ULTRA

21:00 - 23:00 Aton

23:00 - 01:00 Ladida

01:00 - 03:00 Dave Angel

03:00 - 05:30 Pietro

Karlovy Lázně Vám přivážejí další hvězdné jméno - Dave Angel!

V Čechách jste ho naposledy mohli vidět v roce 2002 na pražském indoor festivalu Cosmic City, Dave je známý svými energickými sety a svou schopností pobavit publikum, i zde se své role zhostil na výbornou a odehrál vytříbený set, plný nájezdů a výborných gradací. Je také pověstný tím, že DJs, kteří hrají po něm to mají hodně těžké, aby udrželi lidi ve varu.

Na Ultra mu bude sekundovat osvědčená sestava -  techno královna Ladida, residentní Aton a Pietro.

Narodil jsem se v Chelsea, roku 1966. Matka byla v domácnosti a otec byl jazzový muzikant, takže hudba mi kolovala v žilách už od narození. Mým prvním hudebním nástrojem byly bicí, a to když mi bylo osm. Ve škole mi to moc nešlo, trávil jsem tam málo času. Před chemií jsem upřednostňoval záškoláctví a zkušebnu před učebnou.

Můj strýc měl reggae sound systém, takže jsem byl vždy Dj-ingu nakloněn. To mi muselo být něco kolem 11-12. Když mi bylo něco kolem 15, dali jsme s pár přáteli dohromady malý sound systém a hráli jsme většinou zadarmo a na malých parties.

Když mi bylo 20, poslouchal jsem radio Phase1, které bylo toho času jedno z hlavních pirátských stanic acid housu, a byl jsem velmi nadšen, když jsem tam dostal prostor. Byl jsem skutečný radio DJ! Předtím mi dal otec můj první turntable – Gerrard belt-drive, takže pro mixování nebyl zrovna nejlepší. V té době jsem o mixování nic nevěděl, ale tak jako tak jsem byl velmi šťastný, když jsem se svým Gerrard deckem mohl předstírat, že jsem radio DJ.

O pár let později se rozpadl, a tak mi má přítelkyně, která je nyní mou manželkou, koupila Technics 1210. Chtěl jsem se naučit, jak se má mixovat, a tak jsem vyměnil svou oblíbenou koženou bundu za Marantz turntable. Nebyl dobrý, ale alespoň měl výškoměr. Cvičením jsem strávil nekonečné hodiny, dokud to vše nebylo tak jak má být. Sladké sny se staly skutečnými. V roce 1987 bylo vše kolem technologie ztřeštěné a já jsem začal produkovat.

Mou první produkcí byl remix Eurythmics – track „Sweet dreams“. Za tímto trackem nebyla žádná zvláštní strategie, měl jsem beaty, bassline a riff, prohlédl si desku a vytrhnul track. Tento track vzbudil takovou pozornost, že do minuty se po mě sháněli právníci z BMG. Ale díkybohu jsem se dostal do skutečného nahrávajícího studia s Davem Dorrellem a uskutečnili jsme „Sweet Dreams Nightmare Mix“.

Dostal jsem pěkný šek a najednou jsem byl producentem a stejně tak i DJ. V hitparádách jsem si vedl docela dobře – 23. místo – ale nikdy jsem neudělal nahrávku jen proto, aby byla hitem. Dělám to proto, že to miluju, ale jasně, je to o tom, že dostanete zaplaceno.

Od té doby jsem neudělal žádnou nezákonnou nahrávku a teď, když znám ty správné kanály, bych to ani znovu neudělal. Ale pro ty, které je neznají, říkám: „Pro jednou můžete udělat cokoli! Ten úspěch mě nažhavil a dodal mi sebevědomí pro troufalejší tracky a ty mě dostaly na cestu, abych definoval svůj vlastní sound.

Singly mi vycházely u Polydor/Love, OuterRythum, FNAC, R+S, Outrage a Appolo a všechny se dobře prodávaly a obdrželi i decentně kritickou pochvalu. Později jsem udělal „Sea of Tranquillity EP“, s kterým jsem docílil toho, co jsem se pokoušel dělat – vybudovat Rotation Records s dobrou hudební kvalitou.
Vždy jsem věděl, že toto vydání bylo něčím výjimečné. Ruku k dílu jsem přiložil i k pár remixům pro skupiny a producenty jako Underworld, Orbital, Carl Cox, Robert Armani, The R+S Project, Juan Atkins, Spooky, Echobelly, James, Sun Electric atd. Seznam by mohl pokračovat, ale zbytek můžete najít v mé discografii!

