PARTYINFO
SPEED8 - PERFECT BALANCE
| Datum konání: |
| 25.05.2007 - pátek |
| Místo konání: |
| Plzeň - Granit |
| DJs: |
| Marcus Cooper, Petr Holman, Molczik, Jacker, Mr. Pole, Acidflash |
| Popis: |
| vstup do 23:00 80 czk, poté 100 czk |
| Line-up: |
| 21:00 – 22:00 party intro - Acidflash 22:00 – 24:00 Molczik 00:00 – 01:30 Petr Holman 01:30 – 03:00 Marcus Cooper 03:00 – 04:30 Mr. Pole 04:30 – 06:00 Jacker |
Rozhovor s Petrem Holmanem k Perfect Balance
Ahoj Petře, jak se pořád máš? Naposledy jsme se viděli někdy před půl rokem, ale to jsme ani moc nepokecali. Tak co je tedy u DJe Petra Holmana nového?
Spousta nových desek, jedna rýsující se nová rezidentura v Praze – jinak snad zůstává vše při starém, včetně chuti hrát.
Ty jsi začínal s DJngem už koncem devadesátých let. Jaké to tenkrát vlastně bylo? Spousta dnešních party people si devadesátá léta a tehdejší akce vůbec nepamatuje.
Moc rád na tu dobu vzpomínám, protože to bylo o muzice, o zábavě, o jakési zvláštní sounáležitosti a komunitě. Hrálo se spíš v klubech a halovek nebo letních open airů bylo poskrovnu. O to víc si lidi vážili toho, když se podařilo sem tam přivézt nějakou zahraniční hvězdu. Dnes jsou lidi namlsaní, line-up musí být plný zvučných jmen a hvězd, což s sebou přináší nutnost investovat obrovské částky do reklamních kampaní, shánět sponzory atd. S tím jde ruku v ruce komercionalizace. Ale je to asi logický vývoj.
Já na to taky rád vzpomínám. Jak jsi se vlastně vypořádal s komercializací taneční scény a jejího posunu do širokého povědomí veřejnosti?
Já jsem tohle vlastně nijak neřešil. Jediné, co jsem udělal bylo, že jsem zprovoznil svůj web (www.petrholman.cz) , o který se dodnes starám sám. Aby byl dnes dýdžej komerčně úspěšný, musí mít kolem sebe tým, který se mu stará o PR (prostě, aby se o něm psalo v médiích), reklamu, booking, produkci atd. Kvalita jeho hraní, či muziky, kterou prezentuje, přitom není to nejdůležitější.
Ty ale nejsi profesionální DJ, ne? Co tě vlastně živí?
Řekl bych to asi takto: Nejsem na hraní finančně závislý a jsem za to hrozně rád. Poskytuje mi to totiž velkou míru svobody, nenastupuju za gramce s pocitem, že musím hrát to či ono, že musím splnit jakási očekávání. Hraju tak, jak to cítím, co se mi líbí a jsem rád, když se to líbí i lidem, pro které hraju. A co mě živí? Vystudoval jsem žurnalistiku, dost dlouho jsem působil na šéfredaktorských pozicích v několika rádiích a jako vedoucí zahraniční rubriky Televizních novin na Nově. Novinařinu dělám i dnes, i když v trochu jiné podobě, což je v době internetu docela logické. Dlouho taky fotografuji, v poslední době jsem se přiučil i mnoha věcem v oblasti videa, střihu, produkce, postprodukce a režie. To všechno mě dnes živí.
Hm, to je zajímavé. Ale zpět k akcím. Jsi jeden z předních českých trance DJs. Vlastně si teď nevybavuji nikoho, kdo by hrál trance dřív než ty. Hrál jsi tento styl po celou svojí kariéru, nebo jsi se k němu nějak dopracoval?
