméno agentury sluší a obohacenou pestrým festivalovým městečkem s vinyl shopy, restauracemi, tatoo & piercing studii, ochutnávkami exotických jídel a nápojů, nejrůznějšími workshopy, a dalšími atrakcemi.

Airfield Main Stage:

15.00 - 16.00 Groof
16.00 - 17.00 Puding Pani Elvisovej live
17.00 - 18.00 Tall
18.00 - 19.00 Veneer live
19.00 - 20.00 Ottoman
20.00 - 21.00 Orbith
21.00 - 22.00 Indy&Wich
22.00 - 23.00 Free*Land live
23.00 - 01.00 Tom Middleton
01.00 - 03.00 Laurent Garnier
03.00 - 04.00 System 7 live
04.00 - 05.00 Michael Burian
05.00 - 06.00 Loutka

Jazzy Chill Stage:

15.00 - 16.00 Ash
16.00 - 16.45 Soil live
16.45 - 17.45 Hoffee
17.45 - 18.30 ZKA4T live
18.30 - 19.45 Bullitnuts DJ
19.45 - 20.00 TI-DI-TA-DE
20.00 - 21.15 Baby Mammoth DJ
21.15 - 21.30 TI-DI-TA-DE
21.30 - 22.45 Porky
22.45 - 24.00 Jaga Jazzist live
24.00 - 03.00 Jazzanova DJs
03.00 - 05.00 Mixmaster Morris
05.00 - 06.00 Blue

Techno Wigwam:

17.00 - 18.00 Dave Fish
18.00 - 19.00 Aiffel
19.00 - 20.00 Matrix
20.00 - 21.00 Pavel Krejdl
21.00 - 22.00 Nika 77
22.00 - 23.00 Kaisersoze
23.00 - 24.00 Lucca
24.00 - 01.45 Kevin Saunderson
01.45 - 02.45 Agent
02.45 - 04.30 Cari Lekebusch
04.30 - 05.30 Džejár

Progressive Zone:

18.00 - 19.00 Mario
19.00 - 20.00 Holmi
20.00 - 21.00 Airto
21.00 - 22.00 Fun
22.00 - 23.00 Lana
23.00 - 24.00 Javas
24.00 - 03.00 Paul Rogers & Chris Gainer
03.00 - 04.30 Martin Haberland
04.30 - 05.30 Rai

Shadowbox Jungle Zoo:

18.00 - 19.00 Babe LN
19.00 - 20.00 Akira
20.00 - 22.00 Nitropank
22.00 - 23.30 Mat
23.30 - 01.30 Goldie
01.30 - 02.30 Koogi
02.30 - 04.30 Blame
04.30 - 05.30 IM Cyber

Breakbeat Conference Centre:

19.00 - 20.00 Bosch-K
20.00 - 21.00 Pintlich
21.00 - 22.00 Lautek
22.00 - 23.00 Voita
23.00 - 24.00 Cubik
24.00 - 02.00 B.L.I.M.
02.00 - 03.00 Kaplick
03.00 - 04.30 Adam Freeland
04.30 - 05.30 Philip TBC

Durex Love Zone:

15.00 - 17.00 Micronaut
17.00 - 19.00 Turtle Squad
19.00 - 20.00 Anakin
20.00 - 21.00 Sweg
21.00 - 22.00 Starks
22.00 - 23.00 Květa K.
23.00 - 24.00 Airswing
24.00 - 01.00 Marwin Shamma
01.00 - 02.00 Maxx
02.00 - 03.00 Bo.Dan
03.00 - 04.00 Mikail
04.00 - 05.00 Tazz
05.00 - 06.00 Mystic

Line-up ke stažení a tisku

OAF line-up (PDF, 450 kB)

Kyvadlová doprava zdarma

Festival Village

Internet café, hair studio, fotbálky, gamesky, vinyl shopy, merchandise, fireshow, xmag stan, techno.cz foto stánek, Rádio 1 stan, kino, Global Connection Area a mnohem více...

Bary

Mix, Doma, Mazaný Králíček, Remix, Český Svět, Lighthouse, Čajovna Medina

Food

Mexiko, Řecko, Vegetariánská kuchyně, Grill, Bageterie

Lighthouse radio

Více na www.openairfield.cz.

Co na to Kaisersoze?

"Citlivě, promyšleně, odborně, precizně a dokonale postavený festival s headlinerem v podobě DJ, který patří mezi těch několik málo vyvolených nejlepších hráčů a skladatelů. Viděl jsem ho zatím jen jednou a bylo to neuvěřitelně dobré, hraje si s vámi a vaší imaginací, náladou a pocity dle libosti, tohle musíte zažít. Další jména mluví sama za sebe Mixmaster Morris, Goldie, Adam Freeland, Kevin Saunderson, vždyť to jsou lidé, kteří psali a píší dějiny taneční muziky! Lahůdka pro mlsné uši a otevřené hlavy."

Co na to IM Cyber?

"Z osobních důvodů se nejvíc těším na Mata, protože je to čmrnda jako my. Z hudebního hlediska mě zajímá hlavně Blame, který poslední dobou vydává fakt zajímavý věci. A jako atrakce večera to samozřejmě vyhrává Goldie - od jeho hraní si toho moc neslibuju, o to vetší prdel bude pozorovat jeho spotřebu drog a roštěnek. ;)"

"Chci dát lidem hudbu, která je zasáhne"

Jak jsi vlastně začal s produkováním desek?
Na začátku 80. let s Derrickem (May), Juanem (Attkins) a Eddiem (Fowlkes), někdy okolo roku 83. Na Univerzitě jsem se hodně spřátelil s Derrickem, ten zas byl kamarád s Juanem, Eddieho znám taky díky Derrickovi. Vlastně jsme taky všichni chodili na stejnou střední školu, takže se známe dlouho, ale já nebyl tolik do muziky jako oni (Kevin se původně snažil prosadit jako profi fotbalista pozn.). Jako první začal s produkcí Juan. Technicolor nebo Cybertron, byly výborný tracky, potom se to nějak přeneslo na Derricka a pak na mě. Každopádně někdy okolo roku 85 udělal Derrick svou první desku (Let’s Go), celou dobu jsem byl okolo a koukal jak to dělá, ale spíš mě zajímal Djing. Ale určitě to pro mě byla velká inspirace

Jak se ti s Derrickem spolupracovalo?
Jak říkám, bylo to hodně inspirující. Když jsem pak viděl ten track na vinylu, chtěl jsem to taky. Potřeboval jsem udělat desku. Takže jsem o šest měsíců později seděl ve studiu a snažil se o první věc. Hodně mi pomohl Juan. Měl jsem vybavení, ale moc jsem nevěděl, jak to všechno poskládat ve výsledný produkt. Juan mi ukázal směr a to mě pak vedlo i k dalším trackům.

Jak tvoříš?
Pro mě, hudebně, je tvorba něco o čem nesmíš přemýšlet. Je to něco co musíš cítit. Myslím že všichni jsme byli obdařeni talentem cítit a uvolnit naše pocity skrz hudbu ve studiu. Mnohokrát jsem se v noci vzbudil a šel do studia, specielně když jsem ho měl v obýváku . Je to jako bych měl sen a cítil, že bych měl udělat track. Tak začnu tvořit nějaký zvuky a dostanu se do toho hrozně hluboko. Je to skoro jako jiný svět. Všechno se děje naprosto přirozeně.

Máš na mysli něco konkrétního, co tě provede dáváním věcí dohromady?
Jo jasně, Začneš track a máš jasnou představu. Skladba ti může sklouznout úplně jinam než jsi myslel, ale důležitý je výsledek. Někdy když si poslechnu odkud jsem vyšel, tak si řeknu, "Jak jsem se dostal sem?" Je to všechno emocionální.

Na konci 80. let se Detroitská scéna hodně rozrostla. Jak to pro tebe změnilo věci?
Měli jsme velký úspěch s Inner City, takže jsem bojoval s nahrávacíma společnostma, který chtěli abych chodil do televize a dělal nějaký show…, zatímco já byl celkem spokojený, kde jsem byl.

Jak si myslíš že Detroit ovlivnil techno scénu?
Podívej se zpátky, řekněme k Juanově inspiraci evropskými kapelami jako Kraftwerk. Myslím, že jsme tohle všechno udělali taneční. Udělali jsme to DJ friendly, víc do klubů. Dotáhli jsme tu hudbu na jinou úroveň. Té úrovni se dneska říká techno.
Potom se toho chopili lidi po celém světě a tvoří svůj pohled na věc. Není to detroit techno jako jsme dělali my, každý má svoje vlastní vlivy. Techno se rozšiřuje a mění v různých zemích ovlivněné jejich pohledem na hudbu, jejich městy a jejich emocemi. Také jejich historií. Proto je tu tolik různých druhů hudby. Všechno je ale jedna elektronická hudba.

Líbí se ti dnešní undergorund?
No, dávám mu přednost, protože mi ukazuje že doba se změnila a stále mění k lepšímu, i když tu pořád budou komerčnější věci, špatný věci. Musíš akceptovat, že to tak je.

Co říkáš tomu, jak se detroitská scéna změnila?
Detroitská scéna se asi nevyvinula, tak jak měla. Možná to je tím, že jsme všichni pořád jezdili kolem světa a nekoncentrovali se na scénu doma. Ale koncentrovat se na domácí scénu je složité, musíš dělat parties, což je těžké, protože se tě stále snaží zastavit. Zakážou ti všechno, co děláš, takže ztrácíš motivaci. Takže dáváme přednost cestování.
Nejvíc práce v Detroitu asi odvedli lidi jako Carl Craig, Kenny Larken a Stacey Pullen. Mladý lidi v detroitu dneska poslouchají spíš hip-hop a R’n’B. Moc neposlouchají, co děláme my a asi o tom ani moc neví.

