PARTYINFO
JAPANESE EXPERIMENTAL LIVE SESSION
Datum konání: |
05.11.2003 - středa |
Místo konání: |
Praha - NoD |
Live: |
Tujiko Noriko (JAP, live), Aoki Takamasa (JAP, live) |
Info: |
http://www.muteme.cz |
info@muteme.cz |
Popis: |
u nás zcela ojedinělé vystoupení čistě laptopových hudebníků z Japonska start 19:30, vstup 230/280 CZK |
V univerzálním prostoru Roxy-NOD se během speciálního večera s názvem Japanese experimental live session 5. listopadu živě představí dva celosvětově uznávaní japonští umělci pracující na poli experimentální elektroniky.
Hvězdou večera bude bezesporu sympatická Tujiko Noriko, jedna z nejúspěšnějších a nejoriginálnějších žen v této oblasti (vydává u proslulého rakouského labelu Mego), která do odvážných zvukových struktur vkládá podmanivé, v japonštině zpívané příběhy. Před ní ovšem nejprve vystoupí Aoki Takamasa, který pomocí nejsoučasnějších technologií (software i hardware) vytváří náročné abstraktní zvukomalby. Ačkoli se tvorba obou dá vměstnat do přihrádky ‚živá laptopová hudba‘, jejich produkce se navzájem dosti liší. Zatímco Tujiko Noriko lze díky jejímu zpěvu přiblížit pojmu novodobý japonský pop, hudba Aokiho Takamasy zosobňuje experimentální hledačství. Na Japanese experimental live session se nejprve tyto dva světy představí odděleně (v pořadí Aoki - Noriko), nicméně na závěr se ještě zajímavě prolnou – druhou polovinu vystoupení Tujiko Noriko svými zvukovými hrátkami podpoří opět Aoki Takamasa.
Večer samozřejmě doplní videoprojekce.
info: www.muteme.cz
Tujiko Noriko – profil
Tvorba Japonky Tujiko Noriko jedinečným způsobem smazává hranici mezi popem a experimentální hudbou, díky čemuž si v západním tisku vysloužila přídomek ‚japonská Björk‘. Její kombinace výrazného a velice jemného hlasu, zpěvu v japonštině, podmanivých a emocemi nabitých melodií a zvukově odvážné elektronické hudby si dokázala naklonit srdce posluchačů i kritiků na celém světě a její nahrávky i živá vystoupení obvykle sklízí nadšené reakce.
Tato rodačka z Ósaky svou od dětství pěstovanou zálibu ve zpěvu uplatnila až na sklonku 90. let, kdy si začala pohrávat se syntezátorem svého tehdejšího přítele. Pracovala tehdy v jednom z tokijských barů, avšak zpěv a komponování skladeb se stalo záhy její hlavní vášní. V roce 1999 si pořídila vlastní syntezátor a sampler a o rok později debutovala dnes již prakticky nesehnatelným albem Keshou To Heitai. Zásadní okamžik pak nastal v prosinci 2000, kdy se v Tokiu setkala s Peterem Rehbergem (= Pita), hlavou proslulého rakouského experimentálního labelu Mego (www.mego.at). Dala mu tehdy svou nahrávku a jemu se tak zalíbila, že Noriko nabídl vydání její další desky. Zanedlouho objevivší se album Shojo Toshi (2001) způsobilo nemalý rozruch a Tujiko Noriko se rázem proměnila v uznávanou originální ‚písničkářku‘ nové generace kloubící nejmodernější digitální technologie s křehkostí a citem prostoupenou formou klasického popsongu. Na jaře roku 2002 vychází minialbum I Forgot The Title, které obsahuje čtyři skladby z autorčina debutu plus jednu dosud nevydanou nahranou živě ve vídeňském klubu Rhiz, a na podzim pak zbrusu nová deska Hard Ni Sasete (Make Me Hard). Ta představuje ještě složitěji strukturovanou melancholickou směsici podivné počítačové zvukomalby, hravosti a melodické vynalézavosti a autorku definitivně usazuje mezi nejvýznamnější tvůrce současného experimentálního elektronického popu. Koncem loňského roku Noriko přispěla svým hlasem do titulní skladby vynikající desky Indigo Rose japonského elektronika Aokiho Takamasy, přičemž jejich vzájemná spolupráce pokračuje dodnes a měla by brzy vyústit ve společné album. Tujiko Noriko ovšem sklízí úspěchy i se svými živými vystoupeními a stává se ozdobou mnoha hudebních festivalů. Na nejvýznamnější světové přehlídce progresivní hudby – barcelonském festivalu Sónar – například letos v červnu kompletně zaplnila jí určený sál a za show, jejíž druhou polovinu odehrála právě za asistence Aokiho Takamasy, byla odměněna mohutným potleskem. Těsně před zmíněným festivalem jí vyšla dlouhohrající novinka From Tokyo To Naiagara (tentokrát u německého vydavatelství Tomlab, www.tomlab.de), které pro změnu produkoval všestranný japonský hudebník Aki Onda. Tujiko Noriko momentálně žije v Paříži a vedle hudební tvorby vážně pomýšlí i na kariéru herečky.
