PARTYINFO
TICK TACK
| Datum konání: |
| 25.08.2001 - sobota |
| Místo konání: |
| Praha - Mecca |
| DJs: |
| Loutka, Lumiére, Pat Heart |
| Popis: |
| chill out: Smog |
DJ LUMIERE - Rozhovor
Pořízeno v Loungi klubu Radost FX .
Jak probíhal tvůj dosavadní hudební vývoj?
Muzika mě zajímala vlastně už od malička. Ve třinácti jsem byl úplnej blázen, s bráchou jsem zakládal imaginární kapely, osm let jsem hrál na flétnu ( od svých pěti let ) a pět na trumpetu. Tehdy jsem se naučil noty a vůbec hudební základy, který mi jsou momentálně k dobru.
Proč jsi s tím přestal?
Toho jsem nechal ve dvanácti, protože mě to jednoduše přestalo bavit a učarovaly mi kytary, takže jsem si vyzkoušel španělku a posléze i basovku. Po nějakym čase jsem zjistil, že elektrika, kde si pomocí krabičky vytvářím zvuky, je jednodušší a začal jsem do toho pronikat, což skončilo tak, že jsem hrál tři roky v kapele.
Zkoušel jsi někdy kombinovat hraní s vokály nebo nějakými instrumenty?
Zkoušel jsem to na své první desce, co jsem vydal. V omažiku, kdy jsem se poprvé setkal s house music, což bylo v dobách, kdy jsme s kapelou jezdili po koncertech a fesťácích, jsem zjistil, že v tom je úplně všechno, že tam najdu zvuky, rytmy, vokály, rock´n´roll, prostě všechno…
Takže to byl zřejmě ten hlavní důvod proč jsi houseu dal přednost.
Najednou jsem se tomu chtěl věnovat na sto procent.
Hrál jsi někdy plánovitě, s předem přesně promyšlenou strukturou?
Ne. Nanejvíš tak, že jsem si předem řekl, že touhle písničkou by to bylo fajn zakončit, tak jsem si jí nechal na konec, ale nikdy jsem si předem nepromejšlel desky, který budu hrát předem. Ostatně to ani nejde, protože seš doma a máš jinou náladu, je tam jiná atmosféra a přijdeš do klubu, kde je nabito, tak nebudeš hrát tutéž náladu, kterou sis hrál a promejšlel doma. Musíš koukat na lidi, podle nichž reaguješ, to je pro mě základ.
Jak se díváš na Dje - nekompromisní sólisty?
Na takovým DJovi je to vidět už v průběhu hraní, protože je skloněnej, hraje si tam s tím, jenom kouká na mixák a ani jednou se nepodívá do publika. Z toho je cítit, že tam nutí tu svojí náladu, kterou si někde promyslel, ostatním. Záleží pak na lidech, jestli se chytnou, ale ti jsou podle mě hlavně proto, aby se bavili. Nicméně, každej má svoje publikum a já ti nejsem od toho, abych hodnotil, co je špatný a co ne. Mým snem je vychovat si svý vlastní publikum, což je záležitost tak deseti let.
Jak probíhala práce na novém cédéčku C-Lounge, které jsi namixoval společně se Stephunkem?
Dobře se spolu známe, protože jsme společně spolupracovali už předtím, takže to byla pohodička. Jinak se na tom CD nemálo podílel taky Robbie z Waxu, kterej přinesl pakl desek. Ty jsme pak společně vybírali a poslouchali tři dny, a pak jsme přistoupili k tomu jak to zmixujeme dohromady, protože jako zadání jsme dostali, že tam chtěj mít downtempo, drum´n´base, různý zpívaný věci. Zpočátku jsem se trochu bál jak to smícháme dohromady, aby to mělo hlavu a patu. Snažil jsem se je přemluvit, abychom udělali čistě houseovou věc, ale nakonec to vyšlo docela dobře.
Tím, že přistoupil Wax na vlastní CD C-Lounge, znamená to, že se tu snaží s konečnou platností demonstrovat pocit či ideu, kterou toto prostředí, lidé, atmosféra utváří?
