DESIGN LOVERS PARTY

V současnosti se dále věnuje zakládání mixu downtempo, techjazz a abstract breakbeat. Uvedené pořadí neznamená preferenci toho kterého stylu. Na počátku letošního roku se stal Blue světovým rekordmanem v délce Djského setu.

V neděli 10. října Blue vystoupí po boku Německého downtempového projektu Beanfield

Hraješ hodně rozmanitě, řídíš party Eclectica. jak bys pojmenoval to, co ten široký záběr drží pohromadě, nebo v čem se schází?

Snad pocit. Desky jsou písmena toho, co chci říct celým setem. Pokud bych měl zůstat u jednoho stylu, bylo by pro mně těžké se vyjádřit. A čím víc toho i jako posluchač slyším, musím říct, že se stále častěji nudím. Stejně tak je to s Eclecticou. Zvu dje a projekty, o kterých si myslím, že mají, co říct, a neřeším, jestli hrají broken beat, electro, drum and bass, funk, soul, jazz nebo nějakou fůzi.

Můžeš nějak osvětlit ideologický podtext mejdanu Eclectica?

Pokud se máme pohybovat v nějakých ideologických heslech, tak cílem Eclecticy by snad mohl být boj s "hudebním rasismem" a skoncování s hudebními škatulkami. Stále hledáme nové přístupy, nezůstáváme u něčěho jen pro to, že se ukázalo, že to funguje. Je to náš způsob zábavy, který se od té masové prostě liší.

Jaký je tvůj vztah k Beanfield, potažmo ke Compost Records?

S Beanfield jsem se setkal minulý rok a jsou to moc sympatičtí pánové. Na jejich hudbu se těším. Od Beanfield jsem hrál hodně desek a to se týká i Compostu, který má v katalogu spoustu výborných singlů, přestože ho nepřijímám bez výhrad.

V nedávné době byl překonán tvůj rekord v délce hraní. Budeš zkoušet získat ho zpátky?

Podle mých informací byl překonán jedním řeckým djem o hodinu a pokoušet se o další překonánávání nebudu. Jen jsem to zkusil, nejsem lovcem rekordů. Český diskotékový dj Lucas Dea vytvořil sice další rekord, ale podle značně rozdílných pravidel.

Máš za sebou projekty jako Blue & Clad nebo Lazy Jimmy, ale delší dobu jsme o tobě v souvislosti s nimi neslyšeli, takže co nového?

V souvislosti s nimi asi opravdu ne. Clad se intentivně věnuje videoprojekcím a Honza Muchow je snad zazděný ve studiu. Já se zas hodně věnuju scénické hudbě a ruchům pro divadla. Posledním mým kouskem je hra Eldorado pro Národní Divadlo. V mým notebooku ale začínají vznikat vlastní tracky a remixy, na které snad teď bude více času.

Na prvním ročníku české verze festivalu Big Chill, který proběhl 5.6 jako Algida Big Chill na střeleckém ostrově jsme museli bohužel německé uskupení Beanfield oželet. Již tehdy jsme ale slíbili, že koncert tahounů Compost Records se u nás letos uskuteční. A je to tu. V neděli 10. října vystoupí na slavnostním zakončení letošního Designbloku.

Compost Records sídlí v Mnichově a je zřejmě nejvíce prosperující značkou na poli downtempa. Vede ho Michael Reinboth, sám rovněž DJ a hudebník, a právě Beanfield byli z počátku i jeho vlastním projektem, který tvořil společně s Janem Krausem a Tobiasem Megglem. Beanfield oscilují mezi discem a jazzem s vlivy hudby sedmdesátých let a latina. Už první singl Beanfield dostal řádnou masáž na britském BBC od Gillese Petersona a následně i v klubech. Debutové album vyšlo v roce 1997. Po řadě remixových EP a singlů následovalo v roce 99 druhé a zároveň i úspěšnější Human Patterns, kde spolupracovali i s velkým talentem, zpěvačkou Bajka. Ta se objevila i na letošní třetí desce Seek, kde Tobiase vystřídal nový člen Beanfiel Michael Mettke

Designblok je týdenní akce prezentující v nejrůznějších pražských prostorách aktuální trendy světového designu. Je pouze na každém návštěvníkovi,  jak ji pojme -  zda jako procházku Prahou s náhodnými zastávkami v showroomech či cíleně přesně podle programu.  Celkově bylo pro letošní ročník osloveno přes 60 subjektů a počet účastníků tak vzrostl na 90. Nárůst je dán zejména velkou účastí tvůrců na letošním ročníku. K Designbloku patří také neodmyslitelně účast institucí reprezentující design v České republice jako je Design Centrum ČR, Uměleckoprůmyslové museum, Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Národní galerie a další subjekty.

