PRVNÍ MÁJ, BEZ KOMUNISTŮ A NIKDY JINAK

Konfederace politických vězňů ČR (KPV ČR) už nemůže mlčky přihlížet k tomu, jak se 16 let po pádu totalitního režimu znovu otevírá cesta k uchopení moci českým komunistům. 

Jediné, co nám komunismus předvedl, byly miliony mrtvých, zničená ekonomika i životní prostředí, státní lež a diktatura, nesmyslný teror. Hitler se od Stalina učil stavět koncentráky a velmi jej obdivoval. Navíc komunismus přivodil zbrojení a eskalaci světového napětí.

Výsledkem nebyla spravedlivá společnost, ale miliony mrtvých a devastace morálních hodnot, která se nedá po éře komunismu ani vyčíslit ani odhadnout. V období komunistické diktatury v Československu a to převážně v padesátých letech bylo, podle údajů zveřejněných Úřadem pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu:
• 234 občanů popraveno
• 374 lidí bylo zastřeleno na západní hranici
• 188 občanů zahynulo v elektrických drátech na západní hranici.
Další údaje nelze uvést přesně, jelikož v letech 1948 - 1951 nebyla o nich vedena řádná evidence. Přesto následující údaje nejsou nadhodnoceny, ale jsou uvedeny v dolní zjistitelné hranici:
• nejméně 8 000 lidí zahynulo v koncentrácích a vězeních
• okolo 600 lidí bylo zlikvidováno při zatčení a výsleších
• 240 000 občanů bylo odsouzeno z politických důvodů
• 300 000 jich bylo persekvováno v zaměstnání a studiu
• 244 000 občanů uprchlo před zločinným komunistickým režimem.

Komunisté se nikdy neodvrátili od své minulosti ve straně, jejíž ideologie a jednání bylo zákonem 198/93 prohlášeno za zločinné a zavrženíhodné a zůstávají i nadále hrozbou demokracie. Proto KPV ČR vyzývá všechny demokraticky smýšlející občany, aby společně s bývalými politickými vězni komunistického režimu, řekli NE všemu, co by mohlo opět umožnit Komunistické straně určovat naši budoucnost, náš osud. Je načase strhnout masky těm, kteří škodí a obohacují se na úkor celého národa a demagogicky dezorientují naši mládež. Jste-li stejného názoru, přijďte na Letenskou pláň užít si krásný den a podpořit Konfederaci politických vězňů.
Program je rozdělen na dopolední, odpolední a večerní část.

Program slavnostního dopoledne (10:00 – 13:00 hodin)
10:30 zahájení akce – moderátor Čestmír Čejka za KPV
          příjezd Asociace soukromého zemědělství ČR a formace techniky za 
          pódiem
          uvítání všech účastníků předsedkyní KPV ČR paní Naďou Kavalírovou
11:00 slavnostní vztyčení státní vlajky ČR, státní hymna České a Slovenské
          republiky, hraje Hudba hradní stráže
          proslovy představitelů KVP a jejich hostů
12:00 ekumenická modlitba (arcibiskup Jan Graubner, páter Martin Litomiský)
12:30 konec dopolední části
          zahájení doprovodných akcí

Program odpolední části (13:00 – 22:00 hodin)
13:00 začátek odpolední části
13:00 – 22:00 vystoupení umělců a hudebních skupin:
Hana Hegerová, Aneta Langerová, Ivan Hlas, skupina Laura a její tygři, Hudba Praha, Skyline, Děda Mládek Illegal Band a další. Módní přehlídka Trikem proti komunismu, doprovodné akce a občerstvení.

Doprovodné akce:
Kinematografie (projekce tématických dokumentárních filmů)
Divadlo (dětská představení a představení pro dospělé)
Výstava (fotografie, dokumenty, literatura)
Expozice Konfederace politických vězňů (výstava, diskuse)
Předvolební trenažér (realita a fikce volebních programů stran)
Média stánky  a Info stánky nestátních organizací
Hyde Park
Prezentace Sokolů a Orlů
Mapa pracovních táborů
Skaut a Junák – ukázky z programu, historie, organizace
Atrakce pro děti
Atrakce pro mládež
Tvůrčí a chráněné dílny – ukázky a workshopy

Večerní část (20.00-02.00 hodin)
Klub Abaton (hudební maratón na 2 pódiích). Vystoupí množství skupin – např. Bůhví, Vertigo Quintet, Obří broskev, Kapela snoo, Workshop, Ziggy Horváth & SJB, Echt!, O5&Radeček, The Depht (UK) a další.

Akci pořádá Konfederace politických vězňů spolu s iniciativou Trikem proti komunismu.

