PARTYINFO
ELEKTRA
| Datum konání: |
| 18.04.2008 - pátek |
| Místo konání: |
| Brno - Fléda |
| DJs: |
| Gregor Tresher (de), Orbith, Marthen, Click Joe, Raverecords.cz DJs 2nd stage - Martin Frank, La Rimme, Andrey |
| Popis: |
| start 20:00, vstup 200/250 czk |
Marthen: "Na nový zvuk na Elektře se těším jak malej!"
Ahoj Marthene! Je tu jaro, už se ti zapalují lýtka?:)
Ahoj, no je to paráda, konečně je teplo. Lýtka mám zapálená od jedné slečny, takže se kolem ani moc nekoukám ;-).
Náhodou jsem se ocitla u nahrávání nového alba skupiny Čankišou, kde hraješ na kytaru a mandolínu a byla jsem unesena energickým "nášlapem", který vaše skladby bezesporu obsahovaly. Vidíš nějaké propojení nebo společné prvky v tom, když vymýšlíte muziku s kapelou a když skládáš sám u počítače a mašinek čistou elektroniku?
Tohle jsem zrovna nikdy moc neřešil. Vždy je to hudba a jestli je taková nebo onaká, to je mi celkem jedno. Až klišovitě by se dalo říct, že jde o pocit. Pravda, tahle deska Čankišou je hodně jiná než ty minulé a některé zvuky kytar jsou už dost "elektronické". A zase ve skladbách, které teď dělám, jsou celkem výrazně použity živé nástroje. Snad jen jediný rozdíl je, že Čankišou nepoužívají žádné samply ani klávesy. Jak se Ti líbilo, co jsi slyšela ve studiu? :)
Byla jsem z toho docela vedle, moc se to nepodobalo tomu, s čím jsem měla Čankišou spojené a přišlo mi to právě hóóódně elektronické! Nejvíc mi v hlavě utkvěla píseň, kde voláte na nahrávače "Hej Topole". Přiznám se, že jsem odcházela domů a pořád mi to znělo v uších...
Jo, tak to je Kustino Oro, balkánskej tradicionál. Mám pocit, že je to původně pohřební píseň nebo tak něco :).
Tak to vůbec neodpovídá výslednému soundu, bylo to moc veselé! Jedině by to byl veselý pohřeb :-D.
To jsme si dovezli z Reunionu, kde to v takové malé pizzerii hrála místní dechovka. Prostě místo zkušebny se schází jednou za týden v hospodě. Tak proto to asi vyznělo tak vesele. On to byl taky celkem veselej večírek, na Reunionu je dost veselo.
Tak a teď se dostaneme k práci. Loni jsi byl výkonným ředitelem festivalu HradHouse, který se za 4 měsíce dočká dalšího, již jedenáctého, pokračování. Jakou funkci budeš plnit letos?
Tu samou. Ale proti Creamfields je Hradhouse produkčně takovej čajovej dýchanek.
Kolik ti to ukradne času, budeš zvládat svou normální každodenní práci?
Kolem Creamu je toho hodně, takže už pomalu nemám čas skoro na nic. Teď to ještě jde, ale tak od května to vidím na celodenní práci. Ona moje každodenní práce není naštěstí až tak normálně každodenní :-))).
A co rádio? Zúčastnila jsem se jednoho živého vysílání pořadu TUC TUC na dnes již neexistujícím Radiu Student, kde jsi společně s Flyem bavil lidi svým ostrovtipem. Realizuješ se teď nějak v téhle oblasti?
Už né, to je uzavřená kapitola. TUC TUC bylo fajn, ale už je to pryč. I když se nám někdy s Flyem po tom zasteskne, byla to taková oáza uprostřed týdne. Možná uděláme nějakej pravidelnej podcasting. Všechno je to ale o čase. S tím, co se teď na té frekvenci děje, by težko TUC TUC mohlo existovat. Je toho škoda, holt, současné vedení má jiný názor na to, co je to hudba.
Tak a teď zabrousíme trošku do minulosti. Vzpomeneš si ještě na své první hraní?
