Hudební recenze: Jakub Mildner – "Melody in Silence"

Jakub Mildner se na hudební scéně pohybuje od konce minulého tisíciletí, konkrétně od roku 1999. Tehdy na scéně fungoval čistě jako DJ, produkce vlastních skladeb následovala až o pár let později. Stěžejním okamžikem se pro něho stal rok 2004, kdy získal rezidenturu v americkém klubu Noise, načež na sebe další angažmá nenechala dlouho čekat. Pravidelně poté objížděl kluby v Kanadě, Polsku, Anglii, Německu, ale třaba i v Kolumbii. Od roku 2006 je zastupován berlínským labelem MFS-Flesh vedeným Markem Reederem. Své zatím poslední album "Chasing Tomorrow", které bylo po zvukové stránce velmi propracované, vydal roku 2015, a nyní, téměř po třech letech, nám naservíruje svou aktuální desku "Melody in Silence", která oficiálně vyjde 1. října.



Posun oproti předchozí desce je zde patrný už na první poslech. Jakub nám celkem ve dvanácti skladbách vypráví příběh plný vytříbených melodií a dech beroucích atmosfér, které posluchače doslova vtáhnou do děje a vyplivnou jej až po doznění poslední skladby. Deska pozvolně drží tempo, neuhýbá zbrklými změnami stylů, a doslova vás strhne svou zvukovou pestrostí. To, co u jiných alb až tak moc nefunguje, se tady povedlo dokonale. Jakub dokázal skvěle skloubit elektroniku s živými nástroji, deska díku tomu zní neuvěřitelně živě a nepřestane posluchače nudit ani po opakovaném poslechu. Není totiž nic horšího, než když čekáte na novou desku svého oblíbeného producenta, která vás už při druhém poslechu začne nudit. To se vám v případě "Melody in Science" díky bohu nestane... 


Co musíme jednoznačně vypíchnout, je zvukový design a kompozice jednotlivých skladeb. Ty jsou nabité pozitivní atmosférou a organicky na sebe navazují. Pokud byste však mezi jednotlivými tracky přeskakovali, tak snadno můžete nabít dojmu jisté neúplnosti a říkat si: "tady prostě něco nehraje". My vás snažně prosíme, nedělejte to! Autorova nová deska je běh na delší trať. Vypráví určitý hudební příběh, ve kterém po vynechání jedné kapitoly už jen těžko navážete a jistě se tak ochudíte o zajímavý hudební zážitek. Zkuste si proto vyhradit hodinku svého času, pohodlně se usaďte a nechte se vtáhnout do ticha plného harmonie, atmosférických pasáží a líbivých melodií. Uvidíte, že vám tato deska vykouzlí úsměv na tváři a vyžene stres, který během dne nahromadíte například v práci nebo při řešení každodenních povinností.


Co říci na závěr? Jsem moc rád, že i u nás v České republice se čas od času zrodí album světového formátu. Jakubovi se v případě "Melody in Silence" povedlo něco, o čem si mnozí z jeho producentských kolegů mohou nechat jen zdát. Deska, která skvěle funguje jako celek, působí na člověka klidným a pohodovým dojmem, a zanechává v něm opravdu kvalitní hudební zážitek. Ideální na cestu autem, do vlaku nebo jen tak na odpolední chill. S každým opakovaným poslechem navíc objevíte něco nového, ať už nějaký nový hudební nástroj, který je pečlivě zakomponován do hry jednotlivých melodií nebo zajímavý hudební zvrat v příběhu. K čemu bychom to jen mohli přirovnat? Nápadem a zpracováním mě napadá tvorba formace Tycho. Ano, jistá inspirace v jejich tvorbě zde cítit je, Jakub zde ovšem do každé skladby vtiskl svůj nezaměnitelný hudební vkus a cit pro harmonii a zvukovou kompozici. Dané skladby navíc neobsahují žádné vokály, ale i přesto dokonale fungují. Možná, že by nějaký ten vokál několika skladbám slušel, jeho absence ale občas zkrátka neuškodí. Pravdou je, že se nám do rukou dostává kvalitní deska, jaká se u nás zrodí málokdy. Já nevím jak vy, ale rád si jednou za čas odpočinu od záplavy tanečních releasů a raději zvolím klidnější tempo. A navíc ten booklet je naprosto boží, tímto bych prosil autora o vydání alba i na vinylu, děkuju!

Sledujte také:

Facebook

SoundCloud

 

stanjah

foto: lukas@poslouchej.net, archiv