Předně je to daný už tím, co do prostředí C-Lounge vozej za lidi, což jsou v drtivý většině vynikající muzikanti a dobrý producenti, který jsou v undergroundovým houseu fakt pojmem. Ať už vezmeš Dixona, Charlese Webstera, Llorcu… a pochopitelně když dostanu možnost si s nima zahrát, pozorovat je při hraní, tak mě to nějakým způsobem ovlivní. Vedle odpočinkový, chill-outový hudby, je C-Lounge zaměřenej i na experimantální muziku, takže celkově má docela širokej rozsah.
Jak bys charakterizoval "harddeep"?
To jsem si jen tak vymyslel, jestli to máš z internetu?
Když sis to vymyslel, tak si to taky charakterizuj.
Když se mě ptali : " Hele, potřebujeme tvůj životopis a taky napiš, co vlastně hraješ.", tak si řikám, co já vlastně hraju? Fakt nevim, protože říct "house music" je dneska tak otřelý a navíc širokej pojem. V podstatě Massive Attack nesnášej termín trip-hop, protože jim ho přisoudili novináři a rázem je z toho nová škatulka. Tak si řikám - no co, udělám si prdel a napíšu tam harddeep a uvidím, jestli se toho někdo chytne.
No vida a funguje to…
Tak to je super.
Považuješ hudbu za výrazovej prostředek?
Jasně, že jo.
A je pro tebe důležitější to, co chceš sdělovat anebo to, jak to sděluješ čili technická stránka?
Momentálně je technická stránka nutná k tomu, aby si mohl zvládnout i to druhý, je to prostě propletenec. Chceš hrozně moc dělat hudbu, ale máš k tomu minimální prostředky, nicméně pořád máš tu možnost a musíš někde začít, aby ses mohl technicky zdokonalit, pak teprve můžeš přistoupit k nějakýmu sdělování.Vem si třeba člověka, kterej chce hrát na nějakej hudební nástroj, ale neumí na něj, takže ačkoli má co sdělovat, tak neví jak, takže začne třeba psát básně a bude z něj básník.
Věnuješ se se stejným nasazením, které vkládáš do hudby, ještě něčemu jinému?
Chtěl bych se věnovat spoustě věcem, ale kdybych to tu měl všechno vyjmenovávat…
Teď nemám na mysli, co bys chtěl, ale jestli něco takovýho provozuješ?
Momentálně mi Djing bere veškerej čas a já mu ho obětuju.
A stejně tak tě i uspokojuje?
Hele, zatím jo. Jinak bych to nedělal.
Jak ses učil hrát?
Mě naučil hrát osvětlovač Tomáš Novák tady z Radosti, kterej mi to všechno ukázal.
Hraje ještě?
Jasně, hraje si pro sebe doma, ale už se oženil, teď už je odepsanej...
Jak se mění tvůj hudební vkus?
Všechno je daný časem, protože dneska si poslechnu hudbu, kterou jsem taky před dvěma lety neposlouchal. Objevujou se stále nový směry a kromě toho se člověk vrací i ke starejm věcem, v mým případě třeba jazz, kterej jsem taky nikdy předtím neposlouchal.
Posloucháš doma odlišný věci od těch, co hraješ na párty?
Poslouchám úplně všechno.
Jakým způsobem se k nový muzice dostáváš?
V poslední době hodně přes internet, vybírám, co se mi líbí a případně hned i objednávám. Je toho čím dál víc, všechno se zpřístupňuje stále širšímu spektru lidí a stačí ti pár dobrejch mašinek, výkonej počítač a příjde doba, kdy bude dělat muziku každej druhej. Jde jenom o to, co si vybereš.
Nepřipadáš si někdy až příliš zahlcen kvalitní hudbou?
No připadám, moc. Připadám, ale pořád je lepší nadbytek než nedostatek. Teď to bude jenom o tom umět si vybrat a dál si vybírat pro sebe jenom to nejlepší.
Je těžký vydělat si dneska hraním na chleba?
Teď docela jo. Momentálně to není někdy jistý.
Co jsi dělal, když jsi začínal s hraním?
Hmmm, v jedný hudební agentuře, pak jsem začal dělat osvětlovače tady v Radosti a zároveň jsem se tu učil hrát. Od tý doby jsem de facto nedělal nic jinýho než, že jsem svítil, hrál a dneska se živím jenom hraním.
Myslíš, že to maj dnešní začínající Djové těžší než tomu bylo před šesti lety, kdy jsi začínal?
