Blíží se další ročník zajímavého festivalu New! New!. Přečtěte si krátké profily interpretů, kteří na něm vystoupí.
Murcof (MEX, The Leaf)Mexická elektronická scéna je pro nás velkou neznámou. Není to však jediný důvod, proč bude vystoupení Fernanda Corony známého pod uměleckou přezývkou Murcof jedinečné. Corona pochází z malého přístavního městečka Ensenada v Mexiku, kde také začal produkovat své první elektronické nahrávky. V roce 2000 se přestěhoval do sousední Tijuany, kde působí zeskupení Nortec Collective zastřešující hudebníky a vizuální umělce, kteří míchali vlivy tradiční mexické kultury s moderní technologií. Corona se stal členem tohto zeskupení s projektem Terrestre, který samploval ze salsa a tambora desek. Samplování se stalo jedním z hlavních pilířů Murcofové tvorby, ale v jeho případě nejde o bezduché copy and paste, ale o originální rekontextualizaci. Debutoval v roce 2002 albem Martes, kde abstraktní skladby s minimalistickým beatem a glitchy perkusí doplnil samply z díl soudobé klasické hudby. Tento koncept – kombinace elektronické a klasické hudby – byl unikátní a inspiroval mnohé hudební projekty jako například Deaf Center. Murcof se začátkem druhého milénia přestěhoval do španělské Barcelony, kde potkal Tonyho Morley z labelu Leaf, který se stal jeho domovským labelem. Následovali alba Utopia (2004) a Remembranza (2005), které jen potvrdili Murcofův nesmírný hudební talent. V září tohto roku vyšel zatím jeho poslední album Cosmos, který nejlépe vystihuje spojení „opus magnum“. Cosmos je monumentálním dílem, které obsahuje orchestrální samply připomínající Ligetiho skladby pro Kubrickova 2001: A Space Odyssey.
www.murcof.comwww.myspace.com/murcof
Tujiko Noriko (JAP, Editions Mego)Éterická Japonka Tujiko Noriko je českému publiku poměrně známá. Její laptop pop a snový vokál mnozí přirovnávají k islandské divě Bjork. Tujiko pochází z japonské Osaky a zpívá už od svých tří let, i když zlom v její hudební kariéře nastal až koncem devadesátých let, když si koupila svůj první syntetizátor a sampler. Už o rok později vydává svoje debutové album Keshou to Heitai a poté její úspěšný a kritikmi ceněný album Shojo Toshi, který ji světu představil jako talentovanou hudebnici se smyslem pro pop i elektronické experimenty. Zasněné zvukové plochy jsou umocněné jejím zpěvem, který je ve velké většině japonský. Spolupracovala s mnohými hudebníky, asi nejznámější je její kolaborace s japonským producentem Aoki Takamasem. Od roku 2000 Tujiko nahrála vícero alb, účastnila se různých kolaborací a také začala točit krátké filmy. V roce 2007 vydává svůj nový album Solo, jehož název prozrazuje návrat Tujiko k sólové tvořbě. Solo je excelentním experimentálním popem, který je melancholický, ale rozvěrný, popový i avantgardní. „Tujiko Noriko na novém albu zní vlastně jako vždy, jenom lépe“, píše De:Bug. „Noriko je příliš vynalézává, příliš rozmarná, nebo jen příliš rychlá na to, aby sme ji pochopili“, dodává Pitchfork.
Milanese (UK, Planet Mu)Londýnský rodák Steve Milanese je mistrem dark beatů a paranoidních zvukových ploch, které by se výborně hodili jako soundtrack do filmů Apocalypse Now nebo Mad Max. Milanese je známý svou nekompromisní produkcí oscilující mezi dubstepem, IDM, jungle a technem, kterou vydává na labelech jakou jsou Warp, Seed, Arcola nebo Planet Mu. Jeho hudba by se dala označit jako „dancefloor electronica“, elektronika, při poslechu které nejenže pokyvujete hlavou, ale která vás i roztancuje. Debutoval v roce 2003 EP-čkem Cognac na Various Production, jeho první album Extend vyšel minulý rok na labelu Planet Mu. Extend je urban elektronika pro 21. století, plná samplů z béčkových filmů a různých ruchů a zvuků, na pozadí tučného dubstep-tech beatu. „Nahrávání Extend mi trvalo téměř dva roky, v mém domě byli celé mésíce dělnící kvůli rekonstrukci, neměl jsem práci, pak když byl dům hotový, našel jsem si práci, která nestála za nic...bylo to fakt na zbláznění, a částečně i proto je Extend tak agresivní,“ říká Milanese v rozhovoru pro Spannered. Extend se dočkal kreativní remanipulace od Clarka, Hrdvsion nebo Venger, a jejich remixy vyšly tento rok pod názvem Adapt. „Rád produkuji různé styly, nechci pořád dělat jen dubstep, grime nebo jungle – chci aby byl každý můj track jiný...,“ dodává Steve Milanese.
