SYNTHETIC LIVE 01

Stále více o sobě dává vědět ojedinělá akce Synthetic Live, která se strhne 8. května v břeclavském Blocku. Nyní organizátoři oslovují také nové tváře z řad producentů taneční muziky, kteří by se chtěli prosadit a zahrát svoji tvorbu v klubu pro početnější publikum, než je pár kamarádů.
 
Všechno je přitom velmi jednoduché. Jedinou podmínkou je, že skládáte originální produkci, která je vhodná pro taneční klubovku. Nezáleží na tom, jaké máte známé nebo jestli jste zblízka či zdaleka, rozhoduje pouze kvalita. Pořadatelé věří, že se mezi dorůstající generací DJů a producentů jistě najde nemálo těch, kteří mají na to, aby jejich výtvory zazněly nahlas na party. Již nyní je jisté, že po prvním dílu Synthetic Live bude následovat i dvojka a právě na ní se objeví ti nejlepší z řad „newcomers“.
 
Pokud si věříte, stačí se ozvat na mail info@xbeats.cz se základními informacemi o vás a obratem obdržíte odpověď s adresou, kam poslat své demo CD nebo s informacemi, jak dodat ukázkové tracky elektronicky. Snad ani není třeba dodávat (ale přesto to uděláme), že kvalita tracků by měla odpovídat CD a bylo by vhodné alespoň se pokusit o něco jako mastering, protože zašuměné a/nebo zahuhlané tracky většinou nikdo do konce poslouchat nevydrží.

Doufáme, že se sejde dostatek talentů, aby bylo z čeho vybírat nejen na druhý, ale třeba i na třetí díl.

Snad poprvé v historii české taneční scény (pomineme-li různé undergroundové experimenty, druhé floory, atd.) se bude konat akce, na které nebude hrát ani jeden DJ z gramofonů. Pokrok nelze zastavit a nyní již uzrála doba pro party, na které vystoupí samé live-acty! A nebude to party ojedinělá, protože organizátoři se rozhodli uspořádat seriál akcí Synthetic Live, kde vystoupí pouze živé projekty.

Pro návštěvníky to znamená, že uslyší jedině vlastní originální tvorbu zúčastněných umělců, budou moci vychutat nejnovější trendy v technu a příbuzných stylech a hlavně mohou přímo sledovat, jak se taková muzika tvoří, mixuje či přímo živě produkuje a mění. V neposlední řadě si všichni můžou řádně zapařit, protože o taneční rytmy jistě nebude nouze.
 
Už v pilotním dílu se představí řada zvučných jmen naší scény, ale i na příští akce je připravena řada hvězd (jestli se tak dá říkat skutečným nadšencům, kteří většinou netouží být obletováni fanoušky za to, že hrají oblíbenou komerci, ale tvoří vlastní díla, protože je to prostě baví).

Line-up je již nyní téměř 100% jasný, proto si zapište za uši, že (tady prosím tučně:) 8. května 2004 vystoupí v břeclavském klubu Block tito pánové: 32May, Ambitech, Bernie, Dave Fish, Elektrabel, Hubiss, Jergen, Martheen, Peter Pea, Shamot&Ledabyl.  Vstupné bude pouhých 50 Kč, v ceně je konzumné a dokonce půlnoční striptýz partnerky jednoho z účinkujících!!!
 
V nejbližší době očekávejte články na vašem oblíbeném serveru, které vám nejen pomocí rozhovorů přiblíží jednotlivé umělce a také soutěž nebo lépe řečeno konkurz určený všem nováčkům, kteří si na příštím dílu troufají zahrát živě svou tvorbu před návštěvníky klubu.

Otázky pro účinkující na akci Synthetic Live 01 (08.05.04/Club Block/Břeclav)

Ambitech:

1. Co tě nutí skládat vlastní tvorbu?
Baví mě to, byly doby, kdy jsem se od počítače netrhl, a ve fastrackeru valil do klávesnice, psal noty a fakt jsem musel pořád dál a dál. To byly moje začátky, docela šílené, tehdy jsem dělal hodně tvrdé technisko, které jsem později hrával jako Mr.Finch. Pak se období přehouplo do Ambitecha a tenkrát jsem se tak nějak uklidnil. Chrlil jsem míň tracků, oblibu našel v ambientu a podobných věcech, což jsem promítal i do techna. Tak vzniklo jméno Ambitech. Postupem času mě nejvíc nutilo skládat, abych co nejvíce zlepšil kvalitu zvuku.

V tomto období ze mě moc hudby neleze, třeba 3 týdny nezapnu NB za účelem skládání. Prostě nesložím, ani kdybych chtěl, není chuť. Ale pak načerpám znovu energii, osloví mě můza a vše co mi řekne musím povědět svému sluchu prostřednictvím repro :). Jsou to třeba 2 dny skládání, v těch 2 dnech složím zásadní věci pro mé live vystoupení, ze kterých pak čerpám a hustím do lidí.

2. Připadáš si originální? Máš vlastní “tajné” postupy, které tvá díla odlišují od ostatních?
Originální určitě jsem, pokud tady neběhá moje kopie :). Ne vážně některé moje skladby mi přijdou docela neotřelé. Ale stane se že uslyšíš někoho, jak pomlouvá tvou hudbu, že je obšlehlá. Já desky nemám a taky nemám moc mp3 techna, takže nevím co koluje po světě. Je toho hodně, takže se běžně stává, že tam je podobnost, nechtěná. Tajné postupy jsem zhruba odtajnil na začátku. Pak už je to jen o tom dostat to do repráků.