Co se snažíš hudbou říct?
Když hraju jako DJ, chci dát lidem hudbu, která je zasáhne, aby z ní něco cítili. Ne každý track, který vyjde ti dá nějaký pocit. Já jsem typ Dje, který chce cítit všechno co hraje. Na tom a na energii stavím a stavím a stavím…

Ptal se: Trnqua


Profil Kevina Saundersona


Kevin Saunderson je bez nadsázky živoucí legenda taneční hudby. Spolu s lidmi jako Derrick May, Juan Atkins nebo Marshall Jefferson se řadí mezi vynálezce "toho všeho" neboť Detroit (funguje dnes vlastně i jako označení specifického stylu) je jednou z kolébek techna. Díky širokému záběru dal světu některé z nejklasičtějších tanečních skladeb od zmíněného techna přes house až k pop parádám.

Kevin se narodil v Brooklynu 1964, ale v devíti letech se přestěhoval do Detroitu. S Derrickem Mayem a Juanem Atkinsem se seznámil na střední škole, což se stalo pro jeho život osudovým. Brzo se z prvních pokusů o produkci staly první úspěšné pokusy, které Kevin vydával na vlastním labelu KMS Records. Brzo se díky rostoucí poptávce po taneční hudbě prosadil i v Evropě. Jedním z primátů v jeho sbírce je i práce v oblasti remixů. Jeho vůbec první remix (Heat It Up od The Wee Papa Girl Rappers) vyhrál v roce 1989 DMC award pro remix roku. Postupně se představil pod pseudonymy jako Kreem, Reese, Tronik House, The Reese Project, Kaos a asi nejznámější E-Dancer a Inner City (původně Inter City). Ten vznikl v roce 1987, když 22letý student telekomunikací usoudil, že track na kterém právě pracoval potřebuje vokál. Ke spolupráci přizval slavnou chicagskou divu Paris Grey. Z jednoho tracku (Big Fun) se spolupráce protáhla na 10 let. Inner City má 11 prvních míst v britské a americké hitparádě, 12 singlů v britské top 40, 2 alba v top 20, zhruba 6 milionů prodaných desek a řadu nejrůznějších ocenění. Singly jako Good Life zná každé starší děcko.

Mezitím se pod pseudonymem E-Dancer věnuje techno tvorbě, i když díky komerčnímu úspěchu Inner City se dostalo i tomuto projektu širší odezvy (zejména pokud jde o album Heavenly).

Co na to Kaisersoze?

Citlivě, promyšleně, odborně, precizně a dokonale postavený festival s headlinerem v podobě DJ, který patří mezi těch několik málo vyvolených nejlepších hráčů a skladatelů. Viděl jsem ho zatím jen jednou a bylo to neuvěřitelně dobré, hraje si s vámi a vaší imaginací, náladou a pocity dle libosti, tohle musíte zažít. Další jména mluví sama za sebe Mixmaster Morris, Goldie, Adam Freeland, Kevin Saunderson, vždyť to jsou lidé, kteří psali a píší dějiny taneční muziky! Lahůdka pro mlsné uši a otevřené hlavy.

Co na to IM Cyber?

Z osobních důvodů se nejvíc těším na Mata, protože je to čmrnda jako my. Z hudebního hlediska mě zajímá hlavně Blame, který poslední dobou vydává fakt zajímavý věci. A jako atrakce večera to samozřejmě vyhrává Goldie - od jeho hraní si toho moc neslibuju, o to vetší prdel bude pozorovat jeho spotřebu drog a roštěnek. ;)

Jiří Hofreitr alias DJ Hoffee má před sebou dlouhé období festivalů, věnuje se rádiovým pořadům Láary Faáry a Bez filtru, stará se o hudební obsazení jedné ze scén Karlovarského MFF a nedávno zkompiloval CD pro časopis Ultramix a nahrál své první oficiální chill-out demo. Je toho opravdu hodně, takže to vezmeme pěkně popořádku...


Jirko, ty hraješ už pěknou řádku let, jaktože to trvalo tak dlouho než jsi nahrál své demo There's Breakfast before Lunch?

Nejsem z těch, kteří by chrlili jedno demo za druhým. Navíc se určitě nejedná o žádné oficiální demo, ale jen o druhé nebo třetí CD, které jsem namíchal vždycky spíš pro sebe a možná i pro pár kámošů. Tentokrát byl ale důvodem kluk, který mi zavolal do radia, že už nějakou dobu leží doma se zádama doma a že ještě dlouho bude a jestli bych pro něj neměl nějaký svoje demo.
Jinak dema jsou záležitosti, které nijak moc neřeším. Nevím, jestli to je špatně nebo dobře, ale je to tak.

Nějaké demo jsi musel posílat na Red Bull Music Academy 2000 v Dublinu, kam jsi byl pozván. Co se s ním pak stalo?

Těžko říct, co s ním udělali. Buď je někde naštosovaný v Red Bullu nebo si ho nechali v Dublinu anebo ho dost možná i vyhodily. Bylo to na kazetě, nahrál jsem to v pokoji za třicet minut a ani mě tenkrát nenapadlo dělat si záložní kopii. Byl to takovej bedroom live.

Pokud mě paměť neklame tak Tvoje spojitost s Filmovým festivalem v Karlových Varech trvá již nějakou tu dobu. Uveď nás trochu do obrazu.

Asi třetím rokem dávám dohromady line-up na stylovou scénu zvanou Peklo. Je to přímo pod Termálem a vypadá do tam jako obaly od Compostu. Takový příjemný retro někde v polovině sedmdesátých let včetně personálu. Jestli to ale dělám dobře nebo špatně, to nemůžu posoudit, ale za návštěvu jako pokus, to určitě stojí. Už kvůli tomu prostředí. Původně mělo jít o jakousi formu chill outu, ale není to nijak striktní. Letos si tam mezi jinými zahrají třeba Blue, Stanzim, Liquid A, Tall, Dys-Martin v breakbeatovém hávu, slovenský Rickyfitz a řada dalších.

Pozoruješ na MFF nějaký vývoj, co se týče jak filmu tak hudby?

Nejsem organizátor ani klasický návštěvník, takže nemůžu sloužit ani soudit.

Jaký máš vůbec vztah k filmu a co jsou Tvé oblíbené filmové žánry?

Veskrze pozitivní. Moje slečna tvrdí, že moje nejoblíbenější filmy jsou gangsterky, kde je to vždycky stejný. Nejdřív nahoře a pak hrozně dole. Je fakt, že mezi moje kultovní filmy rozhodně patří Mafiáni, Zjizvená tvář s Al Pacinem, Casino, Kmotr, Ďáblův advokát a další, ale takhle zjednodušit se dá skoro každej film. Nemám rád filmy s happy endem, i když si ho možná pokaždý podvědomě přeju. Myslím, že bez filmů, bych existoval jenom těžko. Když jsem byl malej, přál jsem si pracovat v televizi, aby mě platili za koukání anebo i v dabingu, protože bych ty filmy viděl první. Vůbec se někdy na tou prozřetelností pozastavuju, svýho času jsem chtěl bejt i učitel ve školce, protože by mě platili za to, že bych si hrál.

Od října 2002 moderuješ vedle svého pořadu Láary Faáry také každé úterý a čtvrtek pozdně noční vysílání Bez filtru. Přibliž nám ho trochu.

Narozdíl od Láary faáry je o dost kontaktnější. Zaprvé je to dvouhodinový pořad, kde je prostor jak na rozhovor s hostem tak i na jeho případný set nebo vystoupení a pak taky vysílá se v noci a tudíž je to možná i uvolněnější. Na druhou stranu jsem rád, že je v Láary fáary prostor věnovat se novinkám, anoncím a deskám, které se mají teprve objevit. Přibyly také nové rubriky Monomin (techno, elektro) a Wylomeniny (d'n'b, breakbeat).
Mimoto vysílám také jedno za dva týdny na bývalé Svobodné Evropě nyní ČRo 6 o novinkách na zahraniční scéně a jednou měsíčně i takové svoje osobní hudební lahůdkářství pod názvem Abstrakt na ČRo 3 Vltava.

Jak bude vypadat pořad Bez filtru v následujících měsících?

O prázdninách se nevysílá, takže poběží reprízy některých dosavadních vysílání. Živě opět po prázdninách. Jinak ostatní zmíněné pořady poběží beze změny.

A už jsme opět u Tvého hraní. Už to bude skoro 5 let, co jsi začal hrát, dokáže tě ještě něco překvapit nebo už je to vše jen rutina?

Překvapuje mě toho opravdu dost, i když si z toho už asi nedělám takovou hlavu a beru to jako realitu. Třeba mě pobaví kolik začínajících DJů se v současnosti začalo zajímat o elektro, stejně jako se předtím zajímali o trance a tech-house. Zajímalo by mě, jestli by se taky konečně rozrostla i downtempová komunita, kdybych se já nebo třeba Blue stal DJem roku české taneční scény. Ostatně mluví se o tom, že je taneční scéna v krizi. Tak to je další, co mě překvapuje. Mám pocit, že je ta krize stejně jako boom uměle vyvolaná záležitost. Do značné míry to souvisí s přesyceným trhem, absencí mainstreamu a odlivem sponzorů. Promotérů je dvanáct do tuctu a akce střídá akci. Chybí tady návštěvníci, kteří by týden co týden naplnili klub natož halu - přesycenější už to snad být ani nemůže. K té absenci mainstreamu. Mainsteam sice existuje, ale ten bývalý, jak se zdá se už na příliš nezmůže. Je to pochopitelné, The Rolling Stones už taky nebudou nikdy progresivní, tak proč to čekat od The Chemical Brothers, Daft Punk a ostatních. Revoluce se dělá zezdola a pořád budou existovat nové a progresivní projekty. Je jen otázka času, kdy jim dají média přednost. A odliv sponzorů? Všichni si tady zvykly na standard jedna party rovná se minimálně jedna zahraniční hvězda, ale jak se zdá, pro sponzory už není taneční scéna nová a lukrativní. Není to fotbal nebo hokej.

Minulé léto jsi se ukázal na většině velkých festivalů, vzpomínáš na nějaký obzvlášť rád?

