Příběh skupiny Cardigans zní tak trochu jako pohádka: v jednom malém švédském městečku založilo pět mladých lidí kapelu v čele s jednou roztomilou blonďatou zpěvačkou a talentovaným skladatelem.
Příběh skupiny Cardigans zní tak trochu jako pohádka: v jednom malém švédském městečku založilo pět mladých lidí kapelu v čele s jednou roztomilou blonďatou zpěvačkou a talentovaným skladatelem. Vymysleli si legrační jméno a svojí druhou deskou s příznačným názvem “Life“ si v roce 1995 prostřednictvím písničky “Carnival“ získali téměř celý svět.
Vraťme se však na začátek. Píše se rok 1992 a kytarista Peter Svensson i basák Magnus Sveningsson, metaloví fanatici z Jonkopingu, malého městečka na jihu Švédska, si pěstují bohaté hřívy, aby nimi mohli náležitě metat za kvílení kytar.
Jejich drsná kapela, kterou zahánějí nekonečnou nudu švédského maloměsta se jmenuje… ano, Cardigans. „Já si ani nepamatuji, proč jsme ji vlastně založili“ tvrdí Svensson, „ale asi jsme zkrátka chtěli něco dělat. Jsme z malého města, kde toho příliš nebylo. Tak jsme si nakoupili nástroje a začali zkoušet v pivnici u Magnusových rodičů. Ani jsme nemohli mít nějaké ambice. V našem městě totiž žádné jiné kapely nebyly.“
V každém případě, Cardigans se naštěstí vyvíjet nepřestali a časem se z metalistů přetransformovali na slušnou popovou kapelou. Sestavu doplnili bubeník Bengt Lagerberg, kytarista a klávesák v jedné osobě Lasse Johansson a jejich spolužačka, která do té doby vůbec profesionálně nezpívala, Nina Persson.
Kapela nezahálela a začátkem roku 1993 si pronajala malý byt a začala nahrávat demo, které poslala na posouzení producentovi Tore Johanssonovi. Jelikož se mu líbilo, co slyšel, pozval Cardigans do svého studia v Malmö, aby tam nahráli něco, co by se dalo předhodit lačným masám.
Debutové album “Emmerdale“ vyšlo v roce 1994, tedy přesně dvacet let po té, co ABBA uchvátili publikum Ceny Eurovize skladbou “Waterloo“, aby pak dosáhli hvězdné kariéry a upozornili na Švédsko jako na zemi s velmi talentovanými muzikanty. Zabodoval i pilotní singl Cardigans - “Rise & Shine“. Zatím pouze ve Švédsku, ale zato doslova královsky. Stal se nejhranější skladbou v rádiích a posluchači zvolili v nejedné anketě album “Emmerdale“ albem roku.
Přelomová deska “Life“ vyšla o necelý rok později. Byla to bomba. Prodalo se ho téměř dva milióny kopií a překvapivě zabodovalo také na v Japonsku, kde si vydobylo platinový statut. Album číslo tři, “First Band On The Moon“ (1996), se proslavilo především nakažlivým singlem “Lovefool“. Důležitým momentem bylo dobytí britské a americké hitparády a vybíravý režisér Baz Luhrman ho dokonce použil ve svém netradičním filmovém zpracování Romea a Julie s Leonardem DiCapriem a Claire Danesovou v hlavních rolích. Od té doby začali být Cardigans slavnou kapelou.
Další album přišlo v roce 1998 a dostalo název podle jejich oblíbené videohry Gran Turismo a bylo už na něm znát výrazné ovlivnění elektronickou scénou. „Ano, elektronika náš určitě ovlivnila“ přiznal v dobovém rozhovoru klávesák Johansson. „Gran Turismo je z našeho pohledu velmi odlišné oproti předcházejícím nahrávkám, které si byli velmi podobné.
Najednou nás to všechno začalo pěkně štvát, chtěli jsme se posunout zase někam jinam.“ Pilotní singl “My Favourite Game“ se stal obrovským hitem a kontroverzní videoklip, který měl pět (!) verzí, dokola omílala hudební stanice MTV.
Poslední novinkou je album “Long Gone Before Daylight“, na které si fanouškové museli počkat dlouhých pět let. V přestávce si Nina i Magnus stihli nahrát sólovou desku. Kritici soudí, že na novém albu Cardigans jde především o lásku, většinou nešťastnou, Nina si obarvila vlasy načerno a pokud jde o hudbu, kapela se přiklání k čemusi, co by se nejlépe dalo charakterizovat jako „alternativní popové písničkářství“.
Cardigans si ale celkově zachovávají odstup od jakéhokoliv hudebního stylu a vytrvale prosazují jen svůj vlastní nezaměnitelný cardigans pop.