Ale ano, najdou se i tací, kteří hráli trance ještě přede mnou, např. Michal Jirák aka dj Mysh nebo na začátku své kariéry Elekromajk, který dnes hraje pod svým vlastním jménem Michael Burian. A k tranceu jsem se nijak nedopracoval, ale hrál jsem ho od samého začátku, protože se mi prostě líbí a taky jsem se na něm učil hrát, což je mnohem těžší, než kdybych se byl býval učil na house nebo technu. Ale já jsem sveřepě trval na svém. Na svoji lásku k trance jsem někdy i doplatil. Dodnes třeba nesmím hrát v pražském Studiu 54, protože se to tam prý nehodí. Je to jejich názor a jim ho neberu. Byly i doby, kdy se o trance buď nemluvilo vůbec a když už, tak jen negativně jako o nějaké komerci nebo jako o něčem méněcenném. Ale stejně jako u jiných žánrů i v tomto případě platí, že existuje trance kvalitní i trance špatný. Je to věc vkusu a výběru.
Jaký trance tě vlastně nejvíc baví? Je přeci spousta druhů.
To máš pravdu a strašně těžko se na to odpovídá. Já mám rád trance proto, že tam má důležitou roli melodie, že je to styl velmi emotivní. A to je pro mě rozhodující.
Málokdo asi ví, že ty nejsi rodilý pražák, ale že pocházíš ze západních Čech, konkrétně z Mariánských Lázní. Ale tady v těch končinách moc nehraješ, v Plzni vystoupíš vůbec poprvé. Jak je to možné? To tě Praha tolik učarovala?
Je pravda, že Prahu mám hrozně rád, ale to nemá s hraním nic společného. Skoro stejně často jako v Praze hraju v Brně, dříve jsem hrával dost často v ostravském Fabriku, ale i jinde. I v zahraničí, třeba dvakrát v anglickém Bristolu, odkud jsou třeba Massive Attack a spusta dalších skvělých muzikantů. Ve svém rodišti v Mar. Lázních jsem hrál jednou v D-klubu a pak si vzpomínám také na hraní s LayDee Jane v Horní Bříze nedaleko Plzně. Jak už jsem naznačil, nemám nikoho, kdo by mi zajišťoval booking, komunikoval s kluby atd. Hraju, a hrozně rád, prostě tam, kam mě pozvou. Je to na promotérech a majitelích klubů. A nějakou shodou okolností se prostě stalo, že z kraje, ze kterého pocházím, přišlo těch pozvání poskrovnu.
Víš nějaké detaily o plzeňské scéně? Znáš někoho z místních DJs, nebo nějaké akce?
Přiznám se, že detailů moc nevím. Vybavují se mi jména klubů jako Mazaný králíček, Granit, a pak taky In Spiral, protože v Praze býval klub Spiral, kde jsem začínal. V každém případě jsem na setkání s plzeňskou scénou tváří v tvář zvědavý a moc se těším.
Když se řekne „Plzeň“. Co se ti krom piva ještě vybaví?
Ještě jako dítě jsem jezdil s rodiči nebo s dědou každý rok na výstavy Ex Plzeň. Byly to potravinářské výstavy a za komunistů tam bylo k sehnání zboží, které jste pak na pultech obchodů většinou marně hledali. Ale to pivo fakt nemohu nezmínit, gambáč je prostě gambáč.
Tak mě napadá. Ty jako „služebně starší“ hraješ pořád určitě z gramofonů, vid? Jaký máš vlastně vztah k digitalizaci DJingu?
Je to trend, který je třeba brát vážně a kterému bude asi patřit budoucnost. Nesporně to má své výhody. Ale jak správně říkáš, hraju z gramců, občas použiju CD payer. Mám pocit, že díky vinylové desce jsem k té muzice tak nějak blíž, má fyzickou formu a není to jen nějaký datový soubor. Dobré labely si navíc dají práci i s obalem – kolikrát je to docela zajímavé výtvarné dílo. A není nad pocit si na desku šáhnout … Myslím, že každý dýdžej by se měl nejdřív naučit hrát z vinylů, aby pochopil, o čem to je. Pak už může přejít na cokoliv, ale ten vinylový základ je důležitý. I přesto, že jsou desky nejnákladnější.
K samotné party. Byl jsi pozván na party Perfect Balance do klubu Granit, za což jsem já osobně moc rád. Ale co lidi, co tě třeba neznají? Na co se mají připravit?