http://homepage.mac.com/noriko
Tujiko Noriko - diskografie
Keshou To Heitai
ntcd 001 2000
Shojo Toshi
Mego 2001
recenze: http://www.spiderbytes.com/ambientrance/nor-st.htm (Spiderbytes)
I Forgot The Title
Mego 2002
recenze: http://www.recycleyourears.com/reviews/reviews3/ntforg.htm (Recycleyourears)
Make Me Hard
Mego 2002
recenze: http://www.pitchforkmedia.com/record-reviews/n/noriko_tujiko/make-me-hard.shtml (Pichforkmedia)
From Tokyo To Naiagara
Tomlab 2003
recenze: www.pitchforkmedia.com/record-reviews/n/noriko_tujiko/ from-tokyo-to-naiagara.shtml (Pichforkmedia)
několik mp3 na: http://swen.antville.org/stories/442173/
Aoki Takamasa – profil
AOKI takamasa je dnes bezesporu jednou z nejvýznamnějších a také nejzajímavějších osobnosti japonské experimentální elektroniky. Ačkoli v jeho tvorbě hraje zásadní roli hledání nových hudebních možností skrze nejmodernější digitální technologie a software, mnohdy jakoby přímo počítačem generované skladby přesto obsahují alespoň fragmenty emocionálního náboje. A právě toto přesvědčivé balancování mezi robotickým futurismem a zachycením lidských pocitů činí z Aokiho nahrávek vskutku neobyčejná díla, jež dosti pravděpodobně předznamenávají hudbu budoucnosti.
Narodil se v roce 1976 v Ósace a po dokončení univerzitních studií odstartoval svou hudební dráhu pod jménem Nexus 6,5. Od roku 2000 vystupuje pod jménem AOKI Takamasa a na svém kontě má zatím tři alba na značce Progressive Form (www.mac.homepage.com/p_form). Debutové Silicom, jež navazovalo na elektroniku známou například od projektů britské značky Warp, vyšlo v roce 2001 a souběžně s ním se objevila i stejnojmenná DVD verze. Pod tou je ovšem již podepsaný audio-vizuální projekt SILICOM, v němž vedle Takamasy působí ještě Takagi Masakatsu. Jejich společná (i samostatná) živá vystoupení spoléhající z velké části na software MAX/msp, jež umožňuje manipulaci s obrazem i zvukem v reálném čase, je zavedla do různých koutů světa a Aoki z nich načerpal materiál pro svou druhou, z koncertních záznamů zkompilovanou desku Silicom Two. Hudební veřejnosti však nejvíce učarovalo prozatím poslední album Indigo Rose, které znamená postupný odklon od rytmů směrem k abstraktnímu ambientu. Takamasa na něm mimo jiné využil i hlasu krajanky Tujiko Noriko, s níž připravuje společné album. Jeho další sólová deska je připravena na značce Cirque.
http://homepage.mac.com/silicom
Aoki Takamasa - diskografie
Silicom
Progressive Form 2001
recenze: www.remoteinduction.co.uk/audio/aokisilic.htm (Re:mote Induction)
Silicom Two
Progressive Form 2002
recenze: http://www.themilkfactory.co.uk/reviews/atakamasa_silicom2.htm (The Milk Factory)
http://www.absorb.org/reviews/a_takamasa2.html (Absorb)
Indigo Rose
Progressive Form 2002
recenze: www.themilkfactory.co.uk/reviews/ atakamasa_indigorose.htm (The Milk Factory)
mp3 ke stažení: http://homepage.mac.com/silicom/indexes/index.download2.html