3. Snažíš se svou muzikou něco sdělit nebo předat posluchačům?
Jo, je tam podprahová informace :). Říká, všichni k reprákům, dokud neohluchnete. Snad to nečte nějaký ušní lékař. Nesnažím se až tak do hudby cpát něco na zdlouhavé pochopení, to je lepší na doma. V klubu prostě tanečně. Chtěl bych do ní vložit zvuky, které se často neslyší, po celou dobu měnit náladu setu, rozhodně když můj set nudí mě, tak i posluchače.

4. Co cítíš, když slyšíš svou muziku nahlas v klubu, kde ji poslouchají a hodnotí návštěvníci?
V tu chvíli nemám čas cítit, protože mě zaměstnávají pohyby hlavou tam a zpět, jednou jsem dokonce zaslechl, že kdybych měl zobák, tak můžu zobat zrní :). Jinak je to dobrý pocit dívat se jak plný parket lidí valí, a já do nich jak řezník hustím víc a víc. Nejkrásnější pro mě je, když na konci mého setu lidi prostě začnou hodnotit stylem jekotu a tleskání. Už se mě to mockrát stalo. Nevím čím to, ale nádhera, pak mě ještě někdo řekne že jsem šílenec a to už je extra krása, pak to rychle zapít.

5. Jaké jsou podle tebe hlavní výhody a nevýhody improvizace přímo na akci?
Výhoda je překvapení, co z toho leze i na mé straně, zvláštní koláže atd.. Nevýhoda je, že se něco pokazí, nebo se v tom ztratím a nevím jak dál, lidi nepůjdou na kafe a neřeknou : jasně připrav další track :), každé live je svým způsobem přednastavené.

6. Máš nějaký návod, jak by měli lidé přijímat tvou hudbu?
Dejte pivko, či vínko, nebo snad tvrdší. A až uzraje čas, vlítnout na plac a vychutnat jídlo ze stříbrného tácu, pak pěkně utřít koutky a zavlažit nápojem.

7. Co říkáš těm, kterým se tvoje produkce nelíbí?
Opravdu se už zlepším. Teď mě to fakt ujelo. Moje chyba. Příště uvidíš. Na to zkrátka   nemáš hlavu. Asi to zabalím….. tak doopravdy, tyhle věty jsem teď vymyslel a když se stane, pokrčím rameny. Ale mě se to moc nestává. Takový lidi ti to neřeknou do očí, ale  pošlou to někomu jinýmu.

8. Kde si tě fanoušci a posluchači můžou na internetu najít?
www.exwired.org 


Ambitech / bio

Narodil se v Brně roku 1980. Hudbě se věnuje zhruba od 13 let, kdy na počítači, tehdy na Amize začal přemýšlet o tom, jak se vlastně hudba dělá. Naučil se pracovat v Trackerech (Octamed, Fasttracker..) a skládal svoje prvotiny.

Jak postoupil čas, začal pracovat s různými soft. syntetizátory a samplery. V dnešní době se specializuje na Live vystoupení z Notebooku, za pomoci externí zvukové karty pro zkvalitnění výsledného zvuku, propojenou s mixem a efektorem. Zvuk míchá přímo na místě, takže mnohdy vzniknou zajímavé zvukové koláže.

Při těchto vystoupeních se snaží, aby zvuk nebyl stále monotónní a fádní, ale hlavně taneční. Stylově se dá řadit do Techna s prvky groove a funk, elektro. Dále záleží na prostoru a lidech, k jakému feelingu se dostane.

Mezi jeho oblíbené producenty patří např. J.Mills, A.Kowalski, J.Heil,… Zajímá se také o minimal techno s prvky ambientu. Ale i techhause, někdy v jeho live actu zaslechnete hudbu s prvky techhause, nestraní se měkčích stylů. Patří do bookingové agentury Exwired.org, kde lze stáhnout jeho sety.

Paul Hubiss:

1. Co tě nutí skládat vlastní tvorbu?
Neustálé vrtání se v různých hudebních programech a když to jde, tak i ve střevech hardwarových bratříčků.

2. Připadáš si originální? Máš vlastní “tajné” postupy, které tvá díla odlišují od ostatních?
Tajné postupy to asi nebudou a postupy dle manuálu taky určitě ne. Když něco dělám, tak si v hlavě v podstatě jen skládám takovou jakoby skládanku, na základě které přicházím na další a další postupy, nové funkce a tak. Co se originality týče, tak každý je určitě svým způsobem originální. I ten, kdo za svůj track považuje přetvoření profláknuté hitovky, způsobem kdy k celému tracku navíc přidá jeden další zvuk. K tomu ale rači no comment!

3. Snažíš se svou muzikou něco sdělit nebo předat posluchačům?
Nad tímhle moc nepřemýšlím. Každému se totiž líbí něco jiného, proto těžko sdělíš všem něco. Na druhou stranu ale zase možná něco jo – způsob jakým hudbu tvořím, můj rukopis.

4. Co cítíš, když slyšíš svou muziku nahlas v klubu, kde ji poslouchají a hodnotí návštěvníci?
Mám dobrý pocit, když někdo tancuje, nebo se aspoň s pivkem v ruce pohupuje :) A špatný pocit, když z repráků leze podobný zvuk jako z repráčků v notebooku.

5. Jaké jsou podle tebe hlavní výhody a nevýhody improvizace přímo na akci?
Výhoda – originalita, nevýhoda – není jisté, že to bude hrát.