www.myspace.com/milanese1Philipp Quehenberger (AT, Mego editions)Tento rodák z Innsbrucku, jehož temná a rozlámaná elektronická hudba spadá někam mezi Ministry, Prodigy či dokonce Adult, objevil lásku k elektronické hudbě ve studiu svého otce, načež začal hrát na piano a motat se kolem syntezátorů. V několika menších kapelách si pak vyzkoušel celou škálu stylů od death metalu až po rock, aby pak po svém pěstoval zvuky kloubící industriál a electroclash. Od roku 1994, kdy se dal na solo dráhu, používá upravené dětské hudební nástroje a na koncertech nosí divné kostýmy. Hned svým prvním albem „Phantom in Paradise“ upoutal pozornost redaktorů uznávaného hudebního časopisu Wire, kde jeho styl David Stubbs označil za „těžkou, špinavou a šílenou záležitost, kterou by nevpustili do žádného klubu, se vskutku neúmornými bicími a pořád se měnící rytmickou mozaikou.“ Neméně zajímavé jsou jeho kolaborace z hudebníky jako je Ilpo Väisänen (Pan Sonic), Alexei Borisov (F.R.U.I.T.S.) nebo Pomassl.
www.myspace.com/philippquehenberger Bodi Bill (DE, Sinnbus)Je málo projektů, které s takou bravurností snoubí popovou estetiku s poslechovou elektronikou a tanečnímí beaty. Bodi Bill se pohybují na pomezí klubové kultury a precizního song-writingu. Alex Amoon a Fabian Fenk nejsou žádní nováčci, jejich solo projekty Nonostar (Amoon) a Pantasz (Fenk) se objevili na labelech jako Bpitch Control, Sinnubus nebo Keplar. Jejich debutové album „No More Wars“ je nejlepším důkazem pestré hudební palety dua Bodi Bill – najdete na něm nádherné elektro-akustické skladby s klavírními a smyčcovými party, které si nahráli sami, ale také popové songy s vokály nebo inteligentní taneční tracky. Při skládaní své hudby využívají samplování a field recordings, v čem se řadí vedle umělců jako Murcof nebo Matthew Herbert. Bodi Bill je elektronický pop, který vás nakopne.
www.myspace.com/bodibillElektrabel (CZ, Axis Records)Jsou umělci, o kterých se doma moc neví, ale v zahraničí dokázali víc než mnohé mediálně provařené domácí „hvězdy“. Břeclavský rodák tvořící pod nickem Elektrabel je toho příkladem. Když mu na sublabelu 6277 legendárního labelu Axis patřícímu jednému z nejrespektovanějších techno producentů a DJ´s Jeffu Millsovi, vyšla 12“ „Crocks EP“, mnozí ani nevědeli, že Elektrabel je Čech. Další desky nenechali na sebe dlouho čekat. Následovalo turné v klubech jako je berlínský Tresor, nebo klub Womb v Tokiu, kde Elektrabel přijel na osobní pozvání Jeffa Millse. V současnoti Elektrabel pracuje kromě jiného i na projektu Cyberia Divinorum, který také stojí za remixem pro ambientní projekt Kora et le Mechanix. „...Je jasné, že má před sebou dlouhou a zajímavou budoucnost,“ neřekl o něm nikdo jiný než Jeff Mills.
www.elektrabel.infowww.myspace.com/elektrabelInsect Elektrika (CZ)Jeden z mála minimal projektů v českých luzích a hájích Insect Elektrika se na scéně objevil zhruba před rokem. Dvojice mladých producentů se nechala inspirovat berlínským minimal technem, konkrétně zejména labelem minimal nestora Richieho Hawtina M_Nus. Dle vlastních slov kluků z Insect Elektrika, jejich projekt uzřel světlo světa „při konzumaci česnakové polévky, která svým účinkem vyvolala chemickou reakci v podobě zlého modrého skřítka, který zmizel pouze při úplňku a při skládání a produkování hudby“. Zdá se, že chemická reakce stále trvá, a tak můžete projekt Insect Elektrika vidět v českých klubech a na festivalech a není pochyb, že o nich ještě budeme slyšet.