Na TRANCE. Bude záležet na tom, jak bude postaven line-up, jaká bude atmosféra v klubu atd. Uslyší ode mě pestrý set, chvílemi do progresive trance, chvílemi až skoro do techna, aby vzápětí vynikla nějaká úžasná melodická tranceová plocha, která vás odnese do výšin, kde jste možná ještě nebyli. To je obrovské kouzlo téhle muziky.“
Když bych se tě jako barman zeptal co budeš večer pít, co mi odpovíš?
Tak vlakem nebo autobusem obtěžkán přes 20 kg těžkým rekord bagem se mi fakt nechce, takže přijedu autem a zatím to vypadá, že budu i sám řídit. Odpovím ti proto: nealko všeho druhu – i když bych si s tebou strašně rád dal panáka.
OK. Znamenáme si. ) No, jsme téměř u konce tohoto povídání. Ale mam ještě jednu technickou. Mužeš vyjmenovat 3 tracky, které 25.5. od tebe v Granitu určitě uslyšíme?
Já si nikdy dopředu nedělám přesný track list toho, co budu hrát, ale připravím si desky, které tak říkajíc aktuálně hraju nebo bych chtěl zahrát. Těch je tak dva až tři krát více, než kolik mám na set opravdu času. Proto teď neřeknu konkrétní tracky, ale spíš autory a producenty, jejichž desky budu určitě hrát: Armin van Buuren, Tiesto, Markus Schulz, Gabriel & Dresden. Stačí to takhle?
Stačí, super. Petře, děkuju moc za rozhovor a 25.5. v Granitu nashledanou.
Petr Holman bude jedním z headlinerů Perfect Balance
Marcus Cooper v rozhovoru k Perfect Balance v Plzni
Turné Speed8 Perfect Balance se zastávkou v Plzni
Na party Perfect Balance v plzeňském Granitu (25.5.) vystoupí vedle Marcuse Coopera ještě jedna z předních postav české taneční scény, trancový DJ Petr Holman. I s ním jsme udělali velmi zajímavý rozhovor.
Spousta nových desek, jedna rýsující se nová rezidentura v Praze – jinak snad zůstává vše při starém, včetně chuti hrát.
Ty jsi začínal s DJngem už koncem devadesátých let. Jaké to tenkrát vlastně bylo? Spousta dnešních party people si devadesátá léta a tehdejší akce vůbec nepamatuje.
Moc rád na tu dobu vzpomínám, protože to bylo o muzice, o zábavě, o jakési zvláštní sounáležitosti a komunitě. Hrálo se spíš v klubech a halovek nebo letních open airů bylo poskrovnu. O to víc si lidi vážili toho, když se podařilo sem tam přivézt nějakou zahraniční hvězdu. Dnes jsou lidi namlsaní, line-up musí být plný zvučných jmen a hvězd, což s sebou přináší nutnost investovat obrovské částky do reklamních kampaní, shánět sponzory atd. S tím jde ruku v ruce komercionalizace. Ale je to asi logický vývoj.Já na to taky rád vzpomínám. Jak jsi se vlastně vypořádal s komercializací taneční scény a jejího posunu do širokého povědomí veřejnosti?
Já jsem tohle vlastně nijak neřešil. Jediné, co jsem udělal bylo, že jsem zprovoznil svůj web (www.petrholman.cz) , o který se dodnes starám sám. Aby byl dnes dýdžej komerčně úspěšný, musí mít kolem sebe tým, který se mu stará o PR (prostě, aby se o něm psalo v médiích), reklamu, booking, produkci atd. Kvalita jeho hraní, či muziky, kterou prezentuje, přitom není to nejdůležitější.
Ty ale nejsi profesionální DJ, ne? Co tě vlastně živí?
