Rozhovor s Markem Řeřichou...
Popiš svoje začátky, jak se stal DJem?
Tak je tomu už od základní školy, kdy jsem nejprve poznal muziku formou hry na klavír a pak , když rodiče koupili domů gramec, tak i tu reprodukovanou. Už od narození jsem byl rád středem všeho světa a tak již na základce jsem organizoval tzv. poslechová odpoledne. S přibývajícím věkem můj zájem o muziku rostl. Bylo mi jedno, zda-li budu pouštěč, nebo muzikant. Na gymnáziu jsme dokonce založili třídní kapelu a hráli Rock´n ´Roll. Bylo to ve38tém, kdy jsem k narozeninám dostal penízky, za které jsem si koupil soupravu bicích Amati a navíc mi naši sehnali věhlasného učitele hry na bicí. Jenže za totality hrát na bicí v paneláku, to bylo o ničem. A tak jsem se při návštěvách diskotéky seznámil s Dji Zdeňkem Steinerem a Honzou Jirákem. Zprvu jsem jim dělal bedňáka a koukal na ruce, pak mne dokopali k tomu, že jsem začal chodit do kurzů pro Dje a ve 84tém jsem ho úspěšně zakončil, stejně tak jako studium na gymplu. Byť jsem pak ještě 3x absolvoval neúspěšně přijímačky na medinu a prošel nesčetně zaměstnáními, už od matury jsem věděl, že ať půjdu kteroukoliv životní cestou, konec bude vždy u muziky. Od 89tého nedělám nic jiného, než s muzikou.
Jak je podle tebe možný vybudovat v dnešní době dobrý jméno?
Já si myslím, že je to stále stejné a je jedno, jestli je rok 1900, či 2004. Člověk v tom prvopočátku vlastně musí vědět, co chce a musí si dát chca nechca odpověď na otázku, jestli na to má. Pak, ať už si odpoví jakkoliv , mu zbývá jediné a to, vydat se za svým cílem. Z dosavadního svého života jsem poznal(je to z mého života a tak to nikomu necpu, je to můj vlastní názor, za kterým si ale stojím), že neexistuje "Zlatá střední cesta". Poznal jsem jen dvě. Tu strnitou, neprošlapanou, dlouhou a ubíjející, která ještě navíc nemusí mít ten vysněný konec, tedy slávu , úspěch atd. Tu jsem si vybral já sám a nelituji toho. Dnes už totiž vím, že jen o tom, ten život tady na Zemi není. Samozřejmě, že se popularitě nebráním, ale i kdyby ta popularita nebyla, myslím tu, kterou teď celkem mám, tak mohu být hrdý sám na sebe, že jsem se nebál. A to je pro mne nejvíc.
No a teď ta druhá cesta. Tu neznám, alespoň ne z mé vlastní zkušenosti. Je to cesta na první pohled mnohem snazší, cesta, kterou vám někdo vyznačí, vede vás po ní, abyste nezbloudili a došli jste tam, kam on potřebuje. Byť se pak člověku může zdát, že je konečně u toho vysněného cíle, je dle mne de facto úplně v pytli, neb mu nedochází, že nejenže toho cíle nedosáhl on, ale někdo jiný, ale navíc nepoznal sám sebe a navíc sám sobě lže. A existence zde není o tom, abych prošel ke konci s vyznamenáním, ale abych poznal a pochopil sám sebe a vše ostatní, co mne za tím poznáním doprovázelo. Tedy je to koukám komplikovaný výklad, ale jinak to stylizovat nechci, neb ani život není jednoduchý. :)
Jakou hudbu hraješ nejraději / jakou posloucháš nejraději - co nemusíš (kromě dechovky:)?