Určitě na OAF, protože to je vždycky zážitek. I když, jak si vzpomínám, bylo mi trochu líto dZihan&Kamien, protože začínali tenkrát ve stejnou dobu jako The Chemical Brothers a tím to trochu odnesli. Klidně bych si s nima tenkrát svůj čas vyměnil, zasloužili by si mnohem víc posluchačů. Pak taky Creamfields. Po nejasnostech, které tomu předcházely, to byl docela zážitek. DJ Shadow a tak. Co se týká mě, měl jsem něco jako svůj karavan, což bylo hodně příjemný, protože jsem měl ten den hrozný bolesti v zádech. S nima jsem to i odehrál, ale hrát v úplně narvaným stanu mi to dokonale vynahradilo a na bolesti jsem zapomněl.

Tvůj festivalový letošek začíná již před samotným vypuknutím léta na Planet Roxy. Na co nejvíc těšíš a co si vůbec o letošním party šílenství myslíš?

Těším se na Planet Roxy - jsem zvědavej. Těším se na OAF a doufám, že letos vyjde počasí jako předloni. Těším se na Cosmic Trip a těším se i na Colours of Ostrava. Může bejt zajímavý dělat festival ve městě. Hodně si slibuju taky od slovenské Pohody, kterou předchází jen nejlepší pověst. Těším se vlastně na všechno.

Děkuji za rozhovor.

Ve festivalovém kolotoči OAF 2003 došlo k dalším vylepšením, o kterých vás tímto rádi informujeme. V areálu najdete Global Connection Area napojenou na Jazzy Chill Stage, dále si můžete přečíst info o labelech Pork Recordings a Sumsonic. Novinkou je spuštění festivalové soutěže na stránkách www.openairfield.cz, kteréžto stránky se vyplatí pozorně sledovat, nechcete-li nic minout.


Jazzy Chill Stage:

Vzhledem k mezinárodnímu obsazení Jazzy Chill stage - Pork DJs a Mixmaster Morris z Velké Británie, Jazzanova DJs z Německa a Jaga Jazzist z Norska přibyla na OAF rozsáhlá sekce Global Connection.

V jejím rámci budou v podvečer probíhat workshopy: hakisak, bubnování, bumerang a bodypainting.

Dalším lákadlem jsou ochutnávky exotických jídel a nápojů z Madagaskaru a Austrálie.
Navíc do line-upu přibyla dvě krátká vystoupení - vokální seskupení TI-DI-TA-DE a perkusivně taneční spolek Eternity.

Pork DJs

Poněkud záhadný label s pověstí té nejvyšší kvality bude na OAF 2003 reprezentován trojicí Porky, Mark Blissenden (Baby Mammoth) a Robert Ellerby (Bullitnuts).

Šéf prestižního downtempo labelu Pork Records, který na podzim oslavil vydání 100. desky, David Brannand aka Porky nemá rád publicitu. Věnuje se především hudební dramaturgii nezávislého labelu, který provozuje s bratrem Markem. O Davidově nekomerčním smýšlení svědčí třeba nápaditá řada kompilací Dub Plates From The Lamp, která je sestavována z demosnímků z Davidovy poštovní schránky. (Objevil se na ní třeba i náš ZKA4T). Jako DJ vystupuje Porky zejména v kultovním klubu Lamp, který je platformou celé komunity okolo značky Pork. Jeho eklektické sety zahrnují v podstatě celé spektrum downtempa s jediným cílem: obsáhnout to nejkvalitnější, co žánr přináší.

Projekt Baby Mammoth má společné kořeny například s u nás dobře známými DIY. Od vydání dlouhohrajícího debutu 10.000 Years Beneath The Street se řadí mezi nejpracovitější a nejviditelnější projekty labelu Pork. Na svém kontě již mají neuvěřitelných 8 alb.

Robert Ellerby a Murray Clarke původně vydávali pod jménem Opik, po příchodu k Pork recordings ale došlo přejmenování na Bullitnuts. Vzápětí také vychází debutové album 1st of the Day, které následují ještě další dva stříbrné kotoučky.


Progressive Zone:

Hlavními tahouny progresivní oblasti budou Chris Gainer a Paul Rogers z jednoho z nedůležitějších britských labelů tohoto stylu - Sumsonic:

Sumsonic - zvuk budoucnosti

Label Sumsonic založila v listopadu 1999 parta kamarádů se studiem. Od té doby se řadí mezi nejvýraznější a především nejstabilnější lodi na vodách hybridu deep/progressive/techhouse - tedy v současnosti nejpopulárnější odnože rovných beatů. Přestože se tento styl díky svojí popularitě momentálně vyrovnává s velkou nadprodukcí, Sumsonic si v široké konkurenci těžko spletete. Takřka hmatatelná basová linka, vzdušná trancy atmosféra zamlžená porcí dubu tažená silným beatem, často za podpory nejrůznějších perkusí. Podívejte se do kufru svého oblíbeného Dje. Modrá deska s dvěma bílými S určitě bude z jeho kufru vyčuhovat. Je to totiž maximální obliba jak Djů tak clubberů, co dělá ze Sumsonicu horké zboží.

Chris Gainer

O Djing se zajímá od roku 1984 kdy ho okouzlil hip hop. Po památné britské acidové revoluci se také Chris začal zajímat spíše o house music. Seriózněji se Djingu věnuje od roku 96, kdy již sám měl zkušenosti s organizováním parties nejrůznějších tanečních žánrů od drum'n'bassu přes garage až po house. Objebuje se na line-upech předních britských klubů ale i festivalů jako Glastonbury, v současné době se přesouvá z turné po USA na dálný východ. První singl vydal v roce 1998.

Paul Rogers

Paul je postižen tanční hudbou zhruba od roku 1989. Začal jako sběratel a hraní pro něj bylo jen hobby. Obživou se mu stalo okolo roku 1994. Ve stejné době byl booking agentem například Sashy, Johna Digweeda nebo Carla Coxe. Jeho talent se brzy prodral na světlo boží a v roce 1996 už jel světové turné po boku Danny Howelse. Jeho raketový nástup pokračoval a o rok později byl residentem klubu Ministry Of Sound (v té době byl klub asi na vrcholu popularity). První singl vydal také v roce 1997. Od té doby hledejte jeho práci pod dalšími pseudonymy, nebo na domácím Sumsonicu.

Letos opět po třech letech vystoupí na Open Aif Field švédský dj a producent Cari Lekebusch. Deejays.cz přinášejí podrobný profil a nastiňují jeden z mnoha důvodů, proč navštívit Open Air Field.

Základní motivace Cariho zájmu pro elektronickou hudbu byly staré nahrávky skupiny Kraftwerk, které na začátku 80. let jako desetiletý capart vyhrabal mamince z diskotéky. Postupem času mu začalo docházet, že kytarový zvuk není pro něj tak silným lákadlem jako nové syntetické zvuky, které postupně začal na deskách sbírat. Tou dobou Stockholmem projela obrovská vlna graffiti a breakdancu, které se pevně chytil a dodnes nepustil. Sestavu streetových seberealizačních aktivit později doplnil ještě ve Švédsku velice populárním snowboardingem a bojovými uměními, což nám dokáže dát již docela dobrý obrázek o Lekebuschově povaze. V počátcích se věnoval hlavně hiphopu a electru, ale časté návštěvy místního obchodu s deskami, který byl velice dobře napojen na americké distribuce a dodával horké kousky z NY, Chicaga nebo Detroitu, později definitivně určily jeho zaměření.

Ještě na základní škole se setkává s prvním synťákem. Jeho kamarád si doma staví vlastní nástroj a celé dny si s ním hrají. Objevuje nové obzory a ze svých prvních vydělaných peněz si kupuje vlastní synth. A dál už to jede jak po másle. První skladby se nesou stále ještě v rytmech electra a hiphopu, ale čím dál více směřuje k rovným rytmům. Inspiraci Detroitem nechává stát kdesi vzadu a vytváří pevné struktury ještě daleko před tím, než tomu všemu média strčí nálepku techno. Na přelomu 80. a 90. let pořádá jedny z prvních akcí ve Stockholmu, přináší lidem nový zvuk a scéna se začíná rozrůstat.

Tehdy zakládá Hybrid - svůj první label. S pomocí Glenna Wilsona se mu daří do roku 1996 vydat úctyhodných 32 releasů. Konfliktem se stejnojmennou anglickou popovou kapelou je nucen Hybrid přejmenovat na H. Production a po dalších drobných organizačních změnách pokračuje dále. Nevydává jenom svoje desky, pomáhá i svým kamarádům a známým, dost často také spolupracuje s různými producenty nejen z domácího Švédska, ale i ze zbytku celého světa. V současné době se i H. Production přehoupla přes 30 vydaných počinů. Tyto dva po sobě jdoucí labely jsou zaměřeny primárně na techno ve všech jeho podobách, někdy se věnují i electru. Ale nejenom technem je Cari živ. Vedle těchto dvou vydává ještě na dalších vlastních labelech. Djupt (v překladu “hluboký“) rozebírá intelektuálnější a náladovější kompozice, Grundtakt se orientuje na hiphop (převážně spolupracuje s mc Phirim), nově založený Audio Mekanixc s převahou monotónnějších djtoolů. Kromě vlastích labelů spolupracoval dříve doslova s desítkami dalších vydavatelství, které zásobil různorodými počiny. Za všechny jmenujme např. houseový Svek, Beyerovu dvojici Drumcode a Code Red, Stollův Proper N.Y.C, na electro zaměřený Electrix, starší Harthouse a dalšími. No a kdybychom měli počítat remixy, příspěvky na různé kompilace či cizí desky, tak bychom museli prohrabávat pěkně dlouhý seznam.

