PARTYINFO
RESPECT FESTIVAL 2007
| Datum konání: |
| 15.06.2007 - pátek |
| Místo konání: |
| Praha - Akropolis |
| Live: |
| Didier Awadi (francie/senegal) |
| Popis: |
| start 19:30 |
Festivalu Respect 2007
Letošní ročník mapuje dva z nejzajímavější trendů budoucnosti. Pouštní blues kočovníků ze Sahary je jedním z kořenů pozdějšího amerického blues, jeho ikonou je loni zesnulý Ali Farka Toure. Letošní program představí Toureho žáka a chráněnce Afela Bocouma a nástupce Tinariwen, skupinu Etran Finatawa z Nigerské části Sahary. Tartit reprezentují "ženský hlas" pouště a spojují ty nejniternější styly s elektrickými kytarami. Toureho odkaz přiblíží unikátní francouzský dokumentární film.
Druhým tématem je Club Global, taneční etnické fúze africké či brazilské hudby s elektronikou, které napájí kluby v Paříži, Londýně i Barceloně. Jejich stálicí je evropsko-brazilská skupina Zuco 103. Jim Murple Memorial navazují s francouzskou lehkostí na jamajské reggae i neworleanský r&b, Sonic Junior kombinuje elektronické i přírodní bicí a je označován za nejprogresivnějšího umělce nezávislé brazilské hudby. Na samostatném koncertě vystoupí legenda afrického rapu, zakladatel průlomové skupiny Positive Black Soul, Didier Awadi ze Senegalu.
Letošní jubilejní ročník zahájí v Paláci Akropolis Marta Töpferová. Pochází z Čech, v USA propadla latinskoamerickým inspiracím a prosadila se na tomto poli jako největší nový talent. V rámci festivalu se také ve Španělské synagoze představí polští Krakow Klezmer Band. Pocházejí z té nejspirituálnější líhně evropského klezmeru, zaniklé židovské metropole Krakow.
Marta Töpferová - USA/CZ
"Jedna z nejlepších latinských nahrávek, které jsem zatím slyšel, pochází od české zpěvačky Marty Töpferové," tvrdí newyorský promotér Bill Bragin. Marta Töpferová nezpívá na stadionech - ale natáčí hudbu, která má ve světě respekt. Žije v New Yorku, její láskou je španělština, v ostré konkurenci latinskoamerických umělců obstála svojí muzikálností a osobním přístupem. Její debutové album produkoval Joe Boyd, který před 30 lety objevil Pink Floyd a spolupracoval s Bobem Dylanem: "Zatímco zpěvačky ze španělsky mluvících zemí jsou spíš patetické a hlasité, Marta je decentní a střídmá, její zpěv v sobě má tichý plamen brazilské bossa-novy."
Tartit – Mali
“Nádhera!” – komentoval Robert Plant skupinu Tartit na Festivalu v poušti v Mali. Nic nevypovídá lépe o fascinující rozlehlosti Sahary nežli hudba pěti žen a čtyř mužů nomádského etnika Tuaregů. Stejné národnosti je další světoznámá kapela, Tinariwen - na rozdíl on nich ale Tartit hrají tichou, hypnotickou a trans navozující hudbu: ženy sedí v kruhu, rituální zpěv doprovázejí bubny, muži se přidávají s elektrickými i akustickými strunnými nástroji. Muži jsou zahalení, zpěvačky nikoli - u Tuaregů jsou to na rozdíl od jiných islámských národů ženy, kdo si svobodně vybírají manžely.
Etran Finatawa - Niger
"Elektrické kytary i tradiční nástroje se navzájem proplétají, zvolání i odpovědi vibrují v pouštní výhni. Srovnání nechme stranou, tento debut má sílu dynamitu," (Global Rhythm, 2006). Skupina Etran Finatawa ze Sahary byla letos nominována v cenách BBC Radio 3 jako objev roku. Mocnou a hypnotickou hudbu tvoří ostré tóny elektrických kytar, dunění perkusí a sborový zpěv. Domovem skupiny je stát Niger, který leží jižně od Alžíru, sestavu tvoří známí pouštní nomádi Tuaregové i hudebníci etnika Wodaabe, kteří jsou proslulí křiklavě pomalovanými obličeji.
