MAXENCE CYRIN

Život a kariéra Maxence Cyrina do jisté míry připomíná příběh typického Francouze. Pod vlivem svých rodičů se jako správný aristokrat věnoval klasické hudbě a k tomu nezbytné hře na piano. V útlém věku hrál příbuzným a rodinným přátelům k odpolední siestě.

Klavír a pak software

Jenže jak už to u francouzských adolescentů bývá, nutně musel přijít vzdor. Na jeho hudební duši zhýčkanou líbivými tóny barokních skladatelů zaútočila bující „elektronická špína“. Přičichl si k taneční muzice, obalené tehdy ještě zářící aurou DJs, a dostal se na rozcestí. V tento moment si vybral jednodušší cestu – práci se softwarem.

V osmnácti si doma myší naklikal svou první vypalovačku. Zůstal věrný zvuku metronomu položeného na horní liště klavíru, a tak šlo o techno track. Tenhle způsob skládání hudby začal Maxence rychle bavit a během několika měsíců měl hotovo mnoho skladeb. Ty mu dokonce vyšly u několika vydavatelství.

Jenže elektroniky se tenhle kluk s duší klavírního virtuosa rychle přejedl. Znovu uvažoval, jak a kudy se posunout dál. Jak skloubit křehkost klavíru a průraznost taneční hudby? Dlouho o tom přemýšlel, až jednou oslovil svého přítele z rádia, ve kterém oba vysílali. Tím kolegou byl samotný Laurent Garnier.

Přišli na originální nápad – co takhle převést několik čistě elektronických skladeb do tradičního notového zápisu a přehrát je na piano? Maxence se ihned pustil do práce a průběžně Garnierovi posílal své výsledky.

Francouzský DJ byl hudbou svého rádiového kolegy tak nadšen, že přišel s něčím do té doby nemyslitelným. Nabídl Maxencovi, aby vydal debutové album na jeho tanečním labelu FCom. V roce 2006 se tak v katalogu známého vydavatelství poprvé objevila čistě akustická deska Modern Rhapsodies. Francouzští publicisté se nebáli srovnání s mnohem známějšími klavíristy a jméno Maxence Cyrin získalo na váze.

Desku u FCom pojal hudebník jako odrazový můstek. S předěláváním techno skladeb si prošel zajímavou zkušeností, ale nyní mohl zkusit proniknout do daleko zajímavější odnože. Do elektronických a rockových písniček, které jsou mnohem blíž mainstreamu, a proto je zná většina posluchačů.

K práci na své předposlední desce Novö Piano si tak přizval toho nejpovolanějšího. Producentský dohled svěřil Marcu Collinovi, zakladateli projektu Nouvelle Vague.

Výběr je to skutečně rozsáhlý. Od Nirvany, přes Justice, The Pixies, po Beyonce. Těžko pochopit, že tvorbu těchhle hudebníků jde převést do jednoduchého notového zápisu. Ovšem Maxence to se svým klasickým hudebním vzděláním dokázal. A na výbornou.

Letos kromě zdařilých cover verzí představí také své autorské skladby, které vydal na albu 'The Fantasist'

Akce se koná za podpory Francouzského Institutu v Praze.

Společně přišli na originální nápad –  převést několik čistě elektronických skladeb do tradičního notového zápisu a přehrát je na klavír.

Francouzský DJ byl hudbou svého rádiového kolegy tak nadšen, že přišel s něčím do té doby nemyslitelným. Nabídl Maxencovi, aby vydal debutové album na jeho tanečním labelu FCom. V roce 2006 se tak v katalogu známého vydavatelství poprvé objevila čistě akustická deska Modern Rhapsodies. Francouzští publicisté se nebáli srovnání s mnohem známějšími klavíristy a jméno Maxence Cyrin získalo na váze.

Desku u FCom pojal hudebník jako odrazový můstek. S předěláváním techno skladeb si prošel zajímavou zkušeností, ale nyní mohl zkusit proniknout do daleko zajímavější odnože. Do elektronických a rockových písniček, které jsou mnohem blíž mainstreamu, a proto je zná většina posluchačů.

K práci na své předposlední desce Novö Piano si tak přizval toho nejpovolanějšího. Producentský dohled svěřil Marcu Collinovi, zakladateli projektu Nouvelle Vague.

Výběr je to skutečně rozsáhlý. Od Nirvany, přes Justice, The Pixies, po Beyonce. Těžko pochopit, že tvorbu těchhle hudebníků jde převést do jednoduchého notového zápisu. Ovšem Maxence to se svým klasickým hudebním vzděláním dokázal. A na výbornou.

Letos kromě zdařilých cover verzí představí také své autorské skladby, které vydal na albu 'The Fantasist'

Akce se koná za podpory Francouzského Institutu v Praze.