Ať je to dáno složením studia, Cariho povahou nebo čímkoliv jiným, většina skladeb má dost společných znaků: rytmická hravost, vícevrstevnatost, prolínání motivů, vyvíjející se struktury, zlomy, tvrdé funky zvuky, práce s vokálem a vocoderem, zaměření na strukturu. Za bližší povšimnutí určitě stojí práce s hlasem – je to jeden z vůbec nejtypičtějších znaků. Používá jak krátké cutované samply nasazené na jiných zvucích a vytváří tak nádech funky a hravosti, tak i srozumitelný mluvený text (buď jako intro nebo v průběhu celé desky jako hlavní motiv) nebo i zpěv či rap. Ať tak či onak, vokálem nevytváří písničkovost; hlas slouží jako rovný a plnohodnotný doplněk celé skladby. A druhým silným znakem je funk. Nebylo by zvuku, vokálu nebo motivu, který by neměl tento nádech. Jednou měkčí, jindy tvrdší či více zastřený, zefektovaný nebo jinak zdeformovaný, ale stále je to velice zábavný funk. Možná se nabízí paralela ke krajanovi Samuelu L. Sessionovi, který se také soustředí převážně na funk. Zatímco Samuelův je více perkusivní, směřuje k techhouseu, zaměřuje se na pomalý neustálý vývoj použitých zvuků a výsledný zvuk je spíše repetitivní a monolitický (dejme mu nálepku třeba funky techno), Lekebuschův si dává za cíl vyvíjet rytmické struktury. Mezi jednotlivými údery jsou naskládány perkuse, zvuky a basové linky, které vytvářejí úplně nový rytmus. Tiché a zastrčené nástroje, distorze, dozvuky, dlouhé ozvěny neznámých zvuků, vše vytváří hutný podtext (říkají tomu "zvuky mezi beaty"). Přidejme ještě časté zlomy, vokály, hlasy a funk a dostáváme škatulku hardfunk.

Kapitolou samu pro sebe jsou Lekebuschovy djské sety – mají svůj osobitý styl, jak co do hraní, tak co do skladby desek. U nás se již několikrát představil a myslím, že pokaždé na výbornou. Co je charakterizuje? V základu zůstává věrný funky zvuku, své rysy z tvorby přenáší i do hraní. Jeho ruce létají nad mixákem a gramofony v ďábelském tempu, neustále cutuje, zesiluje, zeslabuje, insertuje, přehazuje melodie, vytváří nájezdy, zkrátka ujímá se v dobrém slova smyslu opravdového velení nad celým davem. Myslím, že za všechno hovoří dvě krátká videa, která jsou snad ještě teď ke stažení v archivu techno.cz (první a druhé). Z hudebního hlediska je to ještě radostnější. Cari je jedním z mála djů, který je schopen zahrát opravdu velice široké spektrum desek - vlastními výtvory počínaje, přes zlámané electro až třeba k birminghamskému zvuku. Dokáže opravdu mistrně naservírovat jednu každou desku tak, že se zjevuje v naprosto nečekaných spojeních a kontextech. Skladby, které se jinak zdají být monotónní, vloží mezi jiné dvě tak, že dostanou úplně nový význam a náladu. Často také během setu střídá styly, a tak se nemůže stát, že byste se jen chvíli nudili, a opět je společným jmenovatelem celého setu hardfunk - hraním i deskami.

Cari Lekebusch je naprosto výjimečný producent, nemá snad ani cenu jakkoliv se snažit vystopovat všechny jeho pseudonymy nebo dávat dohromady všechny desky nebo cédéčka. Byl by to skutečně dlouhý seznam. Jeho žánrový záběr je až neuvěřitelně široký – od ambientu přes hiphop, electro, techno až k drum'n'bassu. Stejně jako je aktivní v hudební oblasti, tak působí i ve vizuálních kreacích. Většinu obalů i webových stránek si vytvořil sám, stále je aktivní ve stockholmské (nejen) graffiti scéně - nedávno pořádal výstavu. Můžeme trochu namítat, že kvalitu někdy vyrovnává kvantitou, ale v určitých kontextech i ty nejdivnější skladby dávají smysl. A to právě Lekebusch jako dj zvládá na jedničku. Vždy usměvavý a pohodový čahoun ze Švédska si získává srdce a uši nejen clubberů, ale i posluchačů. V setech málokterých djů se dají najít tak pestré skladby, zábavné mixování. Jestli se ptáte, proč zrovna funk, tak odpověď je docela jednoduchá: tanec a pohyby. Celé jeho (nejen) hudební vyjadřování je ovlivněno breakdancem a graffiti scénou. A ani inspiraci 80. léty nezapře. A tím vším dokazuje, že patří ke skutečné světové špičce.

Máte-li zájem dozvědět se ještě mnohem více z kuchyně tohoto mága, navštivte deejays.cz, kde naleznete opravdový rozbor kompletního díla tohoto Švédského producenta, navíc k tomu spoustu ukázek, obrázků a komentářů.

Předprodej

Pozor předprodej vstupenek na Open Air Field 2003 se přehupuje do další fáze. V současnosti je v prodeji limitovaná edice 2000 ks vstupenek za 530 Kč + poplatek, tato nabídka platí nejpozději do 13.6!

Durex Love Zone

Na stage určené novým tvářím Djské scény jsme vzhledem ke kvalitě demo snímků museli prodloužit provozní dobu, protože nám ve výběru uvízlo plných 13 jmen. Stylově jsme se snažili poskládat line-up co nejrůznoroději stejně jako je tomu u dramaturgie celého festivalu.

Úspěšnými kandidáty jsou: Marvin, Tazz, Maxx, Micronaut, Mystic, Anakin, Turtle Squad, Sweg, Airswing, Květa K, Mikail, Starks a Bo.Dan

V dohledné době se vám budeme snažit všechny trochu blíže představit.

Kyvadlová doprava

Jak už jste u OAF zvyklí, o dopravu na místo bude opět bezpečně postaráno.

Autobusy označené názvem akce Open Air Field 2003.
V provozu od 14,00 hod. (první spoj z Černého Mostu směr Proboštská jezera) do 07,30 hod. (poslední spoj z Proboštských jezer směr Černý Most)
Interval 15-30 min. od 14,00 do cca 01,30 hod., interval 60 min. od 01,30 do 05,00 hod. a interval 15 min. od 05,00 do 07,30 hod.
Zastávky : Černý Most (metro - trasa B), autobusová zastávka linky 367 (směr Brandýs nad Labem)
Probošstská jezera - odbočka k místu konání festivalu
Poznámka : v nočním provozu 00,00-05,00 hod. tato linka nezajíždí na Černý Most (metro mimo provoz), ale je prodloužena ke stanici nočních tramvají Lehovec (52,54)

Festival Village

Internet café, hair studio, fotbálky, gamesky, vinyl shopy, merchandise, fireshow, xmag stan, techno.cz foto stánek, Rádio 1 stan, kino, Global Connection Area a mnohem více...

Bary

Na festivalu se jako obvykle setkáte i s barmany z vašich oblíbených klubů a barů, jsou to: Mix, Doma, Mazaný Králíček, Remix, Český Svět, Lighthouse, Čajovna Medina

Food

Mexiko, Řecko, vegetariánská kuchyně, Grill, Bageterie

Mapka areálu

Vzhledem k faktu, že řada interpretů a live actů z line-upu IV. ročníku festivalu Open Air Field vystupuje v Čechách poprvé a nikdo z nich také není objektem masového zájmu rádií a diskoték, rozhodli jsme se je domácímu publiku již předem trochu přiblížit. Na Lighthouse radiu k dosavadním setům z předešlých ročníků OAF, přibyly aktuální ukázky tvorby většiny zahraničního line-upu festivalu. Enjoy!

Byl první opravdovou jungle hvězdou. Dokázal této totálně undergroundové hudbě aspoň lehce ochutnat světel showbussinesu. Podařilo se mu ji prosadit i v Americe, jinak evropské hudbě dosti uzavřené.

Chlapíka se zlatými zuby, (nejen) image b-boye s kapsami plnými barev občas do něčeho mlátícího baseballovou pálkou opravdu při cestě historií drum'n'bassu nemůžete minout. Goldie prožil poměrně bouřlivé mládí, dětské domovy a několik pěstounů z něj logicky udělaly dítě ulice. Byl fascinován hip hopovou kulturou. Sám byl členem lokálních breakdance crew a objevil se i v dokumentárním filmu zabývajícím se subkulturou graffiti s názvem Bombing, jako jeden z nejlepších britských writerů. Nějaký čas také strávil v New Yorku a Miami (kde se mimochodem začal živit prodáváním zlatých zubů), ale brzy se vrátil a přestěhoval do Londýna. Stále se ale pohyboval v hip hopové komunitě. (jedním z jeho nejlepších přátel byl například 3-D z pozdějších Massive Attack). V roce 1991 přišel zásadní zlom pro jeho hudební vývoj. Na klubové noci Rage viděl Grooveridera a Fabia poutět rané breakbeatové tracky zrychlené na 45rpm prokládané tehdejší rave music. Goldiemu zvuk "rave techna" učaroval a postupně z hip hopu (který později zplodil trip hop) přesedlal na jungle.

S jungleovou tvorbou začínal u labelu Reinforced, pro který původně vytvářel artwork. Vydal tu nijak zvlášť úspěšné singly Killermuffin a Menace. Zajímavější je jeho singl Terminator z roku 1993, který vydal pod pseudonymem Metalheadz na labelu Synthetic. Terminator se pak stal jakousi inspirací většiny hardcore skladeb následujících měsíců. Stejně jako Terminator II. jsou oba považovány za jedny z prvních jungle tracků, po kterých vlnu happy hardcore zalila temnota.

Postupně vedla jeho cesta přes Moving Shadow k London Records. Tady vychází v listopadu 1994 album Timeless. Hned úvodní, stejnojmenná, 22 minut dlouhá atmosférická meditace s vokálem Diane Charlemagne posunula jungle úplně jinam. Kritici se většinou shodli,že tohle je konečně to o čem píší jako o epickém drum'n'bassu. "Ani nevím, jestli hudba kterou dělám, je ještě jungle. Už to prostě není ragga vokál na breakbeatovém základě. Spíš bych tomu říkal inner-city ghetto music, protože se už nějak nesrovnávám s tím jak většina lidí definuje jungle." To jsou Goldieho slova po nečekaném úspěchu téhle hudební koláže. Album s hity jako Inner City Life se i přes minimální podporu z éteru vyšplhalo na 7. příčku britské hitparády.

