PARTYINFO

 

SUIIT

Datum konání:
02.03.2001 - pátek
Místo konání:
Praha - Mecca
DJs:
Tvyks, Dys-Martin,
Live:
Hakan Lidbo (SWE), Dara Rolins (vocalz) + DJ Tvyks
Info:
http://www.techno.cz...
Popis:
unikátní živé vystoupení nejrespektovanějšího švédského producenta
MeccaMembers free pouze do 23:00
 
 
Hakan Lidbo - rozhovor
Švédský producent Hakan Lidbo, bude hostem klubové noci Suiit v pražském klubu Mecca v pátek 2.3.2001. Hakan bude hrát naživo z mašinek, což je prý neobyčejný hudební zážitek. Rozhovor s ním je tady. Jako vždy, na Suiitu, předvede i DJ Tvyks a Dara Rolins svoje neobyčejné vystoupení. Těšte se ....
 
Eastbase uvadi Suiit......

V patek 2.3. se odehraje v klubu Mecca Suiit, hostem DJ Tvykse a zpevacky Dary Rolins bude svedsky producent Hakan Lidbo. Hakan bude hrat nazivo z masinek a podle spolumajitele labelu Paperecordings DJ Elliota Eastwicka jde o neobycejny zazitek srovnatelny treba s koncertem Kraftwerk. Sympaticky Hakan Lidba patri bezpochyby mezi nejtvorivejsi houseove producenty vubec na strankach http://www.eastbase.cz/suiit.htm si muzete procist jeho bohatou diskografii.

Krome toho se na hlavni stage vystoupi DJ Dys-Martin a na druhe stage DJ Trnqua, Kaidom a La Faette.

Na breznovy Suiit jsme pro Vas pripravili bile performace by studenti DAMU, specialni efekty pres bublinky az po konfety, dekorace by studenti AVU a hromady bonbonku TIC TAC.

Kazdy Suiit je jiny, tenhle bude bily......

Line-up:

22.00 - 24.00 hod DJ Dys-Martin
00.00 - 01.00 hod Hakan Lidbo Live
01.00 - 02.30 hod DJ Tvyks a Dara Rolins
02.30 - 04.00 hod DJ Dys-Martin
04.00 - uvidime :-)

second house stage

22.00 - 23.00 hod DJ La Fayette
23.00 - 24.00 hod DJ Trnqua
00.00 - 01.00 hod DJ Kaidom
01.00 - 02.00 hod DJ La Fayette
02.00 - 03.00 hod DJ Trnqua
03.00 - 04.00 hod DJ Kaidom
04.00 - uvidime :-)

Zacatek ve 22.00 hod

Vstupne: do 23.00 hod 150,- od 23.00 hod 200,- Mecca members maji volny vstup pouze do 23.00 hod. Rezervace vstupenek na eastbase@eastbase.cz.

Hakana Lidbo si muzete poslechnout v sobotu v bratislavskem ELAM klubu na party BASE-X

03.03.2001 21:00-06:00
Elam Club Bratislava
BASE-X [:childhood dream]


Hakan Lidbo - live (paper.pokerflat.swe)
Glaubic & Haberland (workingpro.kosice.sk)
Javas & Koala (family circle.brno.cz)
Poprednny (bajkonur.sk)




Hakan Lidbo
Švédský producent Hakan Lidbo, bude hostem klubové noci pod taktovkou Suiit DJe Tvykse a zpěvačky Dary Rolins v pražském klubu Mecca v pátek 2.3.2001. Hakan bude hrát naživo z mašinek a podle spolumajitele Paperecordings Elliota Eastwicka jde o neobyčejný zážitek, srovnatelný třeba s koncertem Kraftwerk.

Rozhovor:

Odkud k vlastně pocházíš?

Narodil jsem se Malmö, což je průmyslový město na jihu Švédska. Všichni tam hráli rock'n'roll a nosili černý kožený bundy (vlastně asi dodnes).

Kolik ti je let?

Je mi 35. Narodil jsem se 20. července 1965

Kdy a jak si se dostal k Djingu a produkování hudby?

