Nika 77 – kreativní Djka i módní designérka

Ahoj Niko, jak se ti daří v tuhle podzimní dobu?

Podzim obecně nemusím, protože je to předzvěst zimy a tu už vůbec nemusím. Navíc jsem se nedávno vrátila po čtrnácti dnech z jihu Španělska a je mi tady trochu zima. Letošní zima pro mě bude ale hodne speciální a vlastně se ji nemůžu dočkat. Začátkem nového roku se mi totiž narodí holčička.

Tak to moc gratuluji! Ale proč tě vlastně kontaktuji: zjistila jsem, že vytváříš svoje originální textilní doplňky a určitě by se o tom měli dozvědět i čtenáři Techno.cz. Pověz nám, jak to celé vzniklo?

Hele tak jak to celé vzniklo... Jsem kramář odjakživa, miluju vetešnictví, bazary a různé sekáče všeho možného… No a jak jsem tak pořád vymetala bazary a nakupovala všemozné věci, které se mi mimochodem už skoro do bytu nevejdou, tak mě napadlo nějakým způsobem je přetvářet, něco z nich dělat dál. Jednoduše řečeno, nemohla jsem se dívat na to, jak nádherné věci jsou považované za nepotřebné. Chtěla jsem jim dát jakoby nový život – zrecyklovat.

To je velice záslužné. A proč ses rozhodla, že ze starých věcí budeš tvořit zrovna tašky?

Kromě bot mám slabost ještě na kabelky, takže mě napadlo právě tohle. Ráda si je kupuju a střídám je… Jsem schopná přizpůsobit celé své oblečení právě kvůli kabelce.

To je dobrá "úchylka". Takže ses rozhodla, že si budeš vyrábět kabelky podle svého vkusu...

V podstatě jo, ale hned na začátku mi bylo jasné, ze jich zas tolik neunosím:) Bylo by zbytečné jich mít tolik. Takže se zrodil nápad vyrábět nějaké originální tašky i pro lidi na prodej.

Můžeš nám popsat, jak taková kabelka vzniká? Nejdřív někde narazíš na nějaký materiál, ten tě inspiruje...

Přesně tak. Chodím po bazarech a hrabu. Co se mi líbí, tak beru, a pak to všechno dávám na obrovské hromady, před které si pak sednu a koukám tak dlouho, dokud mě nenapadne nějaká kombinace materiálů, barev…  Někdy mám ale představu v hlavě hned jak ten materiál vidím. Navíc existují materiály, které mě obzvlášť dokáží inspirovat. V tomto směru vedou "sedmdesátky" a jejich geometrie.

Jaké používáš konkrétně materiály? Koukala jsem, že některá taška je vyrobena ze zbytku látky na kabát. Nebo  používáš kruhy, které původně sloužily na záclonu či závěs. Některou tašku jsi vyrobila například ze silonové zástěry babičky…

Materiály používám různé a v různých kombinacích. Záleží, jak se to zkombinuje a pak samozřejmě, jak se materiál použije. Ne každý je na to či ono vhodný. Nejvíce závěsy, ubrusy, různé zbytky potahovin, koženky… Hodně aplikací a motivů je z utěrek - ty mám taky hodně ráda. Pak třeba i plstěné doplňky nebo korálky... Teď budu mít v brzké době i tašky z plastu. Mám i několik kousků, které jsou ručně malované speciálními barvami na látku. Kroužky, které používám na uši tašky, jsou buď klasicky kovové či dřevěné, nebo ráda používám právě ty plastové na závěsy.

Takže shromáždíš materiál, který je pro někoho vlastně na vyhození, a pak z něj dáváš dokupy novou tašku... To je vlastně o té recyklaci, jak jsi mluvila na začátku...

Přesně tak. Zdánlivě nepotřebné věci dostávají nový rozměr a můžou znovu udělat radost…

Tobě i kupujícímu…

Jasně. Ale pochopitelně, že ne všechen materiál, který shromáždím, je na tašku použitelný. Některé věci třeba dokoupím nové, když je potřeba.

Tvoříš podle zásady "co taška to originál"? Nebo vyrábíš víc kusů od jednoho typu...

Kupující opravdu nosí originál, protože žádná moje taška neexistuje ve víc jak jednom kuse.

Ani pro velký úspěch nevyrobíš žádnou tašku ještě jednou?

Maximálně když se mi jooo líbí nějaký motiv nebo materiál, tak ho mutuju a jako hudbu remixuju, takže se třeba nějak pozměněný může objevit i na jiné tašce, ale to je vše. Už se mi párkrát stalo, že někdo hrozně chtěl tašku, která už byla prodaná. Stejnou ale nevyrobím. To by bylo proti celému záměru.

