PARTYINFO
SOFT MACHINE
| Datum konání: |
| 04.10.2007 - čtvrtek |
| Místo konání: |
| Praha - Akropolis |
| Live: |
| Soft Machine (uk) |
Legendární kapela Soft Machine vystoupí poprvé v Praze
Vznikli v roce 1966 v britském Canterbury a v jejich zakládající sestavě se objevila později velmi zvučná jména: Například bubeník a zpěvák Robert Wyatt, který se výrazně prosadil i po odchodu z kapely v roce 1971. Dodnes působí jako velice osobitý rockový zpěvák, klavírista a autor fantaskních zvukových ploch, navzdory zranění, které jej v roce 1973 upoutalo na vozík. Dalším byl o 7 let starší beatnik původem z Austrálie, kytarista, zpěvák a poeta Daevid Allen. To on vymyslel pojmenování Soft Machine podle knížky Williama Burroughse. Odešel již po roce a v Paříži pak rozvíjel další proslulý projekt Gong.
Talentované muzikanty spříznilo nadšení pro ulítlý free jazz i řízný rock´n´roll a z tohoto spojení vyrostla první britská psychedelická kapela. Soft Machine brzy zapadli do londýnského podzemí a neobešla se bez nich žádná klíčová hippie akce. V roce 1968 zabodovali i v USA, kde vystupovali společně s Jimi Hendrixem. Nad jejich objevnou kombinací psychedelického rocku s nepředvídatelnými jazzovými improvizacemi se dodnes tají dech. Předznamenali progresivní rockovou scénu 70. let, jednu z podob jazzrockového páření a postupem času rozšiřovali stylový záběr o další experimenty, o minimalistické plochy a zvukové nápady. Časopis Melody Maker ocenil jejich šesté LP v roce 1973 jako nejlepší britské jazzové album a o rok později je vyhlásil nejlepší skupinou roku.
Soft Machine se rozpadli v roce 1981 a v roce 1984 ještě uspořádali jeden koncert. Legendu oživili před třemi roky čtyři z nejvýznamnějších členů kapely, zpočátku pod názvem Soft Machine Legacy. Hugh Hopper pamatuje absolutní začátky skupiny – hrával s Allenem a Wyattem ještě před založením skupiny Soft Machine, jejímž baskytaristou byl v letech 1969-73. John Marshall byl nejdéle sloužícím nástupcem Wyatta u bicích od roku 1972 až do jejího rozpadu. Kytary se v obnovené skupině ujal John Etheridge, člen sestavy z let 1975-78. Jeho tehdejší dráhu v Soft Machine ukončila úžasná nabídka od houslového virtuóza Stéphana Grappeliho, v jehož skupině pak setrval až do roku 1981. Posledním členem se v roce 2004 stal legendární saxofonista Elton Dean (v Soft Machine hrával v letech 1969-72), který však bohužel v únoru loňského roku zemřel. Na jeho místo byl povolán Theo Travis, respektovaný londýnský saxofonista a skladatel, účastník i autor mnoha projektů. V některých z nich se už v minulosti setkal s Marshallem i Etheridgem, takže jeho vstup do spolupráce byl plynulý a přirozený.
Zatím poslední deska The Steam navazuje na starší tvorbu kapely propojením propracovaných komponovaných ploch s volně improvizovanými pasážemi. Mezi autory se po boku Hoppera a Etheridga zařadil i nováček Travis. Někdejší dominující klávesový sound nahrazují digitální samplovací techniky a postupy, umožňující mnohem bohatší práci se zvukem. Travis například vrství v reálném čase během koncertu zvuky saxofonů a fléten přes sebe, a tak ve spojitosti se sónickou rozmáchlostí Etheridgovy kytarou máte dojem, že slyšíte mnohem víc muzikantů než jen čtyři. Budeme svědky psychedelie, jazz rocku, improvizace i experimentů, osvětlených současnými přístupy a technologiemi. Vedle úplně nových skladeb se samozřejmě dostane i na ohlasy klasických studiových prací ze starých elpíček. Konkrétně se můžeme těšit třeba na Facelift, Kings & Queens, Slightly All The Time, As If ("5") nebo na Chloe And The Pirates.