Můj otec hrával na trumpetu. Nebyl to vysloveně hudebník, spíš muzikální člověk. Asi jsem dostal jeho geny, protože máma zpívá dost falešně. Vyrostl jsem na mainstreamový muzice, kterou jsi mohl slyšet v rádiu na malým městě, kde jsem žil. V podstatě cokoliv co hráli. Ale když jsem poprvé naladil Radio Luxemburg a uslyšel Sex Pistols, můj život se změnil. Později jsem se odstěhoval do Malmö, kde byli všichni blázni do post punku a new wave. Tam jsem začal chodit na bleší trhy a kupoval jsem starý jazzový, soulový a disco alba. Byl jsem první ve městě, kdo si koupil sampler. To bylo v roce 1985 a začal jsem samplovat ty starý desky. První věc, kterou jsem vydal, byla sedmipalcová deska udělaná za vlastní peníze "137 Disco Heaven".
Koncem osmdesátých let jsem si koupil čtyřstopej rekordér, čímž jsem vlastně začal budovat studio, který mám dneska. Nějakou dobu jsem pracoval v jedný švédský nahrávací firmě, ale nemohl jsem dělat úplně to, co jsem chtěl, tak jsem toho asi před dvěma lety nechal. Zhruba tou dobou taky začala moje kariéra techno a house producenta. Většina věcí, který jsem dělal před tím byl komerční pop. Moje první houseový desky byly New Phase EP na Daddy recordings a Televinken na Pokerflat. Potom se to nějak rozjelo a najednou jsem zjistil, že vydávám na několika různejch labelech v USA, Británii a Evropě. Nejsem DJ. Hrál jsem v klubech a na party, ale většinou spíš starý disco a tak. Jsem hodně špatnej co se týče rovnání desek.

Jaké jsou tvé hudební inspirace a vlivy?

Bez pořadí: Já, Stockhausen, Xenakis, Ligeti, Cari Lekebusch, Adam Beyer, Peter Benisch, Chris Duckenfield, Fatboy Slim, Autechre, Boards of Canada, Steve Bug, Salt City Orchestra, Martin Venetjoki, Tony Senghore, Terry Lee Brown Jr, Satie, John Cage, Brian Eno, Timewriter, Sakamoto, Norman Whitfield, Undisputed Truth, James Brown, Irving Berlin, Shirley Bassey, David Bowie, Yello, Yazoo, Miles Davis, Jan Johansson, Public Enemy. Eric & Rakim, De La Soul, Bassment Jaxx, Daft Punk, Beatles, Modern Jazz Quatet, Georgie Moroder, Cal Tjader, Kraftwerk, Milton Bananas, Xavier Cugat,Marcus Valle, Jobim, Lalo Schiffrin, John Berry, Morricone, Francois Lai, Ginsbourg, Air, Nino Rota, Elvis Presley, Beethoven, Stravinskij, Schönberg, Philip Glass, Walter Carlos, Bola, Frank & Bill, Ian Pooley a spousta dalších.

Jak jsi se dostal k Paperecordings?

Prostě jsem jim poslal demo a oni mi zavolali. Vydal jsem tam jednu desku a dělal jsem jeden remix Reset. Ale první věc, kterou jsem dělal pro Paper byl remix/re-edit soundtracku, kterej složil člověk jménem Bobby Trafalgar a vyšlo to na sublabelu Repap. Životní příběh i hudba Bobbyho Trafalgara jsou naprosto úchvatný. Vlastně jsem o něm nic nevěděl dokud jsem ho nepotkal, což byla taky jenom zvláštní shoda okolností. On pracuje v realitce, přes kterou jsme si se ženou kupovali byt. To jméno jsme vzali z soudtracku k nějakýmu příšernýmu německýmu filmu, kterej jsem jednou našel na bleším trhu.

Máš představu, kolik singlů a remixů jsi vloni udělal?

Asi dvacet singlů, tři alba a osm nebo devět remixů a vypadá to, že letos toho bude ještě víc. Dělám spostu tracků, a když udělám něco špatnýho, což se občas stane, tak si to schovám, pak to třeba za pár měsíců (někdy let) najdu a líbí se mi to. Možná proto, že jsem byl "napřed" nebo jsem špatně poslouchal. No a někdy je to pořád bída, ale myslím, že se časem zlepšuju. Dělám hudbu od začátku osmdesátejch let, moje diskografie zabere dvě stránky malým písmem a na každým tracku jsem se něco naučil. Navíc, i když už to dělám tak dlouho, baví mě to čím dál víc. Do studia chodím každej den, vlastně bych tam asi mohl dělat všechno poslepu. I když je mým nástrojem počítač, považuju se za improvizujícího hudebníka. Většinou prostě vezmu pár zvuků a následuju moje srdce. Je to jako kdyby mě něco samo vedlo, takže vlastně dělám, co se mi řekne. I když nevím, kdo nebo co mi to říká. Nemyslím, že by hrozilo, že se lidi mou hudbou přesytí, dokud bude dobrá. Až přijde čas, kdy začnu dělat špatný desky, doufám, že mi to někdo řekne, skončím dřív než bude pozdě. Producentů, který měli skončit před pár lety, tu pár je a některý neměli ani začínat.

Kdy jsi poprvé vystupoval na veřejnosti?

