STRUNY PODZIMU

Dvaasedmdesátiletý virtuóz tentokrát zahraje na  viellu a rebab, středověké smyčcové nástroje, jejichž původ se odvozuje od byzantské lyry, resp. arabského rabábu. Jeho pražský koncert nabídne písně, modlitby, žalozpěvy a tance z 13. až 17. století, které se vyznačují nezvyklou krásou a silným emočním nábojem. Na programu večera je hudba osmanská, arménská, arabsko-andaluská, sefardská i křesťanská. Publikum se dočká berberského Tance větru, lidových písní z Arménie nebo Afghánistánu, ale i rukopisů italských a francouzských napříč pěti staletími. Jordi Savall se tak opět podělí o svou vášeň pro znovuobjevování vzácných hudebních pokladů z nejrůznějších kultur i epoch.

Koncert v Pražské křižovatce začíná v 19.30. Po jeho skončení zvou pořadatelé na autogramiádu, k dispozici bude i prodej CD. Struny podzimu dále až do 9. listopadu nabízejí v různých koncertních sálech další žánrově pestré hudební zážitky s důrazem na uměleckou kvalitu. Více na www.strunypodzimu.cz.

Jako hudebník, muzikolog, pedagog a dirigent je Jordi Savall na současné mezinárodní hudební scéně naprosto výjimečnou osobností. Už čtyřicet let investuje svůj neutuchající zájem, zvědavost a energii do znovuoživování a provozování staré hudby. „Nejdůležitější pro mě je být schopen porozumění skrze empatii. Skrze schopnost milovat a být s druhými lidmi v míru. Je to stejné v životě i v hudbě,” svěřuje se Savall se svým životním krédem. Ke své „mírové” koncepci projektu Orient–Occident podotýká, že komunikace mezi západem a východem je bohužel konfliktem různých pojetí víry v Boha a výkladů světa. A připomíná historický mezník, který tento stav započal: „Ve Španělsku fungovaly mosty, které spojovaly muslimy, židy a křesťany až do roku 1492. Potom to ale přestalo platit. Snad jen s výjimkou lokálních ohnisek, například prostoru bývalé Osmanské říše, už skutečný dialog, skutečná komunikace neexistuje.”

Savallova cesta za společnými kořeny hudebních tradic je současně i pozváním na cestu k duchovní otevřenosti. Bok po boku tu účinkují umělci z té části světa, kterou jsme zvyklí vnímat jako dějiště konfrontací a konfliktů všeho druhu. V marockém hráči na oud Drissu El Maloumim, řeckém virtuózovi na santúr Dmitrim Psonisovi a španělském perskusistovi Pedru Estevanovi našel Jordi Savall mimořádné spoluhráče, hudební mistry jak v oblasti klasické hudby, tak v žánrech hudby populární. Sám Savall zahraje v Pražské křižovatce na viellu a rebab. „Všechny tyto staré hudební nástroje nám umožňují dostat se blíže k atmosféře a duchu dávných časů. Bez nich by návrat k historické realitě nebyl možný, protože by nám chybělo to podstatné – přirozený zvuk starých melodií a tanců,” dodává věhlasný hudebník.

Jordi Savall zasvětil svůj život znovuobjevování zapomenutého hudebního bohatství. Každoročně odehraje na 100 koncertů a nahraje 6 alb. Je mj. nositelem sedmi cen MIDEM Classical a držitelem Grammy z roku 2011 za CD Dinastia Borgia. Rodilý Katalánec se na dráhu staré hudby vydal v 70. letech. Tehdy dal dohromady i svůj věhlasný soubor Hesperion XX (od roku 2000 Hesperion XXI). V roce 1987 pak v Barceloně založil vokální soubor Capella Reial de Catalunya zaměřený na interpretaci předklasické hudby a o dva roky později orchestr Le Concert de Nations orientovaný na provozování hudby barokní a mladší. V roce 1991 vytvořil hudební složku k filmu Všechna jitra světa o francouzském gambistovi ze 17. století Sainte Colombem (získal za ni jednoho ze sedmi Césarů), v 90. letech zkomponoval hudbu například k dvoudílnému filmu Jacquese Rivetta o Johance z Arku nebo k Markýze Véry Belmontové. Založením vlastního labelu Alia Vox dokázal, že svět staré hudby není nutně elitářskou záležitostí, ale že může být zajímavý pro stále mladší a početnější publikum.

