SEVERNÍ VÍTR JE KRUTÜ

Daho:

Panují kolem Vrcholu nějaké legendy?

Samozřejmě, že jisté legendy se vyprávějí dole ve vsi, ovšem kdo se vydal na cestu a Vrchol jen zahlédl zjistí, že ono místo má zcela jinou podobu, než se ve vsi vypráví. Naše plány nikdy nesměřovali přímo k Vrcholu, my se jen tak potloukáme těstně pod ním na čerstvém vzduchu, aby nám nedošel kyslík, jako mnohým před námi, které vidíme střemhlav padat dolů.

Potkali jste se při výstupu s jinými výpravami?

Téměř každý den někoho potkáváme, někdo nás předbíhá.... Za ty léta výpravy jsme však vypozorovali, že čím rychleji se derou nahoru, tím rychleji padají dolu! Je zvláštní, že docela dobře se tam držej ženský. Doneslo se nám, že tam nahoře obšťastňujou eskymáky a ti si je tam nahoře vydržujou místo tažnejch psů. Ženský tam prostě udělaj cokoliv, aby přežili ještě den...

Jak velké zkušenosti a jak musí být člověk zdatný, aby se pokusil vylézt na nejvyšší horu?

Potřeba je především dobře si pamatovat cestu po které si přišel a mít ji stále na mysli! Chce to i jistý nadhled a né se jen bezhlavě na Vrchol hnát. K doktorovi je daleko tam ze shora, no každý musí předem zvážit na co stačí a co všechno chce obětovat. Hlavně doporučujeme vyšlapat si vlastní cestu. Vyšlapané cestičky vedou často k místům, kde najdeš akorát hromady sraček.

Zažili jste nějakou vyloženě krizovou situaci?

Rozhodně a bylo jich hned několik. Nejhorší je srážka s blbcem a tam na horách to platí dvojnásob. Jak jsou ti teplomilní lidi zvyklí přemýšlet v teplíčku, tak jim tam nahoře mrznou mozky a dělaj strašný věci. Jsou to nevystipatelný situace a člověk se učí postupně je řešit a vyrovnávat se s nimi.

Potkala někoho z vás výšková nemoc?

Bohudík se tak nestalo! Chráníme se čím se dá, všema pomůckama, co jsme si sbalili na cestu. Je neuvěřitelný, jak zákeřný se daj u Vrcholu chytit nemoce. Dolů lezou desítky nakaženejch a nejhorší jsou ty, co to tam nahoře přenášej na ostatní a nechtějí za každou cenu slýzt dolu. Nemocnýho ale poznáš bohudík okamžitě a tak nezbývá, než se mu obloukem vyhnout!

Kdo z vás se tedy podíval na vrchol hory a jak probíhal den D?

Vlastně jsme se na něj několikrát dostali oba! Pocity jsou to nádherný a zasloužený, ale nás baví to vzrušení a taky rádi sáňkujeme, čili občas šupneme o něco dolu a pak zas hurá zpátky do práce. Jsme jedna z nejstarších expedicí, ale i tak nás to baví a každý úspěšný výstup si dokážeme pořádně užít. Každý je trochu jiný a proto si toho stále hodně vážíme!

Jak dlouho trval samotný výstup?

Lezeme už přez 10 let! Hned na počátku nám však zamrzly měřáky a tak přesně se to říci nedá.

Je to jen kvůli počasí, že na vrcholu nejsou všichni?

Dost lidí skolila výšková nemoc! Jiné to omrzelo, že tam nahoře nemají do čeho píchnout. My to vlastně sledujeme každej den, co se tam nahoře děje a je to dost sranda. Často se tam na samém Vrcholu normálně mlátěj sami mezi sebou. Hodně je to taky o výbavě a oblečení. Jedna kočka co ve vsi vyhrála miss se převlékla za medvědici a měla nahoře docela úspěch. Včera jsem ale viděl nahoru letět hejno supů z Prahy, tak to holka možná už má spočítaný, záleží jestli dokáže nastavit správně kožich.

S jakými financemi musí člověk počítat, když se rozhodne vydat se na takovouto expedici?

Jasně, peněz to taky stojí hodně, ale především jde o výdrž a pevné nervy. Chce to zachovat chladnou hlavu, ale ne zas moc, aby jste nepřimrzli. I dole ve vsi vás musí ostatní podporovat. Každému se nepodaří sehnat si to správné vybavení. Důležitá je láska k tomu co děláte, jinak se nikam člověk nedostane. Rozhodně to není víkendový výlet, jak si mnozí myslí.

