PARTYINFO
WARM UP - APOKALYPSA
| Datum konání: |
| 05.02.2009 - čtvrtek |
| Místo konání: |
| Brno - 7. Nebe |
| DJs: |
| Gayle San, Misa Salacova, Jerry, Michal Poliak |
| Popis: |
| start 21:00, vstup 100 czk, holky do 22:00 zdarma |
| Line-up: |
| 21:00 - 23:00 Misa Salacova 23:00 - 01:00 Jerry 01:00 - 03:00 Gayle San 03:00 - 05:00 Michal Poliak |
Gayle San: "Ráda vás zahřeju pořádným technem"
Ahoj Gayle, pojďme hned k první otázce a začneme tradičně – na čem zrovna pracuješ a co je u tebe nového?
Ahoj, poslední doba je pro mě po pracovní stránce náročná, chystám svůj nový Network CD/DVD projekt, který vyjde už teď v únoru. Beru to zodpovědně, je totiž pro mě v tomto směru úplně nová zkušenost. Pak se chci opět zaměřit na svůj label Equator, který v poslední době trochu „pospával“, takže je nejvyšší čas ho znovu probudit. V nejbližší době zde vyjde deska Native Planet, za kterou jsou podepsáni Space DJz, o dva remixy jsem se postarala já a také Oliver Kucera. A poslední novinkou pak bude můj větší projekt Gayle San Versus – kdy vyjde 10 desek a na každé z nich se budu podílet s někým jiným.
Dobře, postoupíme dál… Nechtěla jsem tento rozhovor koncipovat klasicky, protože myslím, že s tebou už u nás několik podobně laděných rozhovorů vyšlo. Ráda bych tě tedy dnes představila z jiného úhlu pohledu, tak, abychom tě mohli více poznat – a nejenom jako DJku. Takže, Gayle, co tě nejvíc baví na tvé práci, proč děláš zrovna toto, pro ženu dodnes ještě často netypické povolání?
Jediným důvodem, proč dělám tuto práci je to, že ji opravdu miluji a baví mě. Není stereotypní, každý den je něčím jiný. Líbí se mi, že dopředu nevím, jak se bude můj život odehrávat, jaká místa navštívím, nebo koho poznám. Je to všechno jedno velké překvapení. A co se mě na tom všem nejvíc baví? Cestování. Už jsem navštívila tolik zemí, které bych bez takového způsobu života asi nikdy neviděla. Navíc poznávání nových kultur vás tolik obohacuje o nové zkušenosti a poznatky, zkrátka vám to umožňuje nějaký růst osobnosti. Velkou výhodou je také to, že jsem pánem svého času. Já rozhoduji o tom, kdy a kde budu pracovat, kdy budu mít dovolenou – zkrátka mi tato práce dává dostatek svobody, kterou potřebuji.
Myslíš, že to mají „ženy za pultem“ v něčem jednodušší, nebo složitější než muži? Mnoho lidí je toho názoru, že DJky mají zkrátka více prostoru na to se prosadit – a to z důvodu, že publikum přece jen raději vidí za gramofony křehkou ženu. Jak to vnímáš ty?
Můj názor je ten, že žena se může naučit stejně dobře hrát, jako muž. Nesouhlasím s tím, když si někdo myslí, že to DJky mají jednodušší – spíš naopak, musí dokázat, že to všechno dokážou zvládat stejně dobře, jako muži – a to mluvím z vlastních zkušeností, kdy jsem začínala. Pokud to ve vás není a nemáte talent, i hezký vzhled vás nezachrání. Třeba nerada hrávám na akcích, kde hrajou jen holky – takové ty „Female DJ Nights“ – prostě se na to pak publikum dívá tak, že žena za gramofony je prostě pořád ještě něco neobvyklého. Copak se pořádají nějaké „Male DJ Nights“? Ne. V dnešní době, kdy máme prezidentky, kosmonautky, nebo pilotky – proč se dívat nějak jinak na ženu za gramofony?
Ale i tak – myslíš, že promotér si raději vybere mezi stejně zkušeným DJem a DJkou ženu? Jen proto, aby „bylo na co koukat“?