Leszek Możdżer hýří aktivitou v nejrůznějších projektech. Má za sebou úspěšné spolupráce s takovými velikány jako Tomasz Stańko, Arthur Blythe, Billy Harper, Pat Metheny či Archie Shepp, za piano zasedl v nejprestižnějších koncertních sálech. V jeho diskografii najdeme přes 100 alb. I to dokládá, že Możdżer patří k největším objevů polského i světového jazzu poslední dekády.

Poslední vstupenky v ceně od 350 Kč jsou v prodeji ve vstupenkovém centru Strun podzimu, sítích Ticketpro a Perfect System a hodinu před začátkem koncertu v místě konání. Koncert začíná v 19.30 hod. Více informací na www.strunypodzimu.cz.

Historie tria Możdżer – Danielsson – Fresco se začala psát roku 2004, kdy pod názvem Dream Team společně vystoupili na varšavském festivalu Jazz na Starém Městě. Sestava pak natočila v roce 2005 první společnou desku The Time, se kterou zaznamenala rekordní prodeje. Trio ve spolupráci úspěšně pokračovalo i na albu Between Us and the Light. V roce 2007 pak Możdżer s Danielssonem navíc vydali duety na albu Pasodoble. Společnou diskografii tria pak doplnilo CD a DVD Live z roku 2008.

Uskupení je vzácným průmětem největších předností jeho členů – Możdżer do tria přináší precizní pulzaci rytmických sekvencí, Danielsson temperamentní projev a Fresco živelné improvizace prosycené orientálními motivy. Výsledkem je rytmicky uhrančivý celek s lyrickým vyzněním.

Leszek Możdżer je pokračovatelem tradice polských klavíristů, kteří dokázali interpretační fenomén jazzu propojit s polskou hudební tradicí kořeněnou polsko-francouzským romantismem Fryderyka Chopina. Sám svůj vztah k jazzu vyjádřil slovy: „Opravdový jazz je vyjádřením té nejhlubší, nejvnitřnější pravdy, a proto jsem se rozhodl tuto hudbu hrát.“ V jednadvaceti letech získal cenu Krzysztofa Komedy a stal se členem kvarteta saxofonisty Zbigniewa Namysłowského.

Vedle Chopina hraje hudbu Witolda Lutosławského a současných skladatelů Zbigniewa Preisnera či Jana Kaczmarka, píše pozoruhodnou hudbu do muzikálů (např. Hair – Love, A Midsummer Night´s Dreams) a pro divadelní hry, s Preisnerem, Tomaszem Stankem a varšavským symfonickým orchestrem složil hudbu k filmu Damage režiséra Louise Malle. Napsal vokálně instrumentální dílo Missa gratiotaria pro akademický sbor gdaňské univerzity. Możdżer do orchestrace vložil také party pro svého současného partnera Zohara Fresca a pro vibrafonistu kvarteta Fourth Floor Jana Frechera.

Švéd Lars Danielsson sestavil zkraje devadesátých let kvarteto s bývalým saxofonistou Milese Davise Davem Liebmanem, klavíristou Bobo Stensonem a bubeníkem Jonem Christensenem, ve kterém si vyzkoušel i vlastní skladatelské a aranžérské nápady, které pak uplatňoval také pro větší hudební formy bigbandové a symfonické. Výčet Danielssonových spoluhráčů je úctyhodný, patří sem bratři Breckerové, John Scofield, Mike Stern, Charles Lloyd, Terri Lyne Carringtonová, Trilok Gurtu, Dave Kikoski. Zeptáte-li se Danielssona, jaká hudba ho ovlivnila, vyjmenuje v prvé řadě rockovou a soulovou scénu šedesátých let, z nástrojových předchůdců pak jazzové basisty Raye Browna, Jaco Pastoriuse a Anthonyho Jacksona. Čerpá rovněž z klasické komorní hudby a skandinávského folklóru.