Uf :-) to už je let. To bylo asi na nějaké soukromé pařbě. Hodně mi tenkrát pomáhali M a M aka Marcco a Mick. Vzpomínám si, jak jsem měl v GOGU ve Znojmě šílenou trému. A kluci na to: kašli na to, tady máš panáka a běž hrát. Byla tak jedna ráno a klub solidně zaplněnej. To byl velkej mazec :-))).
Když jsme u těch panáků, čím se obvykle posilňuješ před hraním a během něho? Už se ti někdy stalo, žes byl posilněn až moc? :)
Teď už raději jen vínem, sem tam vodka, to je klasika. I když poslední dobou ne tak jako dříve. Ambitech by o našem společném hraní na BEATu mohl vyprávět, to byla divoká doba ;-). A jestli jsem byl někdy posilněn až moc? Pokud ano, tak si to rozhodně nemůžu pamatovat!
Taky pravda! A jak se těšíš na Elektru, co říkáš na její lineup?
Jak malej kluk na Vánoce :-D. Rozhodně na tom zvuku co tam bude, to bude opravdu nářez. Lineup je super, je vidět, že Fly pomalu buduje pobočku Flexu ;-). Každopádně, když jsem se dozvěděl, s kým tam budu hrát, tak jsem trošku zalapal po dechu.
Jaká máš teď před sebou chystaná zajímavá hraní? Mimo Elektru?
Nejvíc se teď těším do Flexu na Crazy s Dominikem Eulbergem. To je něco jako splněný sen. Flex je prostě místo, kde jsem slyšel neuvěřitelné sety. Vždy jsem si říkal, jaké to je tam hrát.
Tak a závěrem - představ si, že jsi jeden večer pánem světa a pořádáš party s neomezenými možnostmi. Kde se bude odehrávat, jací budou návštěvníci a která tři jména z hudební scény si určitě pozveš?
Sven Vath, Tráva, Radiohead. A místo bych viděl na nějaké pláži, co je kousek od pořádnejch hor :-). A všude by tekl bílej rum. Pozval bych známé, tady v Brně stejně každej zná každého.
Fáájn, díky moc za rozhovor a uvidíme se na Elektře 18.4.2008!
Díky a měj se.
text: Leonita Aki
Gregor Tresher pokřtí na Flédě CD k XMAGu
Gregor Tresher headlinerem dubnové Elektry v Brně
Německý producent Gregor Tresher na brněnské Elektře
Před páteční Elektrou s Gregorem Tresherem na Flédě jsem dostala příležitost vyzpovídat DJe Marthena, jenž zahraje na hlavní stagei jako poslední. Člen skupiny Čankišou, DJ, producent a výkonný ředitel festivalů Creamfields a Hradhouse. Nenechte se zmást, pořád jde o jednoho člověka!
Ahoj, no je to paráda, konečně je teplo. Lýtka mám zapálená od jedné slečny, takže se kolem ani moc nekoukám ;-).
Náhodou jsem se ocitla u nahrávání nového alba skupiny Čankišou, kde hraješ na kytaru a mandolínu a byla jsem unesena energickým "nášlapem", který vaše skladby bezesporu obsahovaly. Vidíš nějaké propojení nebo společné prvky v tom, když vymýšlíte muziku s kapelou a když skládáš sám u počítače a mašinek čistou elektroniku?
Tohle jsem zrovna nikdy moc neřešil. Vždy je to hudba a jestli je taková nebo onaká, to je mi celkem jedno. Až klišovitě by se dalo říct, že jde o pocit. Pravda, tahle deska Čankišou je hodně jiná než ty minulé a některé zvuky kytar jsou už dost "elektronické". A zase ve skladbách, které teď dělám, jsou celkem výrazně použity živé nástroje. Snad jen jediný rozdíl je, že Čankišou nepoužívají žádné samply ani klávesy. Jak se Ti líbilo, co jsi slyšela ve studiu? :)
Byla jsem z toho docela vedle, moc se to nepodobalo tomu, s čím jsem měla Čankišou spojené a přišlo mi to právě hóóódně elektronické! Nejvíc mi v hlavě utkvěla píseň, kde voláte na nahrávače "Hej Topole". Přiznám se, že jsem odcházela domů a pořád mi to znělo v uších...
Jo, tak to je Kustino Oro, balkánskej tradicionál. Mám pocit, že je to původně pohřební píseň nebo tak něco :).