Dalším Goldieho krokem do záře reflektorů bylo předskakování Bjork na jejím Evropském a Americkém turné. Následovalo jeho vlastní turné, jehož ostrovní část s line-upem Peshay, Doc Scott, Kemistry & Storm, Fabio, Grooverider bourala všechny rekordy.

V letech 96/97 se Goldieho úsilí dočkalo i řady ocenění za album, DJing, práci labelu Metalheadz a kompilaci Platinum Breaks.

Druhé album z roku 1998 s názvem Saturnz Return se pak dá označit jako návrat do undergroundu. Toto 2CD zdaleka nedosáhlo popularity debutu, ale otázkou je zda-li tak umělec zamýšlel. V každém případě se Goldie snažil o nový přístup k dnb. Album zůstává odvážný experimentem, ovšem na mnoha místech s pocitem nenaplnění. To ovšem neznamená, neúspěch. Singly Temper Temper (ve spolupráci s Noelem Galagherem), nebo inovativní cross over hip hopu a jungle s názvem Digital, zachovaly mistrův kredit i u širší veřejnosti. Za zmínku také stojí epická skladba Mother se stopáží přesahující hodinu. V tracku plném emocí a zvratů, zavánějícím exorcismem, se podle vlastních slov vyrovnává s bolestivým dětstvím. Odklon od hitparád potvrdil Goldie v následujícím roce s EP Ring Of Saturn. V současnosti dokončuje třetí album Sonic Terrorism. Čekání na něj si můžete zkrátit s mixovaným eklektickým 2CD Goldie.co.uk. Po řadě epizodních rolí v několika filmech (nejvíc prostoru dostal asi v The Snatch), se také zřejmě rozhodl více opřít do pohyblivých obrázků, neboť údajně pracuje na scénáři a hudbě k zatím blíže neurčenému filmu.

To, čo je teraz kompletným mixom rôznych vplyvov a hudobných štýlov, malo skromné korene. Aj keď si nikto nie je istý určením úplne prvej d'n'b platne, dá sa povedať, že základom bola kombinácia tracku We are IE od LENNY DEE ICE a Baz de Conga z labelu PERFECTO z roku 1989. Toto dielo pozostávalo zo súhry viacerých nových nápadov a zvukov, pričom spojenie saxofónového sóla z Monkey say, monkey do so zvukmi zo Steel City a gospelovými vokálmi je najvýraznejšie. Ovšem rozhodujúci prvok, ktorý mal od tohto momentu vyjadrovať túto hudbu, vytvoril STEVE BICKNELL so svojimi tupými, rolujúcimi subbasami a údernými breakbeatmi podfarbenými syntetickými zvukmi. Základňu pre tento nový hudobný štýl vytvorili aj množiace sa pirátske rádiostanice v Londýne a rastúci počet klubov a labelov.

Aj keď labele MENDOZA a REINFORCED, založené na jar roku 1990, predpovedali tejto hudbe vlastnú cestu, až do konca roku 1991 sa tento štýl hrával zmiešane spolu s ostatnými štýlmi. To sa ovšem dosť skoro zmenilo: tempo sa zrýchlilo a tým sa zvýraznila odlišnosť od svojho predchodcu - (acid) houseu - tak ako sa začali odlišovať aj jednotliví producenti tohto štýlu. Čerstvý vietor priniesla nahrávka Psychotronic EP od EARTH LEAKAGE TRIP (jedným z členov bol Rob Playford, zakladateľ Moving Shadow), na práve založenom labely MOVING SHADOW (rok 1991) spolu s ďaľšími čoraz tanečnejšími vecami hlavne od labelov ako SUB BASE, IBIZA a SOUND OF THE UNDERGROUND. Stelesnením darkside soundu rokov 92/93 bola Flatliners od NEBULA II. Temné zvuky belgického techna kombinované s d'n'b boli pomerne úspešné. Na vývoji tohto štýlu do temnejšej oblasti sa podieľal aj label LEEROYa SMALLa - FORMATION z Leicesteru. Rýchlosť beatov sa ďalej zvyšovala z pôvodných 140 bpm až na 170 bpm.

Okrem týchto temných prvkov sa začali čoraz viac použivať aj ukričané, vysoko postavené rečové alebo vokálové sample a tzv. "wall of sound" - syntetické akordy. Týmto sa dosiahol kritický bod vo vývoji junglu. GOLDIEho Terminator a whitelabel s označením Tic Tac Toe preniesli tento dynamický underground na novú úroveň: zmienený whitelabel prekvapil dovtedy nevídanou zrelosťou a GOLDIEho dielo presvedčilo svojou technickou dokonalosťou. GOLDIEho práca pre label REINFORCED (zakladatelia - Marc Mac a Dego z 4 HERO), ktorý bol vždy progresívny a určite aj jeho legendárna osobnosť a entuziazmus z neho urobila vystávny objekt tejto scény. GOLDIE bol aj prvý producent, ktorý sa upísal major labelu (LONDON RECORDS).

V roku 1993 založil LTJ BUKEM svoj label GOOD LOOKING RECORDS. Od tohto bodu sa hudba rozdelila. Aj keď si väčšina ľudí myslí, že Music bola úplne prvá vec tejto viac melodickej a muzikálnejšej formy d'n'b, v skutočnosti to zrejme boli BUKEMove staršie skladby Demon's Theme a Atlantis, ktoré vytvorili základňu pre to, čo sa neskôr začalo volať ambient alebo intelligent drum'n'bass. BUKEM ale nevytvoril len iný štýl, ale aj iný spôsob produkcie hudby, pri ktorom sa dáva hlavný dôraz nie na perkusie ale skôr na atmosférické elementy. Tato novo definovaná zrelosť sa prejavila hlavne v práci RUPERTa PARKSa (alias PHOTEK). Síce už v roku 1994 labele GOOD LOOKING a CERTIFICATE 18 vydali jeho skladby, ale hlavne veci z jeho vlastného labelu PHOTEK RECORDS znamenali prienik na neznámy terén. Jeho dosky boli úplne iné ako všetko dovtedy urobené v tomto žánri: sub-orbitálne atmosféry chytené v pazúroch jeho nenapodobiteľných beatov a orámované občasnými pulzujúcimi basami.

Rok 1994 bol aj rokom prvých LPčiek. Zmieniť musím platňu Parallel Universe od 4 HERO. Abstraktné dvojalbum na ktorom boli vokály a po prvýkrát bolo počuť spojenie jazzu s drum'n'bassom. MARK MAC a DEGO dostali svojimi technickými schopnosťami väčšinu ľudí do vytrženia: 70 minút nabitých toľkými novými breakmi koľko ich nebolo použitých ani za predošlých 6 mesiacov a novými producentskými technikami ako napr. filtrovanie - ktoré sa odvtedy stalo neodmysliteľnou súčasťou programovania beatov. Toto znovuobjavenie a integrácia jazzu predznamenala bod zvratu. Odvtedy sa jazzové prvky objavujú v mnohých nahrávkach. Zrejme najvýraznejšie jazzové prvky sú v projekte ICONS od BLAME & JUSTICE z JUSTICEovho labelu MODERN URBAN JAZZ a na albe Criminal Justice od D*NOTE.

Mesto BRISTOL so svojím osobitým štýlom v tej dobe silne ovplyvňovalo vtedajšiu jungleovu scénu, hlavne prostredníctvom labelu FULL CYCLE. Spolu s Londýnskym labelom V RECORDINGS BRIANa GEEho vydali veľké množstvo skladieb. Umelci ako RONI SIZE, KRUST, DIE, FLYNN & FLORA a BILL RILEY si takto vytvorili fórum, na ktorom mohli prezentovať jazzove, dubove a trip-hopove elementy úplne novým spôsobom.

Rok 1995 bol rokom techstepu / hardstepu. Aj keď bol tento výraz prebraný z LP kompilácie východolondýnskeho labelu EMOTIF (Techsteppin'), je jasné, že DJ TRACE, ED RUSH, NICO z U-TURNu ako aj GROOVERIDER so svojím labelom PROTOTYPE mohli osláviť revival zabudnutého darkside-u. Veci ako BLAMEova Planet Neptune a Snake Style od SOURCE DIRECT tiež ovplyvnili smerovanie techstep-u a kariéry niektorých tvorcov. V roku 1997 sa dali rozpoznať viaceré vývojové trendy v už celosvetovo rozšírenom drum'n'basse. Prebehla druhá vlna upisovania sa major labelom a očakávali sa LPčka od KRUSTa, 4 HERO, ADAMa F, GOLDIEho, SOURCE DIRECT, a DILLINJU zatiaľ čo nové LPčka od PHOTEKa Modus Operandi a od skupiny REPRAZENT (FULL CYCLE) boli ospevované a vynášané do nebies. REPRAZENT v tomto roku vyhrali aj prestížnu cenu MERCURY MUSIC AWARD. Na druhej strane boli aj labele, ako napríklad MO-WAX JAMESa LAVELLa, ktorý chceli d'n'b producentov prilákať a pripútať k inštrumentálnemu hip-hopu a naopak.

Zatiaľ čo v USA a v JAPONSKU prezentovali svoju muziku DJs a producenti hlavne pomocou major labelov, v ANGLICKU túto úlohu prebrali skôr pirátske rádiostanice a kluby.V podstate ale až od roku 1998 je drum'n'bass považovaný za samostatný a úplný hudobný štýl. Album 2 Pages od 4 HERO ukázal presne, kam sa títo "spálňoví" hudobníci dopracovali: muzikanti bez pravidiel. Od všetkých významných tvorcov sa v tomto roku očakávali alebo vydávali albá. Všetci z nich boli upísaní major labelom, alebo na svojich vlastných labeloch získali dostatočnú finančnú istotu, čo bolo dôkazom toho, že tento trh sa už medzičasom stal pomerne silným. Ako samostatný žáner aj dnes zostáva drum'n'bass na vrchole technických a producentských inovácií, zatiaľ čo stála dynamika tejto muziky a scény zaisťuje jej dlhé trvanie a potvrdzuje oprávnenosť jej existencie.

