Před Sobotní akcí Last Minute v klubu P.M. přinášíme rozhovor s naším kolegou Myclickem, který vystupuje jako DJ Face a je součástí živého projektu Face 2 Face. Dozvědět se můžete něco o již zmíněném projetku Face 2 Face, hudbě obecně o jeho práci hudebního recenzenta, vysílání na radiu Akropolis a dalším. Přejeme příjemné čtení!
Ahoj Michale, jak se máš a co děláš?
Nazdar Pavle! Tebe už jsem taky dlouho neviděl, ty stará vojno. :) Hele právě piju kafe, koukám do monitoru a ťukám tenhle rozhovor, tomu bys asi nevěřil… Teď je to zrovna nějaký hektický. Mám poslední týden před měsícem dovolený a tak musím dotáhnout co nejvíc věcí, abych pak už mohl jen relaxovat, pozorovat azurovou oblohu, koupat se v rybníku, sbírat houby a usilovně pracovat na tom, abych byl ve finále opálenější než náš fotograf Thonyk. :)
Nějakou dobu jsem Face 2 Face neviděl, ale i tak musím přiznat, že jsem ve vaší sestavě nikdy neměl moc jasno. Můžeš představit stávající hudebníky zapojené do projektu?
No jo, asi víš jak to máme hozený – čekat na příležitost a nikam se necpat, takže maličká pauza u nás byla. Zřejmě za to může i absence našeho kytaristy Lucase Rosse, který teď tvrdě maká v Londýně, to byl přesně ten pravej nadšenej muzikant tělem i duší, takovej ten typickej dravec! Jádro tvoří kromě mě perkusista Mataro, saxofonista Hodjohn, trumpetista Jakub Havlín a zajímavostí je, že pro každé vystoupení volíme jiné hosty, přičemž nejčastěji spolupracujeme s kytaristou Pavlem D. a MC Adrenalinem z Unity.
Zkoušíte? Dá se v tolika lidech jenom improvizovat, případně na pódiu dohodnout?
Nezkoušíme. :) Jednak nemáme zkušebnu a hlavně by mě fakt nebavilo míchat předem připravený sety. Měsíčně tak těch pět desek koupím, takže pak na pódiu improvizujeme jak jen to jde a reagujeme na odezvu lidí. To mi přijde úplně to nejlepší a opravdu fér… Musím říct, že naši muzikanti jsou fakt citliví kluci a komunikace u nás funguje, takže s příliš velkými exhibicionisty bychom se museli rozloučit. Všechno je to totiž o souhře a o respektu toho druhýho.
Přemýšlíš třeba při nákupu desek tak, že záměrně kupuješ "prázdnější" kusy pro doplnění živě?
Hele to bejvávalo… Přiznávám, že se ze mě stal pěknej sobeček. :( Když jsme hráli deep house a tribal, tam to bylo jednodušší, že si živý nástroje samy našly prostor. Jenže teď mě naprosto pohltil house s electro prvky, kde se každých deset vteřin něco stane, a tak to pro kluky vůbec není sranda. Každopádně mě mile překvapilo, jak se s tímhle pořádně tvrdým ořechem při posledních pár vystoupeních vypořádali. Čekal jsem nadávky a rozbitý brejle, ale nakonec jsem ještě obdržel pochvalu za výběr desek – to vážně potěší… Je to teď takový mnohem víc živější, než u těch dřívějších minimalistických pasáží.
Pokud jde o tvou další a to novinářskou identitu, rád bych se zeptal, kam zmizela má oblíbená čtení na dlouhé zimní večery, která jsi obvykle ve formě recenzí uveřejňoval na Technu?
Hehe, tys musel vážně v mládí vyjídat rendlík s vtipnou kaší… Každý se mě teď na to ptá a já jen říkám formulku, která vše vysvětluje: krátký recenze mě nebaví a na dlouhý nemám čas. Kluci na Technu, kteří těch čtrnáct tisíc znaků překlápěli na net, si konečně odfrkli (trpěli totiž jak zvířata) a já jsem taky ty probdělý noci trošku přehodnotil. Přibylo vysílání na Rádiu Akropolis a mnohem víc mě začalo bavit psaní reportů. Ty jsou totiž mnohem aktuálnější a den po akci rád vzpomínám na perfektně strávený večer tak, jak se po minutách odvíjel. Ale neboj Pavle, i tady se s délkou musím docela slušně krotit, takže v zimě budeš mít určitě zase co číst. :)
Jaký je tvůj názor na současný český hudební internet?
Upřímně? Jsem vyděšenej ze všech těch webů, kde na tebe blikají milióny bannerů, které se střídají se stovkami soutěží o volňásky a promotéři tam cpou svoje bláboly o jedinečnejch, legendárních a kultovních pouštěčích. Jsem rád, že existuje takový poučný relax, jako máte vy na Vivacity.cz nebo kluci z Tech-house.cz, kde se konečně člověk zase něco dozví o tom, jaká deska kde vyšla a kdo s kým je teď zavřený ve studiu. To mi u nás fakt docela chybí…
Pokud jde o tvou další a to moderátorskou identitu, rád bych se zeptal, jak se daří pravidelnému pořadu pod tvojí rukou? Máte přehled o sledovanosti, feedback, …?
V první řadě musím říct, že mě moc baví samotný vysílání Techno.cz na Radiu Akropolis a ještě víc páteční Techno.cz In da Mix, kde mám pokaždé nějakého zajímavého hosta! Je to pro mě něco úplně nového a když vidíš reakce lidí na ICQ nebo u nás na diskuzním fóru, máš pocit, že to neděláš úplně zbytečně. Přiznám se, že aktuální sledovanost nikdy nechci znát, třeba bych potom byl zklamanej, takže vždycky jen doufám, že je aspoň průměrná a že to bude lepší a lepší…
Jak se s Rádiem Akropolis spolupracuje?
Od té doby, co jsem vyfasoval vlastní klíče a nemusím půl hodiny stepovat před vchodem, tak už velmi dobře. :) Kluci jsou fajn a vyhovuje mi ta absolutní svoboda. Do ničeho mi nemluví, držím se konceptu, který jsme před časem vymysleli s Melounem a u nás si můžu zahrát absolutně cokoliv. Vyjmenuj mi tři rádia s taneční muzikou, kde je něco takového možné…
A závěrem pochopitelně chceme vědět jakého charakteru bude polívčička vařená Face 2 Face v sobotu v PM?
Polívčička bude klasicky taková, jakou si ji budou konzumenti přát. Oni sami nám musí ukázat, na jakou budou mít v sobotu chuť. Rozhodně nebude studená, budeme ji zahřívat od samotného začátku a jako v každé kuchyni, je to hlavně o koření... Takže pokud se všem začnou sbíhat sliny a přijdou blíž, budeme rozdávat ten lahodný pokrm plnými sběračkami. Jenom doufám, že nemusíme hrát v bílé zástěře a s pověstnou čepicí. :) Jedno je už teď jisté – rozhodně budeme usilovat o Řád myšího kožíšku!