Úplně mi nahráváš otázku. Většina lidí tě zná jako Djku a skladatelku elektronické hudby. Propojuješ nějakým způsobem tuto zkušenost s tvorbou svých tašek? Dá se to vůbec? Jedná se o odlišná média, jak se projevit...

Jasně. Hudba tvoří obrovskou část mého života, ale s její tvorbou je to trochu podobně jako s taškama. Ten proces tvorby je na tom nejzábavnější. U hudby je to trochu složitější díky neustálým nástrahám techniky, které musím, někdy s velkými obtížemi, překonávat. Tašky jsou víc relax. V obojím je ale neskutečná svoboda.

A teď k tomu propojení. Hodně se mi líbí jak vypadá zvuk, hudba vizuálně, ty křivky jsou někdy úžasný. Ani jako barevná aranž složená z obdélníčků a čtverečků v seqenceru nevypadá špatně. Tak mě napadlo tyto motivy tisknout na kabelky... Prostě nosit na tašce křivku svého oblíbeného songu.

To je dobrý nápad!

Myslím, že by to mohlo vypadat dobře. Do budoucna bych takhle chtěla "vydávat", kromě klasických hudebních nosičů samozřejmě svoji hudbu:)

V podstatě někdo může poslouchat tvoji hudbu ve sluchátkách a zároveň mít na sobě tašku s křivkou tvé skladby:)

Presně tak. K tomu by pochopitelně dostal nahrávku na cd, aby vědel, jak zní jeho taška:)

Na tvých stránkách jsem si všimla, že ke každé tašce máš napsaný nějaký příběh...

Je to tak. Každá taška má svůj vlastní příběh. Jedná se většinou o historii materiálu a místa, kde jsem ho objevila. A občas i pocitové věci, které si někdy neodpustím. Myslím, že by byla škoda to lidem nesdělit, protože někdy jsou to opravdu bizarnosti. Především se jedná o historii těch materiálů a pak okolnosti, za jakých taška vznikla. Napříkad  taška nazvaná Posázavské Listí. To jsem prostě babičku ukecávala tak dlouho, až mi ten závěs z oken naší chaty dala.

Nějaký obzvlášť pikantní příběh?

Vyloženě pikantního mě teď nic nenapadá, ale zajimavé mi přijdou motivy z utěrek, treba na tašce s názvem "Na Šumavě", nebo kabelka "Myslivecká" s motivy lesní zvěře... Myslím, že právě tohle je jedna z věcí, které dělají moje tašky jiné. To, že mají svůj příběh. Navíc ten nekončí ani tehdy, když si někdo tašku koupí. Může mi pak poslat svojí fotku jak jí nosí, nebo co s ní zažil... Prostě cokoliv ho napadne a já pak fotku uveřejním na webu. Tím příběh tašky vlastně pokračuje.

Jak vnímáš z pohledů tvůrce originálního  ručně vyráběného žboží  záplavu výrobků, které se vyrábí jak na běžícím páse někde v Asii?

To je těžké. Ne všechno vyrobené v Asii musí být špatné a nebo třeba vyráběné hladovýma dětma, ale já osobně dávám přednost výrobkům, u kterých znám jejich původ. Další věc je, jestli chci mít něco originálního, nebo něco, v čem chodí celé město. Já volím spíš tu první variantu.

Jsi smířená s představou, že jednou půjdeš kolem tržnice a tam uvidíš napodobeninu tvé tašky?

Může se to bohužel stát.

Na závěr rozhovoru nám prozraď, kde se můžeme s tvými taškami setkat?

Hlavním místem je web www.nika77.cz, kde se dají vidět komplet všechny dosud vyrobené kusy. Některé už mají majitelky a jejich fotky se dají na webu take vidět, jak už jsem zmiňovala předtím. Tašky, které jsou na prodej se daíji koupit přímo z webu a nebo nově ve dvou kamenných shopech v Praze. Jeden se jmenuje Julius a je v Ostrovní ulici, kousek od Národní třídy, druhý je Basmatee.

A co nějaké veletrhy, trhy...

1.11. se bude konat akce Trade Show, na které si můžete moje tašky v reálu prohlédnout a ošahat přímo na stromě, který jsme upravili jako stojan speciálně na tašky. Kromě toho tam odehraju taky krátký set, sestavený spíš z pomalejších věcí. Přeci jen, skoro v osmém měsíci už dlouho stát za gramcema nevydržím :-)