Izraelský rodák z židovsko-turecké rodiny Zohar Fresco spoluzaložil kapelu Bustan Abraham (1991–2003), s níž nahrál šest alb. Hudbu bandu, v němž fúzovaly orientální arabské a západní židovské hudební vlivy, rytmizoval typickými arabskými nástroji, jakými jsou pohárový buben darboka, rámový buben daf či jeho menší varianta riqq, a samozřejmě archetyp veškerých rytmických projevů – tleskání dlaní. Pracoval také s Philipem Glassem nebo Artem Tunçboyaciyanem.

Další nabídka Strun podzimu

V dalších podzimních týdnech nabídnou Struny podzimu například osmdesátiletého jazzového guru Waynea Shortera. Hudební most mezi Východem a Západem postaví legendární Jordi Savall. Během podzimních týdnů vystoupí i mistr bossa novy Vinicius Cantuária nebo rozervaný písničkář Rufus Wainwright. Na festival mohou vyrazit i ti nejmenší. 18. – 20. října se opět uskuteční intenzivní tvůrčí víkend Struny dětem připravovaný pro rodinné publikum. Na závěr festivalu nebude chybět ani uvolněná afterparty Spotlight, kterou 9. listopadu roztančí v klubu Roxy mimo jiné Andreya Triana.

Předprodej vstupenek
Vstupenky je možné zakoupit či rezervovat on-line na www.strunypodzimu.cz anebo zakoupit ve Vstupenkovém centru Strun podzimu na adrese Palackého 1, Praha 1 (3. patro) a v sítích Perfect System a Ticketpro. Rezervace a informace lze provést přes www.strunypodzimu.cz či na telefonním čísle 606 021 050 nebo na e-mailu vstupenky@strunypodzimu.cz.

Sledujte Struny podzimu on-line
www.strunypodzimu.cz – detailní informace o koncertech, rádio Struny podzimu, videoukázky
www.facebook.com/strunypodzimu – aktuální informace z festivalového dění
www.myspace.com/stringsofautumn – hudební ochutnávky festivalového programu
www.youtube.com/user/Strunypodzimu – videa z vybraných koncertů

Struny podzimu 2013 - přehled koncertů
23. září / Státní opera                        BARBARA HANNIGAN & PKF – Prague Philharmonia

29. září / Rudolfinum                         DANIEL HOPE & orchestr L’ARTE DEL MONDO

8. října / Divadlo Hybernia                MOŻDŻER – DANIELSSON – FRESCO

10. října / Pražská křižovatka            JORDI SAVALL

15. října / České muzeum hudby           ALBÁNSKÝ ISO-POLYFONICKÝ SBOR & HYSNI ZELA

21. října / Stavovské divadlo             RUFUS WAINWRIGHT

23. a 24. října / Barrandov Studio – ateliér č. 4 ZIMNÍ CESTA / režie Jiří Heřman

30. října / Pražská křižovatka            VINICIUS CANTUÁRIA

6. listopadu / Lucerna                        WAYNE SHORTER

9. listopadu / Roxy, NoD                    Klubová noc SPOTLIGHT - Andreya Triana, Go Go Penguin a další

18. – 20. října / divadlo Minor         Struny dětem

Jak již napovídá výběr prostoru, nejedná se o tradiční koncertní provedení. Režisér Jiří Heřman původní jedinou roli poutníka rozdělil hned mezi čtyři mladé muže – operní pěvce Jiřího Hájka, Jiřího Brücklera, Matěje Chadimu a předního českého pianistu Ivo Kahánka. Postavu ženského anděla i pokušitele ztvární v podobě mladé a okouzlující dívky přední česká sopranistka Kateřina Kněžíková. „V Zimní cestě vstoupíme do krajiny duše osamělého muže, který se vyrovnává se ztrátou své milé. Čím víc jsem Zimní cestu poslouchal, tím víc ve mně zrála představa tří mužských postav. V průběhu zkoušek jsme začlenili i čtvrtého muže do hry - pianistu Ivo Kahánka. Ve skutečnosti jsou čtyři poutníci jedinou postavou a to nám poskytuje možnost rozvíjet nevšední dialog se sebou samým,“ vysvětluje Jiří Heřman.