To mi neřikej, že už je to tak dlouho?
Je to tak. Máš to přesně na den?
Ne…( smích ) to je porod ty vole. Vůbec, já právě vůbec nevim, kdy jsem přesně začal.
Vim, že jich moc není, ale znám lidi, který o sobě tvrdí, že začali hrát v ten a ten den.
Kecáš!
Nekecám, minulej tejden tu byl DJ Louis Ozbourne a ten o sobě tvrdí, že začal s hraním v den, kdy mu umřel kámoš.
Tak to je docela významnej den, to bych si možná i pamatoval, ale vážně jsem si to do kalendáře nepsal.
Víš o někom, kdo dělá muziku jenom kvůli penězům?
Tady v Čechách asi těžko, protože tady na tom jednoduše nezbohatneš. Oproti tomu minulej rok v Amsterodamu bylo nejoblíbenější auto mezi Dji Audi TT.
Kdo ti to říkal?
Hele, minulej rok kluci nebo přede dvěma lety…
Tak se zeptáme Joosta až přejede.
Včera jsem si byl pro desky a nechal jsem tam tři a půl tisíce, což není nic výjimečnýho a takhle to jde pořád dokola.
Existujou nějaký množstevní slevy pokud si kupuješ víc desek pravidelně?
Ne. Tady není moc míst, kde by se dalo dobře nakupovat.
Kam tedy jezdíš, když nekupuješ desky tady?
Hodně využívám internetu a mám kamaráda, co jezdí často do Vídně, takže si objednávám něco taky přes něj.
Jinak ty máš různé rezidentní párty po pražských klubech…
Nemám.
A co Tik-Tak v Mecce nebo Atmospheric tady v Radosti?
Tik-Tak mám, ale Atmospheric se bude asi teď rušit. Je to blbost, protože jsem dospěl k tomu, že bych chtěl mít jednu rezidentní noc v Praze. Je nesmysl jich mít spoustu, stačí jedna klubovka v Praze za měsíc, to je podle mě dost.
Který z pražských klubů máš nejraději?
Kdyby ses mě ptal před rokem a půl, tak bych ti řekl Roxy, ale momentálně je to zcela určitě Mecca. Z mimopražskejch mám zvlášť v oblibě třeba olomouckou Barumbu. Taky malý klubíčky jsou v pohodě. Já to beru tak, že do Meccy choděj lidi, dá se tam hrát i jinak než se hraje v Roxy…
Jak jinak?
No, víc muzika, víc si hrát se zvukem, deskama, možnost přibrat další živý nástroje, protože to tam lidi daleko spíš ohodnotí než třeba v Roxy.
Chystáš se teď zase něco vydat?
Abych pravdu řekl, tak momentálně se věnuju Djingu úplně maximálně a ten nepoměr se bude snižovat. Čím míň budu hrát, tím víc se budu věnovat skládání vlastní muziky.
Co plánuješ do budoucna?
Chci si doma udělat takový menší studijíčko a technicky se zdokonalovat, ale co ty víš, třeba zejtra ohluchnu a můžu se jít klouzat…
Štve tě něco na párty víc ve srovnání s minulostí?
Vadí mi, že některý lidi se jdou na párty vyloženě zničit, jdou to ze sebe vymlátit, vydřít absolutní maximum a nejdou se tam bavit ani odpočinout, prostě ignorujou druh relaxace, kterej má tenhle druh zábavy nabízet a takový párty, kde si každej jede jen sám za sebe, popírají klubovou komunikaci. To, že v klubech mizí mezilidská komunikace, mi dost vadí. A to jsem zase zpátky u toho, že pro Dje je nejlepší, když si svý posluchače vychová, což je taky můj sen. Pár lidí, který přijdou, budou se bavit, budou vědět jaká tam bude muzika…
Máš představu jak by měla vypadat párty tvých snů?
Teď jsem se zrovna o tom s někým bavil. Klub, kde jsou skvělý světla, za pultem stojí Tomáš Novák a jeho parta, vynikající zvuk, dvě až tři sta lidí, 123-125 bpm, rozjetý lidi na parketu dovádějící při "hardbeatu". To je můj sen.
