ULTRA

Od 6 let se tato zpívající DJka vážně zajímala o svět profesionálních atletů. Svou neustálou posedlost perfektní fyzičkou vysvětluje: "Snila jsem o tom být nejlepší světovou atletkou. Trénovala jsem každý den. Vím, že jsem byla docela posedlá. Ale v 15 se náhle vše zastavilo. V závodě jsem doběhla druhá. To ustavilo její životní filozofii: být nejlepší nebo se tím nezabývat.

Tuto teorii přeměnila v praxi v její hudební kariéře. V roce 2000 bylo její debutové album platinové v Anglii. Její následující singl "It Feels So Good" se taky stal čtyřikrát platinovým v prodeji v Anglii.

V roce 2001 vyhrála "Best Female Award" a byla nominována na "Best Dance Act", "Best dance Newcomer", "Best Single" a "Best Video". Taky vyhrála "Ivor Novello Award" za mezinárodní hit roku "It Feels So Good". Pánský magazín Maxim jí ocenila v roce 2001 "Women of The Year Awards", a MTV ji nominovalo ve 4 kategoriích.

Když se její matka znovu provdala, tak si Sonique, jako třetí nejstarší dítě, které vyrůstalo bez otce myslela, že už se naučila dost, aby se o sebe mohla postarat a odešla na ulici. To ji naučlo, že život není vtip- "mohla jsem na ulici zemřít". To ji donutilo k tomu, aby si řekla, že už je na čase brát věci vážněji. Se svým starým kamarádem ze školy, který měl kontakty v hudebním průmyslu, se domluvili, že spolu natočí desku. Jejím prvním klubovým hitem se stal singl "Let Me Hold You". Začala psát více písniček a dostala se do kontaktu s Timem Simenonem (Bomb The Bass)..

Nahráli spolu pár tracků, ale ještě předtím, než je mohli vydat, tak jeho kolega, Mark Moore, ji přibral k svému projektu - S Express. "Od Marka jsem se naučila jak psát - je to skutečně chytrý skladatel. Ale, po zpívání na jeho prvním undergroundovým albu "Intercourse" , se rozhodla jít dál sama. "Nevěděla jsem co chci přesně dělat, jen jsem věděla, že chci, aby se lidé na mě dívali, poslouchali m, cítili mě. A tak začala kariéra DJe". "Bylo to o tom, že jsem chtěla mít svůj život pod kontrolou. Hodně lidí chtělo, abych pro ně zpívala, ale já chtěla dělat na svých věcech , a když jsem viděla Markův DJ-ing, bylo to cool a rozhodla jsem se, že to chci taky dělat.

Zpívání a DJing a ještě k tomu být ženou bylo v té době poměrně senzací. V roce 1997 Sonique začala svou tří roční rezidenci v klubu Manumission na Ibize. Tam potkala pár přátel, kteří rozjížděli nahrávací společnost. Vydala "Put a Spell on You".

V posledních dvou letech hrála Sonique všude. Od Egyptu, Izraele, Rumunska, Ruska až po Singapur a Jižní Afriku. Bůh ví, kde našla čas, aby napsala své druhé album "Born To Be Free". Osobně má Sonique nejraději album "You´re the Reason". O svém posledním albu říká: "Doufám, že jsem udělala něco, při čem lidé vydrží celý život, něco co nikdy nevyjde ze stylu".