Řekl bych to asi takto: Nejsem na hraní finančně závislý a jsem za to hrozně rád. Poskytuje mi to totiž velkou míru svobody, nenastupuju za gramce s pocitem, že musím hrát to či ono, že musím splnit jakási očekávání. Hraju tak, jak to cítím, co se mi líbí a jsem rád, když se to líbí i lidem, pro které hraju. A co mě živí? Vystudoval jsem žurnalistiku, dost dlouho jsem působil na šéfredaktorských pozicích v několika rádiích a jako vedoucí zahraniční rubriky Televizních novin na Nově. Novinařinu dělám i dnes, i když v trochu jiné podobě, což je v době internetu docela logické. Dlouho taky fotografuji, v poslední době jsem se přiučil i mnoha věcem v oblasti videa, střihu, produkce, postprodukce a režie. To všechno mě dnes živí.
Hm, to je zajímavé. Ale zpět k akcím. Jsi jeden z předních českých trance DJs. Vlastně si teď nevybavuji nikoho, kdo by hrál trance dřív než ty. Hrál jsi tento styl po celou svojí kariéru, nebo jsi se k němu nějak dopracoval?
Ale ano, najdou se i tací, kteří hráli trance ještě přede mnou, např. Michal Jirák aka dj Mysh nebo na začátku své kariéry Elekromajk, který dnes hraje pod svým vlastním jménem Michael Burian. A k tranceu jsem se nijak nedopracoval, ale hrál jsem ho od samého začátku, protože se mi prostě líbí a taky jsem se na něm učil hrát, což je mnohem těžší, než kdybych se byl býval učil na house nebo technu. Ale já jsem sveřepě trval na svém. Na svoji lásku k trance jsem někdy i doplatil. Dodnes třeba nesmím hrát v pražském Studiu 54, protože se to tam prý nehodí. Je to jejich názor a jim ho neberu. Byly i doby, kdy se o trance buď nemluvilo vůbec a když už, tak jen negativně jako o nějaké komerci nebo jako o něčem méněcenném. Ale stejně jako u jiných žánrů i v tomto případě platí, že existuje trance kvalitní i trance špatný. Je to věc vkusu a výběru.
Jaký trance tě vlastně nejvíc baví? Je přeci spousta druhů.
To máš pravdu a strašně těžko se na to odpovídá. Já mám rád trance proto, že tam má důležitou roli melodie, že je to styl velmi emotivní. A to je pro mě rozhodující.
Málokdo asi ví, že ty nejsi rodilý pražák, ale že pocházíš ze západních Čech, konkrétně z Mariánských Lázní. Ale tady v těch končinách moc nehraješ, v Plzni vystoupíš vůbec poprvé. Jak je to možné? To tě Praha tolik učarovala?
Je pravda, že Prahu mám hrozně rád, ale to nemá s hraním nic společného. Skoro stejně často jako v Praze hraju v Brně, dříve jsem hrával dost často v ostravském Fabriku, ale i jinde. I v zahraničí, třeba dvakrát v anglickém Bristolu, odkud jsou třeba Massive Attack a spusta dalších skvělých muzikantů. Ve svém rodišti v Mar. Lázních jsem hrál jednou v D-klubu a pak si vzpomínám také na hraní s LayDee Jane v Horní Bříze nedaleko Plzně. Jak už jsem naznačil, nemám nikoho, kdo by mi zajišťoval booking, komunikoval s kluby atd. Hraju, a hrozně rád, prostě tam, kam mě pozvou. Je to na promotérech a majitelích klubů. A nějakou shodou okolností se prostě stalo, že z kraje, ze kterého pocházím, přišlo těch pozvání poskrovnu.Víš nějaké detaily o plzeňské scéně? Znáš někoho z místních DJs, nebo nějaké akce?
Přiznám se, že detailů moc nevím. Vybavují se mi jména klubů jako Mazaný králíček, Granit, a pak taky In Spiral, protože v Praze býval klub Spiral, kde jsem začínal. V každém případě jsem na setkání s plzeňskou scénou tváří v tvář zvědavý a moc se těším.
Když se řekne „Plzeň“. Co se ti krom piva ještě vybaví?
Ještě jako dítě jsem jezdil s rodiči nebo s dědou každý rok na výstavy Ex Plzeň. Byly to potravinářské výstavy a za komunistů tam bylo k sehnání zboží, které jste pak na pultech obchodů většinou marně hledali. Ale to pivo fakt nemohu nezmínit, gambáč je prostě gambáč.