Konfederace politických vězňů
V roce 1968 se objevily první náznaky ustavení klubu lidí, kteří byli po léta komunistickým režimem perzekvováni. V březnu téhož roku povolilo MV ČSSR prozatímní existenci klubu K 231, jehož zakládající schůze proběhla ve stejném měsíci na pražském Žofíně. Ještě v polovině roku 1968 byly ustaveny kluby K 231 v krajských a okresním městech, kde tito lidé uplatňovali zákonná práva, tj. odstranění protiprávních rozsudků a plnou morální, společenskou, politickou a sociální satisfakci, za dobu věznění a následné perzekvovaní jich samotných a jejich rodin. Současně byly podniknuty právní kroky pro rehabilitování protiprávně odsouzených.

Klub bývalých politických vězňů K 231 byl téhož roku, po vpádu sovětských a dalších okupačních vojsk států Varšavské smlouvy, zakázán. Tisíce členů K 231 bylo opět v dalších letech politicky a pracovně postihováno i s jejich rodinami a několik stovek jich bylo opět neoprávněně vězněno. Tisíce bývalých politických vězňů ještě v roce 1968 - 69 emigrovaly i s rodinami, protože jim opět hrozilo nové věznění.

Listopad 1989 navrátil do českých zemí demokratické zvyklosti. Dne 30. ledna 1990 byl na pražském Výstavišti první sjezd bývalých politických vězňů, kteří ustavili Konfederaci politických vězňů Československé republiky jako nástupní organizaci za K 231. Sjezdu se zúčastnilo více než 5000 bývalých politických vězňů.

Konfederace politických vězňů ČR je v současnosti tvořena ze žijících občanů České republiky, kteří byli komunistickým režimem v období od roku 1948 do roku 1989  nespravedlivě vězněni, vystaveni nebývalému teroru, mučení, žalářováni, nasazováni na otrocké práce, jejich majetek byl konfiskován. Více než 240 občanů bylo protiprávně odsouzeno k trestu smrti a následně popraveno. Oni samotní a jejich rodiny byli společensky a sociálně diskriminováni, jejich příbuzní a děti byli vyloučeni ze studií a byli pracovně postihováni povinností pracovat v dolech, ve stavebnictví a zemědělství.

Z původních cca 450 000 postižených dnes žije necelých 8 000.

Politickým vězněm je občan, který byl v období od 25. února 1948 do konce roku 1989 odsouzen československými soudy pro politický odboj nebo politický odpor proti komunistickému režimu za činy a jednání, která lze podle zákona číslo 119/1990 Sb. a zákona číslo 198/1993 Sb. kvalifikovat jako politicky motivované.

Po vzniku České republiky v r. 1993 přijal Parlament ČR zákon o protiprávnosti komunistického režimu (č.198/1993 Sb.). Tento zákon však právním uznáním 3. odboje nebyl, i když §3 tohoto zákona používá formulace odboj.

K faktickému uznání existence 3. odboje, podobné zákonu č. 255/1946, který uznal protinacistický odboj za druhé světové války, však nedošlo a zatím se to jeví jako nedosažitelné. Podobně jako se po vzoru zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům 2. odboje (č. 39/2000 Sb.) nedaří dosáhnout obdobného zákona o plošném finančním odškodnění 3. odboje. Jeho účastníci také dodnes marně čekají na morální satisfakci ve formě potrestání konkrétních žijících osob, které se v 50. letech podíleli na sadistických výsleších a mučení politických vězňů.

V současné době se KPV zaměřuje především na důstojné uctívání památky obětí komunismu a na seznamování mladé generace s našimi dějinami jako je např. Muzeum třetího odboje v Příbrami, skanzen tábora Vojna v obci Lešetice u Příbrami nebo Památník obětem zla v Plzni-Doudlevcích a pořádání každoročních muklovských poutí do Jáchymova (Jáchymovské peklo), poslední sobotu v květnu a na Hostýn, první sobotu v září. Členové KPV pořádají přednášky o odboji proti komunismu, protože tato část dějin často chybí v osnovách na všech stupních našich škol

Konfederace politických vězňů vydává každé dva měsíce svůj časopis Zpravodaj.

Proč pořádáte tuto akci na Letné?

Protože nechceme, aby každý rok vystupovali současní komunisté na místě, kde byl roce 1989 komunistický režim svržen, vysvětluje Mirko Šťastný.
 
Jakou očekáváte účast?