Jó, tak to bude dlouhé. :) Vyrostl jsem za totality a tehdy moc na výběr nebylo. Ostatně, dnes tomu není lépe. Nicméně odkojila mne muzika od I. Mládka, Abbu, Boney M, Puhdys, Jethro Tull, Nazareth, Kiss, Pink Floyd, Katapult, Olympic……. . Co mne fakt ale chytlo, když jsem o tom přemýšlel s přibývajícím věkem, tak to bylo Disko. Jenže ne to od slova Diskotéka, ale to opravdové, FUNKY DISCO, ze kterého vzešel později House. Bohužel se díky totalitě naší republice vyhnulo. Lidé tu z něho mohli poznat opravdu jen minimum a to z Horečky sobotní noci a podobných filmů. Byť se dnes hraje hodně cover hitů, jsou už v novém kabátě, který tu muziku dle mne nezdobí, ale prodává. Ale k věci. Mám rád, když to co slyším, tak tomu i věřím. A když tomu věřím a mohu to, tak se o to i rád s ostatními podělím. Čili-co ode mne slyšíte v sobotu večer v Dance Extravagance, tak tomu věřím a mám rád. Neznamená to ale, že nic jiného nemám rád, ale nechci konkretizovat. Už takto je to dlouhé. :) Třeba to, co pouštím v rádiu a není v mé režii, neberu jako shit, ale jako cennou životní zkušenost . Čím víc muziky člověk poslouchá, myslím tím rozmanitost, stylovost, tím vícekrát je člověkem :) a objektivnějším kritikem. Nesnáším typy lidí, kteří v životě poznali jeden styl, který jim byl vpraven do mozku a ten pak také káží dál. To je demagogie a oni jsou pro mne chudáci. Jsou kousky, které pouštím z playlistu a pak je hraji i v D. E. akorát třeba v tanečním mixu a je mi jedno, že to je B. Spears. Má to šťávu, líbí se mi to, zaujalo mne to, věřím tomu? Když si odpovím "ANO", tak to nabízím a nekoukám na jména.
Proč a za čím podle tebe choděj lidi nejčastěji u nás na párty a do klubů?
Tak tuto otázku si často kladu. Odpověď nevím a když bych věděl, tak by odpověď byla jen za moji osobu. A mělo by to tak být u každého z nás. Já osobně jsem hodně polevil v těch návštěvách. Je to možná i věkem, ale určitě tím, že v současné době není mnoho klubů, či párties, kam bych zašel proto, že tam chci jít za tím, co mám rád. Vidíš, že píši "CO MÁM, tedy já sám"rád. Nikomu to necpu, ale bohužel, v dnešní době je to tak, že se nám nacpe do makovic, jakáže to star dorazí a jakje vše in, nej…. . a člověk už pak ani nechce, neumí, neví sám, co se mu líbí a co chce. A tudíž je to dnes v klubech a jinde pouze o skupinách a o tom, že vůdčí typ skupiny zavelí, že jdeme tam, protože co já vím a ovce jdou. A nejhorší vůbec je, že ty ovce ani nemečí, proč nezkusit pastvu na jiné louce. :) Je to prostě divnej MATRIX. :)
Co si myslíš o tom že, jak se někdy píše a říká celosvětově stagnuje klubová scéna?
Co si myslím? Myslím, že když vše se vším souvisí, tak nemůže být kouře, bez ohně. Hardware nefunguje bez software, auta nejezdí, když nemají šťávu. Lidi nesouloží a nezakládají rodiny, když nemají zábavu a čím tu rodinu zabezpečit. Když nesouloží, nezrodí se noví jedinci. Když staré klunery sere, co jim to za bzikárny bziká v jejich oblíbeném, klubu, přestanou do něj chodit a pouští si muziku doma. Moje resume je tedy, že klubová scéna nestagnuje, jen je prostě v současné době míst, kam člověk chodí kalit, prostě moc a navíc je provozují ne ti, kteří tím žijí, ale jen ti, kteří to mají jako byznys. Proto se k tobě také tak chovají a seš pro ně jen pasant, kterej jim přinesl peníze. Zaplať Pán Bůh za to, že jsou i tací, kterým to došlo a rozhodli se, že nebýt ovcí, není vůbec špatné, byť si musí k zábavě najít něco nového. Věřím prostě tomu, že když se objeví klub, který nabídne něco, čemu se dá věřit (cokoliv), opět tam lidé budou chodit a budou se vracet. Vezmi si Lososa, ten se vytírá jen na několika místech Země, protože jim věří a to i za cenu, že musí skrz ropné skvrny a jiné překážky, které mu do cesty házíme. A i když mu nabídneš vyvoněnou alternativu k jeho potřebě, tak se ti tam ani neuprdne. :)
Připravuješ nějaké vlastní album, singl, vlastní kompilaci?