Jasně, někteří pořadatelé takto uvažují. Bohužel jsou pak na scéně i takové případy, které to ostatním DJkám moc neulehčují – teď mluvím o holkách, které třeba hrajou nahoře bez, nebo které se během hraní svlékají. Publikum pak očekává často od nás dalších něco podobného. Pro mě je podstatné, když vidím, že se lidi baví – a to pouze a jen díky hudbě, jakou hraji.
U tématiky žen a této práce chci ale ještě zůstat. Jak už jsi sama řekla, toto povolání je hodně o cestování, nočním životě a večírcích – což se moc neslučuje s běžným životem, který vedou další ženy – třeba i ve tvém věku. Mířím tím na otázku dětí a rodiny – je vůbec možné dělat takovou práci a mít doma děti, které čekají na to, až máma přiletí v neděli večer domů z hraní?
Když jsem si vybírala to, čemu se chci jednou věnovat, musela jsem zvážit všechna pro i proti. To, že budu mít vlastní svobodu a budu se naplno věnovat této práci, pro mě znamenalo i rozhodnutí, že se určitých věcí vzdám. A jednou z nich je třeba i klasický rodinný život. Toto povolání souvisí i s tím, že jste do jisté míry asociál, žijete hlavně sám se sebou, i když kolem sebe máte spoustu přátel. To je ta cena, kterou musíte zaplatit za to, jestli se to chcete dělat naplno. Pro mě třeba děti nejsou důležité, neuvažuji nad tím, jestli je mít chci, nebo ne – zatím mi moje zapálení pro práci nedovoluje nad takovými věcmi uvažovat.
Ale i přes tvou vytíženost předpokládám, že máš nějaký volný čas – jak ho trávíš?
Miluji různé sporty, doma mám posilovnu a trávím minimálně dvě hodiny cvičením. Také ráda vařím, je to pro mě relax. Dokonce mě moji přátelé přezdívají „vědec v kuchyni“, protože ví, že dokážu vařit třeba celý den a vykouzlím skutečné dobroty.
A jaké jídlo nejčastěji vaříš? Jaká kuchyně ti nejvíc chutná?
Jakákoliv asijská jídla, samozřejmě sushi a také italská kuchyně.
A co třeba filmy – sleduješ televizi, nebo chodíš do kina? Nebo čteš? Jaké žánry tě zajímají?
Moc nečtu - a když už, tak u toho sleduji televizi. Jsem televizní blázen, mám televizi v každé místnosti doma, dokonce i v kuchyni. V neděli jsem třeba schopná sledovat i 4 filmy za sebou.:)
Pocházíš ze Singapooru, což je pro mnohé z nás velmi zajímavé a exotické místo. Čím je podle tebe tato země typická?
Jednoznačně počasím, u nás je léto celý rok. Máme čistou a krásnou přírodu a také Singapoore je velmi multikulturní národ – žijí u nás lidé z Číny, Malajsie, Indie, Ameriky i Německa. Také místní jídlo je ovlivněné všemi národy, které u nás žijí, takže je opravdu vynikající.:)
Ty jsi se ale přestěhovala do Německa, které je proti Singapooru totálně odlišné. Jak jsi přijala tak jinou kulturu?
Na Německu se mi líbí řád a organizace, prostě že všechno má svůj fungující systém. Já jsem ze Singapooru odešla nejdříve do Londýna, kde jsem žila 14 let a v současné době mám dva domovy – v Řecku a v Německu.
5. února vystoupíš v klubu 7nebe v Brně na exkluzivním Warm Upu k Apokalypse. Gayle, kdy ses naposledy cítila jako v 7. nebi?
Naposledy určitě když jsem byla v Řecku na ostrově Paros, který je mým druhým domovem. To je totiž skutečný ráj na zemi.
Co bys vzkázala všem, kteří příjdou na „zahřívačku“ před Apokalypsou?
Ráda Vás zahřeju pořádným technem :)
Otázky: Misa V. Salacova
Gayle San @ Warm up Apokalypsa
Warm up Apokalypsa s Gayle San!