To je otázka. Sami jsme zvědaví, nakolik lidé udělali za zločinným režimem tlustou čáru a nakolik dnešní veřejnost ještě zajímáme. Příjemně nás překvapilo, jak veřejnost zaujal životní příběh genmj. Rudolfa Pernického, účastníka zahraničního a domácího odboje za 2. světové války i třetího odboje za komunistického režimu. Zajímá nás například, nakolik lidé osudy plukovníka Maděry ze seriálu Zdivočelá země režiséra J. Stránského (člena naší KPV) jen sledují, nebo zda se i zajímají o to, co se skutečně tehdy dělo, a nakolik se obětem komunistického režimu i jejich rodinám dostalo celospolečenské morální satisfakce. Jestli je ještě někdo, kdo by jim naslouchal. Počet lidí, které toto zajímá, lze jen těžko určit, proto nemůžeme předpovídat, kolik jich 1. máj bez komunistů a nikdy jinak přivede na Letenskou pláň.

Zveme zástupce a členy všech diskriminovaných organizací komunistickým režimem. Zveme všechny, kteří jsou proti novému vlivu komunistů. Minulost by nás měla všechny varovat, aby se dějiny nikdy neopakovaly.

Výstavy a přednášky na Letné připomenou, že letos je přesně 60 let od vítězství komunistů ve volbách v roce 1946, které odsoudilo naši zemi do morální i společenské potupy. Naším malým vítězstvím už je skutečnost, že Letenskou pláň na 1. máje nebudou pořádat komunisté, ale oběti komunistického režimu.

MUDR. Naděžda Kavalírová, narozena 1923

Po skončení války v roce 1945 studovala medicínu na Karlově univerzitě. Únor 1948 prožívala v napětí jako národně-socialistická funkcionářka, byla členkou jeho akademického klubu a hrozilo zatčení, byla žačkou Milady Horákové. V roce 1949 se provdala, její manžel JUDr. Kavalír pracoval jako legislativec. Pracovala jako hlavní sestra v Závodním ústavu národního zdraví Jáchymovských uranových dolů. V roce 1956 byla zatčena a odsouzena na 5 let vězení. Dva roky jí nesdělili nic o její rodině. Byla podmínečně propuštěna v roce 1959 na základě žádostí, které nepřetržitě podával její otec. Po roce 1989 jí bylo LF UK studium medicíny uznáno. V roce 1990 byla zvolena místopředsedkyní KPV a v roce 2003 její předsedkyní. V čele Konfederace politických vězňů pracuje dodnes. Zasloužila se o řešení otázek odškodnění politických vězňů, podílela se na přípravě a formulování legislativních návrhů v této oblasti.

Jako předsedkyně spolupracovala při řešení zdravotních problémů svých členů. Nesmírnou houževnatostí se snažila pomoci při úpravě důchodů pro členy KPV, což se podařilo. Podílela se na řešení a rozvinutí dokumentačního střediska. Neúnavně se zasazuje a bojuje, i přes svůj vysoký věk, za zmírnění následků nespravedlivého jednání minulého režimu.

Mirko Šťastný, narozen 1927

Mnohaletý 1. místopředseda KPV a předseda hlavní pražské pobočky KPV 15. Deset let (1950 - 60) ho věznil režim v komunistických kriminálech. Z toho prožil jeden rok na lágru L, proslulý Věží smrti. Od roku 1933 je členem Skautu a Sokola. V roce 1948 vyloučen z vysoké školy. Byl členem předsednictva Národně-socialistické strany na Královských Vinohradech. Byl odsouzen za velezradu a špionáž ve skupině Milady Horákové. Po propuštění mohl pracovat pouze jako dělník a kopáč. Je spoluautorem zákona o protiprávnosti komunistického režimu (č.198/1993 Sb.). Pomáhal při jednání o finančním odškodnění a sociálním zabezpečení politických vězňů.

Karel Plocek, narozen 1930

Šéfredaktor druhého časopisu KPV „Věrni zůstaneme“, který vydává pražská pobočka KPV 15. Zatčen v roce 1951 a na 9 let uvězněn. Téměř 5 let pracoval v pověstném lágru „L“ ve Vykmanově, kde byl členem skautské buňky „Ilegální lesní školy v ostnatých drátech“ (ILŠ v OD). Od roku 1941 členem Junáku. Dlouhodobě je zástupcem vůdce skautského oddílu Velana Fanderlíka, jenž sdružuje členy perzekvované minulým režimem. Na Letné 2006 je vedoucím pořadatelské služby.

Trikem proti komunismu

Myšlenka tohoto projektu vznikla v dubnu 2005, kdy byly předvolební preference komunistů v České republice na druhém místě. Chtěli jsme vyjádřit svoje obavy a nespokojenost ze stále sílícího vlivu komunistů. Jako formu protestu jsme zvolili textilní design. To se setkalo s obrovským zájmem u ostatních designérů a výtvarníků.

Rozhodli jsme se pokračovat v našem projektu až do voleb 2006, rozšířili jsme spektrum našich aktivit a vzájemnou spolupráci s podobnými nezávislými projekty.