Imaginativní a podmanivý režijní rukopis Jiřího Heřmana je zárukou neotřelého zpracování. Vedle pěveckých výkonů čeká na diváky řada divadelních překvapení. V legendárním barrandovském ateliéru zvaném dřevák, jež je veřejnosti přístupný jen zřídka, se nebude pouze tesknit nad nešťastnou láskou, ale také jezdit na kole, lézt do výšek, muzicírovat na housle či klarinet.

Struny podzimu každoročně iniciují vznik nových uměleckých projektů. S režisérem Jiřím Heřmanem se umělecky setkávají podruhé. V minulosti pro festival inscenoval operu Benjamina Brittena Řeka Sumida. „Heřman je tvůrcem nejpozoruhodnějších operních inscenací posledních let a vždy nezaměnitelně pracuje s propojením hudby, světla i prostoru a hereckou akcí. Jeho díla proto znamenají jedinečný a stěží opakovatelný zážitek,“ dodává umělecký ředitel Strun podzimu Marek Vrabec.

Autorem scény umně využívající syrový prostor ateliéru na Barrandově je věrný Heřmanův spolupracovník scénograf Pavel Svoboda, autorkou kostýmů je výtvarnice Lenka Polášková. Důležitou roli má i hra se světlem světelného designéra Daniela Tesaře. Na představení bude zřízena kyvadlová doprava ze Smíchova. Vstupenky jsou v prodeji od 550 Kč ve vstupenkovém centru Strun podzimu, pokladnách Národního divadla a sítích Ticketpro a Perfect System. Představení začínají v 19.30 hod. Více informací na www.strunypodzimu.cz.

Zimní cestou nazval německý básník Wilhelm Müller svých 24 drobných básní o stesku, samotě, vzdoru i rezignaci – jakýsi intimní deník láskou zklamaného člověka, který na cestě zimní krajinou poznává sám sebe. Třicetiletý Franz Schubert, fascinovaný Müllerovými poetickými obrazy, Zimní cestu v roce 1827, krátce před svou smrtí, zhudebnil, jeho cyklus se pak stal nejen základem proslulé tradice německé romantické písně, ale také prominentní součástí repertoáru velkých světových pěvců.

Jiří Heřman patří mezi nejpozoruhodnější české operní režiséry současnosti. Jeho vyhraněný a propracovaný režijní styl má vedle vytříbených estetických kvalit vždy také silný duchovní rozměr. Klade důraz na sugestivitu divadelního prostoru a jeho vztah k hercovu pohybu i ke znějícímu slovu a hudbě. Renomé si získal jak komorními projekty v netradičních prostorech, tak inscenacemi na velkých operních scénách. V letech 2007-2012 byl uměleckým šéfem opery Národního divadla, kde s úspěchem nastudoval například Dvořákovu Rusalku a Jakobína, Hry o Marii Bohuslava Martinů, Wagnerova Parsifala či Brittenovu Glorianu. Pro Struny podzimu v minulosti nastudoval Řeku Sumidu Benjamina Brittena.

Další nabídka Strun podzimu

V dalších podzimních týdnech nabídnou Struny podzimu například osmdesátiletého jazzového guru Waynea Shortera. Hudební most mezi Východem a Západem postaví legendární Jordi Savall. Během podzimních týdnů vystoupí i mistr bossa novy Vinicius Cantuária nebo rozervaný písničkář Rufus Wainwright. Na festival mohou vyrazit i ti nejmenší. V druhé polovině října se opět uskuteční intenzivní tvůrčí víkend Struny dětem připravovaný pro rodinné publikum. Na závěr festivalu nebude chybět ani uvolněná afterparty Spotlight, kterou roztančí v klubu Roxy mimo jiné Andreya Triana.

Předprodej vstupenek
Vstupenky je možné zakoupit či rezervovat on-line na www.strunypodzimu.cz anebo zakoupit ve Vstupenkovém centru Strun podzimu na adrese Palackého 1, Praha 1 (3. patro) a v sítích Perfect System a Ticketpro. Rezervace a informace lze provést přes www.strunypodzimu.cz či na telefonním čísle 606 021 050 nebo na e-mailu vstupenky@strunypodzimu.cz.