(Aleš Opekar, srpen 2007)
Ve čtvrtek 4. října přijede do Prahy další z kapel, která ztělesňuje
velký kus rockové i jazzové historie. V Paláci Akropolis zahrají
legendární Soft Machine!
Vznikli v roce 1966 v britském Canterbury a v jejich zakládající sestavě se objevila později velmi zvučná jména: Například bubeník a zpěvák Robert Wyatt, který se výrazně prosadil i po odchodu z kapely v roce 1971. Dodnes působí jako velice osobitý rockový zpěvák, klavírista a autor fantaskních zvukových ploch, navzdory zranění, které jej v roce 1973 upoutalo na vozík. Dalším byl o 7 let starší beatnik původem z Austrálie, kytarista, zpěvák a poeta Daevid Allen. To on vymyslel pojmenování Soft Machine podle knížky Williama Burroughse. Odešel již po roce a v Paříži pak rozvíjel další proslulý projekt Gong. Talentované muzikanty spříznilo nadšení pro ulítlý free jazz i řízný rock´n´roll a z tohoto spojení vyrostla první britská psychedelická kapela. Soft Machine brzy zapadli do londýnského podzemí a neobešla se bez nich žádná klíčová hippie akce. V roce 1968 zabodovali i v USA, kde vystupovali společně s Jimi Hendrixem. Nad jejich objevnou kombinací psychedelického rocku s nepředvídatelnými jazzovými improvizacemi se dodnes tají dech. Předznamenali progresivní rockovou scénu 70. let, jednu z podob jazzrockového páření a postupem času rozšiřovali stylový záběr o další experimenty, o minimalistické plochy a zvukové nápady. Časopis Melody Maker ocenil jejich šesté LP v roce 1973 jako nejlepší britské jazzové album a o rok později je vyhlásil nejlepší skupinou roku.
Soft Machine se rozpadli v roce 1981 a v roce 1984 ještě uspořádali jeden koncert. Legendu oživili před třemi roky čtyři z nejvýznamnějších členů kapely, zpočátku pod názvem Soft Machine Legacy. Hugh Hopper pamatuje absolutní začátky skupiny – hrával s Allenem a Wyattem ještě před založením skupiny Soft Machine, jejímž baskytaristou byl v letech 1969-73. John Marshall byl nejdéle sloužícím nástupcem Wyatta u bicích od roku 1972 až do jejího rozpadu. Kytary se v obnovené skupině ujal John Etheridge, člen sestavy z let 1975-78. Jeho tehdejší dráhu v Soft Machine ukončila úžasná nabídka od houslového virtuóza Stéphana Grappeliho, v jehož skupině pak setrval až do roku 1981. Posledním členem se v roce 2004 stal legendární saxofonista Elton Dean (v Soft Machine hrával v letech 1969-72), který však bohužel v únoru loňského roku zemřel. Na jeho místo byl povolán Theo Travis, respektovaný londýnský saxofonista a skladatel, účastník i autor mnoha projektů. V některých z nich se už v minulosti setkal s Marshallem i Etheridgem, takže jeho vstup do spolupráce byl plynulý a přirozený.
Zatím poslední deska The Steam navazuje na starší tvorbu kapely propojením propracovaných komponovaných ploch s volně improvizovanými pasážemi. Mezi autory se po boku Hoppera a Etheridga zařadil i nováček Travis. Někdejší dominující klávesový sound nahrazují digitální samplovací techniky a postupy, umožňující mnohem bohatší práci se zvukem. Travis například vrství v reálném čase během koncertu zvuky saxofonů a fléten přes sebe, a tak ve spojitosti se sónickou rozmáchlostí Etheridgovy kytarou máte dojem, že slyšíte mnohem víc muzikantů než jen čtyři. Budeme svědky psychedelie, jazz rocku, improvizace i experimentů, osvětlených současnými přístupy a technologiemi. Vedle úplně nových skladeb se samozřejmě dostane i na ohlasy klasických studiových prací ze starých elpíček. Konkrétně se můžeme těšit třeba na Facelift, Kings & Queens, Slightly All The Time, As If ("5") nebo na Chloe And The Pirates.
(Aleš Opekar, srpen 2007)