Už tento čtvrtek (5.2.) dorazí do klubu 7nebe techno madam Gayle San. Přinášíme vám rozhovor před oficiálním warm upem Apokalypsa a take časový plán!
Ahoj, poslední doba je pro mě po pracovní stránce náročná, chystám svůj nový Network CD/DVD projekt, který vyjde už teď v únoru. Beru to zodpovědně, je totiž pro mě v tomto směru úplně nová zkušenost. Pak se chci opět zaměřit na svůj label Equator, který v poslední době trochu „pospával“, takže je nejvyšší čas ho znovu probudit. V nejbližší době zde vyjde deska Native Planet, za kterou jsou podepsáni Space DJz, o dva remixy jsem se postarala já a také Oliver Kucera. A poslední novinkou pak bude můj větší projekt Gayle San Versus – kdy vyjde 10 desek a na každé z nich se budu podílet s někým jiným.Dobře, postoupíme dál… Nechtěla jsem tento rozhovor koncipovat klasicky, protože myslím, že s tebou už u nás několik podobně laděných rozhovorů vyšlo. Ráda bych tě tedy dnes představila z jiného úhlu pohledu, tak, abychom tě mohli více poznat – a nejenom jako DJku. Takže, Gayle, co tě nejvíc baví na tvé práci, proč děláš zrovna toto, pro ženu dodnes ještě často netypické povolání?
Jediným důvodem, proč dělám tuto práci je to, že ji opravdu miluji a baví mě. Není stereotypní, každý den je něčím jiný. Líbí se mi, že dopředu nevím, jak se bude můj život odehrávat, jaká místa navštívím, nebo koho poznám. Je to všechno jedno velké překvapení. A co se mě na tom všem nejvíc baví? Cestování. Už jsem navštívila tolik zemí, které bych bez takového způsobu života asi nikdy neviděla. Navíc poznávání nových kultur vás tolik obohacuje o nové zkušenosti a poznatky, zkrátka vám to umožňuje nějaký růst osobnosti. Velkou výhodou je také to, že jsem pánem svého času. Já rozhoduji o tom, kdy a kde budu pracovat, kdy budu mít dovolenou – zkrátka mi tato práce dává dostatek svobody, kterou potřebuji.
Myslíš, že to mají „ženy za pultem“ v něčem jednodušší, nebo složitější než muži? Mnoho lidí je toho názoru, že DJky mají zkrátka více prostoru na to se prosadit – a to z důvodu, že publikum přece jen raději vidí za gramofony křehkou ženu. Jak to vnímáš ty?
Můj názor je ten, že žena se může naučit stejně dobře hrát, jako muž. Nesouhlasím s tím, když si někdo myslí, že to DJky mají jednodušší – spíš naopak, musí dokázat, že to všechno dokážou zvládat stejně dobře, jako muži – a to mluvím z vlastních zkušeností, kdy jsem začínala. Pokud to ve vás není a nemáte talent, i hezký vzhled vás nezachrání. Třeba nerada hrávám na akcích, kde hrajou jen holky – takové ty „Female DJ Nights“ – prostě se na to pak publikum dívá tak, že žena za gramofony je prostě pořád ještě něco neobvyklého. Copak se pořádají nějaké „Male DJ Nights“? Ne. V dnešní době, kdy máme prezidentky, kosmonautky, nebo pilotky – proč se dívat nějak jinak na ženu za gramofony?
Ale i tak – myslíš, že promotér si raději vybere mezi stejně zkušeným DJem a DJkou ženu? Jen proto, aby „bylo na co koukat“?
Jasně, někteří pořadatelé takto uvažují. Bohužel jsou pak na scéně i takové případy, které to ostatním DJkám moc neulehčují – teď mluvím o holkách, které třeba hrajou nahoře bez, nebo které se během hraní svlékají. Publikum pak očekává často od nás dalších něco podobného. Pro mě je podstatné, když vidím, že se lidi baví – a to pouze a jen díky hudbě, jakou hraji.