www.myspace.com/insectelektrika The Complainer & The Complainers (PL, .mik.musik.!.)Wojciecha Kucharczyka, známého doposud jako Wojt3k, lze právem považovat za renesančního muže. Jako šéf labelu .mik.musik.!., grafický designer či veterán nesčetných hudebních projektů je řazen mezi přední představitele polské avantgardní scény. K tvorbě svého posledního alba sezval Wojciech, jak si teď skromně říká, hosty z celého světa (schází jenom účastnící z Antarktidy). Jeho příkladný styl předznamenává brněnské vystoupení ve všech bodech. Ať už přechází z tichých balad k šíleným elektronickým rytmům nebo suverenně kříží popový a rockový zvuk, publikum nemá jinou možnost než tančit, skákat… řvát! Wojciechovy hudební reliéfy tvarované s upřímností a naléhavostí připomínají dojímavou cestu kolem světa s třiceti zbývajícími dny do konce života. Pop, který by rozeznal i mimozemšťan.
www.thecomplainer.mikmusik.orgwww.myspace.com/thecomplainer Tibor Holoda (SK)Jeden ze zakladatelů slovenské techno scény, DJ a duchovný otec úspěšného festivalu Wilsonic. Hudební geneze Tibora je spjata s legendárním bratislavský klubem Účko (dnes Subclub), který spolu s Dalem a Tokym vlastnoručně vybudovali začátkem devadesátých let a kromě podzemního klubu tak postavili i základy slovenské taneční scény. Tibor se behěm své DJ-ské kariéry vyprofiloval jako DJ s vytříbeným hudebním vkusem, který se nebojí experimentovat a představovat publiku nové trendy bez toho aby se jim bezhlavě upsal. Jeho DJ sety jsou neortodoxními sonickými narativy, které momentálně můžou obsahovat tracky od avant-rockových Battles až po minimal pop Gui Borrata. V současnosti je Tibor známý hlavně jako organizátor audio-vizuálního festivalu Wilsonic, jednoho z nejdůležitejších hudebních festivalů ve střední Evropě, který se snaží nejen prezentovat progresivní digitální kulturu, ale i podporovat lokální scénu, což konec konců Tibor dělá už víc než patnáct let.
www.myspace.com/tiborholodaClick Joe (CZ)Zdá se, že co se týče minimal/deep scény se má Praha od Brna ještě co učit. Místem, kde se potkávají brněnské minimal heads je populární klubovka Magion a její králem je talentovaný DJ Click Joe. Jeho oblíbeným stylem je minimal, ale i deep house, future jazz a Detroit technem ovlivněná produkce, která v současnosti zažívá svůj boom. V jeho DJ setech můžete v současnosti slyšet desky od Samima z Get Physical, I:Cube z Versatile nebo produkci Abe Duque. Svou DJ-skou kariéru započal v roku 2001 ovlivněn tvorbou Carla Craiga, labely Playhouse nebo Sonar Kollektiv. Hrál už mimo jiné na festivalu Summer of Love, Hradhouse, Colours of Ostrava, v klubech Roxy, Cross, Abaton nebo Subclub.
myspace.com/clickjoeSonority (CZ)Sonority je projekt třiadvacetiletého studenta muzikologie ze Židlochovic, který byl již odmalička obklopen hudbou. Od vážné hudby, kterou slýchával v dětství doma se dostal až k IDM-breakbeat-clicks´n´cuts. Jeho hudba je plná různých mikrosamplů, ruchů a zvuků a kouzelných melodických ploch. Mezi jeho hudební inspirace patří producenti vydávající na labelu Warp, jako například Boards of Canada, Plaid, Clark nebo Squarepusher, ale také kanadská clicks´n´cuts legenda Akufen, Funkstörung nebo Praveen. Sonority vystoupil live se svým projektem vedle takových projektů elektronické hudby jako jsou Kyl the Sistem či Telefon Tel Aviv a také stojí za remixy pro projekty Kora et le Mechanix, Sklenik, Uncless a Ten and Tracer na maďarském labelu Bitlab Records.