Afel Bocoum – Mali
Kytarista Ali Farka Toure je posmrtně označován za genia africké hudby, a o necelou generaci mladší Afel Bocoum je Toureho nejtalentovanějším nástupcem. Bocoum hrál v Toureho skupině od svých 13 let, a během dalších tří dekád vydatně přispěl k hudbě, s níž Toure získal během svého života dvakrát cenu Grammy. Roku 2002 Bocoum spolupracoval s rockovou ikonou i znalcem africké hudby Damonem Albarnem, zpěvákem skupiny Blur, společně vystupovali v Londýně i v Dánsku. Bocoumova hudba představuje tu nejkřehčí, virtuozně propracovanou odnož pouštního blues.
Jim Murple Memorial - Francie
Doménou skupiny je jamajský R&B, jehož kořeny se prostírají od jamajského hlavního města Kingstonu až k jazzové metropoli New Orleansu a sahají do 50. a 60. let. V této kouzelná době se rodilo reggae Boba Marleyho i soul Otise Reddinga - a nikdo nedokázal tuto éru oživit s takovým šarmem a lehkostí jako francouzská sestava Jim Murple Memorial: nonšalantní propojení synkop, ska, boogie, rocksteady a soulu.
Sonic Junior - Brazílie
Sao Paulo, nejlidnatější a nejpestřejší velkoměsto světa, je živelnou zvukovou laboratoří, džunglí DJů i hudebních šamanů. Z tohoto tavícího kotlíku pochází nejprogresivnější umělec nezávislé brazilské hudby Sonic Junior, producent, hráč na perkuse a zpěvák. Před dvěma lety dva z jeho videoclipů nominovala MTV Brazil jako "Nejlepší elektronické video", Sonic Junior representoval Brazílii v Paříži na přehlídce “Fête de la Musique” a na veletrhu Popkomm v Berlíně.
ZUCO 103 – Brazílie/Holandsko
Jak zkombinovat sambu se samplovanou taneční hudbou? Lze propojit karneval v Riu s evropskými tanečními kluby? Zuco 103 předčí všechny rutinní fuze a staví na energii živého bubeníka, klávesového kouzelníka a ohnivých vokálech zpěvačky Lilian Vieiry z Rio de Janeira. V koncertní podobě jsou navíc posíleni o kytaristu a basistu. Jejich poslední album Whaa je směsí acid jazzu, Brazilie a elektroniky okořeněnou navíc o dub a vlivy z Kuby a Etiopie. V nahrávce hostuje pionýr reggae Lee 'Scratch' Perry i enfant terrible barcelonské scény Dani Macaco.
Cracow Klezmer Band - Polsko
Cracow Klezmer Band čerpá ze stejných kořenů jako Klezmatics, hraje s vitalitou, duchovní hloubkou i úsměvem. Čtyřčlenná skupina debutovala roku 2000 albem na značce Tzadik, kterou vede newyorský avantgardista John Zorn. Vyhraněný styl je svázán s geniem loci židovského Krakova. Holocaust změnil židovskou čtvrt ve vylidněné ruiny, v nichž se mimochodem natáčel Spielbergův Schindlerův seznam, který inspiroval celou generaci polských klezmerbandů. K těm nejlepším patří Cracow Klezmer Band, hrající expresivní hudbu z města, v němž je každý kámen tichým svědkem židovských dějin.
Didier Awadi – Senegal/Francie
Africký hip hop je světovým trendem, a Didier Awadi byl zakladatel průlomové senegalské skupiny Positive Black Soul. Jejich alba vydával Chris Blackwell, objevitel Boba Marleyho, roku 1997 vystoupili na prestižním francouzském veletrhu Midem. O tři roky později se Awadi osamostatnil, získal cenu francouzského rozhlasu RFI, a v Mali cenu jako Nejlepší africký rapper. Roku 2004 byl vybrán jako jeden ze 40 účinkujících do programu veletrhu Womex.
Awadi si zakládá na africké identitě, na turné ho doprovázejí Afričané s korou a perkusemi. Podobně jako jiní afričtí rappeři, je Awadi nejen ostrý kritik, ale zároveň idealista, jeho zatím poslední album se jmenuje Un autre monde est possible (Jiný svět je možný), letos chystá velmi ambiciózní projekt African Presidents, věnovaný osvíceným africkým státníkům včetně Nelsona Mandely. "Oni měli své sny - ale co ty sny znamenají roku 2007? Ten oheň musí hořet dál."