Remixování a produkování je pro mě jedna a tatáž věc. Když remixuju, dávám do toho svou produkci, někdy se jedná pouze o mou produkci s jedním vzorem originálu. Podepsal jsem u Island Records a vydal např. „In-flight entertainment“ (1994) a „Handle with Care“ (1995).

První album jsem u Island Records vydal roku 1995 – „Tales of the Unexpected“ – to si vedlo dobře v médiích – „Angel namíchal album, které obstojí ve zkoušce času“ – komentoval Guardian. „Tam, kde si techno v roce 1995 vedlo špatně, seslalo nebe „Anděla“. Bylo to fakt skvělé, slyšet takové lichotky, ale vždy jsem přemýšlel jako perfekcionista a vždy jsem od sebe chtěl trochu víc.

Tímto albem jsem se snažil vyjádřit muzikálně sám sebe, vše bylo produkováno a remixováno jen mnou. Zároveň jsem chtěl lidem ukázat, že jsem víc, než jen techno- umělec, že můj muzikální talent jde dál. Toto album ovlivnil můj každodenní život – moje rodina, problémy ve světě, minulost a přítomnost a věci, které se odehrávaly kolem mě.

Vydal jsem své 2. album „Globetrotting“ pro Island Records, které obsahovalo více dance-floorově orientované tracky. Toto album bylo vytvořeno tak, aby bylo více klubově orientované, což mi dalo možnost ho vzít na živé vystoupení. Byl jsem s ním velmi spokojen. Jeho zrealizování mi zabralo něco kolem šesti měsíců, ale byl jsem tlačen labelem.

Po dlouhých třech letech jsem se s Island Records rozloučil a začal jsem pracovat na vydávání tracků prostřednictvím svého labelu – Rotation. Rozluka s Island Records mi taky dala možnost pracovat s dalšími cool labely, kterým jsem to celé roky sliboval, ale byl jsem vázán exkluzivní smlouvou s Island Records.

V roce 1998 jsem dokončil „39 Flavours of Tech-Funk“ u Reactu, kterému se dostalo vynikajících ohlasů všude ve světě, dokonce i lichotek v Upfront Magazine – „Dave Angel je v čele techna skoro celou jednu dekádu“. To vyvolalo cool, ale zároveň hektický efekt, můj diář se přeplnil bookingy, což znamenalo více času na letištích a i více času na sedadlech cestujícího v autech mých řidičů. Ne, že bych si stěžoval!

Druh hudby, kterou, myslím si, že hraju, je jednoduše FUNKY. Občas se mi dostane větší příležitosti proniknout do své sbírky hlouběji – jako když hraju pro LTJ Bukem v Cookin´ v Londýnském The Endu, kde můžu dělat cokoli cítím – ale ať je to, co je to – vždy jde o funky.

„Technical Knockout, The Knockout EP“ byla produkce, kterou jsme vydali v roce 1999 – udělal jsem to s Jamiem Andersonem. Nápad na název jsem dostal díky hraní videohry Knockout Kings na Playstationu a myslel jsem, že to bude dobré téma. S tímto vydáním jsem byl velmi spokojen.

„Body Punch Funk“ bylo velmi populární a zlicenzováno všude ve světě. Jamieho jsem poprvé potkal, když mě zkontaktoval kvůli mixu pro jeho label. O jeho „Artform“ jsem už nějaký čas věděl a jeho sound se mi líbil, tak jsem souhlasil a řekl, že mix udělám. Od té doby jsme dobří přátelé a děláme věci pro labely obou z nás. Moje kancelář se stará i o jeho booking. Jamie byl na mém 2. vydání Knockoutu nazvaném „The Rematch“ (2000) a děláme spolu na budoucích projektech.

Rád hraju v Anglii, protože nemusím létat – létání nesnáším! Dobrý gig je pro mě ten, když máte dobrý sound systém a skvělý dav lidí. Horší stránkou toho jsou všechny ty pozdní noci. Když jsem na cestách, mám ve zvyku zůstávat v hotelovém pokoji se svým laptopem a pracuji na nových deskách – takhle relaxuji.

Mé budoucí plány jsou rozšiřovat svou hudbu po světě – takže se tam uvidíme!