PARTYINFO
SPERM FESTIVAL
Datum konání: |
24.02.2007 - sobota |
Místo konání: |
Praha - Abaton |
DJs: |
N-Type (uk), Youngsta (uk), Crazy D (uk), Subsist |
Live: |
Mouse on Mars (de), Vert (uk), Clark live drummer show (uk), Daedelus (usa), Www, Midi Lidi, No-Domain vjs (es), Cooler (hu), Banyek (hu), Nicron (hu), Peto Tazok feat. Karaoke Tundra (sk), MMtm, Dnc (sk), Mimo-TV & guest |
Popis: |
Sperm Cinema |
|
Mouse On Mars a speed metal?
Němečtí Mouse On Mars patří již přes deset let k nejvýraznějším a nejoriginálnějším projektům na poli světové experimentální elektronické hudby. Jejich tvorba neustále organicky bublá, vře a pravidelně překvapuje, přičemž se jim ale vždy daří být o několik krůčků před ostatními. Prozatím svou poslední a rozhodně nikoli nejklidnější desku Varcharz vydali Jan St. Werner (známý též ze sólového projektu Lithops nebo abstraktněambientní dvojice Microstoria) a Andi Thoma loni na značce Ipecac Mikea Pattona. O tom, že elektronika může být opravdu ŽIVÁ, přesvědčí návštěvníky festivalu Sperm 24. února v pražském Prostoru Abaton. Na otázky e-mailem odpovídal Jan.
Jedním z typických rysů hudby Mouse on Mars je fakt, že v ní prakticky žádné opravdu typické rysy nelze najít. Střídáte techniky, postupy, styly a neúnavně experimentujete se zvuky, děláte to ale tak nějak po svém, jen velmi zřídka přijímáte vlivy z okolního hudebního dění. Proč tedy Varcharz zní tak, jak zní? Jak zapadá do vaší diskografie?
Po Glam je to asi naše nejvíce nestandardní album. Žádné téma, žádné jasně ohraničné období vzniku. Jedná se o desku, která odráží spíš naše živé hraní než studiové nahrávky. Varcharz je krok zpátky a vyžaduje od posluchače více prostoru a pozornosti, nepříliš přímočará popová deska a maličko ofenzivnější zvukové dobrodružství. Kombinuje svobodný a dekonstrukční přístup k písničkovým strukturám s důmyslným vrstvením zvuků a efektů. Řekl bych, že naším hlavním záměrem bylo udělat něco, co jsme ještě nikdy neudělali, a že se na desce samozřejmě odráží i naše slabost pro grindcore, speed metal, kytarový noise, ale taky improvizovanou hudbu nebo krautrock.
Název Varcharz je prý fonetická spatlanina německého slova Wortschatz, slovní zásoba. Proč se odvoláváte ke slovní zásobě na desce, která se slovy nebo řečí podle všeho vůbec nepracuje a ani se jimi nezabývá?
Je tím myšlen hudební jazyk, sémantika. Struktury smyslů a pokusy o zabstraktnění věcí, aniž by ztratily kontext. Z našeho pohledu zvuky opravdu mluví, nebo přinejmenším soutěží s mluvenými slovy a tak si vyhrazují svůj vlastní prostor ve sféře zvukových informací.
Mám dojem, že tvorba většiny hudebních projektů se postupem času, jak hudebníci stárnou, stává klidnější a stále méně a méně eruptivní. Obvyklý vzorec bývá: divoký za mlada a usedlejší a vážnější později. U vás je to zdá se naopak. Ranný materiál MOM byl přístupnější než vaše současná tvorba. Čím to je?
No asi jsme začali jako staříci a teď mládneme. A svěží jsme taky díky hraní naživo. Věci se nemění, to jen tvůj pohled na věc je dělá novými a dobrodružnými.
Můžete mi říci více o vaší spolupráci s Markem E. Smithem z The Fall? A podílíte se v současné době ještě na jiných takových projektech?
Von Südenfeld je náš dosud nejpopovější projekt. Deska vyjde u Domino Records v květnu a tenhle projekt nám počítám letos zabere hodně času. Připravujeme taky další spolupráci s Laetitií Sadier (ze Stereolab, pozn. aut.).
Co vás nejvíce baví na současné hudební scéně?
David Michael DiGregorio, mladý hudebník a performer, který momentálně nahrává svůj debut s Andim v Düsseldorfu. Popové cut ups French Sebastian, noiseové symfonie Yellow Swans, cokoli od belgických lidiček jako jsou Uske Orchestra, Sun Ok Papi K.O. a DJ Elephant Power a samozřejmě Vert. Dál dubstep, grime, elektroakustická a improvizovaná hudba, všechno ze značky Creel Pone atd.
Jak zní dnes MOM živě?
Dva chlapíci za stolem, co drásají a trápí svoje vybavení a přitom produkují funkem líznutý noise, na který by se mělo dát tancovat. Můžeš tomu říkat i improvizovaný techno.