www.myspace.com/sonorityidmJamka (SK)Dvoučlenný experimentálno-elektronický projekt Jamka tvoří Monika Šubrtová a Daniel Kordík. Pochází ze Slovenska, kde také odehráli před šesti lety svůj první koncert na vernisáži v Bratislavě a je také součástí slovenského experimentálního kolektivu Urbsounds. Jejich zvuková kakofonie je digitální a analogovou smrští, která nedá posluchači oddechnout. V jejich tvorbě by jste těžko hledali harmonii či melodii, Jamka zkoumá možnosti zvuku a nebojí se zacházet až do extrémů. Představte si třeba Squarepushera na tripu. Projekt Jamka vystoupil na festivalech Multiplace (SK), Next (SK), Firmament (PL), RXTX (SL), Alternativa (CZ) nebo Resistance (UK/SK). Dvojice momentálně žije a tvoří v Londýně, kde dokončuje svůj nový album.
www.myspace.com/jamkaurbsounds Svkschä (SK)O slovenském projektu Svkschä, který je (ne)známý pod jmény Mungular Bubu, Reverend Turbo, Giorgio Dentále, Fuzzy Osbourn JR, či ffff můžete říct cokoliv, kromě toho, že se bere vážně. Je představitelem slovenské „dement-elektronické více méně taneční scény“. Dle vlastních slov je ovlivněn balkánskou dechovkou, organickým elektrem, kopákem, noizem, hloupým IDM, maminčinou polívkou a československým 80ies popem. Je jedním ze zakladatelů internetového labelu Chernobyl musick. Produkuje „písničkový elektrofolk střídaný lo-fi hip-noiz-hopem, emocionálním dubstepem, či sentimentální technostep polkou – často s citlivými vokály na místech, kde jich nikdo nechce“. PS. Svkschä vzkazuje, že „párty začíná, až když se uzamknou únikové východy,“ jak řekl italskému hudebnímu časopisu Metal Vatican.
www.myspace.com/svkschaeInk Flo (CZ)Vyrostl na tekno/DnB akcích pod vlivem levného alkoholu a předražených drog, po přechodu do nového tisíciletí se pak nejčastěji pohyboval na psytrance akcích. Jinak se o něm nic moc neví, občas se od něj objeví nějaká recenze na newmusic.cz nebo psytrance.cz a příležitostně se prý někde ukáže a něco zahraje (třeba na bassta fidli akcích v Uh. Hradišti nebo ve sluníčkových psy chill outech, kde většinou hraje něco, co se tam moc nehodí). Když se mu zadaří pár mixů, říká tomu DJing, když ne, nechává si říkat selector. Stylově cokoliv od mash-up/bastard popu přes breakcore/experimental/IDM až po dubstep, ambient, psytrance atd...
www.last.fm/user/ink_floCooler (HU)Spoluzakladatel a manažer maďarského DIY labelu Bitlab Records vydal svůj první vinyl pod záštitou známého labelu Chi-recordings. Milníkem v jeho kariéře je osmi-stopé album Do Aliens Cry vydané v roce 2005 na belgickém labelu U-Cover. Vždy nevypočitatelné beaty v Coolerově hudbě variují mezi IDM a nekompromisním speedmetalem. Jeho pozvánku k běhu podzimním prosluněným lesem plným bubáků lze uplatnit i na Flédě v sobotu večer.
Vlastním jménem Jan Šrámek je výtvarník, vj a kolouch. Bývalý graffiti writer, v současnosti akademicky školený na Fakultě výtvarných umění v Brně doc. Václavem Stratilem. Programově se kromě malbě věnuje experimentům s animovaným filmem a vektorovou grafikou, která je i základem jeho vj-setů. Je visuální polovinou 8-bitového projektu 1a2v1. Spolu s Filipem Cenkem a Magdalenou Hrubou je autorem konceptu projekcí a aktivním členem projektu MIDI LIDI. Dále spolupracuje s projektem Machine Funck či Djem Click Joem. S Janem Žaliem a Petrem Kocourkem spoluzaložil v roce 2005 animátorský kolektiv ANYMADE, který se v dalších letech rozrostl o další studenty FaVU, a pod tímto jménem uspořádal jak několik galerijních výstav, tak se i v rámci iniciativy FIUME - které je součástí - prezentoval na mnoha českých i zahraničních festivalech.