Motto:

Trikem proti komunismu je nenásilná výtvarná akce, která upozorňuje na nebezpečnost komunistické ideologie.

Trikem proti komunismu je kampaň za snížení popularity a volebních preferencí komunistů a komunismu v České republice. Nechceme, aby ochota některých našich politiků spolupracovat s představiteli KSČM, spolu s nezájmem mnoha občanů o účast ve volbách dospěla až k opakování komunistické diktatury. Po volbách, které by KSČM katapultovaly k moci, by mohlo být už pozdě.

Trikem proti komunismu je cesta jak moderním způsobem oslovit velké množství lidí, neboť triko jako jeden z nejrozšířenějších oděvů představuje obrovskou reklamní plochu. Navíc je oblíbenou součástí šatníku mladých lidí, kteří již „na vlastní kůži“ nezažili komunistický režim a měli by se zamyslet nad jeho nebezpečností.

Trikem proti komunismu je příležitost pro výtvarníky, aby dobrým designem chránili svou svobodu mít jiný než oficiální názor a ostatním připomněli, že není dobré bagatelizovat vliv KSČM – pohrobka totalitní KSČ na náš život. Jde o možnost dekomunizace naší společnosti.

Ivan Medek o iniciativě Trikem proti komunismu:
„Komunistická strana od svého založení lhala a škodila naší zemi. Každý člověk se zdravým rozumem by měl učinit všechno, aby se to už nemohlo opakovat. Jednou z možností propagace této myšlenky jsou trika proti komunismu, trika proti hlouposti. Tuto akci podporuji, tričko si koupím a bude je rád nosit.“

Asociace soukromého zemědělství ČR

Asociace soukromého zemědělství ČR je autentickou stavovskou organizací moderních českých sedláků, v dnešní terminologii farmářů. Většina z dnešních výkonných hospodářů již nezažila zločinné období kolektivizace na vlastní kůži. Málokterá z našich rodin však nebyla kolektivizací nějakým způsobem poznamenána. Téměř všichni naši otcové či dědové prožili právě onu dobu se všemi jejími důsledky hospodářskými i lidskými. Řada z nich zaplatila za komunistický teror svými životy, zdravím či roky strávenými ve vězeních.

Jednou ze základních věcí, které dělají sedláka sedlákem je úcta k předkům a jejich práci. Právě z tohoto důvodu se ASZ ČR rozhodla v roce 2002 zbudovat na čestném místě pomník, který bude nezměrné utrpení našich předků a zločiny komunistických kolektivizátorů připomínat. Za necelé dva roky se pak podařilo ve sbírce shromáždit více než milion korun. Pomník byl  umístěn na místě nejpříhodnějším a to na prostranství před budovou Ministerstva zemědělství ČR v Praze na Těšnově. Pro vysokou uměleckou hodnotu díla, jehož autorem je akademický sochař Jiří Plieštik, se nakonec na této akci rozhodl významně finančně podílet také Magistrát hl. m. Prahy. Memento je v podstatě šest metrů vysoké osení z nerezové oceli rostoucí i přes spoutání ostnatým drátem, což symbolizuje nezlomnou sílu selského stavu, kterou čerpá ze vztahu k lidem, půdě a okolní přírodě.

Účastí na akci 1. máj bez komunistů a nikdy jinak chce Asociace soukromého zemědělství české veřejnosti a především všem pohrobkům a „omlouvačům“ komunistů a kolektivizace dokázat, že český selský stav nebyl pokořen, žije a bude se rozvíjet.

Harmonogram akce ASZ
Průvod cca 500 účastníků (převážně sedláků z celé ČR) se kolem 9 hodiny shromáždí před pomníkem obětem kolektivizace (u budovy Mze  a v předpolí Hlávkova mostu). Ve volné souvislosti se staročeským zvykem „vynášení zimy“ zástupci ASZ symbolicky vhodí do Vltavy dřevěnou figurínu představující „bolševickou moranu“ jako důkaz snahy o zlikvidování komunismu z českého venkova. Za doprovodu zemědělské techniky (cca 15 traktorů) se účastníci průvodu přesunou Bubenskou a Veletržní ulicí na Letenskou pláň. Každý traktor poveze jedno velké písmeno, které po seřazení na Letné dohromady vytvoří „vozovou hradbu“ s nápisem STOP KOMUNISMU!

Kontakty

Konfederace politických vězňů ČR:
Škrétova 6, 120 00 Praha 2, telefon: 224 230 608, e-mail: ustredi-kpv@volny.cz,
www.kpv-cr.cz

Iniciativa Trikem proti komunismu:
www.dekomunizace.cz
Petr Hrubeš, tel.: 602 367 552, mail: dekomunizace@mowshe.cz