Anglická undergroundová tanečná scéna bola nie len vstupným bodom ale aj zdrojom pre skoro nekonečnú expanziu amerických hudobných štýlov ako disco, house, acid, techno, electro alebo rare groove. Anglicko ale nikdy nemalo svoj vlastný tanečný hudobný štýl - až kým neprišiel jungle. Aj keď korene jungleu ležia hlavne v technoidnom hardcore breakbeat-e, ktorý sa hral v anglických kluboch koncom 80tych a začiatkom 90tych rokov, dajú sa vypozorovať aj vplyvy reggae, ragga, hip-hopu, jazzu a dubu. Ďaľšie vplyvy pochádzajú skôr zo sociálneho a ekonomického prostredia ktoré fungovalo v anglických mestách. Od svojho vzniku v robotníckych štvrtiach východného Londýna sa postupne rozšíril z východu Anglicka na celé Ostrovy a nakoniec až do Európy a severnej Ameriky. Jungle sa od svojich začiatkov obdivuhodne vyvinul až na jedno z najnezameniteľnejších anglických hudobných hnutí od čias rockového boomu v 60tych rokoch. Tak ako americký hip-hop -s ktorým je jungle často porovnávaný- aj jungle (alebo tiež drum'n'bass, synonymum, ktoré popisuje dva základné prvky tejto hudby) je ďaľším vývojovým štádiom breakbeatov, ktoré siahajú až po american funk, soul a jazz. A tak ako v hip-hope, kde sa používajú samplere na vyťahovanie drumloops od JAMESa BROWNa, METERS, JIMMY SMITHa alebo BOB JAMESa, používa aj jungle beat ako východzí bod, ktorý strihaním, delením a opätovným spájaním poskytuje v podstate nekonečné možnosti nových pojatí. A presne toto robí jungle/drum'n'bass v evolúcii elektronickej hudby tak ojedinelým. V iných druhoch tanečnej hudby založenej na samploch sa často pri produkcii postupuje veľmi lineárne. Nie tak pri jungli. Jeden z najdôležitejších predpokladov pre vývoj tejto muziky bola dostupnosť a nasadenie pomerne lacných a ľahko použiteľných samplovacích technológií a digitálnych sekvencerov ako CUBASE alebo LOGIC, ktoré poskytujú obrovskú kontrolu a variabilitu. V mnohých bodoch tvorbu tejto hudby umožnili až technológie, ako napríklad timestretching (zmena dĺžky a rýchlosti samplu bez zmeny výšky tónov) alebo funkcia cut'n'paste.

Ako vo väčšine mytológií aj v jungli existujú povesti o vzniku jeho mena. Jedna hovorí, že v Kingstone na Jamajke existovala ulica / štvrť, ktorú nazývali JUNGLISTS. Viacerí tiež súhlasia s tým, že výraz JUNGLE ma rasisitickú príchuť, ktorú používali aj čierny obyvatelia anglických miest (obyvateľstvo anglických miest pozostáva z ľudí rôznych národností a rás, panujú v nich veľké triedne rozdiely). Tak či tak, toto označenie bolo akceptované hudobníkmi aj publikom a popisuje jednu z klasifikácií všetkých možných druhov drum'n'bassu. V historicko-estetickom zmysle ležia korene jungleu v anglickej undergroundovej rave scéne zo začiatku 90tych rokov, keď sa monotónne zvuky acid houseu a techna začali nahradzovať hardcore breakbeat techno-m. Zo začiatku bol ešte dosť rave-ovo a hardcore orientovaný (tzv. happy hardcore, ktorý preniesol veľa stratených acid houseových a techno elementov do breakbeatového kontextu), postupne sa však stávala populárna skôr jeho ostrejšia a komplexnejšia forma: darkside. Stala sa z neho undergroundová hudba urbanistických centier veľkomiest a mladej robotníckej triedy. Postupne začala byť štruktúra beatov komplexnejšia a prvky reggae, ragga, dubu, calypso a iných nezápadných černošských hudobných smerov premenili tento štýl až do veľmi rýchleho breakbeatu prvej jungleovej vlny. Umelci tejto doby boli okrem iných: ROB PLAYFORD, 2 BAD MICE, SL2, ACEN a URBAN SHAKEDOWN. Aj keď bol ragga-jungle zvukom anglického mestského undergroundu, rýchlo dosiahol širšieho publika. CD-kompilácie ktoré vyšli na labeloch ako SUBURBAN BASS, KICKIN', SOUND OF THE UNDERGROUND alebo MOVING SHADOW pomohli rozšíriť túto muziku aj do iných krajín. Typické zvukove klišé ragga ("booyaka") sa stali poznávacou značkou tejto hudby. Základné štruktúry zvukových aranží sa vyvíjali ďalej a priniesli techstep / hardstep a darkside, u ktorých bol intelektuálny a emocionálny výraz muziky vyzretejší a jej "hravý" moment bol menej v popredí. Nasledujúce roky (až po dnes) zaznamenali závratnú zmenu a množenie štýlov a jungle si našiel cestu do skoro každého predstaviteľného štylistického kontextu: od LEE PERRYho cez WU-TANG CLAN až po SOUL COUGHING a EVERYTHING BUT THE GIRL.

Tak ako ranný hip-hop a techno / house aj drum'n'bass zostal prevažne kultúrou dvanásťpalcových (12") vinylov (to sa v súčasnosti trochu zmenilo v prospech CDčiek, ktoré mnohí DnB DJs používajú namiesto dubplateov, ktoré sú moc náročné na výrobu, ľahšie na prevoz a s porovnateľným zvukom, keďže rozdiely pozná len odborník). Umelci a hudobníci vydávali na nich svoju produkciu prevažne určenú pre tanečné parkety - a samozrejme pre DJov. Ale tak ako v techno-oblasti aj tu sa situácia zmenila s rastúcou popularitou inteligentných štýlov a s vydávaním a distribúciou CDčiek vo veľkých množstvách. Rýchle zmiešanie a ďaľší vývoj bol podporený aj väčším rozšírením WHITELABELOV, DUBPLATES a TEST-PRESSINGS, ktoré DJom umožnili vyskúšať obľúbenosť ich trackov predtým, než ich produkcia bola úplne dokončená (DUBPLATES alebo TEST-PRESSINGS sú špeciálnou umelou hmotou potiahnuté dosky, ktoré môžu byť zahrané maximálne 40-krát, sú vyrobené kvôli testovaniu, predtým než ten-ktorý track vydajú vo veľkom množstve). Sety najlepších DJov často pozostávajú až do 50% (alebo aj viac) z dubplates. Producenti, ktorí sú aktívni aj ako DJi toto robia aj niekoľko mesiacov pred oficiálnym termínom vydania (ak track nakoniec vôbec vydajú), aby vzbudili pozornosť poslucháčov a zvýšili ich nedočkavosť kúpiť si ich dosku / singel.

Ako už bolo zmienené, jungle (tak ako aj iné experimentálne hudobné štýly) sa rozdelil do viacerých subžánrov a odnoží (ragga, hardstep, darkside, jump-up, techstep, ambient, liquid funk) a sťažuje tak používanie pojmov a kategórií.Na nasledujúcich riadkoch sú popísané najznámejšie subžánre.

HARDCORE/HAPPY HARDCORE:

Derivát techna, ktorý bol populárny hlavne v nižších mestských sociálnych vrstvách v UK (hlavne v Londýne) koncom 80tych a začiatkom 90tych rokov. Vyznačoval sa vysokopostavenými opakujúcimi sa breakbeatmi a ostrými, neuhladenými basovými linkami. Viacej rave-ovo orientovaný pojem happy hardcore ukazuje ešte jasnejšie, že korene tejto hudby boli v acid house: vysoké, "divovské" (od slova "diva";) vokálne pasáže, rýchle klavírne sóla a syntetické basové linky v úzkej spolupráci s vtieravými hardcorovými rytmami.
Predstavitelia: ACEN, 2 BAD MICE, SL2...

RAGGA-JUNGLE:

Ragga-jungle bol jeden z najskorších a najrozšírenejších foriem junglu, ktorý sa vzdialil od kliśé hardcore techna a získal si na uliciach veľkomiest veľa prívržencov (medzi nimi veľa mladých pôvodom z Afriky alebo z Karibiku). Ragga-jungle sa vyznačuje následovnými znakmi: rýchla, komplexná štruktúra beatov, hlboké basy a typicky soundsystémový MC vokal, ktorý bol často samplovaný zo starých reggae, ragga a dancehallových pesničiek. Ragga ukazuje svoj vzťah k jungleu aj pomocou typických afrických alebo karibských rytmických vzorcov.
Predstavitelia: 2 BAD MICE, RUD BWOY MONTY, SHY FX, AMAZON II, CONGO NATTY ARTISTS...

HARDSTEP / JUMP-UP:

Jednoduchšia a uhladenejšia forma hardcore-u a ragga, ktorá si však uchováva tvrdosť a rytmickú zložitosť, ale už nepoužíva ragga sample.Vyznačuje sa aj progresívnejšími, variabilnejšími drum-patterns, čistejším zvukom, muzikálnejšími momentmi a melodickejšími valivými basami. Aj keď existuje niekoľko málo rozdielov medzi hardstepom a jump-up (jump-up ma taký trochu ľahší, čerstvejší a dynamickejší odtieň), používajú sa tieto pojmy v podstate ako synonymá.
Predstavitelia: RAY KEITH, DJ SS, DILLINJA, DJ ZINC, SHY FX, FULL CYCLE CREW...