Respect Festival letos oslaví desetileté výročí. Prosadil se jako průkopnická akce, která vyšlapala cestu později zcela běžným koncertům world music. Dnes žhavé trendy jako romské dechovky, flamenco, africká hudba či arabský zpěv zazářily v Čechách poprvé právě na pódiích Respectu. Programovou stavbou - i když ne velikostí rozpočtu - se Respect zařadil mezi elitní světové přehlídky jako je veletrh Womex či festival Womad.
Druhým tématem je Club Global, taneční etnické fúze africké či brazilské hudby s elektronikou, které napájí kluby v Paříži, Londýně i Barceloně. Jejich stálicí je evropsko-brazilská skupina Zuco 103. Jim Murple Memorial navazují s francouzskou lehkostí na jamajské reggae i neworleanský r&b, Sonic Junior kombinuje elektronické i přírodní bicí a je označován za nejprogresivnějšího umělce nezávislé brazilské hudby. Na samostatném koncertě vystoupí legenda afrického rapu, zakladatel průlomové skupiny Positive Black Soul, Didier Awadi ze Senegalu.Letošní jubilejní ročník zahájí v Paláci Akropolis Marta Töpferová. Pochází z Čech, v USA propadla latinskoamerickým inspiracím a prosadila se na tomto poli jako největší nový talent. V rámci festivalu se také ve Španělské synagoze představí polští Krakow Klezmer Band. Pocházejí z té nejspirituálnější líhně evropského klezmeru, zaniklé židovské metropole Krakow.
Marta Töpferová - USA/CZ
"Jedna z nejlepších latinských nahrávek, které jsem zatím slyšel, pochází od české zpěvačky Marty Töpferové," tvrdí newyorský promotér Bill Bragin. Marta Töpferová nezpívá na stadionech - ale natáčí hudbu, která má ve světě respekt. Žije v New Yorku, její láskou je španělština, v ostré konkurenci latinskoamerických umělců obstála svojí muzikálností a osobním přístupem. Její debutové album produkoval Joe Boyd, který před 30 lety objevil Pink Floyd a spolupracoval s Bobem Dylanem: "Zatímco zpěvačky ze španělsky mluvících zemí jsou spíš patetické a hlasité, Marta je decentní a střídmá, její zpěv v sobě má tichý plamen brazilské bossa-novy."
Tartit – Mali
“Nádhera!” – komentoval Robert Plant skupinu Tartit na Festivalu v poušti v Mali. Nic nevypovídá lépe o fascinující rozlehlosti Sahary nežli hudba pěti žen a čtyř mužů nomádského etnika Tuaregů. Stejné národnosti je další světoznámá kapela, Tinariwen - na rozdíl on nich ale Tartit hrají tichou, hypnotickou a trans navozující hudbu: ženy sedí v kruhu, rituální zpěv doprovázejí bubny, muži se přidávají s elektrickými i akustickými strunnými nástroji. Muži jsou zahalení, zpěvačky nikoli - u Tuaregů jsou to na rozdíl od jiných islámských národů ženy, kdo si svobodně vybírají manžely.
Etran Finatawa - Niger
"Elektrické kytary i tradiční nástroje se navzájem proplétají, zvolání i odpovědi vibrují v pouštní výhni. Srovnání nechme stranou, tento debut má sílu dynamitu," (Global Rhythm, 2006). Skupina Etran Finatawa ze Sahary byla letos nominována v cenách BBC Radio 3 jako objev roku. Mocnou a hypnotickou hudbu tvoří ostré tóny elektrických kytar, dunění perkusí a sborový zpěv. Domovem skupiny je stát Niger, který leží jižně od Alžíru, sestavu tvoří známí pouštní nomádi Tuaregové i hudebníci etnika Wodaabe, kteří jsou proslulí křiklavě pomalovanými obličeji.