6. Máš nějaký návod, jak by měli lidé přijímat tvou hudbu?
Nezaujatě a otevřeně.

7. Co říkáš těm, kterým se tvoje produkce nelíbí?
Ať začnou taky něco dělat, případně ať přinesou něco na poslech a pak to můžeme řešit.

8. Kde si tě fanoušci a posluchači můžou na internetu najít?
Na stránkách naší agentury – www.xbeats.cz

Paul Hubiss  / bio

Pavel Hubáček známý pod jménem dj Hubiss či Paul Hubiss působí jako dj již od roku 1996. Je spoluzakladatelem hodonínské agentury XBeats (www.xbeats.cz), sdružující dje a producenty. Pod jejíž hlavičkou se na Hodonínsku konalo již bezpočet tanečních akcí. Mimo to je také zastupován brněnskou bookingovou agenturou Lunar.

Objevuje se na akcích jako Citadela, Apokalypsa, Boomerang a ve spoustě českých a slovenských klubů. Vydal několik svých mixovaných CD, která byla i s jeho vlastní tvorbou oceněna v měsíčníku Bassline. Mezi nejúspěšnější patří poslechověji laděné „Lart pour lart“, či s Mischou společně mixované „Train of thought“ a „Out of reality“.

Již několik let se také věnuje vlastní tvorbě, jejíž výsledkem je řada tracků, sklízejících nemalý úspěch. Z poslední doby vzpomeňme např. jeho 4 tracky použité na kompilaci „Czechoslovak techno“ od djky Luccy na cd pro časopis Gamestar, track na cd k březnovému BE, několik loopů na vinylu TechEx002, následně skladbu na TechEx003 a v neposlední řadě jeho debutové album „Cerved Reality“.

Jako dj preferuje spíše poslechovější, zvukově propracovanější techno od převážně italských producentů (pro někoho známější pod názvem „Naples Sound“), jako M.Carola, D.Vigorito, G.Parisio, T.Nevada. Občas ale od něho uslyšíte i techno tvrdšího ražení, jako je např. Regis, Christian Wünch, Rumenige, ... Jeho sety se vyznačují smyslem pro preciznost, dokonalou souhru jednotlivých zvuků, doprovázené nenásilnými, dlouhými a čistými mixy, díky kterým jeho sety provází určitý a jedinečný příběh.

Zkušenosti z dingu a osvojené znalosti techniky využívá také při svých Live vystoupeních, která patří k jeho dalším a v současné době preferovanějším aktivitám. Zde používá notebook se softwarem Ableton, ovládaný externími kontrolery. To vše spolu s gramofony, pak tvoří zajímavý a nevšední hudební zážitek.

Podrobnější informace o něm samotném, sety a vlastní tvorbu ke stažení, různé další informace naleznete na stránkách agentury XBeats – www.xbeats.cz .

32May:

1. Co tě nutí skládat vlastní tvorbu?
Co tě nutí ptát se na takové otázky? Asi touha komunikovat, že? Tak u mě je to podobné… Pro mě je hudba vlastně takovým dalším světovým jazykem, kterému může porozumět kdokoliv kdekoliv na světě.

2. Připadáš si originální? Máš vlastní “tajné” postupy, které tvá díla odlišují od ostatních?
S tou originalitou je to těžká věc… Snažím se sice skládat věci pokud možno netuctové, ale stejně vždy najdu něco, čemu se to více či méně podobá (ať už užitými postupy, náladou, aranží…). A co se týče mých „tajných“ postupů, nedávno jsem na jeden takový došel, ale mám pocit, že na to samé přišli už před 10ti lety Autechre. Každopádně z něj teď ale hodně čerpám a hlavně se ho snažím používat v jiných kontextech než zmiňovaní Autechre.

3. Snažíš se svou muzikou něco sdělit nebo předat posluchačům?
Takhle jsem o tom zatím nepřemýšlel :)… Ale každopádně ve svých tracích schovávám takové věci, jejichž smysl chápu jen já sám (případně ti, kterým je sdělím). Třeba v mé skladbě The Last Love je ukryt celý dvou a půl letý vztah s mou bývalou přítelkyní. Navíc je na tomto tracku zajímavé, že celý vznikal jen za pomoci transponování a efektování jednoho jediného zvuku flétny (C#)…

4. Co cítíš, když slyšíš svou muziku nahlas v klubu, kde ji poslouchají a hodnotí návštěvníci?
Upřímně, tohle jsem zažil zatím jen párkrát, ale každopádně je to pocit více než příjemný.

5. Jaké jsou podle tebe hlavní výhody a nevýhody improvizace přímo na akci?
Nevím, jestli teď narážíš na můj „halflive projekt“, ale pokud ano, tak hlavní výhodu tohoto přístupu vidím v tom, že si aranž daného tracku tvoříš sám na místě podle nálady své i nálady návštěvníků akce. Jednoduše můžeš 16 dobovou plochu natáhnout na 64 dob nebo naopak z té 64 dobové použít jen 4 dobový úsek… Prostě je z toho skládačka, která dává daleko větší prostor k různým zvratům a technickým vychytávkám.

6. Máš nějaký návod, jak by měli lidé přijímat tvou hudbu?
Každý člověk si musí k hudbě vybudovat vlastní přístup, vést někoho z ručičku nemá smysl.

7. Co říkáš těm, kterým se tvoje produkce nelíbí?
Vím, že má produkce není pro každého, takže jim neříkám vůbec nic :)))

8. Kde si tě fanoušci a posluchači můžou na internetu najít?
http://indamix.org/32may

Jergen:

1. Co tě nutí skládat vlastní tvorbu?
To nevím. To jsem si asi na tenhle svět přinesl,  potřebu vyrábět zvukové studie. Někdo píše básničky, někdo dělá hudbu.