Tak to vůbec neodpovídá výslednému soundu, bylo to moc veselé! Jedině by to byl veselý pohřeb :-D.
To jsme si dovezli z Reunionu, kde to v takové malé pizzerii hrála místní dechovka. Prostě místo zkušebny se schází jednou za týden v hospodě. Tak proto to asi vyznělo tak vesele. On to byl taky celkem veselej večírek, na Reunionu je dost veselo.
Tak a teď se dostaneme k práci. Loni jsi byl výkonným ředitelem festivalu HradHouse, který se za 4 měsíce dočká dalšího, již jedenáctého, pokračování. Jakou funkci budeš plnit letos?
Tu samou. Ale proti Creamfields je Hradhouse produkčně takovej čajovej dýchanek.
Kolik ti to ukradne času, budeš zvládat svou normální každodenní práci?
Kolem Creamu je toho hodně, takže už pomalu nemám čas skoro na nic. Teď to ještě jde, ale tak od května to vidím na celodenní práci. Ona moje každodenní práce není naštěstí až tak normálně každodenní :-))).
A co rádio? Zúčastnila jsem se jednoho živého vysílání pořadu TUC TUC na dnes již neexistujícím Radiu Student, kde jsi společně s Flyem bavil lidi svým ostrovtipem. Realizuješ se teď nějak v téhle oblasti?
Už né, to je uzavřená kapitola. TUC TUC bylo fajn, ale už je to pryč. I když se nám někdy s Flyem po tom zasteskne, byla to taková oáza uprostřed týdne. Možná uděláme nějakej pravidelnej podcasting. Všechno je to ale o čase. S tím, co se teď na té frekvenci děje, by težko TUC TUC mohlo existovat. Je toho škoda, holt, současné vedení má jiný názor na to, co je to hudba.
Tak a teď zabrousíme trošku do minulosti. Vzpomeneš si ještě na své první hraní?
Uf :-) to už je let. To bylo asi na nějaké soukromé pařbě. Hodně mi tenkrát pomáhali M a M aka Marcco a Mick. Vzpomínám si, jak jsem měl v GOGU ve Znojmě šílenou trému. A kluci na to: kašli na to, tady máš panáka a běž hrát. Byla tak jedna ráno a klub solidně zaplněnej. To byl velkej mazec :-))).
Když jsme u těch panáků, čím se obvykle posilňuješ před hraním a během něho? Už se ti někdy stalo, žes byl posilněn až moc? :)
Teď už raději jen vínem, sem tam vodka, to je klasika. I když poslední dobou ne tak jako dříve. Ambitech by o našem společném hraní na BEATu mohl vyprávět, to byla divoká doba ;-). A jestli jsem byl někdy posilněn až moc? Pokud ano, tak si to rozhodně nemůžu pamatovat!
Taky pravda! A jak se těšíš na Elektru, co říkáš na její lineup?
Jak malej kluk na Vánoce :-D. Rozhodně na tom zvuku co tam bude, to bude opravdu nářez. Lineup je super, je vidět, že Fly pomalu buduje pobočku Flexu ;-). Každopádně, když jsem se dozvěděl, s kým tam budu hrát, tak jsem trošku zalapal po dechu.
Jaká máš teď před sebou chystaná zajímavá hraní? Mimo Elektru?
Nejvíc se teď těším do Flexu na Crazy s Dominikem Eulbergem. To je něco jako splněný sen. Flex je prostě místo, kde jsem slyšel neuvěřitelné sety. Vždy jsem si říkal, jaké to je tam hrát.
Tak a závěrem - představ si, že jsi jeden večer pánem světa a pořádáš party s neomezenými možnostmi. Kde se bude odehrávat, jací budou návštěvníci a která tři jména z hudební scény si určitě pozveš?
Sven Vath, Tráva, Radiohead. A místo bych viděl na nějaké pláži, co je kousek od pořádnejch hor :-). A všude by tekl bílej rum. Pozval bych známé, tady v Brně stejně každej zná každého.
Fáájn, díky moc za rozhovor a uvidíme se na Elektře 18.4.2008!
Díky a měj se.
text: Leonita Aki
Mezi evropské super -producenty technohudby 
Gregor Tresher