Tak mě napadá. Ty jako „služebně starší“ hraješ pořád určitě z gramofonů, vid? Jaký máš vlastně vztah k digitalizaci DJingu?
Je to trend, který je třeba brát vážně a kterému bude asi patřit budoucnost. Nesporně to má své výhody. Ale jak správně říkáš, hraju z gramců, občas použiju CD payer. Mám pocit, že díky vinylové desce jsem k té muzice tak nějak blíž, má fyzickou formu a není to jen nějaký datový soubor. Dobré labely si navíc dají práci i s obalem – kolikrát je to docela zajímavé výtvarné dílo. A není nad pocit si na desku šáhnout … Myslím, že každý dýdžej by se měl nejdřív naučit hrát z vinylů, aby pochopil, o čem to je. Pak už může přejít na cokoliv, ale ten vinylový základ je důležitý. I přesto, že jsou desky nejnákladnější.
K samotné party. Byl jsi pozván na party Perfect Balance do klubu Granit, za což jsem já osobně moc rád. Ale co lidi, co tě třeba neznají? Na co se mají připravit?
Na TRANCE. Bude záležet na tom, jak bude postaven line-up, jaká bude atmosféra v klubu atd. Uslyší ode mě pestrý set, chvílemi do progresive trance, chvílemi až skoro do techna, aby vzápětí vynikla nějaká úžasná melodická tranceová plocha, která vás odnese do výšin, kde jste možná ještě nebyli. To je obrovské kouzlo téhle muziky.“
Když bych se tě jako barman zeptal co budeš večer pít, co mi odpovíš?
Tak vlakem nebo autobusem obtěžkán přes 20 kg těžkým rekord bagem se mi fakt nechce, takže přijedu autem a zatím to vypadá, že budu i sám řídit. Odpovím ti proto: nealko všeho druhu – i když bych si s tebou strašně rád dal panáka.
OK. Znamenáme si. ) No, jsme téměř u konce tohoto povídání. Ale mam ještě jednu technickou. Mužeš vyjmenovat 3 tracky, které 25.5. od tebe v Granitu určitě uslyšíme?
Já si nikdy dopředu nedělám přesný track list toho, co budu hrát, ale připravím si desky, které tak říkajíc aktuálně hraju nebo bych chtěl zahrát. Těch je tak dva až tři krát více, než kolik mám na set opravdu času. Proto teď neřeknu konkrétní tracky, ale spíš autory a producenty, jejichž desky budu určitě hrát: Armin van Buuren, Tiesto, Markus Schulz, Gabriel & Dresden. Stačí to takhle?
Stačí, super. Petře, děkuju moc za rozhovor a 25.5. v Granitu nashledanou.
Dlouho? No jo, v Plzni naposledy loni v září na Tranceparade to je fakt. Nové věci nebo události jistě jsou. Z těch zásadních a pozitivních, že skvěle funguje pořad Style Clubbing na Rádiu Zlín a získal jsem proto i reprízu, a práce pro vydavatelství RGM jako vedoucí divize dj&dance, kde se připravují myslím zajímavý projekty v oblasti elektronický hudby, o kterých jistě později uslyšíte…! 
Mám svůj koncept nocí Perfect Balance, s kterým jezdím prakticky všude po Česku i Slovensku! Pravidelný residentní noci probíhají a probíhaly v pražském populárním klubu Studiu54 (2005-2006), ve zlínském klubu Velryba (2006-2007), v bratislavském klubu Duna (2006), ve slovenském populárním klubu Ministry Zvolen (2006-2007), v mosteckém top klubu Duplex (2006-2007). Mimo to samozřejmě jezdím i na jiná místa, vše najdete na mým webu. 
Mezi vystupujícími DJs se objeví samozřejmě tahoun celého turné, rezident takových klubů jakými jsou Duplex Praha, Studio 54 Praha a některých dalších jak v Česku, tak i na Slovensku. Loni v září se poprvé úspěšně představil v Plzni, a to na megaparty Tranceparade. Dámy a pánové, hlavním bavičem na party Perfect Balance bude DJ 