2. Připadáš si originální? Máš vlastní “tajné” postupy, které tvá díla odlišují od ostatních?
Absolutní originalita není už možná. Neznám hudební uskupení nebo producenta, o kterém bych mohl říct, že jsem nikdy nic podobného neslyšel. Jde pouze o to používat nové postupy efektování zvuku a skládání paternů  do sebe.

3. Snažíš se svou muzikou něco sdělit nebo předat posluchačům?
Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel. Muziku skládám hlavně pro sebe, je to takové zrcadlo mého pohledu na hudbu a když se to lidem líbí, jsem potěšen…..

4. Co cítíš, když slyšíš svou muziku nahlas v klubu, kde ji poslouchají a hodnotí návštěvníci?
Většinou to v klubu zní hůř něž doma, takže spíš takové soukromé zklamání. Mozek mi začne šrotit, jak tomu zvuku pomoct až dorazím domů. Když moje muzika na lidi zabírá, tak platí odpověď viz číslo 3.

5. Jaké jsou podle tebe hlavní výhody a nevýhody improvizace přímo na akci?
Když jsem na hraní dobře připravený a neklekne žádná elektronika během live-ka,  tak to baví a je to jen otázka nápadů a nálady. Když něco z výše uvedených bodů není na 100 procent, pak se dá čekat pohroma!

6. Máš nějaký návod, jak by měli lidé přijímat tvou hudbu?
Ne,  je to jen individualitě každého posluchače či návštěvníka.

7. Co říkáš těm, kterým se tvoje produkce nelíbí?
Nikomu ji nevnucuji a ani to nejde. Řídím se pravidlem: ŠPATNÁ REKLAMA-TAKY REKLAMA….ale jsem radši , když se to lidem páčí :)

8. Kde si tě fanoušci a posluchači můžou na internetu najít?
Tak tahle otázka nestojí ani za odpověď, přece http://www.xbeats.cz

Jergen  / bio

Jiří Bílek hrající pod jménem dj Jergen se již od svého dětství věnoval hudbě. Dlouhá léta to byla kytara a klavír, až se v roce 95 seznámil s elektronickou hudbou, kdy se mu pod ruku dostalo cd s technem. Jak sám říká, zjistil, že je jím úplně posedlý.

Následovaly tedy první návštěvy akcí v již legendární břeclavské Koruně. Netrvalo dlouho a zrodila se v něm myšlenka, že se stane djem. Z počátku hrál z počítače, ale po několika měsících si zakoupil gramofony.

Prošel spletitým hudebním vývojem. Začal na industrialu (Regis, Surgeon, Oliver Ho), až se ustálil ve své nynější specifické podobě, kdy preferuje převážně italské a anglické techno, ale i našláplý techhouse. Vyznačuje se velmi precizními sety s čistými mixy a pečlivým výběrem desek. K jeho oblíbencům patří Danilo Vigoritto, Rino Cerrone, Devil Fish atd. Věnuje se také vlastní tvorbě, kde využívá svůj cit pro hudbu získaný z dlouholetého hraní na různé nástroje.

Na Czechoslovak techno byl použit jeho track Groovy phont. Namixoval také cd Artless, které je ke stažení na www.xbeats.cz v sekci download. Členem agentury XBeats se stal na začátku roku 2003. Objevuje se hlavně v brněnských klubech jako Edison Garden, Babylon, Mescalito, Fan Favorit, taky na afterparties Apokalypsy atd. V současné době je residentem klubu Perpetuum a spolu s dj Michaelem Scubermanem získal residentní noc v olomouckém klubu Metro. Pravidelně ho můžete slýchat na čtvrtečních večírcích dj Jerryho. V poslední době ho spíše můžete slýchávat spolu s Hubissem jako live act.

Dave Fish:

1. Co tě nutí skládat vlastní tvorbu?
Sám nevím, protože to většinou přináší jen problémy - jak finanční, tak časové oběti a výsledky se objevují velmi pomalu. Je to těžko definovatelným vnitřním tlakem. Možná bych byl daleko spokojenější a bohatší chodit do hospody, koukat na TV a nesnažit se něco tvořit :)

2. Připadáš si originální? Máš vlastní “tajné” postupy, které tvá díla odlišují od ostatních?
Nepřipadám si nějak zvlášť originální - svoji originalitu teprve hledám, i když pár lidí tvrdí, že můj rukopis poznají. Vzhledem k tomu, na čem teď začínám pracovat, je brzy vyvedu z omylu.

3. Snažíš se svou muzikou něco sdělit nebo předat posluchačům?
Nic konkrétního - dělám na základě pocitů, které se snažím ve skladbách vytvořit a udržet.

4. Co cítíš, když slyšíš svou muziku nahlas v klubu, kde ji poslouchají a hodnotí návštěvníci?
Myslím, že prvním úspěchem producenta je, když jeho muzika v klubu nijak nevyčnívá a může si tedy myslet, že je minimálně stejně kvalitní jako běžná profesionální produkce. Ve chvíli, kdy mám knowhow, jak dělat dobře znějící a fungující tracky, mohu začít uvažovat nad upoutáváním pozornosti.