Hanz
Čro, stanice Praha
Přijďte si zatickat
V tomto rozhovoru se dozvíte o začátcích, současnosti a budoucnosti DJ Lumiera, kterého si můžete přijít poslechnout tuto sobotu do Meccy na Tick Tack.
Pořízeno v Loungi klubu Radost FX .
Jak probíhal tvůj dosavadní hudební vývoj?
Muzika mě zajímala vlastně už od malička. Ve třinácti jsem byl úplnej blázen, s bráchou jsem zakládal imaginární kapely, osm let jsem hrál na flétnu ( od svých pěti let ) a pět na trumpetu. Tehdy jsem se naučil noty a vůbec hudební základy, který mi jsou momentálně k dobru.
Proč jsi s tím přestal?
Toho jsem nechal ve dvanácti, protože mě to jednoduše přestalo bavit a učarovaly mi kytary, takže jsem si vyzkoušel španělku a posléze i basovku. Po nějakym čase jsem zjistil, že elektrika, kde si pomocí krabičky vytvářím zvuky, je jednodušší a začal jsem do toho pronikat, což skončilo tak, že jsem hrál tři roky v kapele.
Zkoušel jsi někdy kombinovat hraní s vokály nebo nějakými instrumenty?
Zkoušel jsem to na své první desce, co jsem vydal. V omažiku, kdy jsem se poprvé setkal s house music, což bylo v dobách, kdy jsme s kapelou jezdili po koncertech a fesťácích, jsem zjistil, že v tom je úplně všechno, že tam najdu zvuky, rytmy, vokály, rock´n´roll, prostě všechno…
Takže to byl zřejmě ten hlavní důvod proč jsi houseu dal přednost.
Najednou jsem se tomu chtěl věnovat na sto procent.
Hrál jsi někdy plánovitě, s předem přesně promyšlenou strukturou?
Ne. Nanejvíš tak, že jsem si předem řekl, že touhle písničkou by to bylo fajn zakončit, tak jsem si jí nechal na konec, ale nikdy jsem si předem nepromejšlel desky, který budu hrát předem. Ostatně to ani nejde, protože seš doma a máš jinou náladu, je tam jiná atmosféra a přijdeš do klubu, kde je nabito, tak nebudeš hrát tutéž náladu, kterou sis hrál a promejšlel doma. Musíš koukat na lidi, podle nichž reaguješ, to je pro mě základ.
Jak se díváš na Dje - nekompromisní sólisty?
Na takovým DJovi je to vidět už v průběhu hraní, protože je skloněnej, hraje si tam s tím, jenom kouká na mixák a ani jednou se nepodívá do publika. Z toho je cítit, že tam nutí tu svojí náladu, kterou si někde promyslel, ostatním. Záleží pak na lidech, jestli se chytnou, ale ti jsou podle mě hlavně proto, aby se bavili. Nicméně, každej má svoje publikum a já ti nejsem od toho, abych hodnotil, co je špatný a co ne. Mým snem je vychovat si svý vlastní publikum, což je záležitost tak deseti let.
Jak probíhala práce na novém cédéčku C-Lounge, které jsi namixoval společně se Stephunkem?
Dobře se spolu známe, protože jsme společně spolupracovali už předtím, takže to byla pohodička. Jinak se na tom CD nemálo podílel taky Robbie z Waxu, kterej přinesl pakl desek. Ty jsme pak společně vybírali a poslouchali tři dny, a pak jsme přistoupili k tomu jak to zmixujeme dohromady, protože jako zadání jsme dostali, že tam chtěj mít downtempo, drum´n´base, různý zpívaný věci. Zpočátku jsem se trochu bál jak to smícháme dohromady, aby to mělo hlavu a patu. Snažil jsem se je přemluvit, abychom udělali čistě houseovou věc, ale nakonec to vyšlo docela dobře.
Tím, že přistoupil Wax na vlastní CD C-Lounge, znamená to, že se tu snaží s konečnou platností demonstrovat pocit či ideu, kterou toto prostředí, lidé, atmosféra utváří?
