PARTYINFO
ITCH MY HA HA HA
| Datum konání: |
| 20.06.2009 - sobota |
| Místo konání: |
| Brno - Fléda |
| DJs: |
| Namosh (De), Mahjongg (Usa), To žluté co máte na kalhotkách, Efha & Call me radeq, Radeq Brousil, GHC (Uk) |
| Popis: |
| start 20:00, vstup 140/180 czk |
Namosh vystoupí v brněnské Flédě - profil
Aklimatizace proběhla rychle, s hudební produkcí to bylo o něco pomalejší - první EP Namosh mu tedy vyšlo až roku 2004 a signalizovalo, že tento excentrický umělec nám svou podobou elektronické hudby ještě pořádně zamotá hlavu. Následoval singl s písní Cold Cream, vydaný na Bulgalow Records, kterou označila Björk v Časopise Q její nejoblíbenější za rok 2005. Lehce perverzní video, kde se Namosh jako vidlák mazlí s krávami, sklidilo také velmi pozitivní ohlasy, které podnítily jeho další hudební produkci. Ještě téhož roku vydal dvanáctipalec Messed Up spolu s jeho kamarádkou, osobitou multiinstrumentalistkou Angie Reed (ex Stereo Total) a druhý se skladbou The Pulse, který do své kompilace pro Mixmag zařadili 2manyDJs.
Po dvou sedmipalcích (25 Jahre Geniale Diletanten vydaném na labelu s přiléhavým názvem Crippled Dick Hot Wax a Dear Diary, na kterém spolupracoval Hisako) mu roku 2006 konečně vyšlo první řádné album Moccatangue. Říká o něm, že bylo celé nahráno a dokončeno v Moccatongue, hotelových pokojích, na zvukových zkouškách a pod peřinami... Album je plné jeho bezstarostnosti i smutku, (bi)sexuality, úderných textů i zaprášených idolů – mezi jeho tři nejoblíbenější alba překvapivě řadí počiny od Nico, Leonarda Cohena a Tary Delong.
Kromě knihy-CD Schocko & Co vydané roku 2007 se dodnes objevil také na množství kompilací, například na Berlin Insane, kterou vydává label Pale Music. Letos v srpnu mu vychází druhé dlouhohrající LP s názvem Keep It For Later u ECG Records, které čtyři dny po svém vystoupení na Flédě neoslaví nikde jinde než v Berlíně.
Svou hudbu on sám popisuje jako "organic-electronic with Singsang, Liebesrap, Jazzgrunge, Hardcore-a-cappella“ a jeho vydavatel jako "Prince potkává Iggyho Popa, ale Fad Gadget potkává Suicide". Že vůbec nevíte, o co jde? Nenechte si v tom případě ujít jeho specialitu - živé koncerty. Namosh tančí jak havajská najáda, kroutí nohama ve stoje na hlavě, kouše si botu, nebo omylem vypojí z elektřiny skoro celý sál, když chce vypnout lampičku, která mu svítí do očí. I to mu ale návštěvníci prominou, když zatřese zadkem a nevinně se usměje se svým fixou namalovaným knírkem. Aneb jak píše jeho fanoušek na Myspace: „NAMOCEAN – NAMOTION – NAMOSCHON!“ Howgh!
Ne každý se umí v jedné písni shazovat a chválit zároveň. Namosh toho umí ještě mnohem víc (včetně takřka kaskadérských kousků na pódiu). Když se tento osmadvacetiletý mladík, kterému koluje v žilách kurdská krev, přestěhoval v roce 1999 z Mundelsheimu do Berlína, věděl, co dělá. Tohle město bylo již tenkrát ohnisko, ve kterém se soustřeďuje spousta originálních, avantgardních, progresivních a zejména pořádně ulítlých umělců, kvůli kterým byste rozprodali svou sbírku vinylů, jen abyste s nimi mohli zapařit na party. Namosh se právem stal jedním z nich.
Aklimatizace proběhla rychle, s hudební produkcí to bylo o něco pomalejší - první EP Namosh mu tedy vyšlo až roku 2004 a signalizovalo, že tento excentrický umělec nám svou podobou elektronické hudby ještě pořádně zamotá hlavu. Následoval singl s písní Cold Cream, vydaný na Bulgalow Records, kterou označila Björk v Časopise Q její nejoblíbenější za rok 2005. Lehce perverzní video, kde se Namosh jako vidlák mazlí s krávami, sklidilo také velmi pozitivní ohlasy, které podnítily jeho další hudební produkci. Ještě téhož roku vydal dvanáctipalec Messed Up spolu s jeho kamarádkou, osobitou multiinstrumentalistkou Angie Reed (ex Stereo Total) a druhý se skladbou The Pulse, který do své kompilace pro Mixmag zařadili 2manyDJs.Po dvou sedmipalcích (25 Jahre Geniale Diletanten vydaném na labelu s přiléhavým názvem Crippled Dick Hot Wax a Dear Diary, na kterém spolupracoval Hisako) mu roku 2006 konečně vyšlo první řádné album Moccatangue. Říká o něm, že bylo celé nahráno a dokončeno v Moccatongue, hotelových pokojích, na zvukových zkouškách a pod peřinami... Album je plné jeho bezstarostnosti i smutku, (bi)sexuality, úderných textů i zaprášených idolů – mezi jeho tři nejoblíbenější alba překvapivě řadí počiny od Nico, Leonarda Cohena a Tary Delong.
Kromě knihy-CD Schocko & Co vydané roku 2007 se dodnes objevil také na množství kompilací, například na Berlin Insane, kterou vydává label Pale Music. Letos v srpnu mu vychází druhé dlouhohrající LP s názvem Keep It For Later u ECG Records, které čtyři dny po svém vystoupení na Flédě neoslaví nikde jinde než v Berlíně.
Svou hudbu on sám popisuje jako "organic-electronic with Singsang, Liebesrap, Jazzgrunge, Hardcore-a-cappella“ a jeho vydavatel jako "Prince potkává Iggyho Popa, ale Fad Gadget potkává Suicide". Že vůbec nevíte, o co jde? Nenechte si v tom případě ujít jeho specialitu - živé koncerty. Namosh tančí jak havajská najáda, kroutí nohama ve stoje na hlavě, kouše si botu, nebo omylem vypojí z elektřiny skoro celý sál, když chce vypnout lampičku, která mu svítí do očí. I to mu ale návštěvníci prominou, když zatřese zadkem a nevinně se usměje se svým fixou namalovaným knírkem. Aneb jak píše jeho fanoušek na Myspace: „NAMOCEAN – NAMOTION – NAMOSCHON!“ Howgh!