RECENZE

 

Komiksová recenze: Captain America: Omnibus 2

Bojovník oblečený do vlajky z hvězd a pruhů dává pěsťovku čenichovku Hitlerovi, vítězí nad šílenými vědátory, kteří chtějí ovládnout svět, a ničí lidstvu nebezpečné vynálezy. Captain America jako typický příklad amerického patriotismu a propagandy. Bejvávalo.

 

Když v úvodu první souborné knihy s Captainem Americou donutil právě titulní hrdina několik teroristů svěsit fangli a odebrat se do říše stínů, bylo jasné, že se přitvrdilo. Maskovaný mstitel, který byl ve čtyřicátých letech vypuštěn do světa coby vlastenecký bojovník proti nacismu, nabral v rukách scenáristy Eda Brubakera mnohem realističtější kontury. Jednadvacáté století si žádá sofistikovanější zápletky než černobíle vnímané dobro a zlo, kdy superhrdina nakonec načutne záporáka do sedínky, a tak i slavný Američan s hvězdou na hrudi doznal významných změn.

V moderní podobě jednoznačně potemněl. Kapitán dostává přes papulu, civilisté jsou zraňováni nebo rovnou likvidováni, plány na atentát se mohou dočkat finální realizace a minulost se bolestivě aktualizuje. Brubaker vzal kupříkladu slavné „úmrtí“ Buckyho, Captainova mladého parťáka, a ukázal, že během letecké akce nezemřel, nýbrž byl zajat Sověty a přeprogramován k plnění tajných misí. Se čtenářskými vzpomínkami si dále pohrával, když osvětlil, že náctiletý pomocník za 2. světové války jen nepobíhal po boku statného mentora, ale fungoval jako předsunutá jednotka na špinavou práci.

Zacloumat s celým náhledem na Buckyho bylo odvážné rozhodnutí, které vzbudilo značné kontroverze. Brubaker však změny do celkového kontextu zakomponoval velice věrohodně. Respektoval předešlé události, ale demytizoval je skrz řadu prázdných a nejasných míst, které zaplnil vlastními důkazy.  Populární legenda o promítání snímku bratří Lumiérů Příjezd poštovního vlaku z konce devatenáctého století, během něhož měli návštěvníci údajně s hrůzou utíkat ze sálu, byla filmovými historiky vyvrácena až po desítkách let. Proč by se tedy v komiksu mělo bazírovat na striktním dodržování již řečeného, když je nový obraz smysluplně vyargumentovaný.

V druhém omnibusu se především dohrávají rozehrané partie mezi ústředním hrdinou a superpadouchem Red Skullem, jenž je toho času nakvartýrovaný v hlavě ruského generála Lukina. Do dění navíc promlouvá Skullova dcera a Crossbones, duo, které by si mohlo podat ruku s Mallory a Mickeym z Takových normálních zabijáků, a nakousne se i Občanská válka superhrdinů nakladatelství Marvel, během níž se bojovalo o osobní práva a svobody nadlidí.

Obdobně jako v úvodním svazku se důraz klade na politické pletichaření a detektivní rozplétání tajemných souvislostí. To vše v chladných digitálních barvách a kresbě se spoustou zlověstných stínů. Captain America připomíná kombinaci Mission: Impossible a herní série Splinter Cell, kam se občas nachomýtne nějaký ten robot velikosti desetipatrového věžáku, aby čtenáři pompézně připomněl, že se stále ještě pohybuje v superhrdinském žánru.

Do češtiny byl původní masivní komiksový blok čítající 25 sešitů rozdělen na dvě knihy, přičemž poslední číslo najde uplatnění pravděpodobně až v knize třetí. Tento krok sice pocuchal původní symetrii úmrtí "jistých" postav v úvodu a závěru, rekonstrukční a dekonstruční hrátky amerického tvůrce, který byl ve své domovině za poslední roky hned několikrát oceněn jako nejlepší scenárista, samozřejmě zůstávají. Captain America je zástupce moderních superhrdinských komiksů, jejichž autoři moc dobře vědí, co udělat, aby si je čtenář v dobrém pamatoval. A Eda Brubakera je dobré si pamatovat.

Captain America: Omnibus 2
Scénář: Ed Brubaker
Kresba: Steve Epting, Mike Perkins, Javier Pulido, Marcos Martin, Lee Weeks a další
Překlad: Richard Klíčník
Nakladatelství: BBar
Počet stran: 360
Cena: 890,- Kč
Info: www.bbart.cz

Martin Čuřík

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016