5. Jaké jsou podle tebe hlavní výhody a nevýhody improvizace přímo na akci?
Výhodou je možnost skládat track za chodu dle atmosféry v klubu a docílit toho, že při každém dalším vystoupení bude výsledek jiný.  Nevýhodou pak to, že se člověk příliš zahledí do mašinek a nemá už tolik času na lidi. Myslím, že není zrovna ideální nahradit veselého poskakujícího DJe človekem, co vypadá, jakoby skládal excelovské tabulky.

6. Máš nějaký návod, jak by měli lidé přijímat tvou hudbu?
To nemám. Jako většina lidí se snažím aranžovat tak, aby se i při x-tém poslechu objevilo něco nového, co bylo původně přehlédnuto, ale to je asi normální. Navíc jsem poslední roky nedělal až na jednu vyjímku poslechové skladby a věnoval se spíš technu, které se hodí na mixování na akcích.

7. Co říkáš těm, kterým se tvoje produkce nelíbí?
Ať si pustí, co se jim líbí, tak jako to dělám já - kritizovat totiž umí každý. Je ale fakt, že  pokud se jedná o konstruktivní kritiku, přemýšlím nad tím a pokud dospěji k tomu, že má ten člověk pravdu, nestojím si slepě za svým a beru ji v potaz při další práci.

8. Kde si tě fanoušci a posluchači můžou na internetu najít?
Na www.exwired.org

Dave Fish  / bio

Pod pseudonymem David Fisher  se věnuje energickému progressive house a techhouse - svoji rezidentní noc v tomto stylu pořádá pravidelně v brněnském Perpetuu pod názvem Progressive Zone. Za hudební zajímavost lze označit Daveho chilloutové poslechové pásma brouzdající na pomezí pozitivního harmonického ambientu a ponurého triphopu.

Jeho techno sety jsou charakteristické převážně tvrdou UK a US produkcí labelů Compound, Heroes, Planet Rhythm, Contaminated apd. a využíváním efektových procesorů pro filtrování a modulování zvuku, Je zakladatelem a majitelem labelu a agentury Exwired.org. V současné době má na svém kontě vydané 3 techno desky (v současné době distribuované v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Belgii, Itálii, Česku a na Slovensku), 2 neoficiální CD vlastní tvorby na pomezí EBM, techhouse, trance a triphopu a právě pracuje na novém materiálu ve stylu progressive house, techhouse a triphop. Třetí techno vinyl, který právě vychází pod názvem Dave Fish – The Fifth vznikl ve spolupráci s uznávanými zahraničními producenty Pounding Grooves a Kanaďany Preachem a Marco G.

Dave hrál mimo jiné i po boku Chrise Liebinga, Hardcella, Christiana Wunche, Heiko Lauxe, Marka Williamse, Cari Lekebusche, Marca Baileyho, Kevina Saundersona, Bena Simse, Larse Kleina, Laya&Bushwacky atd. a během léta 2003 na festivalech Open Air Field, Hradhouse a dalších. Dále vystoupil na akcích jako Citadela, Supersonic Garage, Impact nebo na polském Pure ve Varšavě, v Krakowě a na dalších akcích v Česku, na Slovensku a v Rakousku.

Elektronické muzice se věnuje od roku 1990. Počátky vlastní tvorby by se daly stylově charakterizovat jako melodický "new age". 1992-1995 je členem různých elektronických a rockových skupin. 1995 - realizace vlastního live actu a vydání prvního CD. V letech 1995 - 1997 skládá muziku pro dokumentární filmy. S rozšířením svého domácího studia přechází k tvrdšímu hudebnímu stylu přirovnatelnému k EBM. Zakládá stylově, nástrojově a lidsky rozmanité elektronické projekty s důrazem na vizuální složku, pořádá elektronické koncerty. Vydává druhé a třetí CD na pomezí EBM a "triphopu". Také se vrací ke svým "new age" začátkům a skládá hudbu pro meditační a léčitelské nahrávky.

Současné taneční muzice se začíná věnovat až v roce 1998, stylově na pomezí tech-house a trance. Vydává čtvrté CD vlastní, tentokrát taneční hudby a triphopu, vystupuje jako live act. Svoji tvorbu prezentuje mimo jiné také na Rádiu 1 a rádiu Jih.

Peter Pea:

1. Co tě nutí skládat vlastní tvorbu?
To je podivná otázka. Je to něco ve mě, co neumím pojmenovat. Takové zvláštní nutkání, někdy delší dobu utlumené, jindy naopak velmi výrazné a znemožňující mi věnovat se něčemu jinému. Moc po tom nepátrám a jednoduše skládám, když je možnost a chuť. Ale tvořit násilím mi moc nejde - mám dojem, že je to něco hodně podobného, co cítí spisovatelé.

2. Připadáš si originální? Máš vlastní “tajné” postupy, které tvá díla odlišují od ostatních?
Někdy mám dojem, že moje dílo originální je, jindy převáží pocit, že jsem stvořil stokrát opakovaný brak - ale pořád vím, že je to moje. Jak známo, některé postupy vedou k tomu, že určitá melodie nebo rytmus zní vesele a bezstarostně, jindy zase temně a hrozivě. Dá se říct, že ve chvílích, kdy mám dobrou náladu, vznikají tracky velmi temné a těžkotonážní a když jsem v depresi, tvořím zoufale veselé a snad i legrační kousky. „Tajné“ postupy mám, lépe řečeno charakteristické, bez nich bych asi produkoval jen beztvarý balast. Vždy ctím zásadu, že skladba má být alespoň trochu psychedelická.

