COLUMN ONE

Skupina Column One byla založena na počátku devadesátých let a tehdy byla, stejně jako mnoho jiných, pod silným vlivem doznívající vlny industriálu. Dědictvím této fascinace jsou například alba World Transmission 1, 2, 3, 4 a Vis Spei, které natočili ve spolupráci s legendou industrialní a disco-psychedelické scény Genesis P.Orridge se samplovanými fragmenty řeči vloženými do hlukových stěn s hypnotickými perkusivními rytmy.

Kolážovité vyjádření skupiny, kterou tvoří (krom mnohých spolupracovníků) Robert Schalinski, René Lamp či Jürgen Eckloff, je možná i ovlivněno zkušenostmi s jinými médii, a to filmem, video artem a surrealistickými kolážemi, také i s ničím neskrývaným obdivem k dadaistickému umění a podivnému humoru. Uvažování o montážích, paralelním a následném řazení rozličných prvků k sobě, které je tolik vlastní filmovým tvůrcům, silně zasáhlo celou tvorbu Column One, což je patrné z přelomového alba the excellent listener. Na této nahrávce se poprvé objevuje stále užívaná metoda tzv. cut-ups – vysekávaných hudebních i nehudebních citátů, jež jsou přes sebe náhodně vrstveny takovým způsobem, aby docházelo k dadaistickému efektu překvapení a vychýlení ze všech myslitelných vazeb.

Metoda cut-up zanechává původní materiál ve svém surovém a autentickém stavu a slepuje jej s jinými útržky. Výsledkem je absolutně groteskní album, ve kterém se na jedné ploše setkávají fragmenty z děl Depeche Mode s melodiemi z dětských seriálů, jazzovými sóly, folkem, primitivním technem, hrozivě zpomalenou Carminou Buranou a bůhvíčím ještě. Metoda cut-ups je stylem bez stylu, neboť přitakává chaosu všech myslitelných hudeb, citací a zvuků s absolutně nezáměrným a nekoordinovaným kompozičním postupem náhodného slepování a řazení útržků světa.

Column One si dovedou poradit také s ozvukem trendů soudobé taneční hudby s vlivem skupin typu Kraftwerk a Front Line Assembly, a to nejen užitím analogových nástrojů a charakteristických vocoderů, ale i kompozičních postupů. Dvojice alb - Electric Pleasure a remixové Electric Light ukazuje, nakolik elektronika známá od konce 60. let může fungovat i v přítomných kontextech minimal techna a drum‘n’bassu.

Poslední počiny, které může reprezentovat nahrávka The Audience Is Sleeping, se čím dál tím více blíží k projevům radikální elektronické scény, kterou reprezentují vydavatelství Mille Plateaux či Moloko, ať v projevech taneční hudby, ale také minimal techna a hlasových cut-ups. Těžko však určit, s jakým materiálem se objeví na pražském vystoupení, který bude doplněno i o vizuální složku, neboť průřez jejich tvorbou z let 1994-2004 s názvem Dream Time obsahuje stejnou porci nejednoznačnosti, jaká je Column One vlastní.

www.column-one.de