Předně je to daný už tím, co do prostředí C-Lounge vozej za lidi, což jsou v drtivý většině vynikající muzikanti a dobrý producenti, který jsou v undergroundovým houseu fakt pojmem. Ať už vezmeš Dixona, Charlese Webstera, Llorcu… a pochopitelně když dostanu možnost si s nima zahrát, pozorovat je při hraní, tak mě to nějakým způsobem ovlivní. Vedle odpočinkový, chill-outový hudby, je C-Lounge zaměřenej i na experimantální muziku, takže celkově má docela širokej rozsah.
Jak bys charakterizoval "harddeep"?
To jsem si jen tak vymyslel, jestli to máš z internetu?
Když sis to vymyslel, tak si to taky charakterizuj.
Když se mě ptali : " Hele, potřebujeme tvůj životopis a taky napiš, co vlastně hraješ.", tak si řikám, co já vlastně hraju? Fakt nevim, protože říct "house music" je dneska tak otřelý a navíc širokej pojem. V podstatě Massive Attack nesnášej termín trip-hop, protože jim ho přisoudili novináři a rázem je z toho nová škatulka. Tak si řikám - no co, udělám si prdel a napíšu tam harddeep a uvidím, jestli se toho někdo chytne.
No vida a funguje to…
Tak to je super.
Považuješ hudbu za výrazovej prostředek?
Jasně, že jo.
A je pro tebe důležitější to, co chceš sdělovat anebo to, jak to sděluješ čili technická stránka?
Momentálně je technická stránka nutná k tomu, aby si mohl zvládnout i to druhý, je to prostě propletenec. Chceš hrozně moc dělat hudbu, ale máš k tomu minimální prostředky, nicméně pořád máš tu možnost a musíš někde začít, aby ses mohl technicky zdokonalit, pak teprve můžeš přistoupit k nějakýmu sdělování.Vem si třeba člověka, kterej chce hrát na nějakej hudební nástroj, ale neumí na něj, takže ačkoli má co sdělovat, tak neví jak, takže začne třeba psát básně a bude z něj básník.
Věnuješ se se stejným nasazením, které vkládáš do hudby, ještě něčemu jinému?
Chtěl bych se věnovat spoustě věcem, ale kdybych to tu měl všechno vyjmenovávat…
Teď nemám na mysli, co bys chtěl, ale jestli něco takovýho provozuješ?
Momentálně mi Djing bere veškerej čas a já mu ho obětuju.
A stejně tak tě i uspokojuje?
Hele, zatím jo. Jinak bych to nedělal.
Jak ses učil hrát?
Mě naučil hrát osvětlovač Tomáš Novák tady z Radosti, kterej mi to všechno ukázal.
Hraje ještě?
Jasně, hraje si pro sebe doma, ale už se oženil, teď už je odepsanej...
Jak se mění tvůj hudební vkus?
Všechno je daný časem, protože dneska si poslechnu hudbu, kterou jsem taky před dvěma lety neposlouchal. Objevujou se stále nový směry a kromě toho se člověk vrací i ke starejm věcem, v mým případě třeba jazz, kterej jsem taky nikdy předtím neposlouchal.
Posloucháš doma odlišný věci od těch, co hraješ na párty?
Poslouchám úplně všechno.
Jakým způsobem se k nový muzice dostáváš?
V poslední době hodně přes internet, vybírám, co se mi líbí a případně hned i objednávám. Je toho čím dál víc, všechno se zpřístupňuje stále širšímu spektru lidí a stačí ti pár dobrejch mašinek, výkonej počítač a příjde doba, kdy bude dělat muziku každej druhej. Jde jenom o to, co si vybereš.
Nepřipadáš si někdy až příliš zahlcen kvalitní hudbou?
No připadám, moc. Připadám, ale pořád je lepší nadbytek než nedostatek. Teď to bude jenom o tom umět si vybrat a dál si vybírat pro sebe jenom to nejlepší.
Je těžký vydělat si dneska hraním na chleba?
Teď docela jo. Momentálně to není někdy jistý.
Co jsi dělal, když jsi začínal s hraním?
Hmmm, v jedný hudební agentuře, pak jsem začal dělat osvětlovače tady v Radosti a zároveň jsem se tu učil hrát. Od tý doby jsem de facto nedělal nic jinýho než, že jsem svítil, hrál a dneska se živím jenom hraním.
Myslíš, že to maj dnešní začínající Djové těžší než tomu bylo před šesti lety, kdy jsi začínal?
To mi neřikej, že už je to tak dlouho?