U tématiky žen a této práce chci ale ještě zůstat. Jak už jsi sama řekla, toto povolání je hodně o cestování, nočním životě a večírcích – což se moc neslučuje s běžným životem, který vedou další ženy – třeba i ve tvém věku. Mířím tím na otázku dětí a rodiny – je vůbec možné dělat takovou práci a mít doma děti, které čekají na to, až máma přiletí v neděli večer domů z hraní?
Když jsem si vybírala to, čemu se chci jednou věnovat, musela jsem zvážit všechna pro i proti. To, že budu mít vlastní svobodu a budu se naplno věnovat této práci, pro mě znamenalo i rozhodnutí, že se určitých věcí vzdám. A jednou z nich je třeba i klasický rodinný život. Toto povolání souvisí i s tím, že jste do jisté míry asociál, žijete hlavně sám se sebou, i když kolem sebe máte spoustu přátel. To je ta cena, kterou musíte zaplatit za to, jestli se to chcete dělat naplno. Pro mě třeba děti nejsou důležité, neuvažuji nad tím, jestli je mít chci, nebo ne – zatím mi moje zapálení pro práci nedovoluje nad takovými věcmi uvažovat.
Ale i přes tvou vytíženost předpokládám, že máš nějaký volný čas – jak ho trávíš?
Miluji různé sporty, doma mám posilovnu a trávím minimálně dvě hodiny cvičením. Také ráda vařím, je to pro mě relax. Dokonce mě moji přátelé přezdívají „vědec v kuchyni“, protože ví, že dokážu vařit třeba celý den a vykouzlím skutečné dobroty.
A jaké jídlo nejčastěji vaříš? Jaká kuchyně ti nejvíc chutná?
Jakákoliv asijská jídla, samozřejmě sushi a také italská kuchyně.
A co třeba filmy – sleduješ televizi, nebo chodíš do kina? Nebo čteš? Jaké žánry tě zajímají?
Moc nečtu - a když už, tak u toho sleduji televizi. Jsem televizní blázen, mám televizi v každé místnosti doma, dokonce i v kuchyni. V neděli jsem třeba schopná sledovat i 4 filmy za sebou.:)
Pocházíš ze Singapooru, což je pro mnohé z nás velmi zajímavé a exotické místo. Čím je podle tebe tato země typická?
Jednoznačně počasím, u nás je léto celý rok. Máme čistou a krásnou přírodu a také Singapoore je velmi multikulturní národ – žijí u nás lidé z Číny, Malajsie, Indie, Ameriky i Německa. Také místní jídlo je ovlivněné všemi národy, které u nás žijí, takže je opravdu vynikající.:)
Ty jsi se ale přestěhovala do Německa, které je proti Singapooru totálně odlišné. Jak jsi přijala tak jinou kulturu?
Na Německu se mi líbí řád a organizace, prostě že všechno má svůj fungující systém. Já jsem ze Singapooru odešla nejdříve do Londýna, kde jsem žila 14 let a v současné době mám dva domovy – v Řecku a v Německu.
5. února vystoupíš v klubu 7nebe v Brně na exkluzivním Warm Upu k Apokalypse. Gayle, kdy ses naposledy cítila jako v 7. nebi?
Naposledy určitě když jsem byla v Řecku na ostrově Paros, který je mým druhým domovem. To je totiž skutečný ráj na zemi.
Co bys vzkázala všem, kteří příjdou na „zahřívačku“ před Apokalypsou?
Ráda Vás zahřeju pořádným technem :)
Otázky: Misa V. Salacova
Když před 14 lety opouštěla rodný Singapur, nikdo nečekal, že se v hudebním průmyslu dočká takového úspěchu. Její první kroky vedly do londýnských klubů, kde jako DJ vystupovala na parties nahrávacích společností, na módních přehlídkách, či hrála jako host. Záhy se stává rezidentním DJem klubové noci „Reach for the Sky at London's“ v klubu Limelight. Šance k prosazení jejího pojetí techna v Anglii přišla, když se Gayle stala rezidentkou Universe Voyager, která se stala jednou z nejpopulárnějších klubových nocí na světě a Gayle San si brzy získává vlastní publikum techno nadšenců, kteří jsou kvůli jednomu jejímu setu ochotni dorazit kamkoliv na světě.
Součástí každého dílu 