PARTYINFO
STRUNY PODZIMU
| Datum konání: |
| 29.09.2013 - neděle |
| Místo konání: |
| Praha - Rudolfinum |
| Live: |
| Daniel Hope |
| Popis: |
| start 19:30 |
Hluboký „dialog duší“ mezi Západem a Východem přiváží na Struny podzimu legendární mistr staré hudby, španělský virtuóz na violu da gamba, učenec a dirigent Jordi Savall. Speciální antologii křesťanské, židovské a muslimské hudby ze středověkého Španělska a oblasti Středozemního moře Orient–Occident 1200–1700 rozehraje se svým kvartetem 10. října v Pražské křižovatce. „Vztah mezi Východem a Západem je již dlouhou dobu založený na konfliktu, protože už neexistuje nic, co by oba světy spojovalo. Mou vizí bylo znovu rozklenout most mezi našimi různými náhledy na život.” říká Savall.
Dvaasedmdesátiletý virtuóz tentokrát zahraje na viellu a rebab, středověké smyčcové nástroje, jejichž původ se odvozuje od byzantské lyry, resp. arabského rabábu. Jeho pražský koncert nabídne písně, modlitby, žalozpěvy a tance z 13. až 17. století, které se vyznačují nezvyklou krásou a silným emočním nábojem. Na programu večera je hudba osmanská, arménská, arabsko-andaluská, sefardská i křesťanská. Publikum se dočká berberského Tance větru, lidových písní z Arménie nebo Afghánistánu, ale i rukopisů italských a francouzských napříč pěti staletími. Jordi Savall se tak opět podělí o svou vášeň pro znovuobjevování vzácných hudebních pokladů z nejrůznějších kultur i epoch.
Koncert v Pražské křižovatce začíná v 19.30. Po jeho skončení zvou pořadatelé na autogramiádu, k dispozici bude i prodej CD. Struny podzimu dále až do 9. listopadu nabízejí v různých koncertních sálech další žánrově pestré hudební zážitky s důrazem na uměleckou kvalitu. Více na www.strunypodzimu.cz.
Jako hudebník, muzikolog, pedagog a dirigent je Jordi Savall na současné mezinárodní hudební scéně naprosto výjimečnou osobností. Už čtyřicet let investuje svůj neutuchající zájem, zvědavost a energii do znovuoživování a provozování staré hudby. „Nejdůležitější pro mě je být schopen porozumění skrze empatii. Skrze schopnost milovat a být s druhými lidmi v míru. Je to stejné v životě i v hudbě,” svěřuje se Savall se svým životním krédem. Ke své „mírové” koncepci projektu Orient–Occident podotýká, že komunikace mezi západem a východem je bohužel konfliktem různých pojetí víry v Boha a výkladů světa. A připomíná historický mezník, který tento stav započal: „Ve Španělsku fungovaly mosty, které spojovaly muslimy, židy a křesťany až do roku 1492. Potom to ale přestalo platit. Snad jen s výjimkou lokálních ohnisek, například prostoru bývalé Osmanské říše, už skutečný dialog, skutečná komunikace neexistuje.”
Savallova cesta za společnými kořeny hudebních tradic je současně i pozváním na cestu k duchovní otevřenosti. Bok po boku tu účinkují umělci z té části světa, kterou jsme zvyklí vnímat jako dějiště konfrontací a konfliktů všeho druhu. V marockém hráči na oud Drissu El Maloumim, řeckém virtuózovi na santúr Dmitrim Psonisovi a španělském perskusistovi Pedru Estevanovi našel Jordi Savall mimořádné spoluhráče, hudební mistry jak v oblasti klasické hudby, tak v žánrech hudby populární. Sám Savall zahraje v Pražské křižovatce na viellu a rebab. „Všechny tyto staré hudební nástroje nám umožňují dostat se blíže k atmosféře a duchu dávných časů. Bez nich by návrat k historické realitě nebyl možný, protože by nám chybělo to podstatné – přirozený zvuk starých melodií a tanců,” dodává věhlasný hudebník.
Jordi Savall zasvětil svůj život znovuobjevování zapomenutého hudebního bohatství. Každoročně odehraje na 100 koncertů a nahraje 6 alb. Je mj. nositelem sedmi cen MIDEM Classical a držitelem Grammy z roku 2011 za CD Dinastia Borgia. Rodilý Katalánec se na dráhu staré hudby vydal v 70. letech. Tehdy dal dohromady i svůj věhlasný soubor Hesperion XX (od roku 2000 Hesperion XXI). V roce 1987 pak v Barceloně založil vokální soubor Capella Reial de Catalunya zaměřený na interpretaci předklasické hudby a o dva roky později orchestr Le Concert de Nations orientovaný na provozování hudby barokní a mladší. V roce 1991 vytvořil hudební složku k filmu Všechna jitra světa o francouzském gambistovi ze 17. století Sainte Colombem (získal za ni jednoho ze sedmi Césarů), v 90. letech zkomponoval hudbu například k dvoudílnému filmu Jacquese Rivetta o Johance z Arku nebo k Markýze Véry Belmontové. Založením vlastního labelu Alia Vox dokázal, že svět staré hudby není nutně elitářskou záležitostí, ale že může být zajímavý pro stále mladší a početnější publikum.