3. Snažíš se svou muzikou něco sdělit nebo předat posluchačům?
Většinou ano, ale není to pravidlem. Někdy bývá nosnou myšlenkou třeba útržek vokálu, sekunda vykradeného motivu - to pokud se víceméně jedná o remix nebo remake, jindy se snažím něco sdělit právě a jen strukturou samotného tracku - viz předchozí otázka. Obecně jsou má díla velmi abstraktní, ale když třeba vytvořím „protiválečný protestsong“, myslím na to od začátku do konce a podle toho to taky dopadne.

4. Co cítíš, když slyšíš svou muziku nahlas v klubu, kde ji poslouchají a hodnotí návštěvníci?
Cítím zvláštní uspokojení. Naplňují se mé niterné exhibicionistické představy a také moje dominantní složka. Stojíš sám na pódiu a pomocí ovládané techniky kočíruješ dav na parketu i ty, kteří jen poslouchají. Měníš jejich pocity, máš nad nimi prchavou a pomíjivou moc okamžiku a to ti dělá dobře. Není techno právě o tom?

5. Jaké jsou podle tebe hlavní výhody a nevýhody improvizace přímo na akci?
Výhodou a zároveň nevýhodou je slovo teď. To, co se line z reprosoustav, je přítomný okamžik. Rytmus sice udávají opakující se nástroje, ale celek je neopakovatelný. I když se to samé pokusím zahrát znovu, už to bude na jiném místě a v jiném čase a lidé okolo budou jiní a budou myslet na něco jiného. Další výhodou je jakýsi dialog s ostatními: podle nálady na parketu a mého přání lze produkci okamžitě přizpůsobit - přitvrdit nebo naopak zjemnit, zahustit nebo ještě více minimalizovat.

Rozdíl oproti pouštění desek je jasný: DJ může pouze kontrolovat tři frekvenční pásma a samozřejmě vmíchávat další skladbu, ale nemůže si říct „Teď tam přidám syčivý zvuk“, protože ho prostě nemá zrovna po ruce. Z tohoto důvodu obdivuju mistrovství opravdových DJs, kteří to i přesto dokážou :)

6. Máš nějaký návod, jak by měli lidé přijímat tvou hudbu?
Ano, návod existuje: Neměli by nic očekávat. Měli by se nechat překvapovat. Měli by se otevřít a přijímat, myslet přitom na cokoli, ale zároveň poslouchat. Měli by se hýbat a zároveň relaxovat, měli by stát v přímém dosahu reproduktorů a zároveň se vznášet. Neměli by užívat amfetaminy, protože chci, aby je moje muzika obohacovala, ne zjednodušovala. Měli by se cítit svobodní a odejít, když poznají, že moje tvorba není pro ně.

7. Co říkáš těm, kterým se tvoje produkce nelíbí?
Říkám jim: Nesnažte se mě pochopit, jestliže jste mě dosud nepochopili. Dělejte něco užitečnějšího.

8. Kde si tě fanoušci a posluchači můžou na internetu najít?
Ze všeho, co jsem zatím stvořil, jsem nejvíc pyšný na LP Inertial, které jsem dokončil společně s kamarádem a podobným šílencem do rytmů jako já, s Flamem. Mrkněte na http://repeatrec.spytech.cz

Peter Pea  / bio

25 let, pochází od Mikulova, nyní žije v Brně. Již ve velmi raném dětství projevoval tendence mlátit nejrůznějšími předměty do jiných předmětů, oslovovala ho lžíce, kbelík, barel, xylofon a podobně. Ovlivněn domorodou hudbou všech kontinentů snil o tom, že jednou bude sám tvořit a hrát jen podle diktátu svých pocitů a nálad.

V deseti letech zvýšil svou počítačovou gramotnost a stále čekal, až mu okolnosti dovolí někam zaznamenat to, co nosí v hlavě.  Naprogramoval si vlastní tříkanálový editor na ZX Spectru, ale výtvory zmizely v propadlišti dějin. První zaznamenané pokusy vznikly kolem roku 1995 v hudebním programu TetraMED - editoru čtyřkanálových tracků formátu .MOD.

Dlouhou dobu tvořil v legendárním FastTrackeru, později přešel na Fruity Loops Studio a začal využívat pokročilé programy typu SoundForge, CoolEditPro a další. V současné době stagnuje a vnitřně se připravuje na rozhodující úder. Vlastní dva vinyly: Joey Beltram - Instant (Tresor Rec.) a Surgeon - East Light (Dynamic Tension Rec.).

Elektrabel:

1. Co tě nutí skládat vlastní tvorbu?
Zvědavost.

2. Připadáš si originální? Máš vlastní “tajné” postupy, které tvá díla odlišují od ostatních?
Možná jsem originální v dnešní době, ale jinak už bylo stejně všechno objeveno. Ani se nesnažím být originální. Dělám to tak, jak mně to baví.

3. Snažíš se svou muzikou něco sdělit nebo předat posluchačům?
Vkus. "Takhle se mi to líbí, tak vám to tak hraju."

4. Co cítíš, když slyšíš svou muziku nahlas v klubu, kde ji poslouchají a hodnotí návštěvníci?
Já mám chronickou rýmu.

5. Jaké jsou podle tebe hlavní výhody a nevýhody improvizace přímo na akci?
Improvizace je improvizace, nemá výhody a nevýhody.