DARKSIDE:

Hlbší, pesimistickejší styl hardcore-u, ktorý sa odpojil od rave-ového mainstreamu (ktorý sa na začiatku 90tych rokov len málo rozvíjal a inovoval). Producenti darkside-u vybrali veselé / svetlé melódie a vysoké sample z hardcore-u a nahradili ich hlbokými basami a niekedy dosť divnými, miestami dosť experimentálnymi pasážami, ktoré by mohli pripomínať skôr detroit techno než happy hardcore. Darkside bol vlastne aj mostom od skorého hardcore-u po náročnejší hardstep a experimentálnejší drum'n'bass od producentov ako DJ SS, SOLO, SOURCE DIRECT, a METALHEADZ.

TECHSTEP:

V štruktúre beatov a celkovej štruktúre trackov sa dá techstep porovnávať s hardstepom, beaty sa viac narovnali, štruktúra sa zjednodušila. Rozdiel robí nasadenie typických prvkov techna ako napríklad rôzne syntetické a industriálne zvuky, pípanie a tučné basy. Po mäkkších zvukoch prvej jungleovej vlny s celou jej popularitou (zmluvy s major labelami, medzinárodné turné...) sa viac presadil do popredia hustý, tmavý a hlboký techstepový zvuk a priniesol aktívnejšiu, zaujímavejšiu a experimentálnejšiu variantu jungleu. Vedúce labele boli EMOTIF, NO U-TURN, PENNY BLACK a S.O.U.R. .Názov tohto štýlu v podstate pochádza z názvu kompilácie od EMOTIF - "TECHSTEPPIN'".
Predstavitelia: ED RUSH, NICO, FIERCE, SHAPESHIFTER, SOLO, neskôr STAKKA&SKYNET, KEMAL, USUAL SUSPECTS...

AMBIENT/INTELLIGENT:

Tento pojem sa začal používať na vyjadrenie drum'n'bassu, ktorý má veľa atmosférických a náladových prvkov. Neskôr sa tento pojem používal, aby sa tento štýl odlíšil od "jednoduchého" hardcore-u s opakujúcimi sa slučkami a sladkými, popovejšími melódiami. Tento "protiprúd" sa vyznačuje svojou mäkkšou, jazzovejšou a ambientnejšou atmosférou a zvukmi a ako prvý subžáner príliš netvrdí, že má svoj pôvod v undergrounde. Tento zvuk sa stal veľmi populárnym a našiel si veľa poslucháčov a prívržencov.
Predstavitelia: LTJ BUKEM, T-POWER, OMNI TRIO, SOURCE DIRECT, BLU MAR TEN, PHOTEK, 4 HERO, DAVE WALLACE, PESHAY...

LIQUID FUNK / HOUSE'N'BASS

Vznik tohto podštýlu by sa mohol datovať zhruba tri roky dozadu. Medzi prvých producentov ktorý položili základy tejto škatulke by sme rozhodne mohli zaradiť napríklad Peshaya, EZ Rollers, alebo dnes presláveného High Contrasta, Marcusa Intalexa alebo Calibreho, aj keď pôvodne sa zrejme jeho vývoj odvíjal od intelligentu. Týto dodnes patria medzi zásadných producentov liquidu. Tento podžáner sa vyznačuje melodickosťou, housovými, jazzovými, funk a disco prvkami. Neprepočuteľná je typická housová melodická basa a nemenej časté sú vokály na rôzny spôsob. Najznámejšie labele ktoré sa na tento štýl zameriavajú sú SOUL:R, HOSPITAL alebo RENEGADE RECORDINGS.
Predstavitelia: M. INTALEX, PESHAY, HIGH CONTRAST, CALIBRE, MATHEMATICS...

Samozrejme sa nedajú spomenúť úplne všetky vplyvy a odnože. Nespomenul som typickú odnož, tzv. AMENY, čož sú tracky napríklad od producentov ako TECHNICAL ITCH, zaradiť sa dajú niekam medzi darkside jungle a jump-up / hardstep. Vyznačuje sa chaotickými veľmi polámanými, rýchlymi a tvrdými bicími a mohutnou basou. Prvá amenová slučka bola zrejme použitá už v pesničke od The Winstons Amen Brother niekedy v 70tych rokoch. Ďaľšia z novších odnoží je okrem liquid funku tzv. trance&bass, aj ked ja takéto škatuľkovanie nemám rád. Je to proste trancom ovplyvnení DnB, s tiahlymi plochami, väčšinou došt tvrdé a rovné beaty. Javýraznejší zástupci sú v súčasnosti asi napr. Concorde Dawn, ľudia okolo labelu DSCI4 alebo ruskí producenti ako Sta&Paul B.

Skupina Jaga Jazzist si za sedm let existence získala respekt přesahující hranice domovského Norska. I přes slovo jazz v názvu není kategorizace projektu nejsnadnější. Arzenál Jaga Jazzist zahrnuje trubky, trombon, kytaru, kontrabas, tubu, dva klarinety, rhodes a vibrafon. Základní charakteristikou zvuku kapely je kombinace těchto živých nástrojů s elektronikou. Výsledkem jsou propracované aranže, jemné a svěží jako jarní vánek, melodie které si po pár tónech začnete pobrukovat, aby se během několika vteřin opět vytratily v dalším dějovém zvratu. Někdy naléhavě útočí na vaši nervovou soustavu, jindy nenápadně šumí za úrovní vašeho vnímání, jindy se beat roztočí do velmi tanečních obrátek.

Jejich hudba byla přirovnávána asi ke všemu od Talk Talk, Soft Machine nebo Johna Coltranea až k Aphex Twinovi nebo Stereolab.

V 10 lidech se nejspíš o každé notičce hlasuje, což bude zřejmě důvodem někdy skutečně dost originálního propletence. Všichni členové kapely jsou navíc aktivní v dalších projektech (včetně takových jako třeba Royksopp, Bobby Hughes Experience, Biosphere), takže když se podíváte na celkovou discografii kolem Jaga Jazzist včetně kompilací, budete muset párkrát protočit scrollovací kolečko na myšce. O Jaga Jazzist se tvrdí, že se dotýká prakticky každé desky, která vyjde v Norsku.

Momentálně to vypadá, že Ninja Tune asi znovu vydá všechny jejich předchozí releasy, protože po úspěchu A Living Room Hush se chystá i nová edice The Stix. Specielně poslední album A Livingroom hush pak spustilo světový úspěch, který si bigband zaslouží. K nadšeným ovacím a recenzentům předhánějícím se v originalitě projevu si připočtěte ještě pověst mimořádně živé živé skupiny a downtempo stage letošního Open Air Field má svou třešinku na dortu.

Jaga Jazzist

Mathias Eick - trumpet, upright bass, keyboards + vibraphone
Harald Froland - guitars + effects
Even Ormestad- bass + keyboards
Andreas Mjos - vibraphone, drums, percussion + electronics
Line Horntveth - tuba, melodica + percussion
Martin Horntveth - drums + drum-machines
Lars Horntveth - tenor sax, bass-clarinet + electric guitar
Morten Qvenild - keyboards
Jorgen Munkeby - flute, bass-clarinet, percussion + keyboards
Lars Wabo - Trombone

Discografie:

A Livingroom Hush
2002 / Ninja Tune

Days 12"
2002 / Smalltown Supersound

The Stix
2002 / Smalltown Supersound

A Livingroom Hush /Japonská edice
2002 / beat Ink

Going Down
2001 / Smalltown Supersound

Airborne/Going Down EP
2001 / Warner Music

A Living Room Hush
2001 / Warner Music

Jaga Jazzist Magazine EP
1998 / Debut Records

Jaevla Jazzist Grete Stitz
1996 / Thug Records

Na OAF 2001 způsobila tahle dvojka old schoolerů menší poprask. Hypnotické smyčky asociující dnešní psy trance postavené na velmi hybném beatu (při živých vystoupeních jsou System 7 o trochu tvrdší než na desce) vytvořily na hlavním stage festivalu regulérní kotel. Steve si pak ještě odskočil zahrát s Orb. I proto se agentura Lighthouse rozhodla sáhnout letos po dvojici Steve Hillage a Miquette Giraudy znovu.

System 7 jsou jedním z mála pojítek mezi dnešní klubovou hudbou a psychedelickou scénou 70. let. Steve hrál na kytaru v jedné z tehdejších progresivnějších skupin s názvem Gong a vydal řadu sólových alb u Virgin. (A věřte, že je ve tomto oboru minimálně stejně známý jako System 7 po acidové revoluci). Když se jednoho večera seznámil v klubu Heaven s Alex Pattersonem (Orb), přesvědčil se že psychedelické hudba, které se věnoval je stále aktuální, byť v novém hávu.

"Když přišel na konci 80. let boom house music, chodil jsem hodně do klubů a poslouchal Dje a představoval si jak bych to zvukově dělal já. Cítil jsem velmi silnou potřebu začít znova produkovat" říká Hillage. Ke spolupráci na projektu System 7 (v USA "777") ještě přizval Miquette Giraudy, se kterou působil již ve skupině Gong. Od té doby patří spolu s The Orb k průkopníkům vývoje techno a ambientní hudby a jejich misí, jak sami tvrdí je v tom pokračovat. První deska jim vyšla roku 1990 a od té doby vydali osm alb, celou řadu singlů a několik remixů.

Kromě toho Steve produkuje např. desky Rashidu Tahaovi, stejně tak dávají prostor na vlastních deskách hostům. Na zmíněném prvním albu to byli Alex Patterson a Derrick May. Miquettiny charakteristické synth - smyčky a Stevova precizní práce s kytarou jsou asi nejvýraznějšími mateřskými znamínky projektu. Kromě Orb se kterými jsou System 7 spojeni šňůrou takřka pupeční, jsou hudebně velmi blízcí skupinám jako Eat Static, Banco de Gaia nebo Loop Guru.

System 7 homepage: http://www.a-wave.com/system7.