Jaké to bylo Když mi bylo osm, vystupovali jsme jako Kiss, V patnácti jsem hrál v první kapele a hráli jsme na místním festivalu - příšerný!
Na konci 80. let jsem měl svůj první projekt. Jmenoval se Solid State a hrál jsem acid jazz. Samploval jsem Milese Davise a Johna Coltrana na těžký hip hopový spodky. Hrál jsem třeba jako support Public Enemy na jejich skandináským turné 1991. Znělo to trochu jako "Decoy" od Milese Davise - hip hopovej základ plus živá trubka nebo saxofon. Na rok 91 to bylo dost napřed, jestli to takhle můžu sám říct.
Potom jsem se vykašlal na dráhu umělce a produkoval jsem hudbu jiných. Některý z nich měli docela úspěch. Třeba dánskej transvestit jménem Alexis. Z jeho skladeb se staly hity gay house scény. Produkoval jsem dvě alba skupiny, která si později změnila jméno na Anesthesia, společně s Andy Hughesem z Orb. V Londýně jsem spolu s Martinem Smithem udělali jednu skladbu se zpěvačkou (Billie Holliday meets Autechre). Vydal jsem spoustu singlů a alb po celým světě.
Na jaře 1998 začal fungovat můj vlastní label Left < > Right Recordings a na podzim 1998 další - Dick Deli, ale nevydával jsem tam vlastní materiál. Nedávno jsem opustil společnost, který oba patřily a začal dělat na vlastním - společnost jménem Container.
No a momentálně pracuju na vylepšení živýho vystoupení, protože mě v létě čeká pár festivalů.

Existuje někdo, koho by jsi opravdu chtěl remixovat, nebo se nechat remixovat od něj?

Björk. Nebo Stina Nordenstam, Leila, Nicolette, Shirley Bassey, někdo s hodně výrazným hlasem. Rád bych si nechal udělat remix od Ashley Beedla, Herberta, Normana Cooka nebo Cris Duckenfielda.

Hraješ živě i jako DJ. Kde je pro tebe rozdíl?

Už hraju jenom živě, protože jsem dost špatnej DJ, tak to radši přenechávám těm, co to umí. Myslím, že je dost zvláštní, když se producent jako já může snadno dostat k hraní v klubech, i když to neumí. Na druhou stranu brilantní DJ, kterej nevydal ani desku, má horší pozici, protože se nemá čím prezentovat.
Jinak vystupuju aspoň jednou měsíčně. Teď mám za sebou sérii vystoupení po USA, ale jinak hraju hlavně v Británii. V prosinci jsme nahráli můj set na akci Robodisco v Manchesteru a vyjde to letos na CD u Paperecordings.

Pracuješ taky na nějakých dalších projektech?

Dělal jsem hudbu k baletu. Byla to taková velká show s 22 tanečníky a hodně ambiciózní choreografií. Rád bych dělal podobný věci i v budoucnosti.

Můžeš nám říct, co je nového na Švédské scéně?

Myslím, že "zvuk Švédska" je hodně spojenej s labelem Svek: moody, mellow, deep, clean, a bit cold (přesnější asi bez překladu :)), výborně udělaný house. Opravdu chovám velký respekt k lidem jako Jesper Dalbeck, Joel Mull, Cari Lekebusch, Adam Beyer, Alexi Delano, pak tu jsou další producenti, který se pohybujou v house ovlivněným tím francouzským disco stylem jako Martin Venetjoki nebo Tony Senghore. Ve Stockholmu a dalších městech je tolik talentovanejch hudebníků, že jsem přesvědčenej, že po britský a francouzský vlně je na řadě Švédsko.

Víš něco o ČR, nebo o tamní scéně?

Bohužel, o scéně nevím nic, i když jsem slyšel, že je dobrá. Ale párkrát jsem u vás byl. Myslím, že Praha je asi nejkrásnější město ve střední Evropě. Vlastně jsem tam byl na Silvestra, když se dělilo Československo

Jaké máš vzdělání?

Přírodní vědy na střední škole. Dějiny umění a historie na universitě.

Máš nějaké zvláštní koníčky?

Sbíráš třeba něco? Pořád hledám zajímavý nástroje do studia. Snažím se získat mašinky, který znějí jinak a někdy i dost špatně - myslím, že zajímavá atmosféra v hudbě často pramení ze špatných zvuků a lo-fi vybavení.

Jaká je tvoje životní filosofie, věříš v Boha?

Věřím v Boha, ale ne v náboženství.

Tvoje krevní skupina, znamení zvěrokruhu?

Hustá, rak.

Jaká je tvoje představa ideálního dne?

Dokonalý den č.1: Probudit se s mou ženou, zůstat doma a odpočívat, nemyslet na hudbu. Třeba se projít po Stockholmu a později večer ser sejít s přáteli a dát si pár piv.

Dokonalý den č.2: Jít brzo do studia, už v metru dostat geniální nápad, nastartovat stroje a začít pořádným kopákem. Udělat dva nebo tři dobrý tracky za den, přijet domů tak v půl osmý, kde mi žena uvařila skvělou večeři. Pak jenom relaxovat: nalít si nějakou dobrou Skotskou, podívat se na film 2001 od Stanleyho Kubricka, nebo možná Dr. Strangelove, no, a potom už se jenom zapojit do rodinného života.


Text: qua & paper
 

Flyer

 
flyer
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016