Blue

Blue se na pódiích objevil díky produkční agentuře D-Smack-U v roce 1996. V roce 1999 byl jedním z delegátů na Red Bull hudební akademii v Berlíně. Začal pracovat na remixovém projektu, Blue & Clad, který má na kontě několik vydání. Je polovičkou projektu "Lazy Jimmy", spolu s Janem P. Muchowem. V současnosti se dále věnuje zakládání mixu downtempo, techjazz a abstract breakbeat. Uvedené pořadí neznamená preferenci toho kterého stylu. Na počátku letošního roku se stal Blue světovým rekordmanem v délce Djského setu.

Tall

Tall se začal mixáži věnovat v roce 1997. Začínal v různých menších klubech po celé ČR specializujících se na downtempo a chillout. Začal hostovat se seskupením Foundsound, organizovaným agenturou jeho kamaráda. V roce 2000, po absolvování Red Bull, hudební akademie v Dublinu, se patřičně rozehrál a dnes ho můžeme najít nejen ve všech známých pražských klubech, ale i mimo Prahu a v zahraničí. Je definitivně představitelem hudebního směru downtempo, ale přesto je velmi složité charakterizovat někoho, kdo hraje vše od jazzu po breaks.

Hraješ hodně rozmanitě, podílíš se na party Eclectica. jak bys pojmenoval to, co ten široký záběr drží pohromadě, nebo v čem se schází?

Těžko pojmenovávat, hraju všechno co mě baví a v tom nechci mít žádné hranice, mít jediný styl je pro mě trošku omezující, hraju hodně podle toho jak to v tu danou chvíli cítím. Eclectica už funguje pár let, hlavně proto, že se s Michalem snažíme jít pořád dopředu. I když Eclectica je hlavně jeho nápad, oba se hodně shodnem ve spoustě věcí...

Jaký je tvůj vztah k Beanfield, potažmo ke Compost Records?

Beanfield mám hodně rád, kluci jsou moc šikovní producenti a zvlášť ta poslední deska se jim povedla. Compost je fajn label, ale poslední dobou si už tolik věcí z jejich katalogu nevyberu. Ale rozhodně jim fandím!

Michael z Compostu říká, že pokud jde o produkci vede momentálně kontinentální Evropa zatímco Anglie je mimo. Máš co se týče hudby nějakou oblíbenou zemi?

Myslím, že s tou Anglií to až zas tak špatné není, momentálně nejvíce produkce kterou kupuji je z UK, hlavně okolo londýnské distribuce Goyamusic (nemá nic společného s českou agenturou GoJa!!! :o) Jinak myslím, že na zemi nezáleží, pokud je hudba dobrá, je mi jedno odkud je :o) Poslední dobou tady u nás poznávám spoustu dobrých producentů s naprosto stejným potenciálem jako v zahraničí, problém je ale ve vydávání muziky u nás a tak se toho tolik ven nedostane.

Jsi členem spolku okolo Red Salamanda. Jak se tahle parta dala dohromady a jaké máte plány?

Redsalamanda je počinem u nás žijícího Brita Jamese Baseleyho,  label už nějakou dobu funguje a máme zajištěnou dobrou distribuci v UK. Plány samozřejmě máme, hlavně na vydávání desek…ale zatím bych ještě nepředbíhal a počkáme si na další vydání.

Na Red Salamanda 001 je super remix tracku projektu  The second Whorl, který jste spáchali společně se ZKA4T. Dočkáme se nějakých tvých dalších tracků?

Děkuju, je to hlavně Matoušova práce, ja se učil co a jak. Další tvorba pokračuje, v létě jsem dokončil remix pro Alvik. Teď trochu zařizuju věci doma na lepší skládání, ale brzo bych chtěl přímo něco vlastního. I když většinou pujde jen o polotovary, které bych chtěl používat při svém hraní. Mám se pořád ještě hodně co učit.