6. Máš nějaký návod, jak by měli lidé přijímat tvou hudbu?
Sluchem?

7. Co říkáš těm, kterým se tvoje produkce nelíbí?
Že mají pravdu.

8. Kde si tě fanoušci a posluchači můžou na internetu najít?
V partylistech a na www.nula2.cz.

Elektrabel  / bio

Pod tímto pseudonymem vystupuje Tomáš Hartl z Břeclavi. Jeho oficiální producentská dráha začala vydáním prvního EP u Virtual Label (tracky: outof, bluevoiceblue, loop 135, roundum, trance). Debut to byl poměrně úspěšný a slovo Elektrabel se tak poprvé vrylo do podvědomí čekých muzikantů, DJs a veřejnosti. Také kritika se vyjádřila pozitivně a tak se Elektrabel s chutí pustil do další práce.

Jeho počinů si všiml i praotec elektronické taneční hudby Jeff Mills a umožnil mu vydat desku na jednom ze svých labelů přidružených přímo k legendárnímu Axis. Elektrabel a jeho Mission 001 tedy odstartovali tím nejlepším způsobem, jakým jen mohli. Produkce tohoto projektu je silně ovlivněna birminghamskou scénou a jejím charakteristickým zvukem.

Inspiraci Elektrabel čerpal v minulosti při častých návštěvách vyhlášeného slovenského Uclubu, který byl právě útočistěm i takových osobností Birminghamské scény, jako například Regis, Female, nebo Surgeon. Osobitý sound projektu Elektrabel tedy stojí především na industriálních smyčkách a minimalistickém pojetí inteligentní taneční hudby.

Myslím, že tu máte pohromadě dostatek důvodů, proč se na živé vystoupení projektu Elektrabel zajít podívat.

Bernie:

1. Co tě nutí skládat vlastní tvorbu?
Uspokojuje mě neustalé "rejpání" se v laptopu.Případné pozitivní výsledky rád testuju na lidech ;).

2. Připadáš si originální? Máš vlastní “tajné” postupy, které tvá díla odlišují od ostatních?
Nepřipadám si originální.Jsem pořád začátečník.Tajné postupy? Uvařím si kafe a čekám jak to dopadne....

3. Snažíš se svou muzikou něco sdělit nebo předat posluchačům?
Předat co? Jestli myslíš ty malé děti (posluchači), které jsou pořád stejně na jiné planetě, nemá cenu nic předávat. Snažím se užít si to sám, na lidi prdím (slušně řečeno).

4. Co cítíš, když slyšíš svou muziku nahlas v klubu, kde ji poslouchají a hodnotí návštěvníci?
Většinou jsem nasranej sám na sebe, protože to nikdy nehraje tak jak bych si představoval!

5. Jaké jsou podle tebe hlavní výhody a nevýhody improvizace přímo na akci?
Ten kdo hraje opravdu live svoji hudbu (myšleno skládaní tracku minimálně ze smyček), si to musí užít vždy naplno. Je to jeho soukromé umělecké dílo a tyto sety jsou pokaždé jiné. V tom vidím hlavní pozitiva. Naopak mínus bych viděl v horší kvalitě zvuku pokud skládáš live. Není to totiž jako kvalitně namasterovaný materiál.

6. Máš nějaký návod, jak by měli lidé přijímat tvou hudbu?
Jasně, slupněte co nejvíc cukroví, ono už je potom jedno co leze z repráků.

7. Co říkáš těm, kterým se tvoje produkce nelíbí?
Nic! Mě se to taky většinou nelíbí :8)

8. Kde si tě fanoušci a posluchači můžou na internetu najít?
http://www.soundcaught.com

Bernie  / bio

Majitel značky SoundCaught, rád hraje britskou produkci z labelů Cosmic, Arcane, Continual apod. Mezi největší úspěchy patří účast na Boomerangu, noc v bratislavském U-Clubu a též na turné v Bulharsku. V současné době pracuje na produkci pro svůj label a několika remixech.

Shamot:

1. Co tě nutí skládat vlastní tvorbu?
Už dlouho se snažím mapovat to nutkání. V mém případe se nejedná o touhu popularity, postavení ve společnosti či balení holek na mašinky v pokojíčku (i když neříkám že nejsem rád když se někomu má hudba líbí). Jelikož má činnost ve sféře fonických vjemů jest širší a to od industrialu, grand, dead metalu přes vokálové projekty až k ¨technu¨ myslím že je to nutnost obohacovat svou duši různými druhy vjemu.

Je to pro mne jistá forma víry či odvážněji řečeno ¨náboženství¨. Co je náboženství? Co je bůh? to je přec něco proč se miliony lidí každý den probouzí. Pro hodně lidí je bůh láska, peníze Někteří lidé potřebují přirovnávat boha k nějakému týpkovi na obláčku nebo předem předurčeným morálním hodnotám podaným mnohdy dogmatickou formou křesťanstvím.

No a já mám boha lásku a umění , to je můj důvod probouzet se do nového dne . Když poslouchám hudbu tak se modlím nabírám chuť, když ji tvořím tak se zpovídám, dám tam své emoce pocity, mé různé psychické období např. zamilovanost, deprese, melancholičnost se vždy v tvorbě výrazně odrazí (nemluvím jen o elektronice).

A poté jest pro mne mé dílo nejen kus zvuku melodie boucháni či řev což tak můžou vnímat posluchači ale je v ní pro mne kus svědectví období ve které jsem to či ono dělal a má pro mne velmi retrospektivní význam a to ne jen co se týče zvuku či obsahu.

2. Připadáš si originální? Máš vlastní “tajné” postupy, které tvá díla odlišují od ostatních?
Originál je snad jen kofola ne? Ale teď vážně. Originální může, nemůže něco ještě být? Hmm vše se točí pořád dokola těžko říci. I když cílené fonické vjemy naproti např. výtvarnému umění toho za sebou moc nemá co se týče vývojového hlediska.