Sledujte Struny podzimu on-line
www.strunypodzimu.cz – detailní informace o koncertech, rádio Struny podzimu, videoukázky
www.facebook.com/strunypodzimu – aktuální informace z festivalového dění
www.myspace.com/stringsofautumn – hudební ochutnávky festivalového programu
www.youtube.com/user/Strunypodzimu – videa z vybraných koncertů

Struny podzimu 2013 - přehled koncertů
23. září / Státní opera                        BARBARA HANNIGAN & PKF – Prague Philharmonia

29. září / Rudolfinum                         DANIEL HOPE & orchestr L’ARTE DEL MONDO

8. října / Divadlo Hybernia                MOŻDŻER – DANIELSSON – FRESCO

10. října / Pražská křižovatka            JORDI SAVALL

15. října / České muzeum hudby           ALBÁNSKÝ ISO-POLYFONICKÝ SBOR & HYSNI ZELA

21. října / Stavovské divadlo             RUFUS WAINWRIGHT

23. a 24. října / Barrandov Studio – ateliér č. 4 ZIMNÍ CESTA / režie Jiří Heřman

30. října / Pražská křižovatka            VINICIUS CANTUÁRIA

6. listopadu / Lucerna                        WAYNE SHORTER

9. listopadu / Roxy, NoD                    Klubová noc SPOTLIGHT - Andreya Triana, Go Go Penguin a další

18. – 20. října / divadlo Minor         Struny dětem

Jeden z nejnadanějších světových hudebníků mladé generace, britský houslista Daniel Hope, nabídne 29. září ve Dvořákově síni Rudolfina mimořádný zážitek oslavující krásy přírody, soudobou i barokní hudbu a konfrontaci vzdálených staletí. Publikum dostane v rámci jednoho večera příležitost porovnat originální Vivaldiho Čtvero ročních dob s ryze současnou verzí tohoto stále obdivovaného, leč přece jen příliš často hraného kusu. Autorem rekomponované skladby je Max Richter. „Devadesát procent hudby jsem složil nově, přesto k nám Vivaldiho duch a síla jeho díla stále promlouvá,“ říká přední britský skladatel, jehož tvorba vychází především z moderní klasiky, postmoderny a minimalismu. Daniel Hope představil jeho dílo s úspěchem v mnoha zemích Evropy a za album Vivaldi Recomposed získal letošní cenu Echo Klassik v kategorii Klasika bez hranic. Krátká ukázka přepracované verze slavného Vivaldiho díla je k dispozici na http://youtu.be/WaCib0B8T24. V Praze slavného houslistu doprovodí všestranný orchestr L’Arte del Mondo, který v roce 2004 založil v bavorském Leverkusenu vynikající dirigent a houslista Werner Ehrhardt. Po koncertě bude následovat autogramiáda Daniela Hopea. Koncert začíná v 19.30 hodin, vstupenky je možné zakoupit ve vstupenkovém centru festivalu, sítích Ticketpro a Perfect System a hodinu před začátkem koncertu v Rudolfinu. Struny podzimu nabízejí až do 9. listopadu v různých koncertních sálech další žánrově pestré hudební zážitky s důrazem na uměleckou kvalitu. Více na www.strunypodzimu.cz.

„Daniel Hope je brilantní houslista, o němž nikdy nevíte, do čeho se pustí,” napsaly o britském hudebníkovi, kterému v dětství natolik učaroval zaměstnavatel jeho matky sir Yehudi Menuhin, že se rozhodl houslím zasvětit svůj život, New York Times. Hope získává své posluchače dominantním, svébytným stylem, ale také pronikavou inteligencí. Píše knihy, hudební glosy, scénáře, moderuje televizní i rozhlasové pořady a pořádá nejrůznější hudební projekty a festivaly s invenčním programem. Když ho skladatel Max Richter poprvé kontaktoval ohledně své vize překomponování Čtvero ročních dob, trochu neomaleně prý se ho zeptal, co že je špatného na Vivaldiho originálu. Hope vzpomíná: „Max mi tehdy řekl, že je tímto dílem už zcela přesycen, vždyť ho slyšíme až příliš často na koncertních podiích, ale také ve výtazích nebo při čekání na přepojení v telefonu. Chtěl tuto hudbu zcela nově uchopit a dát jí nový obrys, a to se mi líbilo. Když jsem si potom detailně prohlédl jeho skici, uvědomil jsem si, že mám před sebou neuvěřitelné hudební dobrodružství. Tímto projektem skutečně doslova žiji poslední rok a půl. Nahrával jsem ho, hrál na koncertech a hledal správné pojetí. A doslova ho začínám milovat,“ dodává nadšeně.