Jak se vlastně žije downtempo/lounge DJi v zemi, kde je nejpopulárnějším stylem techno?

No každý máme tak trochu svůj píseček, ikdyž myslím, že více komunikace a respektu mezi DJs by prospělo :o))

Slyšel jsem o tvém speciálním vztahu k tučňákům, pakliže to není příliš niterná otázka – jak blízko k nim máš a co tě na nich přitahuje?

Tučnáky mám rád hodně dlouho, jsou to fakt vyklidněná zvířata a hlavně když se občas rozlédnu po nějakém chilloutu kde hraju, mám pocit, že tam pár tučnáků sedí a kývá hlavou do rytmu :o)) Je to prostě downtempové zvíře :o)))

www.ultramix.cz

Beanfield oscilují mezi discem a jazzem s vlivy hudby sedmdesátých let a latina. Už první singl Beanfield dostal řádnou masáž na britském BBC od Gillese Petersona a následně i v klubech. Debutové album vyšlo v roce 1997. Po řadě remixových EP a singlů následovalo v roce 99 druhé a zároveň i úspěšnější Human Patterns, kde spolupracovali i s velkým talentem, zpěvačkou Bajka. Ta se objevila i na letošní třetí desce Seek, kde Tobiase vystřídal nový člen Beanfiel Michael Mettke.
 
Níže si můžete přečíst rozhovor právě s hlavou všeho Michaelem.

Compost má za sebou sedm let fungování. Cítili jste celou dobu, že jste na správné cestě, že lidé cítí zvuk labelu?

Ve skutečnosti byl Compost v kurzu hned od první desky. A Forest Mighty Black začali okamžitě hrát lidi v Uk jako Gilles Peterson, James Lavelle nebo Norman Jay, takže zájem o label přišel okamžitě. Od té doby je to krůček za krůčkem. Každou další deskou jsme budovali naše renomé, pak vyšlo Future Sound Of Jazz jako první album. Takže je to o postupném posouvání do dalších úrovní.

Série jako Future Sound of Jazz nebo Glücklich získaly velkou prestiž. Vychází na nich jakýsi mix rarit a výstředností s novými postupy a zvuky. Jde o odhalování vašich hudebních vlivů formou jakéhosi tributu anebo berete starší tracky jako materiál, který přizpůsobujete současné době?

Naše kompilace jsou sbírkou recyklovaných prvků. Bereme staré samply a pomocí aktuálních prostředků je transformujeme k čerstvému zvuku. Je to jako genetické inženýrství, jako design aut, která se objevují na obalech Glucklich, jako přetváření minulosti v budoucnost. Vezmi si DJe jako třeba Carl Craig například: slyšíš ho prokládat aktuální tracky se starými, vzniká tím jakýsi update, kombinuje nové věci, se starším materiálem, který stále zní dobře i po tolika letech. Na našich kompilacích děláme to samé: vybíráme tracky, které předběhly svou dobu.
 
Slyším v rádiích hodně vašich skladeb, ale většinou jde o věci orientované na vokál. Myslíš si, že přijde doba popularity i abstraktnějších věcí, nebo že širší publikum bude ochotné akceptovat elektronickou hudbu jen ve svojí melodičtější, chytlavější, řekněme popovější rovině?

Myslím, že v následujících letech dojde v hudební politice ke změně. Devadesátá léta byla dobou DJs. Měl jsi všechny ty styly jako techno, trance, jazzy věci, hip hop, drum'n'bass atd. Většina DJs vytvářela dlouhé uniformní konstrukce, kde bylo obvykle třeba užívat určité drogy, aby ses do nich dostal. Podle mě je tento druh hudebního přístupu u konce. Lidé chtějí více než prostě tohle. A podle mě, prvkem, který může tohle vše nahradit a sjednotit je zvuk lidského hlasu. Lidský hlas je jediná věc, kterou nemůžeš vytvořit, nebo simulovat na počítači. Nedostaneš chuť jahody, i když dáš dohromady všechny správné chemikálie, které ji tvoří. Musí vyrůst sama. Takže můj názor je, že v dalších dvou, nebo tří letech se dočkáme come backu vokálu.