A tak myslím že snad tam ta částečná originalita má ještě šanci např. už jen vtom že dávám do nějakých skladeb básně (v češtině) u niž se snažím aby jejich obsah a poselství korespondovalo s náladou a barvou skladby. (viz příloha), Mé tajné postupy jsou tajné takže nic nebude, ale dalo by se mezi ně zařadit již výše zamilovaný přístup k tvorbě co se týče pocitů hihi.

3. Snažíš se svou muzikou něco sdělit nebo předat posluchačům?
Částečně jsem odpověděl v 1 otázce beru tu myšlenku dost introvertně. No a nemám ani moc tu víru že to posluchači pochopí (i když nic není nemožné). Je také otázka jakým posluchačům mnozí ani o žádné sdělení nestojí že. Ehmm

4. Co cítíš, když slyšíš svou muziku nahlas v klubu, kde ji poslouchají a hodnotí návštěvníci?
No cítím potěchu je to obřad hlavně kvůli tomu že nemám aparaturu kde bych si to takhle poslechl tak si to dost užívám (no vlastně jak kdy).

5. Jaké jsou podle tebe hlavní výhody a nevýhody improvizace přímo na akci?
Výhody? Hmmm asi že mne může mé počínání příjemně překvapit když je to neplánované a nebo také naopak což je pak ta nevýhoda já myslím že je to výstižné je zbytečné to blíže specifikovat. Hihi.

6. Máš nějaký návod, jak by měli lidé přijímat tvou hudbu?
S otevřenou myslí a nezaujatostí (bohužel mnoho lidí se ten návod najdou asi jiný….)

7. Co říkáš těm, kterým se tvoje produkce nelíbí?
Pokud se nejedna o zvuk(u kterého není moc co diskutovat) a jen o obsah tak z vlastní zkušenosti myslím že je na to jasná odpověď: každý má jiný vkus.

8. Kde si tě fanoušci a posluchači můžou na internetu najít?
FuckArtovské Stránky jsou ve výstavbě ale zatím www.xbeats.cz Dubňany Hřbitovní 412 (pátý hrob od brány)

Shamot  / bio

Kdo je Dr.Shamot? Proč Shamot? Chodí totiž  na střední uměleckou školu (umělecké zpracování keramiky a kamene) kde si tento materiál oblíbil ke tvorbě svých plastik natolik že po uvážení a radě uvážil že se pojmenuje po této žáruvzdorné plastické lupkovité hlíně. Pokud půjdete po Dubňanech nebo Luhačovicích a uvidíte maníka s poněkud většími sluchátky buďte si na 98% jistí že se jedna o ¨Hlínu¨. Tento 20tiletý zástupce větve nové špičky evolučního vývoje a nástupce dosluhujících homo sapiens sapiens pochází z obyčejného špinavého hornického města Dubňany.

Tam se seznámil s partou zvláštních lidí kteří poslouchali takové to tuc tuc. Do té doby zarytý punker o hudbu elektronického ražení víceméně nezakopl. Díky seznámení začal neodvratný asimilační proces (ne jen hudební) který už nešlo odvrátit. První jeho akce a odpanění co se týče elektronické hudby byl Mácháč 2001. Od této zmoklé akce byl dr.Shamot doslova osvícen technem. V zimě 01 se mu do rukou dostal 1.prográmek na tvoření hudby.

A od té doby je do tvorby naprosto ponořen. Avšak jeho aktivity jsou daleko širší. Shamot je členem rozrůstající se umělecké skupin FuckArt členové této skupiny se zabývají různými formami projevu od elektronické hudby, industriálovo vokálové projekty přes streetartové umění, instalace, hepenigy, performer akce, videoklipy, reportáže, básně, povídky, fotografie , grafiku , film až po filozofické myšlenky.

  
Ledabyl:

1. Co tě nutí skládat vlastní tvorbu?
Touha po genocidě lidské rasy.

2. Připadáš si originální? Máš vlastní “tajné” postupy, které tvá díla odlišují od ostatních?
Ano: posilněn magickými lektvary rituálně zaříznu slépku, její krev smíchám s kofolou a potřu si tím uši.

3. Snažíš se svou muzikou něco sdělit nebo předat posluchačům?
Ano: chci pomocí své hudby šířit smutek, neštěstí a zkázu.

4. Co cítíš, když slyšíš svou muziku nahlas v klubu, kde ji poslouchají a hodnotí návštěvníci?
Strach.

5. Jaké jsou podle tebe hlavní výhody a nevýhody improvizace přímo na akci?
Improvizace na parties jest to jako mučení jehňátek...výš kdy použít sekáček a kdy pilku na železo.

6. Máš nějaký návod, jak by měli lidé přijímat tvou hudbu?
Doporučuji ochranný oděv, stočit se do embrionální polohy a nechat se zakopat alespoň dvacet metrů pod zem.

7. Co říkáš těm, kterým se tvoje produkce nelíbí?
Až někoho takého potkám, tak ho vykuchám a jeho střeva roztáhnu od Jižňáku po Nesit.

8. Kde si tě fanoušci a posluchači můžou na internetu najít?
Na x-chat (ale jen v pracovní době).

Ledabyl  / bio

Kde byl? Tam byl? Kdo byl? Jak byl? Odkud byl? Proč byl? Kdy byl? Nebyl? - LEDABYL...vyvolává stále více otázek.