:) Zatím o tom už víc, jak dva roky jen mluvím. Jak už jsem řekl, chci, ale vím, že v současné době na to nemám. Tím nemyslím finance, byť jsou také důležité a chybí, není to ten hlavní důvod, proč ještě nemám nic k vydání. . Nejsem prostě sám v sobě přesvědčen, že s mými znalostmi hudební teorie udělám něco, za co bych se nemusel stydět a i kdyby mi stud nebránil, tak je tu moje druhá vada a to je lennost.
Co děláš když nehraješ?
Nic a nebo třeba sedím u PC a smolím odpovědi na tvé otázky. Ale baví mne to. :)
Jaká úskalí skýtá fakt že se staráš dramaturgicky a částečně i programově na pořadu jakým je Dance Extravaganza na rádiu jakým je Evropa 2?
Zprvu musím říct, že nechápu proč, ale jsem, nebo to možná jen hraji, prostě pohodář a snažím se si zbytečně nekomplikovat život. Tudíž ať už říkám cokolivěk, je to o tom, že tím žiju a mám to rád a nenchám si to zkazit ničím. Pravda, že někdy jsem s náladou v pytli, bez chuti k čemukoliv. V momentě, kdy ve 20h začnu a jsou tam Djs-hosté, kteří byli, jsou a budou na stejné vlně jako já, tak je to brnkačka a neznám pak nic, co by mne rozmrzelo. Snad jen bolavý zub, či rána kulkou mezi lopatky, nebo lopatkou mezi kulky?teď nevím. :) Tímto bych rád upřímně, z celého sama sebe , chtěl poděkovat všem na Evropě 2, že mi dali svoji důvěru a měli tu trpělivost se mnou a vším, co s tím souviselo, abych mohl realizovat sám sebe i to, co mám tak rád. A jsem s díky i všem, kteří jsou v tom každou sobotu se mnou, tedy vám posluchačům.
S jakými osobními a profesními očekáváními nahlížíš do letošního roku?
Já už si moc vysoko laťku dávat nemohu. Nejen, že mám knížku modrou a tělo neslouží tak, jako před sedmi lety, když jsem na rádiu začínal, ale i čas nezastavíš. Hodně jsem přemýšlel, co v mém věku(neřeknu kolik a stejně na to prý nevypadám) chtít dál. Probíral jsem varianty a ať jsem to bral odkudkoliv, je na čase přestat myslet jen na mejdany, dobrou muziku a vlastní potřeby. Myslím, že bych neměl máti brát radost z vnoučat. Tudíž co bude , to bude jen rodinu, tu musím založit a udržet sám. Dance Extravaganzu nevypouštím, jen už nebude to jediné v mém životě :) HOWGH
Vzkaz lidem který čtou tyhle řádky a třeba choděj na párty / do klubů?
Tak vzkaz bych snad ani nemusel psát, myslím, že kdo to dolouskal až sem, tak těch vzkazů četl víc, ale snad to hlavní ještě jednou.
Žijte tím, co mate rádi a pakliže to není lidem škodlivé, o svoji radost se s ostatními rozdělte. Neb VOVOVO TOMMMM TO JE, žejo :)