Je to tak. Máš to přesně na den?
Ne…( smích ) to je porod ty vole. Vůbec, já právě vůbec nevim, kdy jsem přesně začal.
Vim, že jich moc není, ale znám lidi, který o sobě tvrdí, že začali hrát v ten a ten den.
Kecáš!
Nekecám, minulej tejden tu byl DJ Louis Ozbourne a ten o sobě tvrdí, že začal s hraním v den, kdy mu umřel kámoš.
Tak to je docela významnej den, to bych si možná i pamatoval, ale vážně jsem si to do kalendáře nepsal.
Víš o někom, kdo dělá muziku jenom kvůli penězům?
Tady v Čechách asi těžko, protože tady na tom jednoduše nezbohatneš. Oproti tomu minulej rok v Amsterodamu bylo nejoblíbenější auto mezi Dji Audi TT.
Kdo ti to říkal?
Hele, minulej rok kluci nebo přede dvěma lety…
Tak se zeptáme Joosta až přejede.
Včera jsem si byl pro desky a nechal jsem tam tři a půl tisíce, což není nic výjimečnýho a takhle to jde pořád dokola.
Existujou nějaký množstevní slevy pokud si kupuješ víc desek pravidelně?
Ne. Tady není moc míst, kde by se dalo dobře nakupovat.
Kam tedy jezdíš, když nekupuješ desky tady?
Hodně využívám internetu a mám kamaráda, co jezdí často do Vídně, takže si objednávám něco taky přes něj.
Jinak ty máš různé rezidentní párty po pražských klubech…
Nemám.
A co Tik-Tak v Mecce nebo Atmospheric tady v Radosti?
Tik-Tak mám, ale Atmospheric se bude asi teď rušit. Je to blbost, protože jsem dospěl k tomu, že bych chtěl mít jednu rezidentní noc v Praze. Je nesmysl jich mít spoustu, stačí jedna klubovka v Praze za měsíc, to je podle mě dost.
Který z pražských klubů máš nejraději?
Kdyby ses mě ptal před rokem a půl, tak bych ti řekl Roxy, ale momentálně je to zcela určitě Mecca. Z mimopražskejch mám zvlášť v oblibě třeba olomouckou Barumbu. Taky malý klubíčky jsou v pohodě. Já to beru tak, že do Meccy choděj lidi, dá se tam hrát i jinak než se hraje v Roxy…
Jak jinak?
No, víc muzika, víc si hrát se zvukem, deskama, možnost přibrat další živý nástroje, protože to tam lidi daleko spíš ohodnotí než třeba v Roxy.
Chystáš se teď zase něco vydat?
Abych pravdu řekl, tak momentálně se věnuju Djingu úplně maximálně a ten nepoměr se bude snižovat. Čím míň budu hrát, tím víc se budu věnovat skládání vlastní muziky.
Co plánuješ do budoucna?
Chci si doma udělat takový menší studijíčko a technicky se zdokonalovat, ale co ty víš, třeba zejtra ohluchnu a můžu se jít klouzat…
Štve tě něco na párty víc ve srovnání s minulostí?
Vadí mi, že některý lidi se jdou na párty vyloženě zničit, jdou to ze sebe vymlátit, vydřít absolutní maximum a nejdou se tam bavit ani odpočinout, prostě ignorujou druh relaxace, kterej má tenhle druh zábavy nabízet a takový párty, kde si každej jede jen sám za sebe, popírají klubovou komunikaci. To, že v klubech mizí mezilidská komunikace, mi dost vadí. A to jsem zase zpátky u toho, že pro Dje je nejlepší, když si svý posluchače vychová, což je taky můj sen. Pár lidí, který přijdou, budou se bavit, budou vědět jaká tam bude muzika…
Máš představu jak by měla vypadat párty tvých snů?
Teď jsem se zrovna o tom s někým bavil. Klub, kde jsou skvělý světla, za pultem stojí Tomáš Novák a jeho parta, vynikající zvuk, dvě až tři sta lidí, 123-125 bpm, rozjetý lidi na parketu dovádějící při "hardbeatu". To je můj sen.
Hanz
Čro, stanice Praha
v Čechách, také na prvním Shake a od té doby se ho stále drží pověst, že kde je Pat Heart tam je dobrá párty.