Open Air Field rozprostře hudební vibrace na ploše 40.000 metrů čtverečných na kterých vyrostou 2 velké live stage a 5 tanečních stanů. Máte-li jakkoliv mlsný jazýček, vaše oblíbená hudební příchuť může být v kteroukoliv chvíli plně uspokojena. V dramaturgii festivalu najdete vše o trance až po jazz. Kromě toho poskytne festivalové městečko tradiční bary, restaurace, vinyl shopy, obchody s oblečením a suvenýry, :) meeting pointy, fotostánek by Techno.cz, mobilní jednotku časopisu Xmag, kino a další atrakce, jak už jste na nejpohodlnější mega akci u nás zvyklí.

Brány areálu se návštěvníkům otevřou ve 14:30 s hudební produkcí začneme v 15:00 CET.

Níže naleznete line-up letošního festivalu Open Air Field doplněný o československé umělce. Těšte se na Loutkův ranní set, nejnadupanější domácí hip-hipery Indyho a Wiche, DJe roku Orbitha, agenturního maskota Ottomana, první live vystoupení projektu ZKA4T, slovenský objev Veneer, d'n'b jak ho vidí Shadowbox Mafia, techno od Agenta a spol., breakbeat od známých pražských firem, nebo elitní progressive squadru s účastí slovenského kulturisty Martina Haberlanda. Jestliže sami hrajete, Durex Love Zone je příležitostí pro vás.

A je toho ještě mnohem víc...

Airfield Main Stage:
Laurent Garnier, System 7 live, Free*Land live, Tom Middleton, Indy a Wich, Veneer, Loutka, Michael Burian, Lucca, Ottoman, Orbith, Groof

Jazzy Chill Stage:
Mixmaster Morris, Jazzanova DJs, Jaga Jazzist live, Pork DJs, Soil, Blue, Hoffee, ZKA4T live, Ash

Techno Wigwam:
Cari Lekebusch, Kevin Saunderson, Agent, Dave Fish, Matrix, Kaiser Soze, Pavel Krejdl, Džejár, Nika 77

Shadowbox Jungle Zoo:
Goldie, Blame, Mat (trife.life!), Koogi, Im Cyber, Akira, Nitrous, 2K, Babe LN

Breakbeat Conference Centre:
Adam Freeland, B.L.I.M., Bosh-k, Pintlich, Voita, Cubik, Saku, Kaplick, Philip TBC, Dys-Martin,

Progressive Zone:
Sumsonic DJs: Paul Rogers, Chris Gainer, Airto, Fun, Lana, Javas, Martin Haberland, Rai, Mystic,

Durex Love Zone:
new talents


Předprodej zahájen 5.5.2003.

Ticketpro: www.ticketpro.cz, exit@ticketpro.cz, tel.: +420 296329999, fax: +420 296328888

430 Kč + poplatek prvních 1000 ks
530 Kč + poplatek dalších 2000ks
poté do 27.6. 630 Kč + poplatek
na místě do 18:00 700 Kč
na místě po 18:00 750 Kč

V ceně každé zakoupené vstupenky je Red Bull zdarma.

Vstup od 18 let!

S radostí oznamujeme potvrzení bookingu praotce francouzské elektronické scény Laurenta Garniera jako headlinera letošního festivalu. "Laurent je jedna z osobností celosvětové taneční scény, na kterou se u nás několik let čeká. Pevně věříme že tentokrát Laurent dorazí v plné síle. Já osobně se na to moc těším" - Josef Sedloň.

Další jména v line-upu OAF 2003 budou uveřejněna postupně v následujících dnech. Již nyní ale můžeme s klidným svědomím potvrdit, Lighthouse nesází na vyčpělé mediální hvězdy či marketingové finesy. Dramaturgie festivalu se ponese na úrovni komunikace aktuálních a dovolujeme si tvrdit že i budoucích trendů, jak je ostatně vepsáno i v názvu agentury.

Rádi bychom již dnes upozornili na bonbónek v podobě vystoupení live actu seskupeného okolo breakbeatového šamana Adam Freelanda. První koncert projektu Free*Land se uskutečnil 5.3. tohoto roku, což pasuje jedinečnou 3D show projektu na jednu z nejžhavějších novinek domácí festivalové sezóny.

Narodil se v Paříži roku 1965 a odmalička vyrůstal na hudbě. "Rodiče mě často brali do klubů - tepající hudba, světla - bylo to okouzlující. Bylo krásné sledovat někoho kdo má tu moc, donutit lidi k tanci." Ve dvanácti si Laurent pořídil první pár gramofonů. Během roku už rozdával kamarádům kazety a hrál na školních parties. Ve čtrnácti odehrál svou první sólo novoroční party v babiččině restauraci.

Poté co ho rodiče nutili do serióznější práce, vystřídal několik zaměstnání, aby se odstěhoval do Británie ve snaze vyhnout se vojenské službě. Tam v roce 1987 získal první opravdovou práci. Jako první a jediný francouz se stal residentem legendární manchesterské Haciendy. "Hrával jsem disco, hi-NRG, Village People, Taylor Dayne, …" směje se dnes "bylo to velmi otevřené". Pak ale udeřila house music: "Tancoval jsem v Haciendě, když najdenou Mike Pickering zahrál "Love Can't Turn Around od Fairley Jackmaster Funk. Pocítil jsem to jako obrovskou ránu, šel okamžitě k Djovi a říkám: Co to kurva je? Nic takového jsem předtím neslyšel." Jakmile se poté v Mancheeru objevili Derrick May, Adonis, nebo Marshall Jefferson byl Garnier na místě, nahrával kazety z rádia a následně se snažil sháněl desky s hudbou, která ho tak oslovila.

Po boomu house se Laurent vrátil zpět do Francie, kde si odkroutil svou povinnost vůči státu, ale již tehdy hrál v pařížských gay a house klubech. Po dalších šesti měsících v Haciendě projel Evropu během vrcholu vlny rave a založil v Paříži legendární klub Wake Up, což ho definitivně vyneslo na vrchol scény.

Rok 1991 je také počátkem Garnierovy producentské činnosti. Po sérii EPček na labelu FNAC vyvrcholily jeho první pokusy singly Acid Aiffel (společně se Shazzem a Ludovicem Navarrem) a Wake Up. Skokem do roku 1994 se konečně dostáváme k labelu F Communications. Ten založil Garnier společně s Ericem Morandem. K F Communications dnes snad není již co dodat, veškerá superlativa již byla řečena a jako postačující charakteristika se jeví motto labelu: Electronic With No Limit.

Na F Comu také vyšel Garnierův dlouhohrající debut s názvem A Shot In The Dark. "Nic z toho co je na albu jsem nevymyslel," říká skromně "Prostě jsem dělal hudbu ve kterou věřím a která se mi líbí už tolik let. Chtěl jsem vědět, jestli to zvládnu. Se všemi předchozími deskami mi někdo pomáhal." Faktem je že jeho cross over detroitského techna a chicagského house je dodnes jednou z učebnic obou stylů. Zároveň výstřel do tmy udal charakteristický zvuk a inovativní náboj pro další Garnierovy práce a pro F Communications vůbec.

Po vydání alba 30', které pro změnu koketuje s ambientem a triphopem a je oproti debutu minimalističtější, nastal další zlom v Garnierově kariéře. Rozhodl se zklidnit svůj hektický život napůl v klubech a napůl na cestách a věnovat se více studiu a pilování živého hraní. Jako live act se také objevil na několika prestižních evropských akcích jako (Sonar, Borealis, T in The Park,…), čímž se dostáváme k jeho zatím poslední práci - albu Unreasonable Behaviour z roku 2000. Na něm je z dvou základních kamenů Garnierovy tvorby dominantní návrat k detroitské škole. Alba s nezapomenutelným The Man With The Red Face se k dnešnímu datu prodalo více než 250.000 kusů. V současné době Laurent údajně připravuje 4. album (pokud nepočítáme Early Works), o kterém ale bohužel ještě žádné dataily k dispozici nejsou.

V kalendáři letošní domácí festivalové sezóny nemůže pochopitelně chybět ani Open Air Field 2003. Ten se uskuteční 27. června ve známé lokalitě letiště Borek u Proboštských jezer.

Jména umělců, kteří zde vystoupí, nechme ještě chvíli pod pokličkou, nicméně jisté je, že festival opět na české open airy přivede řadu legend, i nových objevů na poli světové elektronické hudby. Pokud jde o dramaturgické schéma, jako tradičně se můžete těšit na dvě live stage, a stany v rytmech techna, jungle, breakbeatu a house/progressive.

V konkurenci domácích festivalů se OAF tradičně profiluje jako festival se špičkovou, sofistikovanou a různorodou hudební dramaturgií, s velkým důrazem na pohodlí návštěvníků. O jejich spokojenosti svědčí fakt, že dle umístění v anketách popularity, je OAF zdaleka nejoblíbenějším festivalem u nás. Kdo pravidelně sleduje dění na klubové scéně, je si jistě vědom faktu, že řada dnešních hvězd jako Layo&Bushwacka, Paul Oakenfold, Carl Cox, Adam Freeland, Dave Clarke, Rob Playford, Justin Robertson, Massive Attack … poprvé vystoupila v ČR právě díky agentuře Lighthouse. Neusilujeme o prvenství ve velikosti, návštěvnosti, nebo údernosti jmen headlinerů. Naší devizou je pohled vpřed, profesionální přístup a zkušenosti prověřené více než 60 akcemi v produkci Lighthouse.

Pro více informací sledujte www.openairfield.cz a www.lighthouse.cz, kde se budou postupně objevovat aktuality ohledně festivalu.

Začínající DJs a kapely, také upozorňujeme na možnost zasílat svoje dema, a zahrát si na OAF 2003.

Předchozí ročníky festivalu Open Air Field získaly následující ocenění:

Akce Roku 2000 (Czech Techno Awards, CDMA)

Událost Roku 2001 (Dance Awards)

Mega Akce Roku 2002 (Dance Awards)