Compost je jedním z nejeklektičtějších labelů na součansé scéně. Na JCR vychází dokonce polský jazz. Jak se z tebe stal takový všehudební pojídač?

Není to tolik o konzumování všech nerůznějších druhů hudby, ale o braní si toho nejlepšího z každého žánru. Když vezmeš obecnou hudební politiku, musíš uznat, že zajímavých je zhruba 10% skladeb, které vyjdou. My u Compost Records hledáme v životě ty lepší věci.
 
Jak velkou firmou dnes vlastně Compost je?
 
Začal jsem s jedním zaměstnancem – mnou. Dnes máme osm zaměstnanců a osm kanceláří po světě. Stala se z nás globální záležitost, což, musím uznat, nikdo nečekal. V současnosti máme asi dvacet kapel, takže bychom snadno mohli vydávat album měsíčně, máme v zádech velký potenciál. Tvrdou prací jsme se dopracovali k solidním prodejům, takže jsme mohli navýšit rozpočet na marketing a lepší studia, což opět vede k lepším nahrávkám.
 
Slyšel jsem, že jsi byl nedávno v Japonsku. Kvůli Djingu nebo lovit talenty?

Byl jsem tam už potřetí, je to jeden z našich nejlepších trhů, ale pro nezávislý label není jednoduché se na tak velkém trhu prosadit. Proto máme pro japonsko distribuční smlouvu se Sony. Jezdím tam na rozhovory, získat nové informace od našich umělců, hrát a kupovat desky. Japonci jsou závislí na deskách, v obchodech tam seženeš prakticky cokoliv. Co dostaneš v Evropě nebo Londýně je oproti tomu absolutní nic. Japonci jsou fanatický sběratelé undergroundové hudby. Jsou to skutečně fascinující lidé a země.
 
Čím to, že z Německa jde momentálně do světa tolik zajímavé hudby?

Není tam pochopitelně jenom Compost. Vezmi si Kolín s labely jako Kompakt, Berlin a Jazzanova, Sonar Kollektiv, Pole a Chain reaction v Mnichově atd. Taky si myslím, že kontinentální Evropa je momentálně místem, kde se něco děje. Anglie ztratila v dnešním undergroundu svůj význam, zdá se jakoby Anglie v současnosti produkovala hudbu pouze sama pro sebe.

www.compost-records.de

Tento nezávislý label sídlí v Mnichově a je zřejmě nejvíce prosperující značkou na poli downtempa. Vede ho Michael Reinboth, sám rovněž DJ a hudebník, a právě Beanfield byli z počátku i jeho vlastním projektem, který tvořil společně s Janem Krausem a Tobiasem Megglem. Beanfield oscilují mezi discem a jazzem s vlivy hudby sedmdesátých let a latina.

Už první singl Beanfield dostal řádnou masáž na britském BBC od Gillese Petersona a následně i v klubech. Debutové album vyšlo v roce 1997. Po řadě remixových EP a singlů následovalo v roce 99 druhé a zároveň i úspěšnější Human Patterns, kde spolupracovali i s velkým talentem, zpěvačkou Bajka. Ta se objevila i na letošní třetí desce Seek, kde Tobiase vystřídal nový člen Beanfiel Michael Mettke

Designblok je týdenní akce prezentující v nejrůznějších pražských prostorách aktuální trendy světového designu. Je pouze na každém návštěvníkovi,  jak ji pojme -  zda jako procházku Prahou s náhodnými zastávkami v showroomech či cíleně přesně podle programu. 

Celkově bylo pro letošní ročník osloveno přes 60 subjektů a počet účastníků tak vzrostl na 90. Nárůst je dán zejména velkou účastí tvůrců na letošním ročníku. K Designbloku patří také neodmyslitelně účast institucí reprezentující design v České republice jako je Design Centrum ČR, Uměleckoprůmyslové museum, Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Národní galerie a další subjekty.

Ceny vstupenek:

Předprodej: 450,- Kč + poplatek
Na místě: 590,- Kč

Předprodeje v síti Ticketpro a v Divadle Archa

www.ultramix.cz        
www.designblok.cz