Afel Bocoum – Mali
Kytarista Ali Farka Toure je posmrtně označován za genia africké hudby, a o necelou generaci mladší Afel Bocoum je Toureho nejtalentovanějším nástupcem. Bocoum hrál v Toureho skupině od svých 13 let, a během dalších tří dekád vydatně přispěl k hudbě, s níž Toure získal během svého života dvakrát cenu Grammy. Roku 2002 Bocoum spolupracoval s rockovou ikonou i znalcem africké hudby Damonem Albarnem, zpěvákem skupiny Blur, společně vystupovali v Londýně i v Dánsku. Bocoumova hudba představuje tu nejkřehčí, virtuozně propracovanou odnož pouštního blues.
Jim Murple Memorial - Francie
Doménou skupiny je jamajský R&B, jehož kořeny se prostírají od jamajského hlavního města Kingstonu až k jazzové metropoli New Orleansu a sahají do 50. a 60. let. V této kouzelná době se rodilo reggae Boba Marleyho i soul Otise Reddinga - a nikdo nedokázal tuto éru oživit s takovým šarmem a lehkostí jako francouzská sestava Jim Murple Memorial: nonšalantní propojení synkop, ska, boogie, rocksteady a soulu.
Sonic Junior - Brazílie
Sao Paulo, nejlidnatější a nejpestřejší velkoměsto světa, je živelnou zvukovou laboratoří, džunglí DJů i hudebních šamanů. Z tohoto tavícího kotlíku pochází nejprogresivnější umělec nezávislé brazilské hudby Sonic Junior, producent, hráč na perkuse a zpěvák. Před dvěma lety dva z jeho videoclipů nominovala MTV Brazil jako "Nejlepší elektronické video", Sonic Junior representoval Brazílii v Paříži na přehlídce “Fête de la Musique” a na veletrhu Popkomm v Berlíně.
ZUCO 103 – Brazílie/Holandsko
Jak zkombinovat sambu se samplovanou taneční hudbou? Lze propojit karneval v Riu s evropskými tanečními kluby? Zuco 103 předčí všechny rutinní fuze a staví na energii živého bubeníka, klávesového kouzelníka a ohnivých vokálech zpěvačky Lilian Vieiry z Rio de Janeira. V koncertní podobě jsou navíc posíleni o kytaristu a basistu. Jejich poslední album Whaa je směsí acid jazzu, Brazilie a elektroniky okořeněnou navíc o dub a vlivy z Kuby a Etiopie. V nahrávce hostuje pionýr reggae Lee 'Scratch' Perry i enfant terrible barcelonské scény Dani Macaco.
Cracow Klezmer Band - Polsko
Cracow Klezmer Band čerpá ze stejných kořenů jako Klezmatics, hraje s vitalitou, duchovní hloubkou i úsměvem. Čtyřčlenná skupina debutovala roku 2000 albem na značce Tzadik, kterou vede newyorský avantgardista John Zorn. Vyhraněný styl je svázán s geniem loci židovského Krakova. Holocaust změnil židovskou čtvrt ve vylidněné ruiny, v nichž se mimochodem natáčel Spielbergův Schindlerův seznam, který inspiroval celou generaci polských klezmerbandů. K těm nejlepším patří Cracow Klezmer Band, hrající expresivní hudbu z města, v němž je každý kámen tichým svědkem židovských dějin.
Didier Awadi – Senegal/Francie
Africký hip hop je světovým trendem, a Didier Awadi byl zakladatel průlomové senegalské skupiny Positive Black Soul. Jejich alba vydával Chris Blackwell, objevitel Boba Marleyho, roku 1997 vystoupili na prestižním francouzském veletrhu Midem. O tři roky později se Awadi osamostatnil, získal cenu francouzského rozhlasu RFI, a v Mali cenu jako Nejlepší africký rapper. Roku 2004 byl vybrán jako jeden ze 40 účinkujících do programu veletrhu Womex.
Awadi si zakládá na africké identitě, na turné ho doprovázejí Afričané s korou a perkusemi. Podobně jako jiní afričtí rappeři, je Awadi nejen ostrý kritik, ale zároveň idealista, jeho zatím poslední album se jmenuje Un autre monde est possible (Jiný svět je možný), letos chystá velmi ambiciózní projekt African Presidents, věnovaný osvíceným africkým státníkům včetně Nelsona Mandely. "Oni měli své sny - ale co ty sny znamenají roku 2007? Ten oheň musí hořet dál."