Čtyři houslové koncerty z první půle 18. století, k nimž Antonia Vivaldiho inspirovala krajina venkovské Lombardie, byly znovu objeveny až ve 30. letech 20. století, stejně jako i ostatní díla tohoto benátského mistra. Dnes jsou tolik populární především díky své fascinující zvukomalebnosti. Slyšíme v nich praskání ohně v krbu, déšť, bouřku, zpěv ptáků nebo štěkání psů, vnímáme srpnovou noc plnou hvězd nebo naopak mrazivé ráno a lámání ledů. Náladu jednotlivých koncertů evokují verše úvodních sonetů, zřejmě z pera Vivaldiho, které skladatel obdivuhodně tlumočí hudbou – v tomto smyslu se dá toto vrcholné dílo barokní hudby považovat za první programní hudbu vůbec. Pro lepší představivost interpreta Vivaldi ještě přímo do not vepsal poznámky, zda má konkrétní místo znít jako zpěv stehlíka nebo například hučení větru. To vše si mohou posluchači Hopeova koncertu vychutnat nejprve v originální verzi, aby pak vše prožili v druhé půli znovu, ovšem pohledem dnešní doby, respektive skladatele Maxe Richtera. „Max zachovává hlavní rysy Vivaldiho Čtvero ročních dob a staví je do popředí celé hudební struktury, takže k nám Vivaldiho duše stále promlouvá a při poslechu jakoby prosvítá na povrch,“ říká nadšený interpret Daniel Hope. „A zároveň tato hudba přináší pohled skvělého skladatele 21. století – najdeme tu například hudební minimalismus, Vivaldiho melodie a rytmy jsou tu přebírány a nově pozměněny. Max skutečně napsal zcela nové dílo, a navíc velice chytře. Je to z 90 % nová hudba, ale těch 10 %, které zbývají, to je čistý Vivaldi.”

Max Richter i Daniel Hope patří ke špičkám britské klasické scény. Tvorba cenami ověnčeného Richtera - bývalého žáka slavného Luciana Beria - postihuje oblast vážné koncertní hudby i hudby k filmům a byla rovněž základem pro taneční projekty známých choreografů a světových tanečních souborů. Richterova hudba reflektuje nejrůznější současné umělecké směry i vlivy. Stejně tak v projektech Daniela Hopea se klasický i soudobý repertoár často prolíná s dalšími hudebními směry. Najdeme v něm nejen jazz nebo indickou tradiční hudbu, ale i spolupráci se Stingem. Hope má od roku 2007 exkluzivní zastoupení u nahrávací společnosti Deutsche Grammophon, je šestinásobným držitelem ceny ECHO Klassik a mnoha nominací na cenu Grammy. Vivaldi Recomposed je zatím posledním z dlouhé řady úspěšných CD, které mají jedno společné: skvělou dramaturgii, originální nápad, brilantní provedení a úspěch u široké veřejnosti i odborných kritiků. Hope hraje na housle zvané „ex-Lipiński“ z dílny Guarneri del Gesù z roku 1742.

Britskou hvězdu v Praze doprovodí orchestr L’Arte del Mondo, který v roce 2004 založil vynikající dirigent a houslista Werner Ehrhardt. Toto všestranné těleso sídlí v bavorském Leverkusenu, jeho hráči ovládají hru na moderní i historické nástroje a mezi jeho mnoha známými sólisty najdeme tak významné umělce, jako je houslistka Viktorie Mullová, tenorista Christoph Prégardien, trumpetista Reinhold Friedrich nebo jazzový klavírista Uri Caine.