Jaké vybavení jste používali?

Nechali jsme si poslat nějaký nářadí z Birminghamu, kamaše a košile máme z Berlína, jo a boty nám ukovali USA v Detroitu.

Měli jste nějak mezi sebou rozdělené úlohy?

To máme dodnes. Daho hledá záchytné body a Ginger píchá hůlkama, aby jsme nešlápli do hovna pod sněhem. Kdo by se s těma sračkama tahal.

Kdo přišel s nápadem uspořádat tuto výpravu?

Potkali jsme se při hledání obchodu s nářadím a pak ještě jednou v jedný putive dole ve vsi.  Mě se hned od počátku zamlouvali Gingerovi zlatý vlasy a do dnes je používáme na zmatení nepřítele! Ten se domnívá že je to polární záře, no a jakmile se konkurence přiblíží k roklině, Ginger si nasadí čepici, záře zhasne a konkurence už se sype do rokliny, máme to promyšlený! Vzájemě se doplňujeme. Já občas nechám někoho zabruslit si na plešce a pak ho skopnu, že si hnáty doláme, hehehehhe.

Znali jste se už z dřívějška, z nějaké jiné výpravy?

Nějaký ano, dost jich bylo z Prahy, ale i z Bratislavy. Některé operují okolo vrcholu do dnes. Vzájemě se podporujeme a chodíme se dívat, jak amatéři padají dolů : )

Co plánujete dál?

Nám se na horách líbí. Třeba tady nebudeme donekonečna provozovat vrcholový sporty, ale určitě si tady ve stáří alespoň otevřeme stánek s občerstvením. Budeme nostalgicky vzpomínat a už teď vím, že rozhodně bude na co! 

Ginger:

Panují kolem Vrcholu nějaké legendy?

Určitě, já jsem sice původem z údolí, ale za těch pár let co pobývám pod Vrcholem jsem slyšel už hodně pohádek.

Potkali jste se při výstupu s jinými výpravami?

Občas sem zavítá nějaká pražská, případně brněnská expedice, ale nebývají nijak zvlášť úspěšní. Tady jsou lidi chladní a málo co je vyvede z míry. Tím chci říct, že to nikomu neusnadní.

Jak velké zkušenosti a jak musí být člověk zdatný, aby se pokusil vylézt na nejvyšší horu?

Hlavně hodně odvahy. Zkušenosti a to ostatní nabereš po cestě.

Zažili jste nějakou vyloženě krizovou situaci?

Každý rok několik, bez toho to ani nejde. To by byla nuda.

Potkala někoho z vás výšková nemoc?

Jen částěčně v opravdu extrémních situacích.

Kdo z vás se tedy podíval na vrchol hory a jak probíhal den D?

Já vlastně nikdy az na vrchol zrovna nelez, ale když už jsem se tam čirou náhodou objevil, měl jsem smíšené pocity (převládal ale ten blaženej ;)

Jak dlouho trval samotný výstup?

To nikdy neřešim. Ale je to dlouhá cesta se spoustou absurdních překážek.

Je to jen kvůli počasí, že na vrcholu nejsou všichni?

Počasí je jen jedna část, další je tvoje výbava a vůle. V neposlední řadě to chce kolektiv, nebo alespoň přítele o kterýho se můžeš kdykoliv opřít. Jako poslední ingredience nesmí chybět kus pěkně šťavnatýho štěstí.

S jakými financemi musí člověk počítat, když se rozhodne vydat se na takovouto expedici?

Stačí minimum, i když nějakou injekci do začátku to opravu chce.

Jaké vybavení jste používali?

Vůle, přátelství,... naiivita. V podstatě jen samý positivní věci. Nikdy jsme se nesnížili k nějakým intrikám a tomu podobným, dnes tak užívaným hnusům.

Měli jste nějak mezi sebou rozdělené úlohy?

Už od začátku, ale vykrystalizovalo to až časem.

Kdo přišel s nápadem uspořádat tuto výpravu?

To už opravdu nevím, ale asi jsme to chtěli oba. Jinak by to nedopadlo.

Znali jste se už z dřívějška, z nějaké jiné výpravy?

Vlastně jsme se na jedný takový seznámili. To jsme byli ještě "Šerpové" (- myslím že se jim říká!?)

Co plánujete dál?

Asi zase nějakou výpravu...